2023-01-17
Téčko Plus 21: Envision Glasses, Korvus, B.note a jako obvykle něco navíc Ve čtvrtek 24. 11. 2022 se na sociální síti Clubhouse, v klubu Potměchuť, uskutečnilo jednadvacáté setkání příznivců moderních informačních technologií.

Kromě notoricky známých rubrik jsme si v tomto vysílání podrobně posvítili například na nové chytré brýle Envision Glasses a naší pozornosti neunikly ani vcelku převratné novinky aplikačního setu Korvus.

Podrobnější informace o všech probíraných tématech se jako obvykle dozvíte v Podcastu z tohoto setkání.

Pro možnost zodpovězení aktuálního zvukového kvízu či v zájmu obecného přehledu o minulých setkáních, rovněž neváhejte navštívit webovou stránku Téčka plus.

Zvukový kvíz

Ve zvukovém kvízu bylo vaším úkolem uhodnout relativně nový a poněkud krátký zvuk. Jednalo se o zvukové oznámení spouštění u nových modelů iPhonů v kombinaci s operačním systémem iOS 16.

Vítězem z celkem tří správných odpovědí se stal Paweł Masarczyk.

Oznámení a tipy

  • V současné době je Téčko plus kromě jeho domovské stránky k poslechu i v běžných podcastových platformách Apple, Google a Spotify.
  • Pokud se chcete dozvědět užitečné informace o možnostech konzumace placeného obsahu, nenechte si ujít příspěvek Michala Jelínka na toto téma v našem zvukovém podcastu.

Brýle Envision Glasses a zkušenosti z jejich testování

Hlavním tématem jednadvacátého Téčka plus byly nové chytré brýle Envision Glasses, které našemu týmu exkluzivně zapůjčila Půjčovna kompenzačních pomůcek nadačního fondu Světluška.

Všichni zúčastnění se s posluchači podělili o své uživatelské zkušenosti a v závěru debaty došlo i na obecné zamyšlení nad kompenzačními pomůckami tohoto typu.

Další informace o brýlích Envision Glasses se můžete dozvědět například v tomto tematickém článku.

Rokování aneb do roka a do dne

Hostem této rubriky byl Petr Bláha ze společnosti SYMBIO Access devices, který posluchačům poreferoval o nových funkcích braillského zobrazovače b.note. Petrův příspěvek ukázal, že tento zobrazovač oplývá velkým potenciálem, a některé z jeho nových funkcí jsou opravdu překvapivé. Pokud se o novinkách zobrazovače b.note chcete dozvědět více, neváhejte si poslechnout náš zvukový podcast.

Hodinky nebo holínky aneb rozpoznávání odporných termitů

Osvětlování odporných termitů se v tomto vydání ujal Radek Seifert a svým typicky výmluvným a na podrobnosti bohatým stylem posluchačům popsal rozdíly mezi jednotlivými způsoby tvorby hmatové grafiky. Radkův popis byl zároveň doplněn zvukovými ukázkami jednotlivých technologií pro tvorbu hmatové grafiky používaných.

Novinky v aplikačním setu Korvus

Hostem jednadvacátého téčka plus byl Ondrej Rosík, který posluchačům představil nové funkce Korvusu. Kromě přepracované hlavní obrazovky jde například o vlastní vzdálenou správu či komunikační řešení Můj Korvus. Více informací o novinkách v Korvusu si můžete poslechnout v našem zvukovém podcastu.

Závěr

Jestliže vás kterékoliv ze zde zmíněných témat zaujalo, více informací o něm se dozvíte ve našem zvukovém podcastu.

Na setkání s vámi při příštím vysílání se těší Realizační tým Téčka plus

2023-01-12

Uživatelé procházející web výhradně pomocí klávesnice, nebo přesněji uživatelé nepoužívající myš či jiné polohovací zařízení, při sekvenční navigaci na webové stránce často narážejí na problém, jak snadno přeskočit opakující se obsah na začátku stránky, jako je její záhlaví nebo množství odkazů hlavní navigace, a jak se tedy dostat přímo na hlavní obsah, který uživatele přednostně zajímá. V tomto článku se zaměříme právě na řešení tohoto problému týkajícího se přístupnosti webových stránek.

Zmíněný problém není jen záležitostí vycházející z praxe, ale má oporu i v Pokynech pro zpřístupnění webového obsahu WCAG (Web Content Accessibility Guidelines),konkrétně v jejich kritériu úspěšnosti 2.4.1: Bypass Blocks. Řešením popsaného problému je tzv. „skip link“, čili odkaz na začátku stránky, který po aktivaci zavede uživatele bezprostředně na její hlavní obsah. I toto řešení je navrhováno a zdokumentováno webovou autoritou W3C a to prostřednictvím   techniky s označením G1, která naplňuje zmíněné kritérium úspěšnosti 2.4.1.

Zrakově postižení uživatelé odečítačů obrazovky na počítačích většinou už mají možnost snadno skákat po určitých strukturálních prvcích webové stránky jako jsou nadpisy nebo oblasti (známé také jako landmarky), což jim do jisté míry umožňuje přeskočit opakující se obsah stránky. Některé odečítače obrazovky pro počítače navíc disponují funkcionalitou umožňující navigaci přímo na hlavní oblast stránky. To vše nicméně jen za předpokladu, že jsou tyto oblasti v HTML kódu správně vyznačeny. Skip linky jsou však důležité především pro následující skupiny uživatelů:

  • Uživatele s motorickým postižením, kteří používají speciální asistivní zařízení umožňující ovládat klávesnici hlavou či různými zpřístupněnými přepínači. Při absenci skip linků jsou tito uživatelé odkázáni na zdlouhavé a náročné opakované navigování po odkazech a jiných aktivních prvcích tabulátorem, než se dostanou k hlavnímu obsahu.

  • Slabozrací uživatelé používající zvětšovače obrazovky, pro něž není snadné při zvětšeném obrazu vizuálně najít hlavní obsah stránky.

  • Uživatelé odečítačů na mobilních zařízeních, které typicky nedisponují jednoduchou možností skákání po oblastech stránky.

  • V HTML kódu by se měl nacházet na samotném začátku stránky tak, aby to byl první prvek, na který uživatel při navigaci pomocí klávesnice narazí.

  • Mělo by být možné jej zaměřit fokusem klávesnice.

  • Měl by být vizuálně skrytý do té doby, než je zaměřen fokusem klávesnice tak, aby ve výchozím stavu vizuálně nerušil nebo nemátl uživatele, kteří jej nepotřebují, ale aby byl zviditelněn především pro slabozraké uživatele nebo pro uživatele s motorickým postižením v momentě jeho potřeby. Toho lze dosáhnout použitím CSS pseudotřídy „:focus“. Navíc zviditelnění skip linku by ideálně nemělo být náhlé, aby vidící uživatele nezaskočilo nebo nemátlo. Pro jeho pozvolné zviditelnění je možné použít CSS animace.

  • Aktivace skip linku by měla přesunout fokus klávesnice na začátek hlavního obsahu stránky.

Zdrojový kód

Níže následuje ukázka a vysvětlení, jak je možné skip link naimplementovat pomocí HTML a CSS.

HTML

Skip link je možné v HTML vytvořit pomocí elementu <a>, který prostřednictvím atributu „href“ odkazuje do stejné stránky na její hlavní obsah. Hodnota atributu „href“ musí začínat znakem mřížky (#) a poté musí následovat hodnota atributu „id“elementu, na který chceme uživatele zavést tak, jak je ukázáno níže:

...

    <body>

      <a href="#main">Přeskočit na hlavní obsah</a>

      ...

      <main id="main" role="main">

        <h1>Hlavní nadpis</h1>

        <p>Zde se nachází hlavní obsah stránky, na nějž vede odkaz ze začátku stránky,

        a který uživatele přednostně zajímá.</p>

      </main>

    </body>

    ...

