2019-08-05

Už jsme si zvykli na to, že chytré telefony nejsou zdaleka jen na telefonování, ale také na mnoho jiných užitečných či zábavných činností. Víte ale, že pomocí iPhonu může i nevidomý uživatel ovládat domácí klimatizaci nebo zavlažování zahrady? Víte, že existují mobilní klávesnice, které lze srolovat do malého hranolu, nebo že vám iPhone může posloužit i jako MIDI syntezátor, na který hrajete na připojených klávesách?

Tyto všestranné možnosti iPhonu dovybaveného nejrůznějším příslušenstvím ukazovali na letošní jarní Agoře již potřetí pánové Marek Salaba a Zdeněk Bajtl. Účastníci jejich workshopů si vždy mohou prohlédnout a přímo v akci vyzkoušet nejrostodivnější mobilní příslušenství, od velmi praktických gagetů až po technické kuriozity a zajímavosti, které ocení jen praví geekové.

Pro všechny, kdo by chtěli načerpat inspiraci, čím vším si mohou dovybavit svého mobilního miláčka, jsme ve spolupráci s Markem Salabou připravili tento přehled vychytávek, které byly na zmíněném workshopu k vidění. Pestrou škálu mobilních doplňků jsme se pokusili rozdělit do několika tematických okruhů. Třeba mezi nimi i vy najdete to, co ke svému iPhonu nutně potřebujete, aniž byste o tom až do dneška věděli...

Napájení, nabíjení

  • Allocacoc PowerCube Rewirable USB
    S moderní technikou stále řešíme nedostatek zásuvek a USB adaptérů pro napájení a nabíjení našich zařízení. Velmi praktickým řešením na doma i na cesty může být tento adaptér obsahující nejen čtyři zásuvky, ale také dva USB konektory. Snadno k němu tedy připojíme jak notebook či reproduktor, tak i mobil, tablet nebo třeba vybitá bezdrátová sluchátka. Zásuvky jsou uspořádané tak, aby si připojené kabely nepřekážely a šly vždy pohodlně zastrčit.

  • USAMS SJ198 3v1
    Když nám na cestách nevystačí kapacita baterie iPhonu, musíme to řešit připojením k powerbance. V tu chvíli ale není příliš praktický standardní Lightning kabel o délce jednoho metru, který nám buď neustále čouhá z kapsy nebo se v batůžku zbytečně láme a ničí. Zde můžete využít kabel USAMS, jehož délka činí pouhých 12 cm. Navíc jej lze použít také jako stojánek pro mobil a též jako stylus.

  • PremiumCord kabel micro USB 2.0 - USB A-B magnetický
    Máte-li jakékoli zařízení, jež se nabíjí přes micro USB konektor, tedy např. téměř jakákoli bezdrátová sluchátka nebo mnohé mobily či tablety se systémem Android, nemusíte s tímto napájecím kabelem řešit neustálé zastrkávání micro USB koncovky do konektoru, což může být otravné, zejména pokud si nepamatujete, kterou stranou tam patří. U tohoto kabelu je totiž malá micro USB koncovka oddělená, takže ji můžete mít v zařízení strčenou permanentně, a zbytek ve chvíli, kdy potřebujete zařízení připojit, k ní zbytek kabelu přichytíte pohodlně magneticky. Kabel potom funguje pro nabíjení i pro přenos dat. Oddělenou koncovku do zařízení lze dokoupit i samostatně, abyste si takto vybavili výce zařízení a k nim používali jen jeden kabel. V nabídce je i varianta USB-C.

Redukce z Lightningu na vše možné

Jelikož zařízení Apple mají jinde nepoužívaný konektor Lightning, musí jejich uživatelé občas řešit, jak k nim připojit cokoli dalšího. Díky mnoha redukcím a adaptérům máme dnes ale poměrně hodně možností.

  • Apple Lightning čtečka SD karet z fotoaparátu
    Do Lightning konektoru připojíte čtečku SD karet s vloženou kartou z fotoaparátu. iPhone či iPad vám ihned nabídne přenesení fotek i videí z SD karty do systémové aplikace Fotky, odkud s fotkami můžete dále pracovat, sdílet je s přáteli nebo je synchronizovat na iCloud.

  • Apple Digitální AV adaptér Lightning
    Pokud byste někdy např. při prohlížení fotek či přehrávání videí rádi sledovali obraz z iPhonu na větší obrazovce, můžete tímto adaptérem připojit iPhone k jakémukoli monitoru nebo televizi s rozhraním HDMI. Adaptér se také může hodit všem, kdo používají iPhone při prezentacích a přednáškách a chtějí ho snadno propojit s projektorem. Kromě přenosu videa a audia umí kabel současně iPhone také napájet.

  • Apple Adaptér VGA/Lightning
    Toto je též adaptér pro připojení monitoru či projektoru k iPhonu s možností současného napájení iPhonu, tentokrát ale s rozhraním VGA.

  • Apple Lightning/USB 3 adaptér fotoaparátu
    Prostřednictvím této redukce získáte u iPadu USB port, ke kterému můžete připojovat různá USB zařízení. Lze takto např. připojit fotoaparát a opět velmi pohodlně importovat obrázky a videa do systémové aplikace fotky. Můžeme ale také připojovat čtečky karet, MIDI zařízení a další.

  • Apple USB Ethernet Adapter
    K výše uvedenému USB adaptéru lze připojit též tuto externí síťovou kartu. Ta má na jedné straně USB konektor a na druhé straně klasickou kostičkovou koncovku RJ 45 pro ethernetový kabel. Tam, kde nemáte možnost wifi nebo jiného dostatečně rychlého připojení k síti, můžete tedy svůj iPhone připojit klasickým kabelem. V systémové aplikaci Nastavení potom přibyde nová položka Ethernet pro nastavení parametrů kabelového připojení.

Vlastní mobilní Wi-Fi hotspot

Od různých redukcí a adaptérů přejdeme k další kategorii a sice k mobilnímu modemu pro připojení k internetu. Jde o krabičku, do které se strčí SIM karta s nějakým datovým tarifem, a krabička okolo sebe vytvoří vaši vlastní Wi-Fi síť, přes kterou si potom k internetu připojíte všechna svá zařízení. V této kategorii máme následujícího jediného zástupce.

  • Vodafone Mobile Wi-Fi R218h
    Jde o mobilní modem od operátora Vodafone, který může fungovat i bez napájení ze sítě, protože má svou baterii. Modem lze ovládat přes mobilní aplikaci Vodafone Mobile Broadband, která je použitelná i s odečítačem VoiceOver.

Reproduktory a sluchátka

V této kategorii uvedeme tipy na dva produkty, které mohou být vhodné pro využití s navigačními aplikacemi, jako je BlindSquare a další. Při práci s těmito aplikacemi řeší zrakově postižení otázku, jak zajistit, aby byl dobře slyšet hlasový výstup navigace, aby ale současně uživatel stále dobře slyšel i veškeré zvuky z okolí, které při chůzi s bílou holí pomáhají při orientaci. V tomto vám mohou pomoci tato zařízení.

  • BEM Wireless Speaker BAND
    Toto je malý Bluetooth reproduktor, který lze páskem připnout k zápěstí podobně jako hodinky. Hlasový výstup BlindSquaru lze potom poslouchat z tohoto repráčku, aniž by uživatel musel mít uši zacpané sluchátky nebo v ruce neustále držet mobil. Reproduktor má na sobě tři tlačítka – zesílit, ztlumit, play/pause. Těmito tlačítky lze BlindSquare též ovládat prostřednictvím tzv. audio menu, takže se při navigaci obejdete opravdu bez neustálého vyndávání iPhonu z kapsy či batůžku.

  • Kostní sluchátka Aftershockz
    Kostní sluchátka jsou druhou možností, jak poslouchat navigaci, aniž by si člověk zacpal uši sluchátky. To proto, že kostní sluchátka se nedávají ani na uši, ani do uší, ale jsou umístěna na kosti před ušními boltci. Zvuk z nich do ucha proniká vibracemi právě přes tuto kost. Uši tedy zůstávají zcela volné pro vnímání i ostatního zvuku z okolí. Zvuk z kostních sluchátek by určitě neuspokojil žádného audiofila, pro kvalitní poslech hudby se tato sluchátka příliš nehodí, nicméně pro poslouchání hlasového výstupu mobilu při navigaci je kvalita zvuku zcela dostatečná, a to je důležité. Mezi výrobci kostních sluchátek je asi nejznámější právě značka Aftershokz, která je v této oblasti stále leaderem.

Klávesnice

Podle průzkumů mezi uživateli odečítačů používá s mobilním zařízením alespoň občas externí klávesnici téměř 70 % uživatelů. To je dáno tím, že psaní pomocí klávesnice na dotykovém displeji je přece jen o poznání méně efektivní než pro vidící, u hardwarové klávesnice se ale rozdíl v rychlosti mezi nevidomými a vidícími stírá. Je tedy důležité vybrat si k mobilu či tabletu vhodnou klávesnici jak z hlediska její velikosti a přenositelnosti, tak i podle komfortu psaní a práce s ní. Zde uvádíme tři modely, které se z běžné nabídky poněkud vymykají, pro některé uživatele ale mohou být zajímavé.

  • LG Rolly 2
    Tato klávesnice je výjímečná svou skladností, protože, jak už její název napovídá, ji lze srolovat do malého hranolu, který se pohodlně vejde kamkoli. Klávesnice se roluje tak, že potom každou ze stěn výsledného úzkého hranolu tvoří jedna z řad kláves. Když se naopak klávesnice rozbalí, sama se zapne a připojí ke spárovanému mobilnímu zařízení.

  • Logitech K375s
    Tato Bluetooth klávesnice je výjímečná tím, že ačkoli funguje s mobily, nejde o mobilní klávesnici, ale o plnohodnotnou velkou klávesnici včetně numerického bloku a funkčních kláves. Pokud byste tedy stáli o univerzální počítačovou klávesnici, kterou lze přes Bluetooth používat bezdrátově jak s počítačem s Windows, tak i s mobilem či tabletem, můžete sáhnout právě po tomto modelu. Ke klávesnici je dokonce přibalen i tzv USB dongle pro rádiové připojení s počítačem, který nemá Bluetooth.

  • Tap Strap Keyboard
    Toto zařízení ani není klávesnicí v běžném smyslu slova. Jedná se ale o nositelné zařízení, kterým lze do mobilu zapisovat text. Jde v podstatě o pět kroužků, které si navléknete na prsty jedné ruky, a těmi potom píšete tak, že jednotlivými prsty nebo jejich kombinacemi ťukáte do jakékoli podložky, na níž máte ruku. Senzory vyhodnotí pohyb vašich prstů, a podle toho jakými prsty jste do podložky klepli, takové písmeno vloží do textu. Klepnutí jednotlivými prsty zapíše samohlásky a, e, i, o, u. Ostatní znaky se zadávají kombinacemi více prstů. Výhodou tohoto způsobu psaní je, že lze psát úplně kdekoli, i tam, kde by pro standardní klávesnici nebyl prostor – když např. sedíte v autobuse, stačí jen klepat prsty do svého kolene. Nevýhoda je také nasnadě – musíte se naučit kombinace prstů pro všechny možné znaky a psaní rozumnou rychlostí vyžaduje i nezanedbatelný trénink. Zařízení umožňuje i vytvoření vlastních prstových kombinací, tedy i případné varianty s podporou jiného jazyka než angličtiny. Pro Tap Strap existuje více mobilních aplikací, takže zařízení se dá využít kromě psaní i např. k některým hrám.

