Orbit Reader 20 – nový braillský zápisník

Při zběžném nahlédnutí do archivu Téčka lze zjistit, že o braillském zápisníku Orbit Reader 20 jsme informovali už před třemi lety. Tato pomůcka byla v březnu 2016 představena na konferenci CSUN a slibovala zcela novou technologii zobrazování bodového písma a výrazně nižší cenu, než je zvykem u tradičních braillských displejů. Na podzim téhož roku měly být zahájeny dodávky nového zápisníku prvním uživatelům. Čekání na opravdové spuštění sériové výroby a mezinárodní distribuci nové pomůcky se ale nakonec změnilo na nekonečný seriál odkladů, který trval přibližně dva roky. Dnes už se ale Orbit Reader 20 hromadně vyrábí a dodává do světa. Dobrou zprávou je, že ani Česká republika nezůstala stranou a prodej této nové pomůcky v listopadu 2019 ohlásil její český distributor, firma GALOP, kde Orbit připravili na používání v češtině – celé jeho vnitřní prostředí je přeloženo a zápisník obsahuje českou braillskou tabulku.

Orbit Reader 20 je v několika ohledech velmi pozoruhodné zařízení. V prvé řadě je zajímavý tím, že používá úplně novou technologii zobrazování bodového písma. Zatímco tradiční braillské displeje využívají k vysouvání braillských bodů už od osmdesátých let minulého století stále stejnou výrobně náročnou piezoelektrickou technologii, kvůli které jsou i dnes tak drahé, pro Orbit Reader bylo vyvinuto úplně nové technické řešení. Díky tomu je dvacetiznakový zápisník přibližně o polovinu levnější, než by byl ten tradiční. Toto opravdu znatelné snížení pořizovací ceny je ale vykoupeno některými kompromisy. Zobrazování braillského textu na Orbit Readeru je o něco pomalejší a Orbit Reader též při přepisování displeje vydává charakteristický zvuk, který by někdy mohl působit rušivě.

Srovnávání Orbit Readeru 20 s tradičními braillskými displeji může být ale trochu zavádějící. Účel Orbit Readeru je totiž trochu jiný a zaměřuje se na trochu jinou cílovou skupinu. Zatímco tradiční braillské displeje slouží primárně k zobrazování textu z počítače nebo mobilu a tak trochu navíc mají většinou i nějaké autonomní zápisníkové funkce, u Orbit Readeru je to naopak. –primárním účelem Orbitu je dát uživateli jednoduchý, ale spolehlivý autonomní braillský zápisník a jako vedlejší funkce je zde i možnost připojení k počítači nebo chytrému mobilu a využití jako braillského displeje.

V tomto článku se tedy podrobněji podíváme na to, jak se Orbit Readeru 20 podařilo tyto cíle naplnit.

Popis Orbit Readeru 20

Orbit Reader má obdélníkové tělo vyrobené z odolného plastu s protiskluzovou úpravou. Když vezmete Orbit Reader do ruky, zjistíte, že jeho tvůrci neměli snahu účastnit se závodů v miniaturizaci, jak tomu je u některých jiných braillských zařízení. Rozměry Orbit Readeru plošně přibližně odpovídají jiným mobilním braillským displejům, a to má Orbit 20 znaků oproti standardním čtrnácti, nicméně na výšku má 3,5 cm, což je mnohem více než bývá u dnešních braillských displejů zvykem. Z uživatelského hlediska to ale asi ničemu nevadí. Znatelný je i rozdíl v hmotnosti – necelého půl kilogramu je přibližně dvojnásobek toho, co známe od čtrnáctiznakových displejů. Celkově lze říci, že design přístroje rozhodně nemá snahu oslnit zdáním luxusu, nicméně vše působí velmi poctivě, odolně a kompaktně.

Když si Orbit Reader položíme na stůl tak, abychom řadu braillských znaků měli blíže k sobě, jsou na zadní straně zápisníku zleva doprava tyto prvky:

Tlačítko pro zapnutí a vypnutí.
Slot na SD kartu
Konektor micro USB pro napájení či propojení s počítačem.

