2020-11-26

Téčko je příloha časopisu Zora o technice pro zrakově postižené. Předplatitelům v ní přinášíme recenze nových pomůcek, informace o přístupných aplikacích a elektronických službách, zpravodajství ze zajímavých akcí, které se přístupné technice věnují, a mnoho dalšího z tohoto oboru.

Pokud vás technologie pro uživatele se zrakovým postižením zajímají, můžete se nyní v rámci akce Týden s Téčkem zúčastnit pestré ochutnávky z letošní tvorby časopisu. Když se do Týdne s Téčkem zapojíte, zdarma obdržíte v týdnu od 7. prosince postupně sedm vybraných článků Téčka z letošního roku.

Budete se tak mimo jiné moci jejich prostřednictvím seznámit se zajímavými novinkami z největší americké konference o asistivních technologiích CSUN, která letos v březnu proběhla v Anaheimu, a podíváme se také na vše důležité, co prošlo podzimní českou online konferencí Agora. V článku o zbrusu nové přístupné audio hře Důkaz 111 zjistíte, jak se prostřednictvím svého chytrého mobilu můžete stát policistkou zapletenou do velmi podivného případu a bude jen na vás, jak v něm obstojíte. Ve velkém rozhovoru s dlouholetým vedoucím Knihovny digitálních dokumentů Zdeňkem Bajtlem, který v Téčku vyšel u příležitosti jeho životního jubilea, se ohlédneme nejen za Zdeňkovou cestou k asistivním technologiím, ale probereme i historii a současnost KDD. Mezi vybranými články bude i praktický návod, jak si ve video přehrávačích zapnout hlasové čtení titulků u filmů a nebude chybět ani přehled krátkých zpráv a zajímavostí z internetových médií, který v Téčku jednou měsíčně publikujeme.

Jak se do Týdne s Téčkem zapojit?

Stačí, když do 6. prosince zadáte svou e-mailovou adresu do online formuláře Týdne s Téčkem nebo když adresu sdělíte e-mailem na snyrych@braillnet.cz. Adresa bude využita výhradně jen k zaslání vybraných článků časopisu a k informaci, jak si Téčko v případě vašeho zájmu můžete předplatit na rok 2020.

Věříme, že vám akce Týden s Téčkem přinese některé zajímavé informace z oblasti technologií pro zrakově postižené a stanete-li se pravidelnými odběrateli Téčka, rádi s vámi budeme celý příští rok sdílet informace o všem novém, co se v oboru přístupné techniky odehrává. Pokud by vaši přátelé a známí akci Týden s Téčkem také využili, určitě jim tuto informaci předejte.

Za časopis Téčko redaktor Jan Šnyrych.

O časopisu Téčko

Technická příloha časopisu Zora má již více jak dvacetiletou tradici. Od roku 2016 ji čtenáři získávají pod názvem Téčko buď formou e-mailových zpráv, digitálního dokumentu nebo v audio verzi. Každoročně v Téčku vyjde více než padesát článků. Mezi důležitými letošními tématy se objevily například informace o fyzických či online akcích (konference NVDACon, Agora či INSPO), o nových pomůckách na českém trhu (např. nový ozvučený dotykový mobil BlindShell Touch), o přístupných hrách (The Last of US II, Důkaz 111), o užitečných mobilních aplikacích (navigace Lazarillo, metronomy pro chytré mobily nebo čtečky čárových kódů) a mnoho dalšího.

Související odkazy

2020-11-26

První díl tohoto dvoudílného článku nám poodhalil nové funkce v zpřístupnění systému macOS 11 Big Sur. Nyní se zaměříme na změny, které nejsou primárně cílené na těžce zrakově postižené, které však na ně mají znatelný dopad, a jako bonus si přiblížíme ve stručnosti také vše podstatné, co se týká nové řady Maců s čipy M1, jež jdou s novým systémem ruku v ruce.

Ovládací centrum

Jednou z největších obecných novinek v systému macOS Big Sur pro uživatele odečítače VoiceOver je Ovládací centrum, do něhož je možné se dostat přes ikonku v doplňkových nabídkách přístupných pomocí kláves VO + M dvakrát po sobě. Ovládací centrum v macOS je podobné tomu, které známe ze systému iOS či iPadOS. Nenajdeme tu tedy nic moc navíc oproti volbám, jež jsou dostupné přes klasické doplňkové nabídky nebo přes mediální klávesy v horní řadě klávesnice. Za zmínku stojí snad jen to, že přes toto nové Ovládací centrum je možné rychleji přepnout různá nastavení, například režim Nerušit nebo AirDrop. I nastavení funkce Nerušit a AirDrop však lze přidat jako ikonky také do doplňkových nabídek, a to přes Předvolby systému, když v nich otevřete část nazvanou „Dock a řádek nabídek“, kde lze nakonfigurovat, pozapínat či vypnout zobrazování ikonek nejrůznějších ovládacích prvků v doplňkových nabídkách.