CSS

Skrytí skip linku dosáhneme pomocí CSS jeho odsunutím nahoru mimo viditelnou oblast webové stránky o potřebnou vzdálenost (v naší ukázce na pozici -60 pixelů absolutně od horního okraje nadřazeného elementu). Navíc pro zviditelnění skip linku v momentě jeho zaměření fokusem klávesnice můžeme použít animaci jeho vertikální pozice (konkrétně CSS vlastnosti „top“) tak, aby plynule pozvolna najel do viditelné oblasti shora a po přesunu fokusu na jiný prvek opět zajel mimo viditelnou oblast.

.skipLink {

    padding: 6px;

    position: absolute;

    top: -60px;

    left: 0px;

    -webkit-transition: top 1s ease-out;

    transition: top 1s ease-out;

    z-index: 100;

}



.skipLink:focus {

    top: 5px;

    -webkit-transition: top .1s ease-in;

    transition: top .1s ease-in;

}

Funkční ukázka

Zdrojový kód ke stažení

Použité a další zdroje informací

Autor: Adam Samec

2022-12-29

Tyflokabinet je již přes 20 let pořadatelem vzdělávacích školení pro pracovníky SONS a jí založených organizací, zejména TyfloCenter a Střediska Dědina, zabývajících se výukou náročných elektronických kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené. Letos jsme se sešli nejprve na Krakovské a posléze ve Středisku Dědina v termínu 25. – 27. října a v hojném počtu 28 účastníků, především lektorů a dalších odborných pracovníků. Zastoupeni byli kolegové z TyfloCenter Brno, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, z Pobytového, rehabilitačního a rekvalifikačního střediska Dědina a z odbočky SONS Zlín.

Druhým rokem nabízíme školení jako akreditovaný kurz pro pracovníky v sociálních Službách. Účastníci tak po splnění podmínek (účast a vědomostní test) získají 20 hodin z 24 povinných - doložených osvědčením.

Kromě očekávatelných témat jako jsou novinky ve speciálním software pro zrakově postižené ať už pro počítače či mobily, kterých se zhostili Z. Bajtl, M. Jelínek, J. Šnyrych, se mohli účastníci seznámit při online přednášce Matěje Plcha s postupem instalace odečítače pro Android Jieshuo, jeho nastavením a základním ovládáním.

Kolegyně ze sociálně právního oddělení SONS Vendulka Baudišová nás provedla některými úskalími při žádání o příspěvek na kompenzační pomůcky, Marek Salaba předvedl práci na Mac s virtualizovanými operačními systémy a také s námi sdílel své zkušenosti s tiskem na braillské tiskárně.

Při přednášce M. Jelínka a M. Salaby jsme se Dozvěděli, co nás z pohledu zrakově postiženého uživatele čeká ve Windows 11 a jak co nejlépe optimalizovat nastavení pro co nejpohodlnější využívání.

Gábina Drastichová – ředitelka nadačního fondu Českého rozhlasu – Světluška nás seznámila s nabídkou a provozem půjčovny kompenzačních pomůcek. Setkání krom jiného povede k bližší návaznosti společných aktivit. Půjčující náročných pomůcek získají kontakt na lektora ze svého kraje, který může uživatele s prací s danou pomůckou proškolit.

Jára Tichý z Plzeňského TyfloCentra si pro nás připravil zajímavé porovnání práce na internetu se zvětšováním ve Windows a Mac OS.

Total Commander je velké téma Jirky Fenze, který seriálem v časopisu Téčko seznamuje čtenáře s jeho výhodami. O některých z nich popovídal s praktickými ukázkami i nám. Jeho druhým tématem byl e-mailový klient Thunderbird: jak ho nastavit a používat pro co nejlepší práci se speciálním software pro zrakově postižené.

Zdenek Bajtl letos žije přidáním nové funkcionality nejen do aplikace CG Transit, PŘESTUPUJ. Ta uživatelům umožní při cestování získat textový popis trasy v přestupních uzlech. Přiblížil nám její implementaci a možné využití.

S novinkami ve svých produktech nás přišli seznámit i zástupci firem dodávajících pomůcky: Galop, Spektra a Symbio.

Jak je vidět, tři dny byly nabyté informacemi. Naše setkávání má ovšem velký význam zejména ve výměně zkušeností s pomůckami, výukou, uživateli služeb. Po všech přednáškách tak společně trávíme čas povětšinou sdílením zážitků, zkušeností, dotazů z naší praxe.

Poděkování

Děkujeme účastníkům za účast a věrnost, kolegům za přípravu a jednotlivé prezentace a firmám Galop a Spektra za finanční podporu.

2022-12-27

Obecně platí, že webová stránka nebo aplikace by měla být navržena tak, aby zprostředkovala co možná nejpodobnější dojem či informace jak uživateli, který odečítač obrazovky nepoužívá, tak tomu, kdo jej používá. Nicméně občas vyvstane potřeba nějakou část obsahu skrýt výhradně před tou či onou skupinou uživatelů. V tomto článku se proto zaměříme na to, jak správně skrýt určitý obsah podle toho, komu má být obsah poskytnut a komu ne.

Skrývání obsahu jen před vidícími uživateli

Začněme tím, kde správné řešení není tak nasnadě. Případy, kdy chceme, aby nějaký obsah byl poskytnut jen uživateli odečítače obrazovky, ale vidícím uživatelům ne, jsou například následující:

  • Vizuálně skrytý odkaz na úplném začátku stránky pro přeskočení na její hlavní obsah, tzv. skip link.

  • Vizuálně skryté nadpisy, kdy chceme aby tyto sloužily jako jakési navigační kotvy, na které může uživatel odečítače snadno přeskočit, ale jež by na stránce z hlediska vizuálního designu vadily.

  • Využití CSS pseudotřídy „:after“ pro automatické přidávání vizuálně skrytých textových popisků k odkazům na stránky otevírající se v novém okně nebo k odkazům na soubory ke stažení. Tyto popisky zastupují ikonky sloužící pro stejný účel vidícím uživatelům.

V zásadě fungují minimálně dvě techniky, jak pomocí CSS nějaký prvek na stránce skrýt před vidícími uživateli, ale jak zároveň předejít tomu, aby takové prvky ignoroval také odečítač obrazovky. Jako nejpřímočařejší řešení by nás totiž mohlo napadnout u požadovaného prvku nastavit, ať už prostřednictvím  CSS nebo HTML, nulovou šířku, výšku nebo obojí. Takové nastavení však způsobí, že i odečítač obrazovky bude tento prvek považovat za skrytý a nebude jej číst. Zmíněné dvě techniky, jak obsah skrýt jen vizuálně jsou následující:

  1. Posunout daný prvek daleko mimo obrazovku, například pomocí CSS vlastnosti „left“, kdy této vlastnosti nastavíme nějakou vysokou zápornou hodnotu. Toto řešení se většinou nedoporučuje z toho důvodu, že styly pro pozicování mohou být u uživatele zakázány.

  2. Oříznout prvek pomocí CSS vlastností clip-path a clip tak, aby z prvku nic vizuálně nezbylo . Toto je pravděpodobně nejjistější a doporučované řešení.

Výsledná CSS třída, kterou můžeme aplikovat na element, jež chceme zpřístupnit jen uživatelům odečítačů pak může vypadat následovně:

.srOnly {

    clip: rect(1px, 1px, 1px, 1px);

    clip-path: inset(50%);

    height: 1px;

    width: 1px;

    margin: -1px;

    overflow: hidden;

    padding: 0;

    position: absolute;

}

Skrytý obsah odkazovaný přes atributy „aria-labelledby“ nebo „aria-describedby“

Do kategorie obsahu skrytého jen před vidícími uživateli lze zahrnout i případ, kdy nějaký prvek sice skryjeme před všemi uživateli přes CSS vlastnost „display: none“, „visibility: hidden“ či jinou metodou, avšak odkážeme na něj prostřednictvím atributu aria-labelledby nebo aria-describedby. Takový prvek nebude viditelný vidícími uživateli ani čitelný kurzorem odečítače, avšak bude ohlášen odečítačem v momentě přesunutí fokusu klávesnice na element, na kterém je atribut „aria-labelledby“ nebo „aria-describedby“ nastaven.