Od klávesnic ke klávesám

Nyní přejdeme ke klávesám jakožto hudebnímu nástroji. Přes Bluetooth lze totiž k iPhonu či iPadu připojit různé MIDI klávesy, které se potom dají používat s různými hudebními aplikacemi. Asi nejzákladnější z takových hudebních aplikací je Garage Band, který je přímo součástí systému iOS a je dobře přístupný i s odečítačem VoiceOver. Klávesy mohou fungovat jen jako vstupní zařízení, o samotnou syntézu MIDI nástrojů se postará iPhone a příslušná hudební aplikace. I tak jsou u kláves důležité různé parametry, jako je velikost jednotlivých kláves (zda jsou zmenšené , nebo v plné velikosti), dále rozsah kláves (kolik oktáv obsahují) a také, zda respektují dynamiku hraní, nebo hrají stále stejně silně. Zde je zástupce cenově dostupných kláves, který může posloužit k jednoduchému hraní a vyzkoušení si, jak takové MIDI klávesy s iPhonem fungují.

  • IK Multimedia iRig Keys Mini
    Tento MIDI controller obsahuje 25 kláves, a má tak rozsah dvou oktáv. Je tedy poměrně malý a mobilní. To je vykoupeno tím, že dvě oktávy nejsou opravdu mnoho, nicméně klávesy obsahují tlačítka pro přepnutí na další oktávy. Klávesy lze příslušnými kabely připojit nejen k zařízením Apple, ale i k zařízením se systémy Android a Windows.

Chytré vybavení do domácnosti

Náš výčet chytrých nástrojů a hraček, které jsou ovladatelné z mobilu uzavřeme několika zařízeními, která se mohou uplatnit v domácnosti.

  • Eve-Smoke
    Toto je detektor kouře, kterým můžete zabezpečit svůj domov proti požáru. Zařízení potom komunikuje s iPhonem prostřednictvím standardu HomeKit a také přes svou vlastní aplikaci, která je plně ovladatelná i s odečítačem VoiceOver. Případný požár hlásí jednak přímo na místě houkajícím alarmem, a jednak také notifikací v mobilu, takže se o události dozvíte, i když nejste doma, a můžete na ni co nejrychleji zareagovat.

  • Chytré tlačítko Flic
    Toto tlačítko si doma můžete kamkoli položit či nalepit a ovládat jím kdeco všechno ve svém domově. Tlačítko má tři programovatelné příkazy: jeden stisk, dva stisky a dlouhý stisk. Tlačítko komunikuje s vaším mobilem, ve kterém můžete jednotlivým příkazům přiřadit jednu z několika set funkcí. Může se hodit např. příkaz pro pozastavení či spuštění přehrávače, pro „prozvonění“ iPhonu, abyste jej našli apod.. Možnosti chytrých tlačítek se dramaticky rozšíří, když je propojíte s hubem Flic, který byl pro ně vyvinut. Hub totiž umí komunikovat s dalšími přístroji v domácnosti. Zajímavou vlastností hubu je, že dokáže simulovat jakékoli příkazy z běžných infračervených dálkových ovladačů k televizi, zvukové aparatuře, klimatizaci či čemukoli jinému. Tlačítka Flic tedy potom můžete nastavit tak, aby vydávala příkazy i těmto zařízením, která původně vůbec nebyla „chytrá“. Když např. budete potřebovat spustit přehrávání své staré hi-fi věže, nebudete řešit, kam vám zrovna děti zašantročily ovladač, protože bude stačit stisknout vaše chytré tlačítko, a věž začne hrát.

  • Orbit Glasses
    Když jsme zmínili „prozvonění“ ztraceného mobilu z jiného zařízení, uveďme, že jednoduchých maličkostí pro prozvonění čehokoli ztraceného existuje daleko více. Mezi nimi vyniká opravdu malými rozměry Orbit Glasses, Ten se magneticky přichytí na vnitřní stranu obruby brýlí a když potom nevíte, kde jste své brýle zanechali, můžete je prozvonit ze svého mobilu, který je s Orbitem propojen přes Bluetooth.

  • MiPow Playbulb Candle
    Abychom demonstrovali, že označením „chytré“ nebo „smart“ se v dnešní době honosí opravdu kdeco, nechali jsme si na závěr našich tipů chytrou svíčku. I ta je přes Bluetooth propojitelná s mobilními zařízeními se systémy iOS a Android. Z její mobilní aplikace je potom možné svíčku rozsvítit či zhasnout, nastavovat barvu světla a další efekty, sdružovat více svíček do skupin a nakonec lze svíčku i zhasnout běžným sfouknutím.

Závěr

Snad jste díky těmto tipům na všemožné příslušenství k mobilům a tabletům narazili na něco nového, co by se vám hodilo. Pokud už používáte různé jiné gagety, vychytávky a chytrá zařízení, které mají přístupné aplikace a jsou ovladatelné i bez zraku, napište do Téčka a podělte se o své zkušenosti. Rádi potom vaše tipy zveřejníme.

Poděkování

Internetovému obchodu Alza děkujeme za zapůjčení detektoru kouře Eve-Smoke. Díky tomu jsme mohli otestovat přístupnost tohoto zařízení a obslužné aplikace a kolegové je též mohli prakticky ukázat na workshopu Agory.

Autor: Jan Šnyrych

2019-06-22

Jak samostatně měřit tělesnou teplotu, hmotnost nebo třeba krevní tlak, to je jeden z typických problémů, které musí řešit většina zrakově postižených. Nabídka přístupného vybavení pro tyto činnosti byla vždy poměrně omezená a většinou šlo o přístroje speciálně upravované pro potřeby nevidomých, které byly a stále jsou násobně dražší než obdobná zařízení pro běžné uživatele. Sortiment použitelných přístrojů ale v poslední době rozšiřují i různá zařízení propojitelná s chytrými mobily, která se prodávají v běžné maloobchodní síti. Pokud je takové zařízení navrženo rozumně a má mobilní aplikaci ovladatelnou s odečítačem, může je využívat i zrakově postižený uživatel.

V tomto článku se na použitelnost jedné takové sady zdravotních přístrojů z hlediska zrakově postižených podíváme. Jde o zařízení značky SilverCrest, které lze v České republice zakoupit výhradně v eshopu a případně též kamenných prodejnách obchodního řetězce Lidl. Do této produktové řady spadá lékařský teploměr, tonometr, osobní váha, oxymetr a senzor aktivního pohybu. V textu se budeme blíže věnovat osobní váze a oxymetru, za jejichž zapůjčení děkuji Marku Salabovi, a též teploměru a tonometru, které mám také k dispozici. Všechny uvedené přístroje spolupracují se stejnou mobilní aplikací, jejich používání má tedy hodně společného.

Postupně si tedy tato čtyři zařízení představíme a popíšeme, jak je používat ve spojení s ozvučeným chytrým mobilem.

Jak vypadá „chytrý“ teploměr

Když doma teploměr SilverCrest SFT 76 vybalíte, ocitne se ve vaší ruce zaoblený plastový předmět o velikosti menšího televizního ovladače, který je ale prohnutý, takže když leží na stole, dotýká se jej jen oběma konci a prostředek teploměru se klene nad stolem. Díky tomuto tvaru se teploměr poměrně pohodlně drží v ruce.

Na spodní straně přístroje najdeme jen kryt na dvě baterie AAA, pozornost tedy budeme věnovat horní straně teploměru. Na ní je displej, který zobrazuje všechny potřebné informace pro ty, kdo budou teploměr používat samostatně bez připojení k mobilu. Pod displejem jsou dvě menší tlačítka označená jako M a S a ještě pod nimi je velké kulaté tlačítko, jímž se teploměr zapíná a vypíná. Posledním ovládacím prvkem je tlačítko po levé straně přístroje, které je třeba tisknout při samotném měření teploty.

Abychom mohli začít teploměr používat, musíme nejprve udělat dvě věci, a sice provést prvotní nastavení samotného teploměru a také nainstalovat do mobilu obslužnou aplikaci HealthForYou a nastavit ji.

Prvotní nastavení teploměru

Pokud chceme, abychom u naměřených hodnot měli v mobilní aplikaci uvedené správné datum a čas měření, je třeba nastavit interní datum a čas v teploměru. Toto nastavení bohužel není přístupné zrakově postiženým – musí jej provést někdo, kdo vidí na displej teploměru. Nastavení je ale poměrně snadné.

Sekundovým podržením kulatého tlačítka teploměr zapneme. Teploměr se ohlásí dvojím krátkým pípnutím. Poté vstoupíme do nastavení pětisekundovým stiskem tlačítka S. Teploměr na displeji postupně zobrazí výběr jednotek teploty, data, času a nastavení Bluetooth. Hodnoty pro každou z voleb vybíráme tlačítkem S a potvrzujeme tlačítkem M. Celé nastavení je tedy záležitostí jedné minuty.

Aplikace HealthForYou

Aby mohla všechna zařízení Silver Crest komunikovat s chytrým mobilem, musíme do něj nainstalovat aplikaci HealthForYou, kterou najdeme jak v App Storu, tak i v Google Play.

Aplikace nám při prvním spuštění nabídne vytvoření uživatelského účtu. Pokud si jej vytvoříme, budou se naměřené hodnoty synchronizovat s případnými dalšími zařízeními, ve kterých budeme aplikaci používat, nebo si naměřené údaje budeme moci prohlížet i přes webové rozhraní. Pokud ale nechcete svěřovat svá zdravotní data výrobci přístrojů Silver Crest, můžete registraci vynechat a vše bude ukládáno pouze do vašeho mobilu. I v tomto případě ale budete při prvním spuštění požádáni o zadání několika údajů, jako je jméno, pohlaví, datum narození a výška.

Když si takto vytvoříme uživatelský profil, objeví se již hlavní obrazovka aplikace. Zde budou pod sebou tlačítka pro měření tonometrem, oxymetrem, teploměrem, osobní váhou a náramkem pro aktivitu. Dále jsou zde ještě tlačítka pro zaznamenávání pitného režimu a spánku. Nás teď ale bude zajímat poslední tlačítko na obrazovce, kterým můžeme aplikaci spárovat s kompatibilními zařízeními.

Když tedy poklepeme na tlačítko Přidat zařízení, otevře se seznam všech podporovaných přístrojů, v němž v případě teploměru zvolíme jeho model SFT 76. Aplikace se po potvrzení s teploměrem spáruje přes Bluetooth, a od této chvíle máme vše připravené, abychom si mohli měřit teplotu.

Měříme si teplotu

Pokud si nyní budeme chtít změřit teplotu, postupujeme takto:

  1. Na mobilu spustíme aplikaci HealthForYou a zůstaneme na její hlavní obrazovce.
  2. Krátkým stiskem kulatého tlačítka zapneme teploměr, který dvakrát krátce pípne na znamení toho, že je připraven.
  3. Stiskneme postranní tlačítko pro měření, teploměr přiložíme ke spánku a se stále stisknutým tlačítkem přejedeme pomalu teploměrem přes čelo ke druhému spánku.
  4. Poté pustíme tlačítko pro měření, teploměr krátce pípne, takže víme, že zareagoval, a v tu chvíli proběhne přenos naměřené teploty do mobilu, který trvá přibližně pět sekund.
  5. A pak již na hlavní obrazovce aplikace HealthForYou přejdeme na tlačítko Teplota a u něj bude zobrazena a též přečtena naposledy naměřená teplota.
  6. Nakonec můžeme teploměr vypnout dlouhým stiskem kulatého tlačítka. Teploměr se ale vypne i sám po minutě nečinnosti.