Do ovládacího centra je možné rychle se dostat také přes novou zkratku VO + Shift + O. Když tedy chcete jen něco rychle přepnout, například Wi-Fi, tak může být postup přes Ovládací centrum o pár kroků rychlejší než klasicky přes doplňkové nabídky. Ovládací centrum však neslouží čistě jen pro přepínání stavů zapnuto či vypnuto. Když totiž na některém prvku stisknete VO + Command + mezerník, tak vyvoláte menu s položkou „Zobrazit podrobnosti“, která odhalí další akce. Tyto akce ale opět často tuplují to, co je již dostupné po vyvolání menu na doplňkových nabídkách.

Některé další obecné novinky

  • Byla navrácena uvítací znělka při zapnutí či restartování počítače. Tuto staronovou znělku bylo sice možné zapnout i před příchodem macOS Big Sur pomocí Terminalu podle tohoto náročnějšího návodu, avšak v Big Sur je možné ji vypnout či zapnout snadněji, a to když zabrouzdáte do Předvoleb systému do části „Zvuk“ na kartu „Zvukové efekty“ a změníte volbu nazvanou „Přehrát zvuk při startu“.

  • Některé zvuky systému i VoiceOveru byly pozměněny nebo přidány. Například slovní informaci o stisknutí prvku pod kurzorem VoiceOveru nyní nahradil zvuk, který je velmi podobný zvuku pro stejnou akci v systému iOS.
  • Některé Nastavení týkající se hodin, jako třeba periodické ohlašování času, bylo v Předvolbách systému přesunuto do části „dock a řádek nabídek“, kde toto nastavení najdeme po zvolení položky „Hodiny“ v tabulce nacházející se v levé části okna.
  • V aplikaci Diktafon je možné nyní nahrávky třídit do složek a je k dispozici funkce „Vylepšit“, která potlačí v nahrávce rušivé zvuky na pozadí a ozvěnu. Nutno ale dodat, že přesouvání nahrávek do složek a vytvoření první složky není zatím v macOS přístupné.
  • Zálohy systému a souborů přes funkci Time Machine je nyní možné ukládat na disk v moderním souborovém systému APFS, který již dříve nahradil předchozí souborový systém HFS+. Tato změna by mimo jiné měla přinést až téměř třikrát vyšší rychlost pro zálohování souborů.

Přechod na vlastní čip M1 a jeho výhody

Se systémem macOS Big Sur se pojí jedna významná novinka a to, že Apple v tomto systému poprvé přichází s podporou nových vlastních čipů označovaných jako M1 z rodiny čipů nazvané Apple Silicon, která by měla během dvou let v Macích postupně nahradit doposud používané čipy založené na architektuře Intel x86. Tyto nové čipy jsou založené na architektuře ARM a jsou podobné čipům, které Apple již delší dobu používá v případě svých dalších zařízení jako iPhone, iPad či Apple Watch. Apple si od tohoto přechodu na Macu slibuje vyšší výkon, menší spotřebu energie, hlubší integraci softwaru s hardwarem a také užší provázání se systémem iOS a iPadOS, neboť tyto nové čipy umožňují aplikacím určeným původně pro systém iOS a iPadOS běžet bez náročnějších modifikací ze strany vývojářů také v systému macOS.

Pro uživatele VoiceOveru je tedy nasnadě otázka, zda můžeme na těchto nových Macích očekávat velký příliv iOS a iPadOS aplikací, které jsou na mobilní platformě mnohdy přístupnější či přehlednější než jejich desktopová varianta pro macOS, jmenujme například aplikace pro mobilní bankovnictví a aplikace Facebook nebo oblíbené komunikátory jako je WhatsApp či Facebook Messenger, případně čtečky elektronických knih jako Voice Dream Reader. Bohužel odpověď není zas tak positivní, jak by se mohlo zprvu zdát. Vývojáři si totiž budou moci zvolit, jestli jejich iOS a iPadOS aplikace v obchodě Mac App Store nabídnou k dispozici nebo ne, a někteří, včetně společností Facebook a Google, tyto své aplikace v obchodu pro platformu Mac skutečně bohužel zatím neuvádějí. Nezbývá tak než jen doufat, že tito vývojáři tak zatím činí jen z důvodu přípravy těchto aplikací pro desktopové prostředí, a že se časem rozhodnou aplikace zpřístupnit v ne příliš překopané podobě také pro systém macOS.