Tuto techniku využijeme například, když chceme k určitému elementu ve formuláři uživatelům odečítačů přidat nějaký text vysvětlující okolnosti nebo kontext, jež je zřejmý jen vizuálně.

Skrývání obsahu jen před odečítači

Až na níže uvedené výjimky, atribut pro skrytí HTML elementu před odečítači, který v nejčastějších případech hledáme, je aria-hidden=“true“. Tento atribut se používá typicky v případě, chceme-li před odečítačem skrýt obsah okolo modálního dialogu a dále například pro skrývání obrázků, jak je popsáno v následující sekci.

Jak správně skrývat dekorativní nebo nadbytečné obrázky?

Existují dva následující doporučené způsoby, jak před odečítači úplně skrýt obrázek, který má jen dekorativní účel (například grafický banner stránky), nebo který zprostředkovává informaci, jež je duplicitní vzhledem ke kontextu daného obrázku (například graf, jehož popis je uveden v okolním textu) nebo ikona trojúhelníku s vykřičníkem následovaná chybovou hláškou:

  • První možností skrývání je nastavit obrázku atribut „alt“ na prázdnou hodnotu. Pozor na to, že atribut „alt“ s prázdnou hodnotou není ekvivalentem odstranění tohoto atributu. Při odstranění „alt“ atributu totiž bude obrázek odečítačem rozpoznán, a to jako grafika, které chybí pojmenování.

  • Druhou možností skrývání je nastavit na obrázku atribut aria-hidden=“true“, přičemž obrázek může mít zároveň nastavený také atribut „alt“ na neprázdnou hodnotu. Tento způsob skrývání obrázku je dobré volit v případech, kdy z nějakého důvodu chceme, aby byl obrázek pojmenovaný, ale přesto skrytý před odečítači. Tím důvodem může být optimalizace pro vyhledávače (SEO) – můžeme například chtít pojmenovat logo v hlavičce stránky, aby si vyhledávače spárovaly obrázek loga s názvem stránky nebo společnosti, ale aby odečítače takový obrázek ignorovaly.

K čemu jsou pak dobré atributy role=“presentation“ a role=“none“?

Atribut role=“presentation“, popřípadě jeho ekvivalent role=“none“, neslouží ke skrývání celého elementu před odečítačem, ale jen k skrytí jeho sémantiky, přičemž toto funguje jen u elementů, které nejsou zaměřitelné fokusem (například tedy u nadpisů, tabulek, seznamů nebo obrázků). V praxi se tento atribut používá v následujících případech:

  • Na elementu <table> k odstranění sémantiky tabulky, která má sloužit jen pro rozvržení stránky, kdy nechceme, aby odečítač stránku uživateli interpretoval jako tabulku.

  • K odstranění sémantiky strukturálních HTML elementů, například <li>, které slouží jako záložní řešení při absenci podpory specifikace ARIA během implementace složených komponent využívající role jako jsou „menu“, „tablist“ nebo „tree“. Příkladem takového použití role „presentation“ nebo „none“ je implementace navigačního menu otevíraného tlačítkem.

Skrývání obsahu před všemi uživateli

Typickými příklady obsahu schovaného před všemi uživateli jsou dočasně skrytá rozbalovací menu, dialogy nebo panely záložek. Nejčastější techniky skrývání jsou pak následující:

  • Aplikování CSS vlastnosti „display: none“.

  • Nastavení atributu hidden na HTML elementu.

  • Aplikování CSS vlastnosti „visibility: hidden“.

Použité a další zdroje informací

Autor: Adam Samec

2022-12-27

Při procházení webových stránek můžeme narazit na hypertextové odkazy různého typu. Před navštívením určitých typů odkazů může být dobré vědět následující:

  • Zda odkaz směřuje na soubor, například ve formátu PDF nebo DOCX.

  • Zda se odkaz otevře na nové záložce nebo v novém okně.

Navíc nejen uživatelům odečítačů obrazovky nebo zvětšovacího softwaru nemusí být ani i po aktivaci takových odkazů zřejmé, že se ocitli třeba v PDF dokumentu nebo v novém okně, v jehož případě mohou být zaskočeni, že není možné se vrátit zpět v historii webového prohlížeče. Proto na tento problém pomýšlí také Pokyny pro zpřístupnění webového obsahu WCAG (Web Content Accessibility Guidelines), jejichž kritérium úspěšnosti 3.2.5: Change on Request uvádí, že změna kontextu, jakou je třeba právě otevření odkazu v novém okně, by se měla dít jen na základě požadavku uživatele, anebo že by měl existovat způsob, jak tyto změny kontextu vypnout.

Způsobem jak umožnit informované rozhodnutí uživatele, zda odkaz navštívit nebo ne, a tedy i řešením problému s takto nepředvídatelnými odkazy je doplnit každý patřičný odkaz o ikonku, nebo v případě uživatelů odečítačů o krátký text, indikující, že jde o odkaz na soubor určitého formátu, respektive odkaz, který se otevře v novém okně. O tomto řešení se zmiňují rovněž i techniky WCAG s označením G201 a H83, jež přispívají k naplnění výše zmíněného kritéria úspěšnosti WCAG 3.2.5. Taková úprava všech patřičných odkazů však nemusí být na první pohled jednoduchá, zvláště když na ní nebylo myšleno už při tvorbě webových stránek.

Automatizované řešení pomocí CSS

Na webových stránkách velkého rozsahu nebo na stránkách, kam vkládají texty s odkazy jiní uživatelé než tvůrce webu, může být náročné zajistit, aby všechny odkazy uvedených typů byly patřičně doplněny o informaci, že jde například o odkaz na soubor ve formátu PDF, nebo že se odkaz otevře v novém okně. Popřípadě na takové popisování odkazů nemusí být myšleno už při tvorbě webu a potřeba tohoto popisování může vyvstat až později.

Existuje však elegantní A jednoduchý způsob, jak tyto odkazy dodatečně automaticky a hromadně opatřit příslušnými ikonkami, a co je důležité, jak zajistit, že v případě uživatelů odečítačů obrazovky bude místo ikonky uživateli přečten alternativní popisek typu odkazu, přičemž tento textový popisek bude skryt před vidícími uživateli.

Dejme tomu, že ve složce, kde se nachází náš CSS soubor, máme uložené ikonky s názvy „pdf-icon.svg“ a „new-window-icon.svg“. V takovém případě CSS pravidlo, které zajistí automatické doplnění popisku „(PDF)“ ke všem odkazům končícím na řetězec „.pdf“ a dále CSS pravidlo doplňující popisek „(nové okno)“ ke všem odkazům, jež obsahují atribut target=“_blank“, čili k odkazům otevírajícím se v novém okně nebo na novém panelu, pak může vypadat následovně:

a[target="_blank"],
a[href$=".pdf"] {
    display: inline-block;
    padding-right: 1.2em;
    background-position: right center;
    background-repeat: no-repeat;
}

a[target="_blank"] {
background-image: url("new-window-icon.svg");
background-size: 1em 1em;
}

a[href$=".pdf"] {
background-image: url("pdf-icon.png");
background-size: 1em 1em;
}

a[target="_blank"]:after,
a[href$=".pdf"]:after {
clip: rect(1px, 1px, 1px, 1px);
clip-path: inset(50%);
height: 1px;
width: 1px;
margin: -1px;
overflow: hidden;
padding: 0;
position: absolute;
}

a[target="_blank"]:after {
content: " (nové okno)";
}

a[href$=".pdf"]:after {
content: " (PDF)";
}

Jaké odkazy otevírat v novém okně?