Na horní straně zápisníku najdeme tyto prvky:

Nejblíže k nám bude řada dvaceti braillských osmibodových znaků, nad kterou jsou vždy po pěti znacích vystouplé hmatné orientační značky. Orbit Reader nad jednotlivými znaky údajně kvůli finanční úspoře nemá tlačítka pro přesun kurzoru k danému znaku, což může chybět při editaci textu.
Nalevo i napravo od řady braillských znaků jsou kolébková tlačítka pro posun v textu. Pravé i levé tlačítko funguje stejně – když je stiskneme ve spodní vystouplé části, posouváme se v textu o celou šířku displeje (tedy o 20 znaků) dopředu, když je stiskneme v horní vystouplé části, posouváme se o stejný kus textu dozadu.
Větší část horní strany potom zabírá braillská klávesnice. Ta je uspořádána typickým způsobem, tedy více vzadu dvě trojice kláves pro body 1 až 6 a více vepředu mezerník a klávesy pro body 7 a 8 po jeho stranách.
V prostoru mezi klávesami pro body 1 až 6 a mezerníkem je klasický kurzorový kříž, tedy čtyři kurzorová tlačítka a tlačítko OK uprostřed.

Z tohoto výčtu je zřejmé, že Orbit Reader nemá ovládacích prvků přespříliš. Všechna tlačítka jsou velmi dobře hmatná a pro uživatele se zbytky zraku i kontrastně odlišena. Na zařízení se tedy člověk orientuje velmi dobře. Jistou výtkou braillské klávesnici může být, že mezerník je poměrně blízko klávesám pro body 1 až 6, ergonomičtější by byla větší vzdálenost. Braillská klávesnice je při psaní velmi tichá, jak si ale za chvíli řekneme, o zvukový doprovod při práci s Orbit Readerem se postará jiná komponenta.

Začínáme

Zápisník se zapíná i vypíná delším stiskem tlačítka pro zapnutí na zadní straně zařízení. To, že Orbit na stisk tlačítka zareagoval, vždy poznáme podle toho, že na okamžik vystoupí všechny braillské body. Po zapnutí se vždy obnoví naposledy aktivní režim zařízení a jsme tam, kde jsme ho naposledy vypnuli. Můžeme tak rychle pokračovat např. ve čtení rozečtené knihy nebo v editaci rozepsaného textu. Zápisník lze také krátkým stiskem zapínacího tlačítka uvést do režimu spánku, ze kterého jej poté stejným způsobem i probudíme.

Ihned při prvním zobrazení nějakého bodového textu na displeji Orbit Readeru zaznamenáme charakteristický zvuk způsobený vysouváním a zasouváním braillských bodů, který od tradičních braillských displejů neznáme. Tento zvuk nás bude provázet po celou dobu práce s Orbit Readerem. Když totiž Orbit Reader aktualizuje obsah displeje, přepisuje se dvacet braillských znaků postupně zleva doprava. Než se celý displej takto přepíše, trvá to necelou sekundu. Během této doby uslyšíme dvacatero cvaknutí, jak body jednotlivých znaků jeden po druhém vystupují nebo se zasouvají. Zvuk není příliš hlasitý, dá se na něj zvyknout, ale lze si jistě představit i situace, kdy může být rušivý. Číst si takto např. knížku večer v manželské posteli, když chce váš protějšek spát, nemusí být zrovna dobrý nápad... Toto je tedy jistá daň za alternativní a podstatně levnější technologii zobrazování bodového písma. Druhou odlišností braillských bodů na Orbit Readeru je to, že když na ně zatlačíme prstem, nezasouvají se do braillského modulu, ale zůstávají pevně vysunuté. Dojem všech, kdo zatím měli možnost čtení Braillova písma na Orbit Readeru vyzkoušet je vcelku pozitivní. Body jsou velmi dobře hmatné, přitom však nejsou ostré, takže čtení je docela příjemné.

Jak jsme již uvedli, Orbit Reader může pracovat jako autonomní zápisník, nebo jej lze propojit s počítačem či mobilem. Mezi těmito dvěma režimy se můžeme velmi rychle přepínat stiskem kombinací tlačítek OK + vlevo a OK + vpravo. Nejprve se podíváme na vnitřní zápisníkové funkce, stiskneme tedy OK + šipku vlevo pro přepnutí do autonomního zápisníku Orbit Readeru.