Aby bylo jasno, tak doplňme, že přechod na novou architekturu čipů neznamená, že bychom na dotčených počítačích Mac nemohli provozovat aplikace vyvinuté pro předchozí architekturu Intel. Jak ve svém článku zmiňuje Benjamin Levíček, tak o efektivní běh těchto aplikací se totiž postará emulační software nazvaný Rosetta 2, podobně, jak tomu bylo dříve, když Macy přecházely z architektury procesorů PowerPC na architekturu Intel.

Provozování Windows na nových Macích

Přechod na novou architekturu čipů má však i svou značnou stinnou stránku. Nové Macy s těmito čipy totiž dle plánů společnosti Apple, ale také i z licenčních důvodů ze strany Microsoftu již nebudou umožňovat běh systému Windows na druhém diskovém oddílu přes takzvaný Boot Camp. To je poměrně špatná zpráva, neboť Windows přes Boot Camp jsou na Macu využívány mnohými zrakově postiženými uživateli z důvodu špatné přístupnosti nebo nedostupnosti některého softwaru v systému macOS, například jde o počítačové hry nebo o aplikace z balíku Microsoft Office jako Word či Excel.

Co se týče možnosti běhu systému Windows na Macích používajících čip M1 přes virtualizační nástroje jako Parallels Desktop nebo VMware Fusion, tak ani zde nejsou vyhlídky úplně růžové. Vývojáři Parallels desktop se sice už nechali slyšet, že již několik měsíců intenzivně pracují na nové verzi tohoto virtualizačního nástroje, který by měl podporovat Macy s čipem M1, ale zda na těchto Macích bude možné virtualizovat také Windows není ještě úplně jasné. Podle všeho se zdá, že, jestli to možné bude, tak půjde jen o speciální verzi Windows 10 pro procesory ARM. Tato verze Windows 10 však zatím neumožňuje běh aplikací založených na architektuře x86, což je architektura aplikací široce používaná v běžných Windows. Nicméně Microsoft již oznámil, že v případě těchto Windows pro procesory ARM pracuje alespoň na podpoře běhu aplikací založených na architektuře x64, která je také velmi rozšířena. Tato podpora by měla být v rámci Windows Insider Programu, tedy ve fázi beta, uvolněna již během listopadu 2020. Řečeno jednoduše a zkrátka, jak to na nových Macích s čipem M1 bude s plnohodnotnou podporou Windows je zatím stále ve hvězdách.

Závěr

Ani tento druhý díl článku o novinkách v přístupnosti macOS Big Sur nepřináší jednoznačné odpovědi, tentokrát co se přechodu na nové Macy s čipem M1 týče. Vše bude jasnější až s odstupem delší doby, kdy se ukáže, jestli vývojáři uvolní své iOS a iPadOS aplikace také pro obchod Mac App Store, a kdy bude jasnější, jakou cestou se bude ubírat Microsoft se svými Windows pro architekturu ARM a vývojáři virtualizačních nástrojů.

Autor: Adam Samec

Další zdroje informací

2020-11-15

Novinky v přístupnosti macOS 11 Big Sur - 1. díl – Nástroje pro zpřístupnění

Dne 12. listopadu 2020 Apple vypustil pod názvem macOS 11 Big Sur do širého světa novou veřejnou finální verzi svého desktopového operačního systému, což před nás staví otázku, jestli na tuto velkou verzi aktualizovat nebo ne, případně, zda s aktualizací počkat, než budou odladěny zásadní chyby. Apple tímto krokem navyšuje nejvýznamnější pořadové číslo verze systému po téměř dvaceti letech. V tomto dvoudílném článku si tedy představíme všechny podstatné změny, které nová verze systému přináší pro zrakově postižené. Začneme tím, co tato verze znamená výhradně z pohledu nástrojů pro zpřístupnění systému. V druhém dílu se pak podíváme na některé významné obecné novinky, jež mají rovněž dopad na zrakově postižené, ale budeme se tam věnovat hlavně také novým Macům, jež budou uvedeny na trh až 17. listopadu 2020, a které přicházejí s novou vlastní architekturou čipů postavenou na procesorech ARM doposud používaných jen na mobilních zařízeních značky Apple a řekneme si, co důležitého tato změna architektury čipů znamená pro uživatele odečítače VoiceOver