Souvisejícím problémem je otázka, jaké odkazy bychom jako tvůrci webu vlastně měli značit tak, aby se otevřely v novém okně. I na tento problém pomýšlí technika WCAG, konkrétně technika s označením G200, která obecně radí, abychom se pokud možno tlačítkům nebo odkazům na stránky otevírající se v novém okně nebo na novém panelu spíše vyvarovali , ponechali tuto volbu raději na uživateli a dále uvádí výjimky, kdy je naopak odkazy vhodné v novém okně otevřít. Jde například o následující případy:

  • Na stránce s formulářem odkaz na stránku obsahující podrobnější nápovědu k formulářovým polím, který se otevře v novém okně, aby uživatel nepřišel o již vyplněná data nebo pozici ve formuláři.

  • Odkaz ze zabezpečené oblasti webu, do které je uživatel přihlášen, přičemž následování tohoto odkazu by znamenalo ukončení přihlášení. V tomto případě otevření takového odkazu v novém okně umožňuje procházení nezabezpečené oblasti webu a zároveň zachování přihlášení v okně předešlém.

Odkazy na externí weby

Samostatnou kategorií odkazů jsou dále odkazy, které míří na externí webové stránky, čili na stránky nacházející se na jiné doméně. V případě takových odkazů bohužel nelze jednoduše vytvořit CSS pravidlo, pomocí něhož bychom veškeré externí odkazy automaticky doplnili o patřičnou ikonku respektive popisek.

Funkční ukázka

Zdrojový kód ke stažení

Zdrojový kód přístupného značení typů odkazů.

Použité zdroje informací

Autor: Adam Samec

2022-12-01
„Klára pravidelně usedá se svým ošetřovatelem k šachové hře. Pár tahů stačí k tomu, aby se začaly vracet staré vzpomínky a kdysi tak známé melodie. Můžeme se však na lidskou paměť zcela spolehnout?“

Vzpomínáte? Není to tak dávno, co se české herní studio Play by Ears pochlubilo svou první interaktivní audio hrou Důkaz 111, která se setkala s pozitivním ohlasem mnoha uživatelů u nás i v zahraničí. Líbila-li se i vám, rozhodně by vás mohlo zajímat, že tým zkušeného filmového zvukaře Tomáše Oramuse ve spolupráci s Českým rozhlasem právě vypouští na trh novou hru navazující na stejnou koncepci, plně přístupnou i nevidomým a slabozrakým hráčům. I tentokrát se můžete těšit na skvělou práci se zvukovým designem, špičkové herecké obsazení a napínavý příběh s překvapivou pointou. Pojďme tedy společně také na pár minut usednout nad Šachovou hrou, přiblížit si, jak funguje a co můžete očekávat.

Zahájení – Jak si hru pořídit a nainstalovat?

Šachová hra je dostupná pro platformy iOS a Android. Lze ji tedy běžným způsobem vyhledat, stáhnout a nainstalovat z App Storu či Google Play. Oproti předešlé audio hře Důkaz 111 lze hru získat a hrát zcela zdarma bez nutnosti jakéhokoli nákupu v aplikaci, což je nepochybně samo o sobě příznivou zprávou pro každého, kdo by si chtěl dopřát novou hru a zároveň například právě šetří na vánoční dárek. Po úspěšné instalaci se hra objeví na vaší ploše, stačí ji tedy spustit a ponořit se do příběhu. Předtím však doporučujeme připojit k vašemu mobilnímu telefonu jakákoli stereo sluchátka. Jednak budete moci lépe ocenit velmi dobrou práci se zvukem a vychutnat si příběh sugestivněji, mnohem důležitějším důvodem však je, že na rozdíl od Důkazu 111 využívá Šachová hra stereo zvuk jako zásadní prvek pro svou herní mechaniku. Řečeno jinak a jednodušeji, pokud byste se pokoušeli hru hrát na obyčejných reproduktorech v telefonu, orientace v herním prostředí by vám mohla připadat složitější a některé zvuky by vám třeba také mohly zbytečně uniknout. Před spuštěním aplikace se ještě nezapomeňte ujistit, že váš telefon není přepnutý do tichého režimu. Hru totiž ovládáme bez odečítače obrazovky a pouze s využitím zvuku, který bychom v tichém režimu neslyšeli.

Jak Šachovou hru ovládat a hrát?

Ihned po spuštění hry nás přivítá hlas Jana Šťastného, který nás stejně jako u Důkazu bude provázet uživatelským prostředím aplikace. Nejprve nás upozorní, že pro správné fungování hry je potřeba vypnout VoiceOver či TalkBack, protože celá hra je založena pouze na vlastním zvuku a odečítače by blokovaly herní gesta, která budeme ve hře používat. Uživatelé na iPhonu mohou rovněž pro hru pomocí rotoru aktivovat režim přímého dotyku, takže VoiceOver bude moci zůstat zapnutý a nebude nijak do hry zasahovat.

Poté budeme následovat instrukce a švihnutím doprava spustíme hru v režimu s ovládáním pro nevidomé. Objeví se následující obrazovka s hlavním menu, ve kterém máme na výběr z několika možností. Švihnutím doprava budeme moci začít novou hru, švihnutím doleva pak můžeme načíst dříve rozehranou hru, švihnutím dolů dvěma prsty se otevře facebooková stránka hry a švihnutím dvěma prsty nahoru si můžeme instrukce vyslechnout znovu. Nás v tuto chvíli pochopitelně zajímá především první z možností, švihneme proto jedním prstem doprava a přejdeme do hry.

Znovu budou následovat krátké instrukce, které nám pomohou pochopit některé ovládací prvky hry. Švihnutím dolů dvěma prsty můžeme hru zapauzovat a uložit, švihnutím dvěma prsty doprava přeskočit úsek příběhu, který už známe, švihnutím dvěma prsty doleva naopak aktuální úsek zopakujeme. Pokud nám nějaké gesto neuvízne v paměti, švihnutím dvěma prsty nahoru si budeme moci kdykoli tuto nápovědu poslechnout ještě jednou. Pak uslyšíme krátké úvodní titulky s jemným klavírním podkladem a plynule se přeneseme do herního světa hlavní hrdinky Kláry. Slyšíme ošetřovatele, který nesměle hraje pomalou melodii na klavír, a hlavní hrdinku, která stejně tiše a nezúčastněně pohybuje šachovými figurkami po šachovnici. Partie může začít.

Stejně jako již zmiňovaný Důkaz 111 je Šachová hra interaktivní audio hra, ve které není podstatná pohotová akce, ale spíše samotný příběh a to, jakým směrem se v něm ubereme. Z příběhu bychom neradi něco dále vyzrazovali, abychom se vyvarovali zbytečných spoilerů. Rádi bychom ale představili ovládání samotné hry, které se od Důkazu trochu liší.

Během poslechu příběhu hlavní hrdinky se vždy v určitý moment hra zastaví a my dostaneme prostor zvolit si, na kterou z Klářiných vzpomínek se zaměříme a oživíme ji. V prvním takovém momentě na začátku hry je na výběr pouze jedna vzpomínka, v dalších částech hry si však musíme vybrat ze dvou či tří. Podle toho, kterou z nich si vybereme, pak uslyšíme něco trochu jiného, a nakonec může příběh dospět k různému vyústění. Jednotlivé vzpomínky při výběru reprezentují zvuky, např. krátký útržek melodie, útržky rozhovorů, zvonek či zvonění telefonu, chrastění klíčů apod. Zvuky jsou vždy v prostoru různě rozmístěné, a proto je zde doporučeno hrát za pomoci sterea, ať už jsou to reproduktory nebo sluchátka. Tahem jedním prstem po obrazovce se posouváme v herním poli a přibližujeme se k rozmístěným vzpomínkám. V prvním případě je například jediná vzpomínka umístěna vlevo na hoře. Následujeme tedy zvuk tak, že položíme prst na levý okraj obrazovky, a potom prstem táhneme nahoru, aby se zvuk zesiloval. Jakmile se dostaneme na úroveň zvuku, ozve se cinknutí a telefon nám zavibruje, což znamená, že můžeme oddálit prst od obrazovky a vzpomínku tak oživit. Pokud máme na výběr ze dvou či tří vzpomínek, položíme prst nejdřív nalevo, napravo či doprostřed obrazovky a pak stejným způsobem táhneme nahoru, dokud nedotáhneme až k ní.