Manuál udává, že přesnost měření je 0,2 °C. Mnou pozorovaná odchylka od klasického galiového teploměru byla ještě o jednu desetinu stupně vyšší. Menší přesnost měření je ale obecná vlastnost všech digitálních teploměrů, je tedy na zvážení každého, zda tuto nevýhodu vyváží rychlost a pohodlnější měření.

Teploměr Silver Crest umí též tělesnou teplotu měřit i alternativním způsobem, a sice po zastrčení teplotního čidla do ucha a podle dokumentace zvládá i bezkontaktní měření teploty předmětů.

Měříme krevní tlak

Nyní přejděme k druhému zdravotnickému zařízení sady Silver Crest, a to k tonometru SBM 67. Jde o přístroj obdélníkového půdorysu o velikosti přibližně 14 x 10 cm, ke kterému se ze strany připojuje hadička od klasické manžety obepínající při měření paži nad loktem. Většinu horní části tlakoměru zabírá velký modře podsvícený displej, na němž se naměřené hodnoty zobrazují opravdu velkými čísly. Tlakoměr tedy může být i bez připojení k mobilu vhodný též pro slabozraké uživatele. Pod displejem jsou dvě velká obdélníková tlačítka označovaná jako M a SET. Pod nimi pak najdeme ještě dvě další tlačítka MINUS a PLUS. Uprostřed této čtveřice obdélníkových tlačítek se nachází kulaté tlačítko START, kterým budeme spouštět měření.

Než ale se samotným měřením začneme, musíme i u tonometru provést prvotní nastavení a spárovat jej s aplikací HealthForYou. A to se opět neobejde bez zraku. Dlouhým stiskem tlačítka SET vstoupíme do nastavení přístroje. Na displeji se postupně zobrazí výběr data, času a nastavení Bluetooth. Hodnoty pro každou z voleb vybíráme tlačítky MINUS a PLUS a potvrzujeme tlačítkem SET. Do aplikace HealthForYou tonometr přidáme obdobným způsobem, jak je již výše popsáno pro teploměr. Jen bude ještě třeba při první komunikaci mezi tonometrem a aplikací opsat z displeje tonometru do aplikace šestimístný PIN.

Pokud máme toto prvotní nastavení za sebou, je již měření krevního tlaku snadné. Provedeme je v následujících krocích.

  1. Na mobilu spustíme aplikaci HealthForYou a zůstaneme na její hlavní obrazovce.
  2. Připojenou manžetou obepneme paži a stiskem kulatého tlačítka START zahájíme měření.
  3. Po dokončení měření proběhne přenos naměřených hodnot do mobilu, který trvá přibližně pět sekund.
  4. A pak již na hlavní obrazovce aplikace HealthForYou přejdeme na tlačítko Krevní tlak a u něj bude zobrazena a též přečtena naposledy naměřená hodnota systolického a diastolického tlaku.

Vážíme se

Už víme, jak je na tom naše tělesná teplota a oběhový systém, teď se s diagnostickou váhou SBF 75 podíváme na naši hmotnost a tělesnou konstrukci. Váha má design běžné osobní váhy a na rozdíl od teploměru či tonometru neobsahuje žádné ovládací prvky. Její spárování s aplikací HealthForYou se provádí opět stejným způsobem. Protože váha pro připojení nevyžaduje přepsání PINu, lze vše provést i bez zraku a můžeme se pustit do vážení.

  1. Na mobilu spustíme aplikaci HealthForYou a zůstaneme na její hlavní obrazovce.
  2. Postavíme se na váhu, a tím zahájíme měření.
  3. Když z váhy sestoupíme, naměřené údaje se přenesou do aplikace. Přejdeme na tlačítko Hmotnost, u něhož bude zobrazena poslední naměřená hodnota.

Jak je na tom náš hemoglobin?

Poslední ze čtveřice zařízení, které jsme vyzkoušeli je pulsní oxymetr SPO 55. Pokud byste stejně jako já netušili, co to pulsní oxymetr je, tak vězte, že Wikipedie o tomto zařízení praví:

„Pulsní oxymetr vyhodnocuje kyslíkovou saturaci periferního arteriálního krevního řečiště měřením množství světla procházejícího skrz dobře prokrvené části těla, například prst...“

Můžeme si tedy snadno změřit, jak okysličená je naše krev.

Pulsní oxymetr vypadá jako takový větší kolíček na prádlo, který lehce secvakne prst, na němž měření provedeme. Na jedné ze stran přístroje je malý displej a kulaté tlačítko.

Oxymetr není třeba nijak nastavovat, stačí jej jen standardním způsobem spárovat s aplikací HealthForYou. Při párování nevyžaduje ani PIN, vše lze tedy provést i bez zrakové kontroly.

Samotné měření je potom velmi jednoduché:

  1. Na mobilu spustíme aplikaci HealthForYou a zůstaneme na její hlavní obrazovce.
  2. Pulsní oxymetr nasadíme na prst.
  3. Stiskneme ovládací tlačítko na oxymetru a proběhne měření.
  4. Proběhne měření a, naměřené údaje se přenesou do aplikace. Přejdeme na tlačítko Pulsní oxymetr, u něhož bude zobrazena poslední naměřená hodnota.

Blíže k aplikaci HealthForYou

Řekli jsme si již vše důležité k jednotlivým přístrojům a popsali, jak pomocí aplikace HealthForYou číst aktuálně naměřené hodnoty. Samotná aplikace ale stojí za bližší pohled jak z hlediska dalších možností, tak i z hlediska přístupnosti.

Jak již bylo výše popsáno, na základní obrazovce aplikace je řada tlačítek krevní tlak, pulsní oxymetr, teplota, hmotnost atd. U každého tlačítka je zobrazena i poslední naměřená hodnota dané veličiny. Když na některé z tlačítek poklepeme, dostaneme se na obrazovku s detailnějšími informacemi a historií dříve naměřených hodnot. Např. U váhy na obrazovce uvidíme kromě hmotnosti i body mass index a detekovaný podíl svalstva, vody a tuku v těle, u tonometru bude kromě tlaku zobrazen i srdeční tep apod.

Otevřeme-li např. obrazovku pro teplotu, najdeme v její horní části zobrazenou poslední naměřenou hodnotu a kromě dalších prvků i tlačítko s nepříliš jasným popiskem „arrow left tempe“, kterým namísto poslední naměřené teploty můžeme zobrazit předposlední údaj. Tímto tlačítkem se můžeme v údajích posouvat i dále do minulosti a procházet tak historii měření.

Starší měření si též můžeme nechat zobrazit v tabulce. Na obrazovce níže je prvek, kterým můžeme vybrat, zda bude historie rozdělena po dnech, týdnech, měsících či letech. Dále následují prvky pro výběr požadovaného úseku – pokud máme nastavené zobrazování historie např. po týdnech, tak pro výběr týdne, který nás zajímá. Úplně ve spodní části obrazovky potom najdeme tabulku, kde budou chronologicky seřazeny naměřené hodnoty z týdne, který máme výše vybraný.

Testovali jsme variantu aplikace pro iOS a ta bohužel není při práci s odečítačem zcela bezproblémová. Některé grafické prvky nemají zcela vypovídající popisky a též orientace v zobrazení tabulek s historií naměřených hodnot vyžaduje, aby se člověk nejprve seznámil se specifiky pohybu v aplikaci. Jednoduché měření hodnot je ale snadné a nakonec i procházení historie se dá zvládnout.

Shrnutí

Zdravotní zařízení Silver Crest je určitě zajímavým rozšířením nabídky přístrojů tohoto druhu, které jsou přístupné zrakově postiženým uživatelům. Toto řešení má sice i své nevýhody, jako je nutnost asistence vidící osoby u prvotního nastavení teploměru či tonometru nebo nedostatky v přístupnosti aplikace HealthForYou. Na druhou stranu si ale tyto přístroje mohou připsat i řadu plusů – mimo jiné rozumnou pořizovací cenu v řádu stokorun, možnost ukládání a procházení historie měření a též sdílení zařízení mezi zrakově postiženými i vidícími členy rodiny.

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací

2019-06-06

Ve Frankfurtu nad Mohanem se každoročně pod názvem SightCity koná největší evropská výstava kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené. Pokud vás zajímá, co pozoruhodného na ní bylo letos k vidění, jaké zcela nové pomůcky se objevily a co hýbe oborem asistivních technologií, přijďte na besedu s návštěvníky letošního SightCity.

SightCity 2019 se zúčastnilo přes 130 firem z celého světa, zabývajících se vývojem a výrobou převážně elektronických pomůcek pro slabozraké a nevidomé. K vidění bylo mnoho elektronických zápisníků a braillských displejů včetně zcela nových technologií zobrazování bodového písma, tradiční kamerové lupy i zvětšovací headsety nošené na hlavě, vystavovaly se jednoduchá ozvučená mediální centra připojitelná k televizi, různé tlačítkové mobily s hlasovým výstupem, braillské tiskárny a mnoho dalších větších či menších pomůcek. SightCity tedy pro nás bylo jedinečnou příležitostí vidět to nejdůležitější, co se v oboru asistivních technologií děje.

Rádi se s vámi podělíme o všechny poznatky, zkušenosti a dojmy, jež nám letošní SightCity přineslo. Srdečně vás tedy zveme na besedu o SightCity 2019, kterou pořádá Tyflokabinet SONS.

Kdy: 13. Června 2019 od 17:00 do 19:00.
Kde: V sídle SONS, Krakovská 21, v klubovně ve sníženém přízemí.

Na besedu se hlaste na e-mailové adrese snyrych@sons.cz.

Na setkání s vámi se těší
Jan Šnyrych, Marek Salaba a Petra Schejbalová

2019-04-23

Pokud provozujete či vyvíjíte web nebo mobilní aplikace a zajímalo by vás, jak na jejich přístupnost, aby byly přívětivé a bezbariérové pro všechny uživatele, mohl by být právě pro vás dobrý tip jednodenní kurz Digitální design bez bariér pro začátečníky. Na tomto kurzu se můžete seznámit se základy tématiky přístupnosti a inkluzivního designu, a dozvědět se, co dělat pro to, aby vaše produkty uživatelům nekladly do cesty zbytečné překážky. Po absolvování předmětu budete mít základní přehled o tom, jaké výhody přináší inkluzivní design a přístupnost uživatelům se specifickými potřebami, jaké asistivní technologie pro práci v digitálním prostředí používají, na jaké bariéry nejčastěji narážejí a jak tyto bariéry zmírnit či odstranit.

Kurz se koná v Praze 29. 5. 2019 v rámci Akademie CZ NIC. Přednášejícími jsou Jan Šnyrych (SONS) a Radek Pavlíček (Středisko Teiresiás). Pokud vás tedy přístupnost zajímá, je to pro vás ale spíše nové téma, rádi se s vámi na kurzu setkáme.

2019-04-15

Do našeho právního řádu přichází nový zákon upravující přístupnost webu a mobilních aplikací ve veřejném sektoru, který je založen na již dříve schválené směrnici Evropského parlamentu. Jak konkrétně se tyto předpisy projeví v našem každodenním životě? Které organizace budou mít za povinnost provozovat své weby a aplikace v souladu s požadavky na přístupnost? Jak je přístupnost definována po technické stránce? Jak můžeme přístupnost vymáhat tam, kde se pravidla nedodržují? Těmto otázkám, ale i dalším aspektům nového zákona o přístupnosti se věnuje tento příspěvek.