Inteligentní VoiceOver

Podobně jako v nových systémech iOS a iPadOS 14 pro mobilní zařízení značky Apple se i v systému macOS 11 Big Sur nově Apple snaží zaměstnávat dovednosti strojového rozpoznávání obrazu za pomocí neuronových sítí. V macOS tak přibyla funkce nazvaná Inteligentní VoiceOver sloužící pro rozpoznávání obsahu obrázků zaměřených kurzorem VoiceOveru, jež funguje napříč systémem, tedy například na webových stránkách nebo v obrázkových PDF dokumentech. Pro vyvolání této nové funkce se používá zkratka VO + Shift + L a uplatní se pouze v případě, že obrázku chybí autorem přiřazený popisek. Marně bychom však u této nové funkce očekávali, že rozpoznávání bude předčítat také text obsažený v obrázku. Při vyvolání této funkce na nějakém obrázku s textem se totiž dozvíme například jen, že se jedná o text na červeném pozadí. V případě objektů funkce vrací popisky jako třeba „černobílá kočka se zelenýma očima“ nebo „skupina dětí utíkajících na travnatém poli“. O funkcích odečítače pro optické rozpoznávání textu, třeba v PDF dokumentech, které známe z odečítače JAWS na Windows, si můžeme tedy nadále v macOS nechat jen zdát.

Co se ještě týče nové funkce Inteligentní VoiceOver, tak v konfiguračním nástroji Utilita VoiceOver, který otevřeme klávesovou zkratkou VO + F8, přibyla pro funkci Inteligentní VoiceOver nová vlastní stejnojmenná kategorie. Příliš voleb tu ale nehledejte. K dispozici je zde jen jedno zaškrtávací políčko nazvané „Popisy obrázků“, jehož zaškrtnutím se stáhnou dodatečná data potřebná pro lepší fungování již zmíněné funkce rozpoznávání obrázků. Doufejme ale, že to není konečná, a že v budoucnu tu přibydou nové inteligentní funkce, třeba právě rozpoznávání textu v obrázku pod kurzorem VoiceOveru nebo také možnost rozpoznávání obsahu obrazovky, tedy funkce, se kterou přišel Apple na světlo světa v systémech iOS a iPadOS verze 14, jež do určité míry umožňuje na obrazovce plošně rozpoznat i naprosto nepřístupné položky včetně jejich popisku, typu a stavu.

Nová nastavení týkající se braillských řádků

V Utilitě VoiceOver pod kategorií „Braille“ přibyly následující funkce:

  • Na kartě „Překlad“ možnost nastavení osmibodového či šestibodového braillského režimu zvlášť pro vstup, tedy pro psaní, a zvlášť pro výstup, tedy pro zobrazování na braillském řádku.
  • Na kartě „Překlad“ možnost zvolit si, jaké braillské tabulky bude možné přepínat rychle přes rotor pomocí kláves VO +Command + Shift + klávesové šipky.
  • Na kartě „Uspořádání“ možnost nastavit Automatické posouvání řádku a jeho prodlevu. Zapínání a vypínání automatického posuvu je možné přiřadit také klávesám na braillském řádku pomocí příkazu nazvaného „Zapnout nebo vypnout automatické posouvání“.
  • Na kartě „Uspořádání“ možnost nastavit prodlevu ignorování akordů. Co přesně je myšleno těmito akordy, je mi však záhadou.
  • Na kartě „Stav“ možnost zapnout či vypnout zobrazení rozšířeného obecného stavu řádku. Tímto nastavením lze na braillském řádku vyhradit další stavovou buňku, která momentálně využívá jen první bod, jenž signalizuje přítomnost systémového dialogu nebo upozornění, které vyžaduje akci uživatele.