Vnitřní funkce Orbit Readeru 20

Je-li Orbit v režimu autonomního zápisníku, můžeme se v zásadě nacházet ve třech různých prostředích:

Správce souborů: Zde lze procházet všechny složky a soubory na SD kartě, která je v Orbit Readeru vložená. Textové soubory si můžeme otevřít pro čtení nebo pro editaci a můžeme s nimi dělat i další operace.
Čtečka textů: Když máme text otevřený ve čtečce, můžeme si jej pohodlně číst v Braillově písmu, nelze jej ale upravovat.
Textový editor: Umožňuje editaci textů včetně vyhledávání blokových operací apod.

Na práci v těchto třech vnitřních funkcích se podíváme podrobněji.

Správce souborů

Práce ve správci souborů je snadná. V aktuálním seznamu souborů a složek se po položkách pohybujeme šipkami nahoru a dolů, nebo můžeme napsat několik počátečních písmen z názvu kýžené položky. Tlačítkem OK nebo bodem 8 otevíráme složku nebo soubor, bodem 7 se naopak vracíme zpět do nadřazené složky.

Pro jakékoli operace se soubory a složkami si vystačíme s několika akordovými příkazy, tedy současnými stisky mezerníku a určité bodové kombinace na braillské klávesnici. Například pro funkce Vyjmout, Kopírovat a Vložit máme příkazy mezerník + X, mezerník + C a mezerník + V. Dalšími příkazy můžeme např. označovat více položek pro hromadné operace, vytvářet nové složky či textové soubory nebo je naopak mazat.

Čtečka textů

Budeme-li mít v Orbit Readeru nahraný např. textový soubor s nějakou elektronickou knihou, kterou si budeme chtít číst, stačí vybrat soubor ve správci souborů a stisknout tlačítko OK nebo bod 8. Text se otevře ve čtečce. Čtečka si pro každý soubor pamatuje místo, ve kterém jsme jej naposledy opustili, a na toto místo se při příštím otevření vrátí. Není tedy třeba vytvářet ani vyhledávat nějaké záložky.

Při čtení si běžně vystačíme jen s kolébkovými tlačítky, kterými se v textu posouváme o dalších dvacet znaků vpřed či zpět. Jak již bylo řečeno, přepsání všech dvaceti znaků trvá necelou sekundu. Protože však přepisování začíná vždy od prvního znaku vlevo, můžeme začít číst zleva okamžitě po stisku tlačítka pro posun. Pomalejší přepisování obsahu displeje tedy není limitující ani pro zdatné čtenáře Braillova písma.

Kromě posunu o celou šířku displeje máme ve čtečce řadu dalších příkazů pro pohyb v textu. Kurzorovými tlačítky se posouváme po řádcích či znacích a dalšími kombinacemi tlačítek se můžeme pohybovat po slovech, po stránkách, na začátek či konec dokumentu atd. K dispozici jsou i akordové příkazy pro vyhledávání v textu, ruční přidávání záložek a pohyb mezi nimi.

Zajímavou funkcí čtečky je automatický posun. Když stiskneme mezerník, začne čtečka sama po určitém časovém intervalu přecházet na následujících dvacet znaků textu. Kombinacemi tlačítek mezerník + šipka nahoru/dolů můžeme rychlost automatického posunu regulovat podle tempa našeho čtení.

Ze čtečky můžeme kdykoli odejít stiskem bodu 7.

Textový editor

Ať už jsme ve správci souborů nebo čtečce, můžeme příkazem mezerník + E začít editovat aktuální soubor nebo příkazem mezerník + N otevřít editor pro psaní nového textu. Že jsme v režimu editoru, poznáme jednak hmatem, protože pozice kurzoru v textu je vyznačena blikajícími body 7 a 8, a jednak i sluchem, protože kurzor, který ve výchozím nastavení blikne jednou za sekundu vydává stejný zvuk, jaký se ozývá při každém přepsání obsahu displeje. Zní to tedy obdobně, jako když vám v místnosti tikají nástěnné hodiny.

I v editoru jsou dostupné stejné příkazy pro pohyb v textu jako ve čtečce. Při psaní a editaci textu navíc budeme potřebovat bod 7, který maže znak před kurzorem a bod 8, který vkládá konec řádku.

V editoru máme ještě možnost pracovat s bloky textu. Blok označíme jednoduše – postavíme se na začátek požadovaného úseku a příkazem mezerník + M si zde uděláme značku. Poté kurzorem přejdeme na konec požadovaného bloku a už jen použijeme příkaz pro vynětí či kopírování textu mezi značkou a kurzorem.