Ti, kteří se s podobným ovládáním setkávají poprvé, mohou být po dočtení této části článku nebo na začátku hry trochu ztraceni, mohu vás nicméně ujistit, že se brzy ve hře zorientujete a budete si moci vychutnat poutavý příběh a lov na ztracené vzpomínky bez obtíží.

Koncovka – Naše dojmy a hodnocení

Po výborném Důkazu 111 byli všichni příznivci her a audio her zcela jistě zvědaví, bude-li se společnost Play by Ears dále rozvíjet a obohatí-li naši herní kolekci o nový, stejně povedený počin. My jsme proto rádi, že se tak stalo. Šachová hra je opět velice vydařená hra a myslíme si, že nijak za Důkazem nepokulhává. Příběh je o něco kratší a dalo by se říci, že je na první pohled méně akční či nervy drásající. Jak už to ale bývá, ne vše je vždy takové, jak se na první pohled zdá. Při šachové partii se Klára čím dál hlouběji ponořuje do svých vzpomínek a boj s její vlastní pamětí zatím nenápadně graduje. Hra začne postupně působit čím dál mysteriózněji a v některých momentech může člověka zamrazit. Právě ten zvláštní pocit, jako by bylo cosi ve vzduchu a že tu něco není v pořádku, možná působí na příběhu nejzajímavěji.

Rádi bychom také vyzdvihli opět vynikající herecké obsazení. Hlavní hrdinku vynikajícím způsobem ztvárnila Taťjana Medvecká, kterou při její šachové partii doprovází rovněž skvělý Jaroslav Plesl. Uslyšíte také Igora Bareše, Elizavetu Maximovou, René Slováčkovou a plejádu známých hlasů, které můžete znát z filmu, rozhlasu, divadla či dabingu. To vše je podpořeno skvělým zvukovým designem a působivým hudebním doprovodem. Jednoznačně tedy lze říci, že se opět jedná o velice vydařenou a kvalitní hru, která ve své kategorii českých her přístupných pro nevidomé téměř nemá konkurenci. Vřele doporučujeme vyzkoušet a přesvědčit se na vlastní uši.

Autor: Jakub Blažek

Další zdroje informací

Tento článek byl se souhlasem redakce přejat z archivu Téčka – technické přílohy časopisu Zora. Pokud máte zájem o aktuální zprávy, recenze, návody a další texty o technologiích pro zrakově postižené, zajistěte si předplatné Téčka, které je dostupné už od symbolických 75 Kč za rok.

2022-10-24

Ve dnech 8. a 9. září 2022 se na pozvání Cechu MOBILITY zúčastnil za Tyflokabinet – SONS ČR Michal Jelínek a Martin Procházka každoroční akce určené pro pracovníky Úřadu práce a odbornou veřejnost. Pořadatelem je Cech mobility ve spolupráci s úřadem práce a pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí.

Přednášejí Michal Jelínek Celkový pohled na posluchače

Tématem jsou zvláštní pomůcky pro osoby se zdravotním postižením v legislativě a praxi.

Po příspěvku zaměřeném na zvláštní elektronické pomůcky pro osoby se zrakovým postižením, ve kterém byla účastníkům přiblížena specifika pomůcek, jimiž se Tyflokabinet zabývá (roztřídění pomůcek do správných kategorií, jejich varianty, součásti a důležitost), byl Michal Jelínek a Martin Procházka účastníkům k dispozici na stánku pro dotazy z praxe a k samotné prezentaci.

Fluktuace zaměstnanců Úřadu práce je poměrně velká a nároky na znalosti také. Proto jsou tato setkání velmi důležitá.

Čtvrteční prezentace se zúčastnilo přes 300 a v pátek přes 100 účastníků. Věříme, že si z ní odnesli do praxe to podstatné.

Michal Jelínek

2022-10-21

Popis vzoru

Textové pole s našeptávačem je formulářový prvek, nazývaný někdy také jako combobox, který uživateli umožňuje zadání libovolného textu, přičemž během jeho zadávání je možné si psaní usnadnit výběrem hodnoty z předem určeného seznamu. Tento seznam se průběžně aktualizuje tak, že nabízí jen hodnoty začínající na text, jež je v textovém poli už zadán.

Ovládání pomocí klávesnice

  • Šipka dolů:

    • Jestliže je fokus na textovém poli, tak rozbalí seznam našeptávače a přesune fokus na jeho první nabízenou položku.

    • Jestliže je fokus v seznamu našeptávače, tak přesune fokus na následující položku v tomto seznamu. Pokud je fokus na poslední položce seznamu, tak přesune fokus na jeho první položku.

  • Šipka nahoru:

    • Jestliže je fokus na textovém poli, tak rozbalí seznam našeptávače a přesune fokus na jeho poslední nabízenou položku.

    • Jestliže je fokus v seznamu našeptávače, tak přesune fokus na předchozí položku v tomto seznamu. Pokud je fokus na první položce seznamu, tak přesune fokus na jeho poslední položku.

  • Enter:

    • Jestliže je fokus v seznamu našeptávače, tak nastaví hodnotu textového pole na právě vybranou položku v seznamu, přesune fokus do textového pole a sbalí seznam našeptávače.

  • Escape:

    • Jestliže je fokus v  seznamu našeptávače, tak pouze přesune fokus do textového pole a sbalí seznam našeptávače.

Požadavky na přístupnost

Textové pole

  • Doporučujeme implementovat textové pole pomocí elementu <input type=“text“>

  • Textové pole by mělo být pojmenováno. Toho lze docílit pomocí na něj navázaného elementu <label> nebo atributem aria-label nastaveném na tomto textovém poli.

  • Textové pole by mělo mít nastavený atribut role=“combobox“.

  • Textové pole by mělo mít dynamicky nastaveno atribut aria-expanded s hodnotou „true“ v momentě, kdy je našeptávaný seznam rozbalen, a s hodnotou „false“ v momentě, kdy je sbalen.

  • Textové pole by mělo mít nastaveno atribut aria-autocomplete=“list“.

  • Textové pole by mělo mít nastaveno atribut aria-controls odkazující na element našeptávaného seznamu.

Našeptávaný seznam

  • Doporučujeme implementovat našeptávaný seznam pomocí elementu <ul> a jeho položky pomocí <li>.

  • Seznam by měl být pojmenován pro odečítače pomocí atributu aria-label.

  • Seznam by měl mít nastavený atribut role=“listbox“ a jeho položky atribut role=“option“.

Tlačítko pro rozbalení našeptávaného seznamu

Toto tlačítko slouží uživatelům používajícím myš k rozbalení našeptávaného seznamu.

  • Doporučujeme tlačítko implementovat pomocí elementu <button type=“button“>.

  • Jestliže je tlačítko realizováno jako SVG ikona nebo bitmapový obrázek, tak by mělo být pojmenováno pro odečítače pomocí atributu aria-label.

  • Tlačítko by mělo mít nastavený atribut tabindex=“-1“. To zajistí, že tlačítko nebude zaměřitelné tabulátorem.

  • Tlačítko by mělo mít dynamicky nastaveno atribut aria-expanded s hodnotou „true“ v momentě, kdy je našeptávaný seznam rozbalen, a s hodnotou „false“ v momentě, kdy je sbalen.

  • Tlačítko by mělo mít nastaveno atribut aria-controls odkazující na element našeptávaného seznamu.