Další novinky, co se přístupnosti týče

  • Pro VoiceOver přibyla nová klávesová zkratka VO + O sloužící pro otevření Oznamovacího centra, které je mimochodem možné otevřít také přes položku hodin v doplňkových nabídkách, nikoliv tedy přes samostatnou ikonu, jak tomu bylo v předchozích verzích macOS. V Oznamovacím centru však nadále není možné pomocí VoiceOveru přeorganizovávat widgety či měnit jejich nastavení.
  • V případě, že má položka pod kurzorem VoiceOveru dostupné akce, tak VoiceOver tuto skutečnost nyní po prodlevě hlásí podobně, jako to hlásí i v systému iOS. Toto hlášení lze ale vypnout nebo nahradit zvukem pomocí nového nastavení v Utilitě VoiceOver v kategorii „Podrobnost“ na kartě „Tipy“ volbou nazvanou „Když jsou u položky vlastní akce“. Pokud jsou nějaké akce na položce pod kurzorem VoiceOveru dostupné, tak jejich nabídku vyvoláme klávesami VO + Command + mezerník a pohybujeme se v ní šipkami nahoru či dolů, tedy nikoliv pomocí rotoru, jak je tomu v systému iOS. S takovými dostupnými akcemi se v macOS setkáme třeba u jednotlivých zpráv v aplikaci Zprávy, kde nám akce umožní například zprávu zkopírovat či na ni reagovat. Je tam i možnost na zprávu odpovědět, to však s VoiceOverem nefunguje.
  • Hlasové ovládání systému macOS nyní podporuje některé příkazy VoiceOveru. Je možné tedy hlasem zadávat povely jako „VoiceOver – vybrat další položku“, „VoiceOver – zanořit se“, „VoiceOver – stisknout“ nebo „VoiceOver – další nadpis“. Pro úplnost ještě dodáme, že hlasové ovládání lze snadno zapnout příkazem pro Siri vyslovením fráze „Turn on voice control“, vypnout jej je pak možné frází „Turn off voice control“.
  • V Utilitě VoiceOver v kategorii „Podrobnost“ na kartě „Oznámení“ se nachází nová volba nazvaná „Když jsou zobrazeny systémové dialogy“, pomocí níž je možné nastavit, aby VoiceOver sám předčítal otevřené systémové dialogy, do kterých se lze přepnout klávesami VO + F2 dvakrát po sobě nebo přes VO + F1 dvakrát po sobě. Při zvolení volby „Předčítat a přehrávat zvuk“ nebo „přehrát tón“ vás VoiceOver každých 30 sekund upozorní na zobrazený systémový dialog.
  • V Předvolbách systému v části „Zpřístupnění“ pod kategorií „Monitor“ přibyla volba „Velikost řádku nabídek“, pomocí níž je možné pro slabozraké uživatele nastavit o něco větší text v řádku nabídek. Tato změna se projeví až po odhlášení a opětovném přihlášení uživatele, nicméně nastavení mění velikost textu jen minimálně.

Nové chyby ve VoiceOveru

Jak tomu tak bývá, tak nový systém sebou přináší i nové chyby. Systém Big Sur bohužel není výjimkou. Vyskytují se v něm následující neduhy.

  • Ve Finderu při sloupcovém zobrazení není možné s vypnutou rychlou navigací šipkami doprava a doleva vstupovat do složek a vystupovat z nich. Je to však možné při přimáčknutí kláves VO nebo se zapnutou rychlou navigací.
  • Když Při sloupcovém zobrazení v dialozích pro výběr souboru či složky použijete psaní počátečních písmen pro rychlé přesunutí na požadovaný soubor či složku, tak je třeba se následně jednou vynořit, abyste ve vstupování a vystupování do složek pomocí kláves VO + šipka doprava či doleva mohli opět pokračovat.
  • Když vyběhne nějaké upozornění, například z kalendáře či Připomínek, tak je nutné se jednou pomocí kláves VO + Shift + šipka dolů zanořit, abychom mohli na upozornění reagovat, tedy jej například zavřít, nebo odložit.
  • Těžko říct, jestli jde o chybu nebo záměr, každopádně po restartu počítače si nyní systém nepamatuje, zda byl před vypnutím počítače VoiceOver zapnut a je tedy nutné ho při každém startu počítače spouštět znova.
  • V aplikaci Zprávy v seznamu konverzací je nutné konverzaci aktivovat pomocí VO + mezerník, aby se tato konverzace otevřela ve vedlejší oblasti, nestačí tedy na ni jen najet kurzorem.
  • V aplikaci Hudba VoiceOver neumožňuje navigaci v bočním panelu pomocí samotných klávesových šipek nahoru či dolů. Navigace však funguje správně alespoň poté, co se do bočního panelu zanoříte a použijete pro jeho procházení klávesy VO + klávesové šipky.
  • V macOS Big Sur zatím nefungují hlasy od Acapely doinstalované do systému přes nástroj Infovox iVox, tedy včetně poměrně populárního českého hlasu Eliška.
  • Uživatelé, kteří používají VoiceOver spolu s funkcí Zvětšení, si stěžují, že při zvětšování či zmenšování obrazovky nyní VoiceOver změnu úrovně zvětšení ohlašuje, což působí rušivě.