Pokud bychom si nepamatovali akordové příkazy, které můžeme v editoru použít, lze tlačítkem OK vyvolat menu, ve kterém všechny editační funkce najdeme. Hned první položkou tohoto menu je ale zavření dokumentu. Pokud tedy chceme editor opustit, stačí dvakrát po sobě stisknout OK, prvním stiskem vyvoláme menu a druhým zvolíme uložení textu a zavření editoru.

Orbit Reader jako braillský displej

Opustíme nyní interní zápisníkové funkce Orbit Readeru a podíváme se na to, jak může fungovat jako braillský displej pro zobrazování informací z počítače nebo chytrého mobilu. Orbit Reader můžeme s externími zařízeními propojovat bezdrátově přes Bluetooth, což využijeme zejména v případě mobilů a tabletů, nebo USB kabelem, což je typické pro použití s počítačem. Ať už ale budeme mít Orbit Reader připojený k jakémukoli zařízení, je příjemné, že se neustále můžeme velmi rychle stiskem OK + šipky vlevo přepnout do vnitřního zápisníku a OK + šipka vpravo opět k externímu zařízení.

Orbit Reader je podporován všemi u nás běžně používanými odečítači, neměli bychom tedy mít problém s jeho zprovozněním ani ve Windows, ani v iOS či Androidu.

Připojení k počítači přes USB

V případě připojení přes USB máme k dispozici celkem tři možné režimy: HID pro automatickou detekci, jež je podporována novějšími verzemi odečítačů, sériový, který je určen pro ruční instalaci ve starších odečítačích a režim úložiště, v němž Orbit Reader nefunguje jako braillský displej, ale hlásí se jako vyměnitelný disk, takže můžeme přenášet soubory mezi počítačem a paměťovou kartou Orbitu.

Pokud tedy budeme chtít Orbit Reader použít jako braillský displej, musíme vybrat režim HID. K tomu stačí stisknout příkaz mezerník + body 2-7. Poté již můžeme v počítači s připojeným Orbitem spustit odečítač, a ten si braillský displej najde automaticky, případně v braillském nastavení odečítače zvolíme Orbit Reader 20. Zprovoznění Orbit Readeru s aktuální verzí JAWS či NVDA probíhá tedy velmi hladce.

Při používání Orbit Readeru s odečítačem budeme ale na rozdíl od vnitřních zápisníkových funkcí narážet více na technické limity zařízení dané způsobem zobrazování braillských znaků. V prvé řadě je u odečítačů důležité nastavit pomalejší rychlost blikání kurzoru, vhodná je jedna sekunda nebo ještě pomaleji. Při rychlejším blikání se totiž obsah displeje s kurzorem přepisuje podstatně pomaleji, protože přepisování, které trvá přibližně onu sekundu, přeruší bliknutí kurzoru. U JAWSu je třeba ještě nastavit posun textu na displeji na „Pevně zadaný posun“. Tím zajistíme, že se obsah braillského displeje nebude posouvat při zapsání každého znaku o jeden znak, ale že až po zapsání dvaceti znaků se posune o celou šířku displeje. Tak si zajistíme daleko plynulejší práci.

Celkově lze říci, že Orbit Reader je sice jako jednoduchý braillský displej použitelný, práce s ním je ale kvůli zdlouhavějšímu přepisování obsahu displeje přece jen méně komfortní.

Jak jsme již výše zmínili, Orbit Reader lze k počítači připojit nejen jako braillský displej, ale i v režimu úložiště. To je opět velmi snadné – stačí stisknout akordový příkaz, kterým přepneme Orbit do příslušného režimu, a potom se už po připojení kabelu objeví mezi dostupnými disky počítače paměťová karta Orbitu. Všechny texty, které jsme napsali ve vnitřním zápisníku Orbit Readeru zde uvidíme jako běžné textové soubory v kódování UTF-8, můžeme je tedy překopírovat do počítače a zde s nimi dále pracovat. A naopak, jakékoli textové soubory v kódování UTF-8, které přeneseme do Orbit Readeru, v něm budeme mít dostupné pro práci v jeho vnitřní čtečce a zápisníku.