Úvod

Přístupnost webů a v dnešní době i mobilních aplikací veřejného sektoru nabývá na stále větší důležitosti. Zejména osobám se zdravotním postižením může přístupná elektronická komunikace se státní správou velmi ulehčit život. Například lidé se zrakovým postižením jsou při vyřizování záležitostí na úřadech často závislí na pomoci vidících osob, ať už při doprovodu na úřad nebo při vyplňování papírových formulářů. Jakmile si ale nevidomí a slabozrací mohou tyto věci vyřídit přístupnou formou elektronicky, získávají samostatnost, ale též soukromí, protože nejsou nuceni využívat asistenci třetí osoby. lidé s tělesným postižením mají zase často problém na úřady se fyzicky dostat, protože zdaleka ne ke všem budovám úřadů je plně bezbariérový přístup. Proto i v tomto případě je možnost přístupné elektronické komunikace nezbytná.

Elektronická komunikace s úřady dnes již není jen alternativním způsobem pro vyřizování úředních záležitostí. S pokračující elektronizací státní správy se začínají objevovat i úkony, které jinak než elektronicky ani nelze provést, a do budoucna bude těchto případů přibývat. Protože všichni občané by měly mít rovný přístup ke státním úřadům a veřejným službám bez ohledu na případné zdravotní postižení, vyšší věk nebo jakýkoli dočasný či trvalý handicap, je třeba, aby weby a mobilní aplikace veřejné zprávy byly vytvářeny tak, aby byly přístupné a použitelné pro všechny.

Proto byla přijata evropská směrnice a následně i český zákon, které přístupnost webu a mobilních aplikací ve veřejném sektoru náležitě upravují. V této oblasti jde o velký posun – kromě webu se přístupnost nově vztahuje i na mobilní aplikace a další typy obsahu a rozšiřuje se i okruh organizací, jichž se povinnost týká. Už tedy nejde zdaleka jen o úřady státní správy a samosprávy, ale i o mnohé další. Vše je podrobněji rozvedeno v následujících odstavcích.

Stávající právní úprava

V České republice doposud přístupnost webu ve státní správě ošetřoval Zákon o informačních systémech veřejné správy č. 365/2000 Sb., a to jediným ustanovením v § 5 odst. 2 písm. f), který praví, že orgány veřejné správy jsou povinny uveřejňovat informace související s výkonem veřejné správy ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením.

Zákon provádí vyhláška 64/2008 Sb. (tzv. Vyhláška o přístupnosti). Ta stanovuje technická pravidla určující konkrétní požadavky, jak má přístupné zveřejňování informací vypadat.

Tyto předpisy byly dobrým východiskem k tomu, aby se v České republice začalo dbát na přístupnost webů veřejné správy. Nicméně s ohledem na vývoj informačních technologií a stále širší elektronizaci úřadů a mnoha veřejných služeb není už tato úprava zcela dostačující. Vyvstala tedy potřeba zákona s širší působností a také potřeba novější technické normy, která by podrobněji pokrývala i složitější webové aplikace a byla by též dobře aplikovatelná na mobilní aplikace a další typy obsahu.

Nová směrnice EU a nový český zákon

Výše uvedené požadavky reflektuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, která byla přijata 26. října 2016. Směrnice samotná není přímo součástí právního řádu ČR, ale musí se uplatnit přijetím českého zákona, který danou směrnici transponuje. Proto byl Ministerstvem vnitra vypracován návrh Zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací. Ačkoli nám evropská směrnice ukládala přijmout národní zákon do 23. září 2018, není zákon ani v březnu 2019 stále ještě na konci legislativního procesu. Nicméně zákon již prošel Poslaneckou sněmovnou, a nyní se již očekává bezproblémový průchod Senátem a následně podepsání prezidentem.

Evropská směrnice a český zákon o přístupnosti by pro nás měly mít následující hlavní přínosy oproti současnému stavu:

  • Kromě orgánů státní správy a samosprávy se povinnost přístupnosti rozšiřuje na mnohé další organizace ve veřejném sektoru.
  • Kromě webových stránek musí být přístupné také mobilní aplikace, předtočené mediální nahrávky a dokumenty kancelářských aplikací.
  • Měla by se zvýšit vymahatelnost v případě nedodržování požadavků na přístupnost.
  • Technické požadavky na přístupnost jsou specifikovány modernější normou založenou na široce používaném mezinárodním standardu WCAG 2.1.
  • Přístupnost ve veřejném sektoru je nyní upravena jednotně v celé Evropské unii. to by mělo usnadnit práci firmám, které informační systémy pro veřejný sektor vyvíjejí, protože mohou nabízet své služby a produkty ve všech členských zemích, aniž by je kvůli odlišným požadavkům na přístupnost museli upravovat.

Subjekty v působnosti zákona

Jak již bylo zmíněno, okruh organizací, jež se musejí řídit požadavky na přístupnost, se přijetím nového zákona rozšiřuje. Zákon specifikuje tzv. povinné subjekty v §3. Bohužel, čtenářům bez právnického vzdělání patrně ani po několikerém přečtení tohoto paragrafu nemusí být zcela jasno, které organizace mezi ony povinné subjekty spadají a které nikoli. Snad tedy jisté vodítko poskytne alespoň následující zjednodušený výčet

Mezi povinné subjekty patří:

  • Stát: Sem spadají organizační složky státu jako ministerstva a správní úřady (ČSSZ, finanční úřady, úřady práce, Česká obchodní inspekce, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Český statistický úřad atd.), soudy, státní zastupitelství, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu a další.
  • Územní samosprávné celky: Kraje, obce a městské části. Mezi povinné subjekty také náleží dobrovolné svazky obcí.
  • Právnické osoby zřízené zákonem: Např. ČTK, ČNB, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení a mnohé další veřejnoprávní právnické osoby nadačního typu.
  • Právnická osoba založená nebo řízená či financovaná státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem, která byla založena za účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu: Např. dopravní podniky měst, příspěvkové organizace státu (Národní divadlo, Národní muzeum, Národní galerie atd.), veřejné výzkumné instituce (výzkumné ústavy) a další.
  • Kvalifikovaný správce systému elektronické identifikace: Tito správci mohou být jak státní tak soukromé organizace. Příkladem státního správce je Správa základních registrů.

Dle tohoto výčtu je zřejmé, že pro laika je obtížné určit, u kterých organizací může přístupnost vyžadovat. Měl by např. návštěvník webu Krkonošského národního parku předpokládat, že web bude povinně přístupný? Měla by být přístupná mobilní aplikace pro předpověď počasí ČHMÚ? Jak je to s přístupností online služeb České pošty? Aby si člověk na tyto otázky dokázal odpovědět, musí vědět, jak a kým byla organizace založena a někdy také, jaký je účel organizace nebo jaké je její financování či složení řídicích nebo kontrolních orgánů.

Nesnadnost zjištění, zda daný web či mobilní aplikace určité organizace spadá pod působnost zákona o přístupnosti je jedním ze slabých míst tohoto předpisu.

Subjekty mimo působnost zákona

Zákon explicitně uvádí i některé organizace, které nejsou povinné dodržovat pravidla pro přístupnost svých webů a mobilních aplikací. Jde o tyto subjekty:

  • Česká televize a Český rozhlas: S přístupností veřejnoprávních médií nepočítá ani evropská směrnice. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých prosazovala v připomínkovém řízení, aby šel český zákon nad rámec směrnice a weby a mobilní aplikace ČT a ČRo byly povinně přístupné. Ačkoli jde o média veřejné služby, která by neměla uživatele diskriminovat na základě zdravotního postižení ani z jiného důvodu, byl tento požadavek zamítnut.
  • Školy, školská zařízení a vysoké školy: Školy jsou povinny zpřístupnit jen informace související s výkonem veřejné správy, tedy např. výsledky přijímacích řízení apod. Cokoli dalšího na webech a v mobilních aplikacích škol nemusí být přístupné. Ani zde se SONS nepodařilo prosadit požadavek na plnou přístupnost škol, která je stále důležitější kvůli zavádění elektronických žákovských, třídních knih a dalších online služeb, bez kterých se mnohdy při studiu nelze obejít.

Na jaký obsah se zákon o přístupnosti vztahuje

Nový zákon rozšiřuje obsah, kterého se požadavek na přístupnost týká. Jde o následující typy obsahu:

  • Webové stránky: Weby veřejné správy musely být přístupné již dříve.
  • Dokumenty kancelářských aplikací: Pokud jsou na webu dostupné dokumenty kancelářských aplikací např. ve formátu PDF, Microsoft Office nebo alternativních formátech, musí být nově i tyto dokumenty přístupné. Špatná přístupnost vystavených dokumentů bývá častý problém, který by měl nový zákon řešit.
  • Mobilní aplikace: Zákon reaguje na trend, kdy stále více institucí začíná poskytovat informace a služby nejen prostřednictvím webu, ale také pomocí nativních mobilních aplikací pro mobily a tablety. Proto se požadavek na přístupnost nově vztahuje právě i na mobilní aplikace.
  • Přístupnost intranetových systémů: Zákon se vztahuje i na neveřejné webové aplikace tedy na intranety. Toto ustanovení může mimo jiné usnadnit zaměstnávání osob se zdravotním postižením, protože by do budoucna měl pro takové zaměstnance odpadnout problém s nepřístupnými intranetovými aplikacemi.
  • Předtočené zvukové, obrazové a audio-vizuální záznamy: Zákon se vztahuje i na mediální záznamy a prvky pro jejich ovládání.

Na jaký obsah se zákon o přístupnosti nevztahuje

Požadavek na zpřístupnění se netýká některých druhů obsahu, které už z podstaty zpřístupnit nelze nebo by zpřístupnění bylo nepřiměřeně náročné. Jde o tento obsah:

  • Mapy.
  • Znázornění položky sbírky kulturního dědictví.
  • Archiválie.
  • Zvuková, obrazová a audio-vizuální média vysílaná v reálném čase: Zatímco předtočené mediální záznamy musí splňovat požadavky na přístupnost, na média vysílaná v reálném čase se tento požadavek nevztahuje.
  • Obsah přejímaný z jiného zdroje: Zde jde o obsah, který nemá povinný subjekt pod svou kontrolou. to mohou být např. komentáře čtenářů pod články, vkládaná reklama apod.

Výjimka pro nepřiměřenou zátěž

V odůvodněných případech nemusí organizace zpřístupnit ani obsah, na který se zákon běžně vztahuje. Organizace tak ale může postupovat jedině tehdy, pokud by jí zpřístupnění obsahu způsobovalo nepřiměřenou zátěž. Co se rozumí onou nepřiměřenou zátěží definuje zákon dosti vágně. Při posuzování nepřiměřené zátěže se mají brát v úvahu odhadované náklady a na druhou stranu přínosy pro uživatele, zejména pro ty se zdravotním postižením.

Je třeba zdůraznit, že pokud nepřiměřenou zátěž způsobuje jen zpřístupnění určité části webu, potom se nemusí zpřístupňovat jen tato část, ale zbytek webu musí být stále přístupný. Další důležitou věcí je, že pokud takto nebude zpřístupněna část webu či mobilní aplikace, musí povinný subjekt, je-li to možné, nabídnout náhradní řešení.

Institut nepřiměřené zátěže může být jedním ze slabých míst zákona, protože nikde není přesně určeno, co se nepřiměřenou zátěží rozumí. Zřejmě se uvidí až v praxi, zda nebudou ustanovení o nepřiměřené zátěži povinnými subjekty zneužívána.