Funkční ukázka

Zdrojový kód

HTML

<p>Začněte psát název nějaké země v angličtině:</p>

    <form>
      <label for="cb1-input">Země</label>
      <div class="combobox combobox-list">
        <div class="group">
          <input type="text" role="combobox" id="cb1-input" autocomplete="off" aria-autocomplete="list"
            aria-expanded="false" aria-controls="cb1-listbox">
    
          <button type="button" id="cb1-button" tabindex="-1" aria-label="Seznam zemí" aria-expanded="false"
            aria-controls="cb1-listbox">
            <svg width="18" height="16" aria-hidden="true" focusable="false" style="forced-color-adjust: auto">
              <polygon class="arrow" stroke-width="0" fill-opacity="0.75" fill="currentcolor" points="3,6 15,6 9,14">
              </polygon>
            </svg>
          </button>
        </div>
    
        <ul role="listbox" id="cb1-listbox" aria-label="Země">
          <li role="option">Afghanistan</li>
          <li role="option">Albania</li>
          <li role="option">Algeria</li>
          <li role="option">Andorra</li>
          <li role="option">Angola</li>
         ...
          <li role="option">Venezuela</li>
          <li role="option">Vietnam</li>
          <li role="option">Virgin Islands (US)</li>
          <li role="option">Yemen</li>
          <li role="option">Zambia</li>
          <li role="option">Zimbabwe</li>
        </ul>
    </form>

Zdrojový kód ke stažení

Související kritéria úspěšnosti WCAG

Výše popsaná implementace textového pole s našeptávačem splňuje především následující kritéria úspěšnosti Pokynů pro zpřístupnění webového obsahu WCAG (Web Content Accessibility Guidelines):

Použité zdroje informací

2022-02-12

V tomto textu si ukážeme, jaké zásady dodržovat při tvorbě dokumentů v aplikaci Microsoft Word pro Windows tak, aby výsledné dokumenty byly co nejpřístupnější nejen pro zrakově postižené. Mnohé z uvedených zásad jsou obecné, jejich dodržování je tedy přínosné nejen pro uživatele se specifickými potřebami, ale pro všechny.

Používání nadpisů

Přehlednost zejména u delších textů zvýší jejich vhodné členění pomocí nadpisů. Nadpisy však nevytváříme žádným z následujících způsobů:

  • Změnou velikosti písma,
  • Psaním velkými písmeny.
  • Změnou barvy písma či jiných jeho atributů.

Správně nadpisy vytváříme volbou patřičných stylů odstavce v galerii stylů na kartě „Domů“ nebo přes dialog „Styly“, který vyvoláme též z karty „Domů“ zvolením tlačítka „Styly…“ ve skupině „Styly“.

Jednodušeji lze styly nadpisů přiřadit přes podokno stylů, které vyvoláme klávesovou zkratkou Ctrl + Shift + S.

Ještě snazší je však přiřazovat styly nadpisů odstavcům následujícími klávesovými zkratkami:

  • Alt + Shift + šipka vlevo: Přiřadí odstavci nadpis, který bude mít naposledy použitou úroveň. Při opakovaném stisku přiřadí nadpis o jednu úroveň vyšší.
  • Alt + shift + šipka vpravo: Přiřadí odstavci nadpis o jednu úroveň nižší.
  • Ctrl + shift + N: Zruší formátování odstavce a nastaví mu výchozí styl.

Proč používat styly nadpisů?

  • Při procházení textu umožní uživateli odečítače obrazovky chápat strukturu dokumentu, tedy podřazenost a nadřazenost informací, jelikož odečítač uživateli při přesunu kurzoru na nadpis hlásí, jakou úroveň tento nadpis má.
  • Máme-li otevřené podokno Navigace (otevírá se např. při vyhledávání textu), může v něm být zobrazena podle nadpisů v dokumentu interaktivní osnova dokumentu, díky které můžeme rychle přecházet mezi jednotlivými částmi textu.
  • Z nadpisů lze snadno vygenerovat obsah s odkazy na příslušné nadpisy (karta „Reference“, tlačítko „Obsah“).
  • Odečítače obrazovky umožňují uživatelům vypsat seznam všech nadpisů v dokumentu a na zvolený nadpis skočit, popřípadě skočit na nadpis následující či předchozí nebo procházet nadpisy jen určité úrovně.

Odsazení odstavce

Odstavec či jeho první řádek neodsazujeme od okraje pomocí mezer či tabulátorů. Pro odsazení prvního řádku odstavce použijeme dialog pro nastavení odstavce prostřednictvím následujících kroků.

  1. V pásu karet se přepneme na kartu „Domů“.
  2. Ve skupině „Odstavec“ klikneme na tlačítko „Odstavec…“.

Dialog pro nastavení odstavce lze případně otevřít také kliknutím pravým tlačítkem myši na daný odstavec a zvolením položky „Odstavec…“ v kontextovém menu.

  1. V dialogu bychom se měli nacházet na kartě „Odsazení a mezery“.
  2. Z rozbalovacího seznamu "Speciální“ vybereme položku „První řádek“.
  3. Do pole „O kolik“ zadáme hodnotu odsazení.
  4. Nakonec změny v dialogu potvrdíme tlačítkem „Ok“.

Současná konvence i literatura však doporučuje neodlišovat odstavce pomocí odsazení prvního řádku, ale přes nastavení mezer mezi odstavci.

Mezery mezi odstavci

Pro vytvoření mezery mezi odstavci nepoužíváme vkládání prázdných řádků, ale následujícím způsobem použijeme opět dialog „Odstavec“:

  1. V pásu karet se přepneme na kartu „Domů“.
  2. Ve skupině „Odstavec“ klikneme na tlačítko „Odstavec…“.

Dialog pro nastavení odstavce lze případně otevřít také kliknutím pravým tlačítkem myši na daný odstavec a zvolením položky „Odstavec…“ v kontextovém menu.

  1. V dialogu bychom se měli nacházet na kartě „Odsazení a mezery“.
  2. Do pole „Před“ nebo „Za“ zadáme požadovanou hodnotu mezery před, respektive za odstavcem.
  3. Nakonec změny v dialogu potvrdíme tlačítkem „Ok“.

Zalomení řádku v rámci téhož odstavce

V určitých případech, například při psaní fyzické adresy, potřebujeme zalomit řádek, avšak nechceme pod řádkem vytvořit mezeru, která by se zde vytvořila, kdybychom použili klávesu Enter a vložili konec odstavce. Takový konec řádku bez ukončení odstavce vložíme klávesami Shift + Enter.

Vložení konce stránky

Jestliže chceme, aby text pokračoval na nové stránce, tak nepoužíváme vložení prázdných řádků klávesou Enter, ale použijeme vložení znaku konce stránky následujícím způsobem.:

  1. V pásu karet se přepneme na kartu „Rozložení“.
  2. Klikneme na tlačítko „Konce“ a v seznamu, který se rozbalí, zvolte položku „Stránka“.

Rychleji lze znak konce stránky vložit za aktuální pozici kurzoru klávesovou zkratkou Ctrl + Enter.

Znak konce stránky lze smazat jako jakýkoliv jiný znak. Výhodou vkládání znaku konce stránky je to, že na jeho místě bude stránka končit i v případě, kdy před tímto znakem přidáme nebo odstraníme nějaký text.

Pevná mezera a pevná pomlčka

U některých sousloví je žádoucí, aby jejich slova nebyla na konci řádku rozdělena. Např. při psaní titulu následovaného jménem je pravidlem, že jméno by se mělo vyskytovat na stejném řádku jako titul. Pevnou mezeru, která zajistí, aby slova, jež odděluje, byla na stejném řádku, vložíme stisknutím kláves Ctrl + Shift + mezerník.

Podobně u některých slov rozdělených pomlčkou chceme, aby se tato slova vyskytovala spolu na stejném řádku. Pevnou pomlčku vložíme klávesami Ctrl + Shift + pomlčka.

Formát písma

Pro slabozraké uživatele je důležité, aby bylo zvolené písmo dobře čitelné. Doporučujeme používat spíše bezpatková písma (Arial, Calibri). Velikost písma a jeho řez bychom měli volit konzistentně dle zavedené konvence či dohody. Pro zvýraznění úseků textu je z hlediska čitelnosti vhodnější použít spíše tučné písmo než podtržení.

Některé atributy písma můžeme rychle nastavit klávesovými zkratkami: Ctrl + B – tučné, Ctrl + U – podtržené, Ctrl + I – kurzíva, Ctrl + Shift + P – velikost.