Připojení k iPhonu přes Bluetooth

Zprovoznění Orbit Readeru jako braillského displeje iPhonu je opět bezproblémové. Stačí jen příslušným akordovým příkazem zapnout na Orbitu Bluetooth, a potom už jen v nastavení VoiceOveru standardním způsobem spárovat braillský displej. Pro použití Orbit Readeru v iOS platí v zásadě totéž, co pro Windows, jen zde bohužel nemáme k dispozici volbu pro zpomalení blikání kurzoru. V rámci nastavení VoiceOveru se ale vyplatí vypnout alespoň čtení nápovědných hlášení, protože to způsobuje u každé čtené položky také dvojí přepsání displeje, které zbytečně zdržuje.

Vnitřní menu

Orbit Reader má své menu, v němž můžeme provádět různá nastavení. Do tohoto menu se kdykoli dostaneme současným stiskem tlačítka OK + šipky nahoru. Pokud bychom si např. nepamatovali akordové příkazy pro přepínání Bluetooth a různých režimů připojení přes USB, můžeme právě toto nastavit v menu zařízení. Kromě toho je zde také možné mimo jiné kontrolovat stav baterie, měnit rychlost blikání kurzoru ve vnitřním zápisníku nebo třeba aktualizovat firmware. Protože na dvacetiznakový displej se toho příliš nevejde, může pro nás být v menu důležité nastavit si možnost dělení slov a také zkracování dlouhých mezer na jediný znak mezery. Možností vnitřního menu je ale mnohem víc.

Baterie

Výrobce uvádí, že by měl Orbit Reader na jedno nabití baterie vydržet pracovat tři dny běžného používání. Aby se předešlo úplnému vybití baterie, pokud necháme zápisník někde jen tak ležet, přechází Orbit Reader dle režimu práce buď po deseti minutách, nebo po hodině nečinnosti automaticky do režimu spánku. Po dalších pěti hodinách se sám vypne.

Když nabití baterie klesne pod 10 %, upozorní nás na to Orbit Reader permanentně blikajícím bodem 8 na dvacátém znaku displeje. Ve chvíli, kdy zápisník připojíme k napájení nebo je od něj odpojíme, ohlásí to Orbit zprávou na displeji, a to i tehdy, když je vypnutý.

Závěr

Orbit Reader 20 se může velmi dobře uplatnit jako autonomní mobilní zařízení pro čtení textů v Braillově písmu. Dobře poslouží i jako braillský zápisník pro pořizování poznámek všeho druhu. Jeho silné stránky jsou robustní a odolný design, snadná obsluha, jednoduché přenášení textů mezi počítačem a zápisníkem s plnou podporou české braillské tabulky a v neposlední řadě také velmi příznivá cena. Nevýhodou je jeho relativní hlučnost při práci a také pomalé přepisování obsahu displeje, které tolik nevadí u vnitřních zápisníkových funkcí, ale více ovlivní použití Orbit Readeru jako braillského displeje.

Orbit Reader tedy není určen těm, kteří hledají profesionální braillský displej. Velmi zajímavý by ale mohl být jako první braillské zařízení pro děti nebo začínající uživatele Braillova písma a také pro všechny, kteří chtějí mít kromě drahého braillského displeje u svého počítače i mobilní, nenáročné a cenově dostupné braillské zařízení na cesty. Orbit Reader tak vyplňuje prostor, který zatím nebyl na trhu pokrytý žádnou jinou pomůckou a snad tak přivede k používání Braillova písma nové uživatele, kteří zatím neměli potřebu investovat do tradičních dražších braillských displejů.

Poděkování

Za zapůjčení Orbit Readeru 20 pro otestování a vytvoření tohoto článku děkujeme jeho českému distributorovi– společnosti Galop.

Technické parametry Orbit Readeru 20

Počet braillských znaků: 20
Naváděcí tlačítka nad braillskými znaky: ne
Braillská klávesnice: osmibodová
Další ovládací prvky: kurzorový kříž + tlačítko OK, kolébková tlačítka pro posun
Úložiště: SD karta 4 až 32 GB
Interní funkce: čtečka textů, textový editor, správce souborů, nastavení
Přenos dat mezi zařízením a počítačem: přes SD kartu nebo přes USB jako vyměnitelný disk
Rozhraní: Bluetooth, USB
Napájení: micro USB
Přibližná výdrž baterie: 3 dny běžné práce
Hmotnost: 450 g
Rozměry: 168 x 112 x 35 mm
Cena: 23 900 Kč

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací

Štítky

Téčko