Odkdy se nové požadavky na přístupnost uplatňují

Na zavedení nových standardů přístupnosti musí mít dotčené organizace dostatek času. Proto zákon stanoví pro jednotlivé typy obsahu, na který se vztahuje, různá data, od nichž se bude na daný typ obsahu uplatňovat. Zde jsou tyto milníky chronologicky seřazeny:

  • 23. září 2019: Od tohoto data se zákon vztahuje na nové weby, které byly zveřejněny po datu účinnosti zákona. Stejně tak se vztahuje na nové intranetové systémy, které byly po 23. září 2019 zveřejněny, a na starší intranetové systémy, které po tomto datu prošly podstatnou změnou.
  • 23. září 2020: Od tohoto data musí požadavky zákona splňovat i starší weby, které byly zveřejněny před datem účinnosti zákona. Přístupné musí být i předtočené mediální nahrávky zveřejněné od 23. září 2020.
  • 23. června 2021: Od tohoto data se zákon vztahuje i na mobilní aplikace.

Principy a technická pravidla přístupnosti

Samotný zákon uvádí čtyři základní principy, při jejichž dodržení lze web či mobilní aplikaci považovat za přístupné. Jsou to tyto principy:

  • Vnímatelnost.
  • Ovladatelnost.
  • Srozumitelnost.
  • Stabilita (robustnost).

Tyto principy byly převzaty ze standardu WCAG (Web Content Accessibility Guidelines). Samozřejmě takovéto obecné principy nestačí k přesné specifikaci toho, co musí web či mobilní aplikace z hlediska přístupnosti splňovat. Proto byla vypracována aktualizovaná technická norma EN 301 549 V2.1.2 (2018-08) Accessibility requirements for ICT products and services a odkaz na tuto normu zveřejnila Evropská komise v prosinci 2018 v úředním věstníku Evropské unie. Tím se z této normy stal závazný technický standard určující technické parametry přístupnosti.

Norma je založená na nejnovější verzi široce používaného standardu WCAG 2.1. Je rozhodně dobře, že Evropská komise nešla cestou vymýšlení své vlastní speciální technické specifikace, ale použila to, co je již osvědčené a co dobře znají vývojáři, testeři a k čemu existuje mnoho podpůrné dokumentace a dalších nástrojů.

Důležitým tématem při projednávání zákona byla i veřejná dostupnost technické normy v češtině. Běžný postup je takový, že autorizovaný český překlad mezinárodních technických norem zhotoví Česká agentura pro standardizaci, a české normy jsou poté k dispozici jako placené publikace. V případě normy pro přístupnost webu a mobilních aplikací je její použití mezi vývojáři, testery, ale i uživateli natolik široké, že pouze placený přístup k originální české normě by omezil zavádění zákona do praxe. Proto je zákonem Ministerstvo vnitra pověřeno, aby požadavky této normy bezplatně zveřejnilo na svých webových stránkách.

Prohlášení o přístupnosti

Zákon vyžaduje, aby ke všem webům a mobilním aplikacím, na něž se zákon vztahuje, bylo na standardizovaném místě na webových stránkách zveřejněno tzv. prohlášení o přístupnosti. Toto prohlášení je v podstatě webová stránka, která bude mít předepsaný jednotný formát a bude muset obsahovat všechny důležité informace týkající se přístupnosti daného webu nebo dané mobilní aplikace. Jsou to následující informace:

  • Sdělení, v jakém rozsahu web či mobilní aplikace splňují požadavky na přístupnost.
  • Pokud web či aplikace nejsou zcela přístupné, prohlášení obsahuje výčet částí, které přístupné nejsou. Vždy musí být uveden relevantní důvod, proč daná část nemohla být zpřístupněna. Je-li to možné, musí být uvedeno náhradní řešení, jak se k nepřístupným informacím či službám dostat. Zde je na místě připomenout, že jedinými relevantními důvody pro nepřístupnost jsou buď výše popsaná nepřiměřená zátěž, nebo to, že určitý obsah je typu, na který se zákon nevztahuje – mapy, archiválie atd.
  • Prohlášení též musí obsahovat informaci o tom, jak má uživatel postupovat, pokud má podezření, že web či mobilní aplikace jsou v rozporu se zákonem nepřístupné nebo že odůvodnění jejich nepřístupnosti je neopodstatněné.

Tyto informace, které musejí být uvedeny pro každý web a každou mobilní aplikaci v působnosti zákona, by měly vést k větší vymahatelnosti přístupnosti.

Na koho se obracet, je-li zákon porušován

Má-li uživatel podezření, že část webu či mobilní aplikace je v rozporu se zákonem nepřístupná, měl by vždy najít popis postupu, jak tuto situaci řešit, a kontakty, na které se může obracet, ve výše uvedeném prohlášení o přístupnosti pro daný web či danou mobilní aplikaci. Obecně vzato se postupně může obrátit na následující tři instance:

  1. V prvé řadě je vhodné obrátit se na provozovatele daného webu nebo mobilní aplikace. Kontakt na něj by měl být uveden v prohlášení o přístupnosti. Nedojde-li k dohodě na vyřešení situace např. prostřednictvím e-mailové komunikace mezi uživatelem a webmasterem, lze formálně podat podnět provozovateli webu podle zákona upravujícího petiční právo. Je otázkou, zda v případě sporu uživatele webu či mobilní aplikace s jejich provozovatelem je podání podnětu podle práva petičního dostatečně silným nástrojem pro prosazení nápravy v případě porušení zákona ze strany provozovatele.
  2. Není-li nepřístupnost webu či mobilní aplikace uspokojivě řešena jejich provozovatelem, může dát uživatel podnět Ministerstvu vnitra, které je pověřeno kontrolou dodržování zákona povinnými subjekty. Ministerstvo vnitra při kontrole postupuje podle Kontrolního řádu a pokud zjistí pochybení povinného subjektu, uloží mu opatření k nápravě, která musí být provedena nejpozději do šesti měsíců.
  3. Není-li uživatel webu nebo mobilní aplikace spokojen s vyřízením svého podnětu ani ze strany povinného subjektu ani ze strany Ministerstva vnitra, může se o pomoc obrátit ještě na veřejného ochránce práv (ombudsmana). který se systematicky zabývá i problematikou práv osob se zdravotním postižením, a tedy i oblastí přístupnosti.

Ministerstvo vnitra je též pověřeno pravidelným monitorováním dodržování zákona. Toto monitorování se bude provádět každé tři roky automatizovanými a uživatelskými testy přístupnosti na vzorku webů a mobilních aplikací, na které se zákon o přístupnosti vztahuje. Testy budou probíhat podle jednotné evropské metodiky a jejich výsledky budou zveřejňovány na webu Ministerstva vnitra. První monitorovací zpráva by měla být připravena k 23. prosinci 2021.

Shrnutí přínosů a potenciálně slabých míst nové právní úpravy přístupnosti

Jak je již zřejmé z textu výše, nová právní úprava přístupnosti webu a mobilních aplikací ve veřejném sektoru přináší oproti stávajícímu stavu mnohá zlepšení, má však i svá slabá místa. Obojí shrnují následující body.

Přínosy nové právní úpravy přístupnosti:

  • Rozšíření působnosti na širší okruh organizací (povinných subjektů).
  • Rozšíření působnosti zákona na nové typy obsahu – kromě webu i na mobilní aplikace, dokumenty kancelářských aplikací, které jsou dostupné online, předtočené mediální nahrávky a intranetové systémy.
  • Moderní technická norma, jejíž požadavky budou k dispozici v češtině bezplatně na webu Ministerstva vnitra.
  • Přesněji definované postupy pro vymáhání přístupnosti a kontrolní a monitorovací mechanismy Ministerstva vnitra.

Potenciálně slabá místa zákona o přístupnosti:

  • Pro laika je často obtížně zjistitelné, zda se zákon vztahuje na web či mobilní aplikaci, se kterými potřebuje pracovat, protože vymezení povinných subjektů je poměrně složité.
  • Navzdory připomínkám SONS nebyly do působnosti zákona zahrnuty tak důležité instituce, jako jsou školy, Česká televize a Český rozhlas.
  • Nepřiměřená zátěž, jíž lze odůvodnit nepřístupnost některých částí webů či mobilních aplikací, je v zákoně definována velmi vágně. Je zde tedy potenciální nebezpečí, že tento institut bude zneužíván k neoprávněnému vyvinění se z povinnosti přístupnosti.
  • Oficiální podnět provozovateli webu nebo mobilní aplikace, u něhož má občan podezření na porušování zákona o přístupnosti, se podává formou petice. Tato forma představuje poměrně slabý nástroj k tomu, aby se v případě sporu občan domohl nápravy.

Jak moc se potenciálně slabá místa nové právní úpravy reálně projeví, se uvidí až v praxi po jejím zavedení. Již před samotným schválením zákona o přístupnosti však lze pozorovat jeden velký pozitivní efekt, a to daleko intenzivnější zájem o otázky spojené s přístupností z různých oblastí veřejné sféry. Celkový dopad zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací bude jistě pozitivní a jde o další krok k rovnému přístupu k elektronickým službám a informacím ve veřejném sektoru.

Odkazy na související právní předpisy

Autor: Jan Šnyrych

Text byl původně publikován ve sborníku konference INSPO 2019.

2019-04-10

Abychom při testování webových stránek mohli popsat příčiny špatné přístupnosti a případně i navrhnout možné řešení, musíme mít možnost i s odečítačem obrazovky nahlédnout do HTML kódu a CSS stylů vybraného webového prvku a editovat je. K tomuto účelu se používá nástroj nazvaný Inspektor HTML kódu, který je v rámci dalších nástrojů pro vývojáře zabudovanou součástí webového prohlížeče. Inspektor HTML kódu je v závislosti na zvolené kombinaci webového prohlížeče a odečítače obrazovky více či méně přístupný, jak je blíže popsáno v níže uvedených postupech.

Pro naše potřeby je Inspektor HTML kódu dostatečně přístupný v prohlížeči Mozilla Firefox, v našem případě byl tento prohlížeč testován ve verzi 52 ESR a ve verzi 65. Pokud však nevyžadujeme možnost číst a editovat i CSS styly, tak je možné zvolit i prohlížeč Google Chrome, v našem případě testován ve verzi 72. Co se týče odečítačů, tak je níže předpokládán JAWS ve verzi 2018.1808.10 a NVDA ve verzi 2018.3.2.