Tyto vlastnosti písma a také mnohé další nastavíme také v dialogu „Písmo“, který vyvoláme z kontextového menu po kliknutí do dokumentu pravým tlačítkem myši, případně též z pásu karet přes kartu „Domů“ zvolením tlačítka „Písmo…“ ze skupiny „Písmo“. Jednodušeji lze tento dialog vyvolat klávesovou zkratkou Ctrl + D.

Doporučujeme v dokumentu nepoužívat více než tři barvy písma. Barva písma by měla být kontrastní vůči podkladu.

Alternativní text k obrázkům a tabulkám

Uživatel odečítače obrazovky ví o obrázku vloženém do dokumentu a je také schopen se orientovat v rozumně strukturované tabulce. K obrázku i tabulce lze přidat takzvaný alternativní text, tedy stručný a výstižný popis. Ten není vidět (neruší v dokumentu), ale odečítač tento text zrakově postiženému uživateli dokáže přečíst

Obrázky

K obrázku přidáme alternativní text následovně:

  1. Klikneme pravým tlačítkem myši na obrázek nebo stiskneme klávesu kontextového menu při zaměřeném obrázku. Obrázek by mělo jít zaměřit tak, že se textovým kurzorem postavíme před obrázek a stiskneme Shift + šipku doprava, čímž obrázek označíte. V případě odečítače JAWS obrázek zaměříme také vyvoláním seznamu objektů klávesami Ctrl + Shift + O a následně klávesou Enter na požadovaném obrázku.
  2. V kontextovém menu obrázku zvolíme položku „Upravit alternativní text…“. Jestliže zde tato položka není, tak zvolíme položku „Formát obrázku“ a přepneme se do části „Rozložení a vlastnosti“.
  3. Do příslušného pole zadáme alternativní text, popřípadě zaškrtneme volbu „Označit jako dekorativní“ v případě, že obrázek slouží čistě jen jako dekorativní prvek.
  4. Escapem se vraťte zpět do dokumentu.

Tabulky

K tabulce lze alternativní text přidat následovně:

  1. Na tabulku klikneme pravým tlačítkem myši nebo stiskneme klávesu kontextového menu v momentě, kdy je kurzor v tabulce.
  2. Zvolíme položku „Vlastnosti tabulky…“.
  3. V zobrazeném dialogu přejdeme na kartu „Alternativní text“ a do pole „Název“ zapíšeme stručný popisek tabulky.
  4. Tlačítkem „Ok“ změnu alternativního textu uložte a dialog zavřete.

Další doporučení k tabulkám

Vyvarujte se rozdílného počtu buněk na řádek

U tabulek se vyhýbejte složitějšímu strukturování v podobě rozdílného počtu buněk na řádek – například rok 2020 rozdělený na dva podsloupce „Výdej“ a „Příjem“. V takovémto případě doporučujeme místo dvou řádků záhlaví použít řádek jeden a text z původně prvního řádku v tomto jediném řádku záhlaví zopakovat, tedy v první buňce záhlaví použít text „2020 Příjem“ a v druhé „2020 Výdej“.

Nastavení řádku se záhlavím sloupců

Bude-li první řádek, který obsahuje názvy sloupců, správně vyznačen, měly by odečítače při pohybu v tabulce uživateli číst název aktuálního sloupce. Řádek s názvy sloupců se nastaví následovně:

  1. Kurzor umístíme do libovolné buňky řádku, který se má stát záhlavím.
  2. Pravým tlačítkem myši nebo klávesou kontextového menu otevřeme nabídku.
  3. Zvolíme položku „Vlastnosti tabulky…“.
  4. V zobrazeném dialogu přejdeme na kartu „Řádek“ a zaškrtneme volbu „Opakovat jako řádek záhlaví v horní části každé stránky“.
  5. Změny uložíme tlačítkem „Ok“.

Správné vytváření odrážek a číslování

Při vytváření seznamů, ať už jde o odrážky nebo číslování, doporučujeme využívat k tomu určené styly. Seznamy lze snadno vytvářet za pomocí automatického formátování Wordu, které se uplatní, jestliže na začátku řádku napíšeme jeden z následujících textů:

  • Číslo, řecké písmeno či písmeno latinské abecedy následované tečkou nebo pravou kulatou závorkou a poté mezerou: Vytvoří odpovídající typ číslování.
  • Znak hvězdičky či pomlčky následovaný mezerou: Vytvoří odpovídající typ odrážky.

Pro změnu úrovně seznamu lze použít následující klávesové zkratky:

  • Alt + Shift + šipka doleva: sníží odsazení (vyšší úroveň seznamu).
  • Alt + Shift + šipka doprava: zvýší odsazení (nižší úroveň seznamu).

Další parametry seznamů lze nastavit na kartě „Domů“ ve skupině „Odstavec“ přes tlačítka „Odrážky a Číslování…“, příp. „Víceúrovňový seznam“.

Takto vytvořené odrážky a číslování jsou pak při uložení do formátu PDF nebo HTML správně interpretovány odečítači obrazovky jako seznamy s odrážkami či číslováním a lze se na ně rychle přesouvat.

Jedna stránka na obrazovku

Majitelům širokoúhlých displejů se ve Wordu vejdou dvě stránky vedle sebe. Při standardním pohybu v textu pomocí klávesnice však Word umožňuje v tomto případě pohyb pouze po lichých či sudých stránkách, tedy po stránkách jen v levé či pravé části displeje.

Uživatelům odečítačů tedy doporučujeme používat zobrazení jen jediné stránky, což nastavíme na kartě „Zobrazení“ ve skupině „Lupa“ přes tlačítko „Jedna stránka“.

Automatická kontrola přístupnosti

Nástroj pro automatickou kontrolu přístupnosti může pomoci s vyhledáním a opravou základních přístupnostních problémů dokumentu. U důležitých dokumentů je však vhodná kontrola zkušeným uživatelem odečítače obrazovky.

Tento nástroj v právě otevřeném dokumentu spustíme z nabídky „Soubor“ zvolením položky „Informace“, když poté v menu vybereme položku „Zjistit možné problémy“ a pak „Zkontrolovat přístupnost“.

Ukládání souborů

Formát PDF

Microsoft Word disponuje funkcí pro ukládání do formátu PDF. Není tedy nutné využívat aplikace třetích stran, jako jsou virtuální PDF tiskárny apod.

Pokud se tvůrce wordového dokumentu řídí pravidly uvedenými v tomto článku, tak Word při ukládání sám vytváří přístupné (takzvané tagované) PDF dokumenty se zachováním správné sémantiky čili ve výsledném PDF dokumentu jsou odečítači rozlišovány nadpisy, tabulky, seznamy, odkazy atd. Uživatel odečítače obrazovky se pak opět může v takto uloženém PDF dokumentu velmi rychle pohybovat a zorientovat se v jeho struktuře.

Aby byly všechny tyto prvky odečítačem správně interpretovány, je pro čtení PDF dokumentů vhodné využívat aplikaci Adobe Reader DC. Webové prohlížeče, které PDF dokumenty také umožňují číst, neumí odečítačům obrazovky předložit veškeré potřebné informace o struktuře dokumentu.

Do formátu PDF je možné wordový dokument uložit následovně:

  1. Na kartě „Soubor“ zvolíme položku „Uložit jako…“ nebo stiskneme klávesovou zkratku F12.
  2. V okně pro uložení vybereme z rozbalovacího seznamu „Uložit jako typ“ položku „Formát PDF“.
  3. Potvrdíme tlačítkem „Uložit“.

Volba správných názvů souborů

Při vytváření série dokumentů (např. věstníky, časopisy, výroční zprávy atd.) je vhodné zvolit pojmenování souborů, které:

  • Je dlouhodobě udržitelné.
  • Drží se stejné struktury.

Například není vhodné, když se soubor jednou jmenuje "Časopis SONSáček", příště "sonsáček – leden" a jindy "SONS01-2021“.