Opravy chyb ve VoiceOveru

Abychom Apple jen nehanili, tak zmiňme i to, co se podařilo vývojářům ve VoiceOveru opravit:

  • Pohyb a označování textu ve webových stránkách v Safari pomocí samotných klávesových šipek s vypnutou rychlou navigací se chová předvídatelněji. Kurzor se již tolik nezasekává v textových polích a náhodně nepřeskakuje. Nicméně vypadá to, že z této pozitivní změny se mohou těšit také uživatelé předchozích verzí systému macOS Catalina a macOS Mojave, jestliže si aktualizují Safari na verzi 14.0.1.
  • Již nedochází k samovolnému ztišování řeči VoiceOveru v případě, že je zapnutý současně audio ducking a zvukové efekty VoiceOveru.
  • Při nastavování opakování události v Kalendáři kurzor VoiceOveru již neodskakuje mimo dialog vytvářené události do základního okna kalendáře.
  • Byl vyřešen problém s čtením a navigací na stránce při otevření odkazu z čtečky v Safari.
  • V aplikaci Podcasty již není třeba používat simulaci stisknutí levého tlačítka myši pro spuštění přehrávání epizody.

Závěrem

Systém macOS Big Sur nepřináší pro zrakově postižené obecně nic moc zásadního, ať už jde o jeho přínosy nebo nedostatky. Těžko tedy vznášet paušální verdikt, jestli aktualizace má smysl nebo ne. Rozhodující může být problém se sloupcovým zobrazením ve Finderu, jenž pochopitelně dopadá jen na zastánce tohoto způsobu zobrazení a procházení složek. Jinou velmi dotčenou úzkou skupinou uživatelů můžou být příznivci hlasu Eliška, kterým se také může vyplatit si nějaký ten týden či měsíc počkat a doufat, že se tyto horké problémy brzo vyřeší. Naopak potěšeni už nyní mohou být ti, kteří používají braillské řádky. Před zásadnější otázku budou ale postaveni spíše ti, kteří zvažují koupi nového Macu, kde bude rozhodovat to, jaké souvislosti bude pro zrakově postižené mít pořízení Macu s novými čipy M1, ale na to se, jak už jsme v úvodu předeslali, zaměříme v druhém díle tohoto článku.

Autor: Adam Samec

Další zdroje informací

2020-09-25

V rámci projektu Tyflokabinetu podpořeného ze sbírky Světluška jsme zajistili lokalizaci některých specializovaných mobilních aplikací pro uživatele se zrakovým postižením do češtiny a k dalším aplikacím jsme připravili praktické audio tutoriály.

Odkazy na všechny tyto aplikace a články o jejich používání najdete na stránce Lokalizujeme aplikace pro zrakově postižené.

Audio tutoriály najdete společně s dalšími výukovými materiály na stránce Ke stažení.

2020-08-14

Jedním z užitečných nástrojů, které můžeme mít díky ozvučenému chytrému mobilu neustále u sebe, je i kalkulačka. U iPhonů je přístupná aplikace Kalkulačka součástí systému iOS. V tomto článku bychom ale chtěli upozornit ještě na alternativní aplikaci VOCalc, jejíž výhodou je, že je navržena přímo pro uživatele se zrakovým postižením. VOCalc byl v rámci projektu Tyflokabinetu SONS podpořeného ze sbírky Světluška přeložen do češtiny, takže při jeho používání nehrozí jazyková bariéra. Pojďme se tedy podívat, jak se s VOCalc pracuje a co aplikace umí.

VOCalc můžeme získat standardním způsobem z App Storu. Aplikace stojí 79 Kč. Po instalaci není třeba nic nastavovat, ale můžeme se okamžitě pustit do práce s kalkulačkou.

První, čeho si všimnou slabozrací uživatelé, je velmi dobře čitelný a kontrastní vzhled aplikace. Oproti standardní aplikaci Kalkulačka má VOCalc mnohem větší čísla a symboly na tlačítcích a též na displeji. VOCalc navíc používá bílý text na černém pozadí, což je pro mnoho uživatelů příjemnější než světlý vzhled. Kromě toho je možné přepnout barevné schéma kalkulačky tak, že v aplikaci švihneme vlevo nebo vpravo. Máme-li spuštěný VoiceOver, musíme švihnout třemi prsty, bez VoiceOveru jen jedním prstem. V alternativním vzhledu se barva číselných tlačítek a displeje nezmění, tlačítka s operátory a funkcemi ale budou odlišena žlutým písmem na modrém pozadí. Orientace v kalkulačce tak může být ještě přehlednější. Díky těmto funkcím může být VOCalc opravdu dobře použitelná jednoduchá kalkulačka pro slabozraké uživatele.