Postup čtení a editace HTML kódu

  1. HTML kód pro určitý webový prvek si v Inspektoru zobrazíme přes kontextové menu k danému prvku. Jak z klávesnice za pomoci odečítače vyvolat kontextové menu k prvku webové stránky závisí na tom, zda je prvek fokusovatelný, či nikoli.
    1. Je-li prvek fokusovatelný (nejčastěji v případě formulářového prvku či odkazu), přejdeme na prvek Tabulátorem, aby měl fokus, a stiskneme klávesu kontextového menu.
    2. Jestliže prvek fokusovatelný není, například jde o odstavec běžného textu, liší se postup mírně v závislosti na odečítači.
      1. Používáme-li odečítač NVDA , tak pravděpodobně budeme muset využít dovednosti odečítače manipulovat s myší. V prohlížecím režimu přejdeme na požadovaný prvek. K prvku přivoláme kurzor myši (klávesa NVDA + num. lomeno) a nasimulujeme kliknutí pravým tlačítkem myši (num. hvězdička), čímž na této pozici vyvoláme kontextovou nabídku.
      2. Pokud používáme odečítač JAWS , tak často nemusíme s kurzorem myši manipulovat a stačí na tomto prvku stisknout klávesu kontextové nabídky. V případě, že tento postup nefunguje, musíme stejně jako u NVDA přesunout myš k pozici virtuálního kurzoru (JAWSKey + num. minus) a simulujeme stisk pravého tlačítka myši (num. hvězdička).
  2. Z kontextové nabídky zvolíme položku Prozkoumat, čímž se fokus přesune do podokna Nástrojů pro vývojáře, konkrétně do nástroje Inspektor HTML kódu. Tento nástroj je v podstatě stromové zobrazení HTML elementů, ve kterém se lze po uzlech pohybovat šipkou nahoru a dolů a rozbalovat a sbalovat vybrané uzly šipkou doprava respektive doleva. Po přesunutí do Inspektoru HTML kódu by kurzor měl být na elementu odpovídajícím místu na stránce, na němž jsme před tím vyvolali kontextovou nabídku.
  1. Nyní existují dva režimy, jak HTML kód vybraného elementu editovat.
    1. Jestliže chceme editovat najednou celý řádek HTML kódu vybraného elementu, tak na tomto elementu vyvoláme kontextovou nabídku a zvolíme položku „Upravit jako HTML“ (anglicky „Edit as HTML“). Případně je možné tento režim editace aktivovat také stisknutím klávesy F2 . Po editaci HTML kódu uložíme provedené změny stisknutím kláves Ctrl + Enter a tyto změny se ihned projeví na webové stránce. Tento režim editace HTML kódu nicméně není přístupný v případě prohlížeče Mozilla Firefox, jelikož v něm při pohybu po znacích či slovech odečítač NVDA ani JAWS neposkytuje žádnou hlasovou odezvu. V prohlížeči Google Chrome tento režim editace ale přístupný je, a to jak s odečítačem JAWS tak i s NVDA.
    2. Druhý, alternativní a přístupnější, režim editace HTML kódu vybraného elementu aktivujeme stisknutím klávesy Enter na tomto elementu. Další postup a přístupnost tohoto režimu s odečítačem JAWS či NVDA závisí na tom, jestli používáme prohlížeč Mozilla Firefox nebo Google Chrome.
      1. V případě prohlížeče Mozilla Firefox se ocitneme ve stavu, v němž se lze tabulátorem cyklicky pohybovat mezi názvem elementu a jeho atributy. Když pak chceme nějaký atribut nebo název elementu editovat, tak na něm stiskneme mezerník nebo Enter. Případně lze přidat atribut nový pomocí tlačítka, které se nachází za všemi atributy. Toto tlačítko bohužel nemá v Mozille Firefox verze 52 popisek. Po provedení požadovaných změn tento režim editace ukončíme klávesou Escape nebo Enter. Tento režim editace HTML kódu je přístupný jak s odečítačem JAWS tak i s  NVDA.
      2. V případě prohlížeče Google Chrome se rovněž ocitneme ve stavu, v němž se lze tabulátorem cyklicky pohybovat mezi názvem elementu a jeho atributy, nicméně zdese rovnou dostaneme do editace názvu daného elementu nebo jeho atributu, takže není nutný ještě další stisk mezerníku či Enteru jako v případě prohlížeče Mozilla Firefox. Podobně i zde se za atributy nachází prázdné editační pole, kam lze vepsat nový atribut. Po provedení požadovaných změn tento režim ukončíme klávesou Escape nebo Enter. Tento režim editace HTML kódu je přístupný s odečítačem NVDA, nikoliv však s odečítačem JAWS.

Postup čtení a editace CSS stylů

Čtení a editace CSS stylů bohužel není přístupná v prohlížeči Google Chrome. Nezbývá nám tedy než zvolit prohlížeč Mozilla Firefox.

Máme-li otevřený Inspektor HTML kódu a v něm umístěný fokus, Tak se do oblasti, kde lze CSS číst a editovat přesuneme několikerým stisknutím tabulátoru,. Tabulátorem se dále postupně přesouváme mezi selektory, názvy a hodnotami CSS vlastností. Chceme-li vybraný selektor nebo název či hodnotu CSS vlastnosti editovat, tak na ní stiskneme klávesu Enter, provedeme úpravy a editaci ukončíme klávesou Escape.

Přepínání fokusu mezi Inspektorem HTML kódu a webovou stránkou

Při čtení a editaci HTML kódu nebo CSS stylů a sledování provedených změn na webové stránce se hodí možnost rychle přepínat fokus mezi otevřeným Inspektorem HTML kódu a webovou stránkou. Toho lze docílit následovně:

  1. Jestliže používáme prohlížeč Google Chrome, tak se do otevřeného Inspektoru HTML kódu a zpět do webové stránky můžeme přepínat standardně klávesou F6.
  2. Jestliže používáme prohlížeč Mozilla Firefox, tak klávesu F6 bohužel nelze použít, ale je možné podokno Inspektora HTML kódu odepnout od webové stránky do samostatného okna, což uděláme takto:
  1. Máme-li fokus v Inspektoru HTML kódu, tak se několikerým stisknutím kláves Shift + tabulátor přesuneme na tlačítko, které odečítač přečte jako „panel nástrojů 
    Zavře nástroje vývojáře tlačítko“.
  2. Stiskneme šipku doleva a měli bychom se dostat na tlačítko, které odečítač přečte jako „Zobrazí nástroje v samostatném okně tlačítko“.
  3. Na zmíněném tlačítku stiskneme Enter, čímž Inspektor HTML kódu odepneme od webové stránky. Poté už se můžeme přepínat mezi webovou stránkou a >Inspektorem HTML kódu klávesami Alt + tabulátor.

Závěrem ještě dodejme, jak dříve otevřený Inspektor HTML můžeme zavřít – v obou prohlížečích stačí stisknout klávesu F12.

Z výše uvedeného je zřejmé, že přístupnost vývojářských nástrojů v prohlížečích není sice ideální, nicméně po seznámení se s jejich obsluhou je k prohlížení či drobným modifikacím kódu při testování může využívat i nevidomý tester přístupnosti pracující s odečítačem obrazovky.

Autor: Adam Samec

2019-02-25

Mnoho českých „jablíčkářů“ netrpělivě čekalo na 19. únor 2019. V tento den totiž společnost Apple v České republice zprovoznila svou službu Apple Pay, jejímž prostřednictvím mohou uživatelé iPhonů, iPadů, Apple Watch , ale také Maců platit v kamenných i internetových obchodech namísto klasických platebních karet pomocí svých zařízení Apple. V den české premiéry Apple Pay toto téma dominovalo mnoha internetovým médiím, kde byly z pohledu vidících uživatelů rozebrány všechny možné i nemožné aspekty této služby. Apple Pay má ale nezanedbatelné výhody i pro zrakově postižené uživatele.

V následujících odstavcích si tedy placení pomocí Apple Pay stručně představíme, a hlavně si z pohledu zrakově postiženého uživatele popíšeme, jak v obchodě s mobilem či hodinkami zaplatit . Pokud se tedy chcete vyhnout experimentování až u pokladny v obchodě, kde na vás bude hledět nervózní pokladní a za vámi se bude prodlužovat fronta netrpělivých zákazníků, přečtěte si nejprve, jak na to.

 

Co je Apple Pay

Jak již bylo zmíněno, s Apple Pay lze platit v kamenných obchodech, v eshopech a též v mobilních aplikacích. Momentálně je největším přínosem právě možnost placení v jakémkoli běžném obchodě s platebním terminálem podporujícím bezkontaktní karty. Místo běžné karty totiž můžeme platit pomocí iPhonu či Apple Watch. To má několik velkých výhod.

  • Při každé platbě je naše identita ověřena pomocí Touch ID, Face ID nebo bezpečnostním kódem našeho zařízení. Prakticky se tedy nemůže stát, aby místo nás platil někdo jiný.
  • I když bude placená částka nad 500 Kč, neměl by po nás platební terminál většinou požadovat PIN. Vyhneme se tak problémům se zapisováním PINu na terminálech se špatně hmatnými tlačítky nebo na dotykových terminálech, kde tlačítka nejsou vůbec. PIN prý požadují jen některé starší platební terminály.
  • Ihned po provedení platby nám na mobil či hodinky dorazí potvrzovací oznámení, které nás informuje o výši zaplacené částky.

K placení v obchodech s bezkontaktními terminály lze používat iPhony a Apple Watch, které jsou vybaveny čipem NFC pro bezdotykovou komunikaci s platebním terminálem. Apple Pay je ale dostupné i v iPadech a počítačích Mac, které NFC nemají. Zde je můžeme využít pro platby v eshopech a mobilních aplikacích, které tento způsob placení podporují. V českém prostředí ale zatím těchto aplikací není mnoho. Podle serveru APPLECRUNCH se už teď takto dají platit např. jízdenky společnosti FlixBus a brzy by prý podpora Apple Pay měla přibýt v aplikacích Alzy či T-Mobilu.

Dále se ale budeme věnovat zejména placení mobilem či hodinkami v běžných obchodech, protože to je to, co nyní můžeme využívat nejvíce.

Co je třeba k využívání Apple Pay?

K nastavení Apple Pay budeme potřebovat dvě věci – kompatibilní zařízení značky Apple a kompatibilní platební kartu.

Pro placení v běžných obchodech je třeba mít alespoň iPhone 6 nebo jakýkoli novější model včetně iPhonu SE či hodinky Apple Watch v jakékoli verzi. V případě iPadů a Maců je podrobný seznam podporovaných modelů na webu Applu, ale jak již bylo řečeno, tablety i počítače lze stejně využít jen pro placení v internetovém prohlížeči nebo aplikacích a nikoli v kamenných obchodech.

Pokud jde o platební karty, je třeba využít kartu jedné z bank, které v České republice Apple Pay podporují. Aktuální seznam na serveru Letem světem Applem uvádí tyto finanční ústavy a platební služby: Česká spořitelna (pouze karty VISA, podpora MASTER CARD se ve Spořitelně plánuje v průběhu března), Komerční banka, MONETA Money Bank, mBank, Air Bank, J&T Banka, Twisto, Edenred – Ticket Restaurant® a Edenred Benefits. Další banky se na Apple Pay chystají a měly by se službou přijít později během letošního roku.

Jak Apple Pay nastavit v iPhonu či Apple Watch?

Důležitou bezpečnostní podmínkou pro používání Apple Pay je zabezpečení Apple Watch bezpečnostním kódem a u iPhonu samozřejmě kromě kódu i otiskem prstu nebo rozpoznáním tváře.