Lepší je v názvu souboru zakomponovat ročník či číslo tak, aby se při běžném zobrazení ve složce soubory řadily v pořadí, v jakém byly vydány, tedy např. „SONSáček 2021-01“.

2021-08-09

Od roku 2018 je součástí webového katalogu zvukových knih Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana také služba Camelot. Jde o webovou aplikaci, přes kterou mohou zrakově postižení v přístupné podobě číst desítky aktuálních vydání novin a časopisů. Funkčně je tedy Camelot nástupce někdejší služby Trafika. Po technické stránce za vývojem a provozem Camelota stojí firma OUI Technology, která je taktéž nástupcem společnosti Brailcom, jež provozovala Trafiku. Mediální obsah do Camelota dodává společnost NEWTON Media. A protože tohoto obsahu je tam v podobě velkého počtu českých periodik opravdu hodně, stojí za to se podívat, jak s Camelotem pracovat.

Kdo se do Camelota dostane

Protože je Camelot součástí katalogu KTN Biblio, mohou k němu přistupovat všichni, kdo mají v Bibliu uživatelský účet, který běžně používají k vyhledávání či stahování titulů z KTN. A kdo takový účet zatím nemá, může se samozřejmě do KTN zaregistrovat a účet si nechat vytvořit, pokud splní podmínku těžkého zrakového postižení.

Jak si Camelota otevřít

Nejrychlejší cestou je zadat do internetového prohlížeče přímou adresu Camelota biblio.ktn.cz/camelot. Zobrazí se vcelku jednoduchá webová stránka, na které pro nás bude nejdůležitější tabulka, již najdeme pod nadpisem první úrovně Camelot. Tato tabulka obsahuje v prvním sloupci odkazy na všechna periodika, která Camelot nabízí (je jich 37). Vedle názvu periodika je ve druhém sloupci vždy uvedeno datum posledního dostupného vydání daného periodika. Chceme-li si tedy číst nějaký časopis či noviny, jednoduše si v této tabulce najdeme odkaz s názvem periodika a otevřeme jej. Pokud jsme při otevření odkazu nebyli přihlášeni, zobrazí se ještě formulář pro uživatelské jméno a heslo do Biblia. Po jeho odeslání už budeme na stránce daného titulu.

Do Camelotu se můžeme dostat i z klasického katalogu knih v KTN. Když na jakékoli stránce online katalogu přejdeme do navigační oblasti hlavní navigace v horní části stránky, najdeme zde za odkazem Katalog nový odkaz Camelot. Po jeho aktivování se rozbalí menu s názvy periodik. Do této nabídky se můžeme přesunout šipkou dolů nebo Tabulátorem. V závislosti na použitých klávesách se odečítač může přepnout do formulářového režimu. Tak jako tak si zde ale šipkami či Tabulátorem můžeme opět zvolit požadovaný časopis či noviny a Enterem načíst jeho stránku. Opět platí, že pokud bychom nebyli přihlášeni, zobrazí se v tuto chvíli přihlašovací formulář.

Stránka zvoleného periodika

Pokud jsme si již z hlavní nabídky otevřeli svůj oblíbený časopis či noviny, je nejlepší přejít na nadpis první úrovně, který se shoduje s názvem daného periodika. Pod tímto nadpisem je uvedeno datum vydání čísla, se kterým právě pracujeme – na začátku by to mělo být to nejnovější.

Níže jsou potom tři záložky karet: Články, Rubriky a Jiná vydání. Karty jsou na webu poměrně nový a ne tak častý prvek, pozor tedy na to, jak si mezi nimi lze s odečítačem vybírat. Pokud na záložky karet přejdete šipkou dolů případně nahoru, můžete se zde po jednotlivých kartách pohybovat těmito šipkami. Pokud ale na karty přejdete Tabulátorem, odečítač se přepne do formulářového režimu, a v něm mezi kartami přecházíme šipkami vlevo a vpravo. Při pohybu po kartách nám odečítač hlásí, která ze tří karet je právě vybraná.

Jak si vybrat článek z aktuálního vydání

Ve výchozím stavu je vybrána karta Články. Pod třemi záložkami karet je tedy zobrazena tabulka se všemi články právě čteného vydání. Tabulka má tři sloupce – v prvním je uveden název článku, který je i odkazem na otevření stránky s jeho textem, ve druhém sloupci je uvedeno číslo stránky, na které se článek v papírovém vydání nachází a třetí sloupec obsahuje rubriku, do které článek spadá. V zásadě nám tedy stačí vybrat si v tabulce odkaz na článek, který nás zaujal, a otevřít jej. Na následné stránce si potom pod nadpisem první úrovně můžeme celý článek přečíst a pomocí odkazu na konci článku se opět vrátíme na původní stránku se seznamem všech článků.

Jak si vybrat jiné vydání

Pokud si chceme číst jiné vydání daného časopisu nebo novin, musíme přejít na záložky tří karet a mezerníkem nebo Enterem otevřít kartu Jiná vydání. Pod záložkami karet se v tu chvíli zobrazí seznam všech dostupných vydání, řazený od nejnovějších ke starším. Zde už jen stačí otevřít odkaz požadovaného vydání a načte se stránka, kde bude zobrazena opět karta s tabulkou všech článků, nyní ale už pro toto nově vybrané vydání.

Karta Rubriky

Na závěr jsme si ze tří karet nechali Rubriky. Tato karta je totiž z hlediska přístupnosti poněkud problematická. Když ji aktivujeme stiskem mezerníku nebo Enteru na její záložce, zobrazí se seznam nadpisů rubrik. Aktivací požadovaného nadpisu se rozbalí podseznam všech článků, které do dané rubriky patří. Na nadpisy rubrik ale bohužel nelze přecházet Tabulátorem. Kurzorové šipky ale zase nefungují ve chvíli, kdy se nám odečítač na záložkách karet přepne do formulářového režimu. Je tedy někdy třeba nejprve se z formulářového režimu ručně vypnout.

Návrat ze stránky periodika do seznamu všech titulů

Pokud si na stránce daného časopisu nebo novin přečteme vše, co jsme chtěli, můžeme se rychle vrátit na úvodní stránku Camelota s tabulkou všech ostatních periodik. Odkaz na návrat najdeme vždy pod seznamem článků, rubrik či vydání (podle toho, kterou z karet máme právě zobrazenou).

A to je vše

Camelot je vcelku jednoduchá webová aplikace. Kromě výše popsaného prohlížení článků, rubrik a vydání jednotlivých titulů neobsahuje nic dalšího. Tato jednoduchost na jednu stranu znamená přehlednost a snadné ovládání, na druhou stranu by zde někomu mohly chybět některé další funkce, které byly v dřívější Trafice. Trafika např. uměla hlídat výskyt klíčových slov v zadaných titulech a když se daná slova v nějakém článku objevila, přišlo uživateli mailem upozornění. Osobně bych v Camelotu uvítal alespoň možnost nějakého vyhledávání v názvech nebo i textech článků. Nic takového zde ale nenajdeme.

Je však pravdou, že význam služby typu Trafika či Camelot je dnes o dost menší, než byl před dvaceti lety. V dnešní době mnoha zpravodajských serverů, RSS čteček a zpravodajských agregátorů už zrakově postižení nemají takový problém dostat se k relevantnímu zpravodajství, publicistice a dalším textovým médiím. Proto možná byly nároky na doprovodné funkce Camelota při jeho vývoji nižší. Neoddiskutovatelnou výhodou Camelota je, že k denímu tisku se přes něj dostaneme jednoduše, rychle a přístupně. Camelot tak představuje užitečný nástroj, o kterém je dobré vědět.

Autor: Jan Šnyrych

Tento článek byl se souhlasem redakce přejat z archivu Téčka – technické přílohy časopisu Zora. Pokud máte zájem o aktuální zprávy, recenze, návody a další texty o technologiích pro zrakově postižené, zajistěte si předplatné Téčka, které je dostupné už od symbolických 75 Kč za rok.