S VOCalc ale mohou bez problémů pracovat i nevidomí uživatelé, kteří používají VoiceOver. U všech ovládacích prvků hlasový výstup čte srozumitelné popisky, takže je vcelku jasné, co které tlačítko dělá. Při práci s kalkulačkou se samozřejmě po jednotlivých tlačítkách nebudeme pohybovat šviháním, ale tažením prstu po displeji. Je tedy dobré obeznámit se s rozložením tlačítek na obrazovce.

Základ tvoří numerická tlačítka, u kterých je k nule ve spodní řadě přidána desetinná čárka a tlačítko „rovná se“. Ve sloupci vpravo od numerické klávesnice najdeme čtyři základní operátory: plus, minus, krát a děleno. A pak už zbývají jen dvě řady po čtyřech tlačítkách nad numerickou klávesnicí a operátory. Spodnější řada obsahuje tlačítka pro druhou mocninu a odmocninu a závorky. V horní řadě je úplně vlevo tlačítko, jehož popisek má tak trochu nedotažený, zato ale docela vtipný překlad „vše jasné“, tedy anglicky „Clear all“. Správný význam odpovídající funkci tlačítka je „Vymazat vše“. Tímto tlačítkem tedy kalkulačku zcela vynulujeme. Úplně vpravo je naopak tlačítko Backspace pro smazání pouze posledního znaku z displeje. Mezi těmito tlačítky je ještě dvojice tlačítek „Předchozí řádek“ a „Další řádek“. Těmi můžeme listovat v historii výrazů, které byly na displeji při používání kalkulačky zobrazovány.

Tím se dostáváme k jedné docela zajímavé vlastnosti VOCalc. Na displeji totiž není zobrazováno jen poslední číslo výrazu, který zadáváme, ale výraz celý. Pokud tedy zapíšeme např. 8+8*5, není na displeji zobrazeno jen poslední číslo 5, ale celý výraz. Jakmile ale stiskneme tlačítko „Rovná se“, zobrazí se už výsledek 48, z něhož je mimochodem patrné, že VOCalc dává správně přednost násobení a dělení před sčítáním a odčítáním. Pořadí vyhodnocování výrazu ale samozřejmě můžeme ovlivnit závorkami, které lze do výrazu zapsat.

Kromě toho, že můžeme tlačítky v kalkulačce procházet předchozí výrazy na displeji, lze též švihnutím nahoru (třemi prsty s VoiceOverem a jedním prstem bez VoiceOveru) aktuální výraz zkopírovat do schránky a švihnutím dolů celou historii výpočtů odeslat na zadaný e-mail.

Z výše popsaného je zřejmé, že pomocí tlačítek dostupných na obrazovce aplikace nezadáme žádné jiné funkce než druhou mocninu a odmocninu. Situace se ale dramaticky změní, když do kalkulačky začneme zapisovat ze standardní klávesnice (ať už softwarové na displeji nebo z hardwarové, která je v tomto případě mnohem pohodlnější). Abychom mohli výraz zapisovat ze standardní klávesnice, musíme na displeji kalkulačky při vypnutém VoiceOveru dvakrát klepnout. Při zapnutém VoiceOveru je třeba kurzorem přejít na displej kalkulačky, poté položit jeden prst na displej a druhým prstem dvakrát „Přiklepnout“. Potom první prst zvedneme a displej kalkulačky už bude proměněn v textové pole.

Každopádně, jakmile docílíme toho, že se displej změní v textové pole, do něhož lze zapisovat z klávesnice, rozšíří se nám možnosti zápisu matematického výrazu. Z klávesnice totiž můžeme zadávat následující matematické funkce a operace:

  • sqrt – druhá odmocnina;
  • mocněnec ^ (stříška) mocnitel – mocnina;
  • ln - přirozený logaritmus;
  • log - dekadický logaritmus;
  • sin, cos, tan – goniometrické funkce;
  • asin, acos, atan – cyklometrické arcus funkce;
  • fact – faktoriál;
  • abs - absolutní hodnota;
  • floor - zaokrouhlení na celé číslo dolů;
  • ceil - zaokrouhlení na celé číslo nahoru;
  • round - zaokrouhlení na celé číslo;
  • trunc - celá část desetinného argumentu;
  • frac - desetinná část argumentu;

V zápisu výrazů můžeme též používat dvě předdefinované konstanty: PI pro Ludolfovo a E pro Eulerovo číslo. Jako paměť kalkulačky můžeme využívat libovolný počet proměnných. Když např. zadáme příkaz x = 5, tak kdykoli později můžeme hodnotu uloženou v proměnné x využív při výpočtu, takže např x + 1 by nám dalo výsledek 6.