V iPhonu se služba Apple Pay využívá prostřednictvím aplikace Wallet, která je standardní součástí systému iOS. Tuto aplikaci jsme doposud byli většinou zvyklí buď zcela ignorovat, nebo jsme si do ní maximálně čas od času uložili nějakou letenku nebo jízdenku dopravce, který práci s Wallet umožňuje. Wallet ale kromě ukládání cestovních dokladů, vstupenek a věrnostních karet slouží právě i jako bezpečné úložiště platebních karet, které lze používat při placení mobilem. Než tedy začneme používat Apple Pay, musíme si do aplikace Wallet přidat kartu, kterou budeme pomocí Apple Pay platit. Uložení karty do Walletu provedeme následovně:

  1. Spustíme Wallet a na úvodní obrazovce poklepeme na tlačítko Přidat kartu.
  2. Pokud už máme v účtu Apple nějakou kartu zadanou např. pro nákupy v App Storu a iTunes a tato karta podporuje Apple Pay, Wallet nám ji pro přidání sám nabídne a nemusíme vyplňovat všechny údaje o kartě kromě bezpečnostního kódu CVV. V takovém případě můžete přejít ke kroku 6. Jinak budeme upozorněni, že během přidávání karty budeme informace o své kartě sdílet se společností Apple a stiskneme tlačítko Pokračovat.
  3. Další obrazovka obsahuje hledáček fotoaparátu. Informace o platební kartě totiž můžeme sejmout fotoaparátem a nemusíme je opisovat. Funkce mi přijde velmi dobře vyřešena a dá se pohodlně použít i bez zraku. Stačí platební kartu položit na stůl magnetickým proužkem dolů a embosovanými čísly nahoru. Poté položíme na kartu mobil tak, aby jeho kamera ležela na středu karty a mobil postupně zvedáme. Ve chvíli, kdy bude mobil v dostatečné výšce, aby v jeho záběru bylo vidět číslo karty i datum exspirace, aplikace Wallet informace z obrazu vyčte, iPhone zavibruje a zobrazí další obrazovku. Pokud by se vám přece jen nechtělo hrát si s fotoaparátem, je zde k dispozici i tlačítko Zadat údaje o kartě ručně.
  4. Následující obrazovka obsahuje políčka pro zadání jména držitele a čísla karty. Pokud byla karta nasnímána foťákem, jsou již políčka vyplněna. Po zkontrolování políček či jejich vyplnění stiskneme tlačítko Další.
  5. Otevře se poslední obrazovka pro vyplňování údajů o kartě. Zde budeme požádáni o datum expirace, které může být opět předvyplněné, a o bezpečnostní kód CVV, který naopak není vyplněn nikdy. Je to tedy jediná informace, již musíme při detekci karty pomocí fotoaparátu vyplnit ručně. Poté pokračujeme opět tlačítkem Další.
  6. Na chvíli se objeví obrazovka informující, že iPhone kontaktuje vydavatele karty a po několika sekundách jsou zobrazeny podmínky pro používání Apple Pay, které musíme odsouhlasit.
  7. iPhone si od vydavatele karty zjistil, jakými způsoby lze přidání karty ověřit a zobrazí nám nabídku dostupných způsobů ověření. Možnosti závisí na bance, od níž vydávaná karta je. Typickým způsobem je ověření prostřednictvím kódu zaslaného v SMS nebo e-mailu, někdy je možné kartu ověřit z mobilní aplikace dané banky. Vybereme tedy preferovaný způsob ověření a stiskneme tlačítko Další.
  8. Obsah další obrazovky závisí na vybraném způsobu ověření – můžeme být např. požádáni o zadání zaslaného kódu apod. A po ověření je vše hotovo.

Pokud bychom si chtěli nastavit pro placení i hodinky, stačí na iPhonu otevřít aplikaci Watch, přejít na panel Moje hodinky, zde je otevřít, poklepat na Wallet a Apple Pay a dál postupovat podle zobrazených instrukcí.

Teď již máme opravdu vše připraveno a můžeme s iPhonem a Apple Watch vyrazit do ulic utrácet.

Jak se s Apple Pay platí?

Nejjednodušší placení je s Apple Watch. U nich stačí jen v okamžiku placení dvakrát rychle po sobě stisknout boční tlačítko a hodinky přiložit k terminálu. Jako potvrzení, že platba proběhla, zaznamenáme jemnou haptickou odezvu.

U iPhonu je placení téměř stejně snadné, jen je zde navíc ještě ověření naší totožnosti otiskem prstu či pohledem do kamery. Můžeme postupovat takto:

  1. Na zamčeném iPhonu či ze zamykací obrazovky stiskneme dvakrát tlačítko plochy (u mobilů s Touch ID) nebo postranní tlačítko (u mobilů s Face ID). Tím se zobrazí obrazovka pro placení. U iPhonů s Touch ID bychom už měli být identifikováni otiskem prstu, u iPhonů s Face ID musíme pohlédnout do kamery. Jakmile iPhone ví, že chce opravdu platit jeho majitel, VoiceOver přečte hlášení „Podržte zařízení u čtečky“.
  2. Nyní tedy můžeme iPhone přiložit k platebnímu terminálu a iPhone nakonec zavibruje na znamení, že je vše hotovo.

Ať už platíme hodinkami nebo mobilem, ihned po zaplacení nám dorazí oznámení o platbě, kde bude uvedená částka, místo a čas platby. Vše si tedy můžeme bezprostředně po platbě zkontrolovat.

Pokud se nám po aktivaci obrazovky pro placení z nějakého důvodu nepodaří identifikovat pomocí Touch ID nebo Face ID, iPhone varovně zavibruje a vydá zvukový signál. Ověření otiskem prstu či pohledem do kamery můžeme zkusit znovu, na obrazovce máme ale také tlačítko Zaplatit pomocí kódu. Platbu tedy můžeme ověřit klasickým bezpečnostním kódem pro odemykání telefonu. Na obrazovce je také zobrazen název výchozí platební karty. Protože však do Apple Pay můžeme přidat až 12 karet, lze na název přednastavené karty poklepat a vybrat pro platbu nějakou alternativní kartu.

Placení lze vyvolat i bez dvojitého stisku tlačítka plochy či postranního tlačítka. Stačí jen v okamžiku placení přiložit iPhone k terminálu. Ať už je iPhone odemčený či uzamčený, zobrazí se také obrazovka pro placení a nyní se musíme identifikovat přiložením prstu nebo pohledem do kamery. Praktičtější mi přijde první popisovaný způsob, protože člověk si může připravit ověření přes Touch ID nebo Face ID dopředu, a v okamžiku placení už jen přiloží mobil k terminálu a nic jiného neřeší, je ale na každém, jaký postup použije.

Nastavení Apple Pay

V aplikaci Nastavení se nachází položka Wallet a Apple Pay, která otevírá nastavení těchto služeb. Najdeme zde seznam přiřazených platebních karet, možnost přidat další kartu a též volbu pro zapnutí a vypnutí aktivace Apple Pay dvojím stiskem tlačítka plochy či postranního tlačítka. Pokud zde v seznamu karet na jakoukoli z karet poklepeme, můžeme si prohlížet historii transakcí danou kartou. To lze ostatně i v samotné aplikaci Wallet.

Platit či neplatit přes Apple Pay

Placení prostřednictvím Apple Pay má oproti klasickým platebním kartám mnoho výhod. Než se pustíme do jejich výčtu, zmínil bych i jedinou nevýhodu, která mě napadla – u mobilu se nám narozdíl od plastové karty může vybít baterie, a v tu chvíli si s ním nekoupíme nikde nic. Jinak už ale následují jen samá pozitiva, a to z hlediska bezpečnosti i přístupnosti.

  • Biometrická identifikace: Zatímco u plastových bezkontaktních karet nejsou platby do 500 Kč chráněny vůbec, při placení iPhonem jsou ověřovány naším otiskem prstu nebo skenem tváře. Odcizeným iPhonem tedy případný zloděj nemůže nic platit. U Apple Watch toto ověření není, protože hodinky máme stále na ruce. Pokud by si je ale vzal na ruku někdo cizí, musel by je odemknout bezpečnostním kódem. Tedy i hodinky jsou proti neoprávněnému použití zabezpečeny.
  • Eliminace zadávání PINu na terminálu: U všech novějších platebních terminálů není třeba ani při platbách nad 500 Kč pomocí Apple Pay zadávat PIN platební karty. Většinou se tedy vyhneme nepříjemné a zdržující proceduře a nemusíme se též obávat, že by PIN karty při zadávání někdo cizí okoukal.
  • Okamžité potvrzení platby: Jakmile zaplatíme, můžeme si zaplacenou částku zkontrolovat v příchozím upozornění na proběhlou platbu.
  • Přehlednější práce s více kartami: Používáme-li více karet, snadno se v Apple Pay přepneme na placení právě požadovanou kartou. Odpadá nám tedy listování mezi mnoha podobnými kartičkami a zjišťování, která je která.
  • Zabezpečení v případě ztráty: Pokud iPhone s nastaveným Apple Pay ztratíme, můžeme pomocí služby Najít iPhone Apple Pay na ztraceném zařízení dočasně zablokovat a po nalezení opět obnovit. Není tedy nutné blokovat prostřednictvím banky přímo platební kartu.
  • Větší soukromí a bezpečnost: Společnost Apple si vcelku zakládá na bezpečnosti a důvěryhodném zacházení s osobními daty uživatelů. Tento přístup platí i pro službu Apple Pay. Její důležitou vlastností je, že informace o platebních kartách nejsou uloženy nikde u Applu ani v iCloudu uživatele. Při přidání karty do Apple Pay je totiž vytvořen speciální kód, který je založen na údajích o kartě a o zařízení, na které ji přidáváme. Tento kód je potom uložen pouze v iPhonu na speciálním čipu, který je oddělen od zbytku systému iOS. K informacím o kartě se při placení nedostane ani obchodník, protože při platbě se mezi terminálem a iPhonem přenáší jen výše zmíněný speciální kód a jedinečný identifikátor aktuální transakce.

Sečteno a podtrženo, Apple Pay je služba, která se dobře používá a přináší nám přístupnější a komfortnější placení. Pokud tedy máte kompatibilní zařízení a kartu u jedné z podporovaných bank, určitě Apple Pay vyzkoušejte, stojí to za to.

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací

2019-02-08

S příchodem nového roku přišla i nová povinnost na některé zrakově postižené živnostníky a podnikatele. Jde o elektronickou evidenci tržeb, od které byly do konce roku OSVČ s těžkým zrakovým postižením osvobozeny. Jak ke znovuzavedení povinnosti EET došlo?

Přibližně před rokem a půl souhlasilo Ministerstvo financí mimo jiné na základě požadavku ze strany SONS, že zrakově postižení podnikatelé budou nařízením vlády dočasně zproštěni povinnosti EET. Několik měsíců po vydání příslušného nařízení však Ústavní soud konstatoval, že vláda nemá pravomoc takovýmto způsobem povinnost elektronické evidence tržeb upravovat. Platnost vládního nařízení vypršela na konci roku 2018. Počítalo se s tím, že do té doby bude osvobození od EET pro zrakově postižené ošetřeno novelou příslušného zákona. Projednávání novely se ale v parlamentu protahuje. Na osvobození zrakově postižených sice panuje shoda, spory se ale vedou o mnoho jiných bodů novely. Server Echo 24 citoval ministryni financí Alenu Schillerovou, která počítá s tím, že novela zákona bude schválena nejdříve v polovině tohoto roku.

Do té doby se tedy ti zrakově postižení živnostníci, kteří spadají do dvou prvních vln EET, tedy zejména podnikatelé v ubytovacích a stravovacích zařízeních a v maloobchodu, musejí s  elektronickou evidencí tržeb nějak popasovat. Ve výše zmíněných oborech naštěstí pravděpodobně nepracuje příliš osob se zrakovým postižením. Pro ty, kterých se ale tato povinnost přece jen týká, jsme připravili krátký přehled přístupných řešení, která se v současnosti pro EET nabízejí. Tato řešení se snaží pokrýt všechny operační systémy, které jsou mezi zrakově postiženými používané, nicméně jak sami uvidíte, jejich nabídka není velká a volba řešení se často nemusí obejít bez jistých kompromisů.

Než začneme elektronicky evidovat

Než si vybereme samotnou aplikaci nebo zařízení pro vedení EET, musíme projít přípravnou fází, kdy si zřídíme uživatelský účet na Daňovém portálu Ministerstva financí a zde si vygenerujeme certifikát pro své pokladní zařízení či pokladní aplikaci. Certifikát bude náš elektronický podpis, který nahrajeme do zařízení či aplikace, z nichž budeme tržby evidovat. Na základě certifikátu nás potom při každém odeslání vystavené účtenky server Finanční správy identifikuje a ví, že účtenku vydáváme právě my.

Máme-li datovou schránku, můžeme celou přípravnou fázi provést online bez návštěvy Finančního úřadu. Nicméně, jak jsme rozebírali v Téčku z března 2017, zdaleka ne vše při této proceduře bylo přístupné. Finanční správa tehdy naštěstí vyslechla naše připomínky a přístupnost v rámci technických možností, které současný Daňový portál umožňuje, zlepšila. I tak je ale proces registrace na Daňovém portálu a vytvoření certifikátu značně uživatelsky náročný. Pokud byste tedy nebyli schopni touto procedurou se prokousat, ozvěte se do Téčka.

A nyní přejděme už k samotným přístupným pokladním řešením, která se nabízejí.

JSWEET od Ježek Software s. r. o. (Windows)

Windowsovský prográmek JSWEET jsme doporučovali již v roce 2017. Jeho první verze měla s ohledem na přístupnost jisté problémy, ale díky ochotě firmy Ježek Software byly ty nejdůležitější nedostatky, které jsme nahlásili, opraveny a aplikace je použitelná s JAWS i NVDA. Toto jsou nejdůležitější výhody aplikace JSWEET:

  • Je zcela zdarma.
  • Je velmi jednoduchá.
  • Lze ji provozovat ve Windows 7, 8.1 a 10 buď nainstalovanou, nebo jako přenosnou.

Používání JSWEET je opravdu snadné. Jde o několik prvků, mezi kterými se lze pohybovat Tabulátorem a k některým z nich jsou přiřazeny též klávesové zkratky. Odečítače bohužel u některých prvků nečtou jejich popisky, ty je však možné v případě NVDA vždy vyčíst pomocí příkazu NVDA+num. 4 a s JAWSem pomocí dotykového kurzoru. Tento způsob prohlížení obsahu dialogů je třeba použít zejména v dialogu pro prvotní nastavení aplikace. S JAWSem nejsou ještě čteny popisky tlačítek pro mazání položek z editované účtenky. To jsou ale jediné nedostatky, jinak lze JSWEET určitě doporučit.

EET Plus (Android)

Uživatelé zařízení se systémem Android mohou využívat jednoduchou bezplatnou aplikaci EET Plus, za jejímž vývojem nestojí žádná firma, ale jediný nezávislý vývojář. EET Plus je s TalkBackem dobře použitelné. Aplikace je velmi jednoduchá. K rychlému vystavování účtenek v ní lze využít možnost dopředu si předdefinovat položky, které na účtenky často dáváme. K vystavené účtence lze přistupovat online na webu, lze ji též zaslat klientovi na mail či vytisknout.

SMS EET

Další možnost, jak vést EET, je určena všem, kteří se nechtějí zabývat ani počítačem ani žádným chytrým zařízením. Jak už napovídá název této služby, účtenky se vystavují zasláním obyčejné SMS v příslušném tvaru na příslušné číslo, k čemuž samozřejmě plně stačí i obyčejný „hloupý“ tlačítkový mobil.

Když tedy např. potřebujete vystavit účtenku na 120 korun se sazbou DPH 21 %, odešlete SMS ve tvaru „EET 120:21“ a jakmile je tržba zaevidována, přijde vám zpět potvrzovací zpráva, ve které bude uveden číselný kód, pod nímž může klient účtenku najít na webovém úložišti provozovatele SMS EET. Klientovi lze kód přeposlat.

Jak je vidět, tento způsob neskýtá žádné vymoženosti, je ale opravdu jednoduchý a bez nároků na jakékoli technické vybavení. Provozovatel SMS EET měl dokonce plány službu optimalizovat přímo pro nevidomé uživatele a vyžádal si k tomu naše připomínky. Nakonec ale úpravy pro lepší přístupnost nebyly realizovány. I tak ale může jít o zajímavé řešení pro ty, kdo nemají velkou frekvenci vystavování dokladů. Za zmínku stojí i nabídka na vyřízení všech formalit potřebných k zahájení EET. Pokud zašlete provozovateli SMS EET podepsanou plnou moc, zařídí vám přístup do Daňového portálu i vygenerování certifikátu a jeho instalaci do systému. Ceny za zpracování jednotlivých SMS účtenek se pohybují v řádu korun.

Malá pokladna (iOS)

Asi jste si všimli, že ve výčtu možností pro hlavní platformy nám ještě chybí nějaká aplikace pro iPhony a iPady. Zde již nemůžeme doporučit před dvěma lety anoncovanou aplikaci EET Symbio, protože firma Symbio ji už k veřejnému použití nenabízí. Najít dobře přístupnou aplikaci pro EET v systému iOS se ukázalo být dosti náročné. Zkoušené aplikace byly buď velmi špatně použitelné s VoiceOverem, nebo je nebylo možné rozumně vyzkoušet v demo režimu.

Nakonec bychom tedy zmínili pouze systém Malá pokladna. Ten za měsíční paušál 120 Kč kombinuje dva způsoby evidence tržeb – klasickou mobilní aplikaci a též evidenci prostřednictvím běžných SMS obdobně jako předešlé řešení. V obou případech ale k evidenci potřebujete tzv. kasa bloček. To je štůsek 150 papírků, které jsou očíslovány. Když vystavíte účtenku, můžete ji zákazníkovi přeposlat na mail či SMS nebo zákazníkovi dáte odtržený horní lístek z bločku, na němž je číslo označující právě odeslanou tržbu. Zákazník se potom k účtence dostane po zadání čísla svého lístku na webu Malé pokladny. Nemusíte tedy účtenky tisknout a nemáte ani práci s přeposíláním účtenky nebo přepisováním kódu, jak to je v případě SMS EET.

V samotné aplikaci Malá pokladna není bohužel k dispozici panel pro zadávání účtenek dokud se do ní nezadá identifikační číslo prvního kasa bločku, který si u provozovatele systému musíte zakoupit. Proto tedy nebylo možné aplikaci vyzkoušet se vším všudy. Ostatní části aplikace ale byly i přes jisté nedostatky s VoiceOverem použitelné. Vypadá to tedy, že Malá pokladna by mohla být schůdné řešení jak při evidenci tržeb v samotné aplikaci, tak i prostřednictvím běžných SMS. Pokud byste k Malé pokladně potřebovali více informací, ozvěte se do Téčka. Tip na aplikaci máme od Karla Giebische, který aktuálně jedná s vývojáři aplikace o jejím dalším testování a zlepšení její přístupnosti.

Závěr

Výše uvedený přehled možností pro EET dokumentuje, že jisté nástroje pro přístupné vedení EET máme, ale ne vše je přístupné beze zbytku a zvlášť při častějším vydávání účtenek není vše dostatečně efektivní, aby to živnostníka i jeho zákazníky nepřiměřeně nezdržovalo. Doufejme tedy, že i přes aktuální obstrukce v parlamentu bude co nejdříve schválena novela zákona o EET, aby skončilo toto přechodné období a aby byla znovu zavedena výjimka, která opět zrakově postiženým živnostníkům usnadní jejich podnikání.

Autor: Jan Šnyrych

2018-11-26

V posledních letech poměrně uspokojivě funguje spolupráce našeho oddělení a úřadu práce, potažmo MPSV. Jedním z jejích výsledků je právě proběhlé školení. Bylo určeno pracovníkům Úřadu práce, kteří řeší, krom jiného, žádosti o pomůcky pro zrakově postižené.

Často se setkáváme s tím, že úředníci, kteří rozhodují o "našich pomůckách" vůbec netuší, co je jejich podstatou. Šíře jejich záběru je natolik veliká, že se tomu nelze ani divit.

V minulosti se naše oddělení již několika akcí pro pracovníky úřadu práce zúčastnilo. Tentokrát však šlo o školení úzce zaměřené jen na zrakově postižené.

Generální ředitelství úřadu práce oslovilo Tyflokabinet, Tyfloservis a paní Ing. Jasenovcovou.

Tyfloservis prezentoval základní pomůcky pro sebeobsluhu, orientaci, měření a kamerové lupy.

My jsme seznámili úředníky s pomůckami z naší oblasti: digitální čtecí zařízení, zvětšovací digitální lupy, digitální zápisníky pro nevidomé, braillské displeje, multifunkční elektronická zařízení.

Paní Jasenovcová problematiku pomůcek vždy završila tématem vodicích psů.

Od srpna do listopadu proběhla 4 setkání. Každého z nich se zúčastnilo kolem 40 úředníků z celé republiky, tedy celkem na 160 pracovníků.

Během velmi intenzivního, cca 7 hodin trvajícího, školení měli možnost poznat celou škálu pomůcek, které zrakově postiženým pomáhají v běžném životě.

Nešlo jen o suchý výklad k Powerpointové prezentaci, celý běh byl prokládán praktickými ukázkami.

Na závěr byl prostor k dotazům a osobnímu vyzkoušení.

Věříme, že jsme do této široké oblasti většině účastníků vnesli alespoň trochu světla. Pokud bude ze strany GŘ ÚP zájem, budeme v této činnosti pokračovat. Osvěta pomůže oběma stranám – ÚP i jejím klientům.

2018-11-14

Téčko je příloha časopisu Zora o technice pro zrakově postižené. Předplatitelům v ní přinášíme recenze nových pomůcek, informace o přístupných aplikacích a elektronických službách, zpravodajství ze zajímavých akcí, které se přístupné technice věnují, a mnoho dalšího z tohoto oboru.

Pokud vás technologie pro uživatele se zrakovým postižením zajímají, můžete se nyní v rámci akce Týden s Téčkem zúčastnit pestré ochutnávky z letošní tvorby časopisu. Když se do Týdne s Téčkem zapojíte, zdarma obdržíte v týdnu od 26. listopadu postupně sedm vybraných článků Téčka z letošního roku. Budete se tak mimo jiné moci jejich prostřednictvím seznámit se slovenským nevidomým programátorem, jehož počítačová hra je celosvětovým hitem, navštívíte výtvarnou výstavu, kde se díla prezentovala zrakově postiženým pomocí haptické virtuální reality, a poznáte nové braillské tiskárny a nové ozvučené tlačítkové mobily, které se letos u nás začaly dodávat.

Jak se do Týdne s Téčkem zapojit?

Stačí, když do 24. listopadu zadáte svou e-mailovou adresu do online formuláře Týdne s Téčkem nebo když adresu sdělíte e-mailem na snyrych@braillnet.cz. Adresa bude využita výhradně jen k zaslání vybraných článků časopisu a k informaci, jak si Téčko v případě vašeho zájmu můžete předplatit na rok 2019.

Věříme, že vám akce Týden s Téčkem přinese některé zajímavé informace z oblasti technologií pro zrakově postižené a stanete-li se pravidelnými odběrateli Téčka, rádi s vámi budeme celý příští rok sdílet informace o všem novém, co se v oboru přístupné techniky odehrává. Pokud by vaši přátelé a známí akci Týden s Téčkem také využili, určitě jim tuto informaci předejte.

Za časopis Téčko redaktor Jan Šnyrych.

O časopisu Téčko

Technická příloha časopisu Zora má již více jak dvacetiletou tradici. V posledních třech letech ji čtenáři získávají pod názvem Téčko buď formou e-mailových zpráv, digitálního dokumentu nebo v audio verzi. Letos už v téčku vyšlo přes padesát článků informujících o nových pomůckách (např. braillské hodinky Dot Watch nebo chytrá kamera OrCam), o významných akcích (konference INSPO, největší evropský veletrh pomůcek SightCity), o speciálních aplikacích (Cash Reader pro rozpoznávání bankovek, Seeing Ai pro čtení textu a rozpoznávání jiných objektů) a o široké škále dalších témat.

Související odkazy