Z klávesnice jsou tedy možnosti kalkulačky VOCalc poměrně široké.

Pro koho tedy může být VOCalc užitečný? Jednoznačně je to skvělá volba pro slabozraké uživatele, kterým stačí základní početní operace. Jen těžko by se dala najít kalkulačka s lépe čitelným a kontrastním prostředím. VOCalc ale může být užitečný i pro ty, kdo potřebují ozvučenou kalkulačku na o něco složitější výpočty, jež je možné vcelku slušně zadávat z externí klávesnice. Rozhodně jde o jeden z užitečných nástrojů, které mohou rozšiřovat možnosti našich chytrých mobilů.

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací

2020-05-22

Další z nástrojů pro komunikaci na dálku a video konference je služba Google Meet. I Google Meet je poměrně dobře přístupné s odečítačem a obsahuje též několik užitečných klávesových zkratek, které práci ještě usnadní. Navážeme tedy na předešlý článek o Microsoft Teams a v následujícím textu si popíšeme, jak se lze pomocí odečítače obrazovky připojit ke schůzce v Google Meet a jak se schůzky účastnit.

Google Meet je možné používat přes mobilní aplikace pro Android či iOS a též v internetových prohlížečích. Ve Windows 10 bude služba dobře fungovat v Chromu, Firefoxu i Edgi. Pro zorganizování schůzky je třeba být přihlášený pomocí účtu Google. V tomto článku je ale popsána jen situace, kdy vás do schůzky organizátor pozve, a vy se k ní budete chtít pouze připojit, a k tomu ani účet Google potřeba není. Popis níže se omezuje jen na připojení ke schůzce prostřednictvím internetového prohlížeče a nikoli pomocí mobilní aplikace.

Ti, kdo pro připojení ke schůzce nechtějí používat ani chytrý mobil, ani počítač, mohou k účasti na schůzce využít také jakýkoli běžný telefon. Stačí vytočit jisté telefonní číslo s českou předvolbou, na klávesnici telefonu vyťukat kód dané schůzky a budete v akci. Vraťme se ale k připojení přes počítač...

Co budete potřebovat

  • Sluchátka: Zvlášť pokud na počítači pracujete s hlasovým výstupem, je vhodné u hromadných hovorů používat sluchátka, aby hlasový výstup z počítače nerušil hovor.
  • Mikrofon: Mikrofon může být součástí sluchátek nebo webové kamery, může být též integrován v notebooku.
  • Kameru: Kamera není nutná, může ale sloužit k přenášení obrazu.
  • Internetový prohlížeč: Pro využívání Teams je třeba mít v počítači nainstalovaný internetový prohlížeč Google Chrome, Mozilla Firefox nebo Microsoft Edge.

Připojení ke schůzce

Když organizátor v Google Meet naplánuje schůzku, zašle vám na ni předem mailem odkaz. Součástí mailové pozvánky na schůzku je i telefonní číslo a kód schůzky pro ty, kteří se chtějí zúčastnit pouze po telefonu.

Ke schůzce se lze připojit již před plánovaným časem zahájení. Je vhodné připojit se několik minut předem, aby bylo možné před zahájením doladit jakékoli technické problémy. Postup pro připojení je následující:

  1. Z e-mailové pozvánky otevřete odkaz na schůzku. Jeho adresa bude začínat nějak takto: https://meet.google.com.
  2. Při prvním použití Google Meet může prohlížeč zobrazit žádost o přístup k vašemu mikrofonu a kameře. Stiskněte tlačítko Povolit. Příště se už prohlížeč ptát nebude. Obdobně může být ještě zobrazen dotaz na povolení oznámení z Google Meet.
  3. Na zobrazené webové stránce budete Tabulátorem přecházet přes volby Zapnout či vypnout kameru a mikrofon. Mezerníkem můžete jedno či druhé vypnout či zapnout.
  4. Dále Tabulátorem přejděte do políčka „Vaše jméno...“ a vyplňte je.
  5. Poté Tabulátorem přejděte na tlačítko „Požádat o připojení“ a stiskněte je.
  6. Na stránce se zobrazí text oznamující, že k hovoru budete připojeni, až vás do něj organizátor pustí. Jakmile to nastane, odečítač řekne „Připojili jste se k hovoru...“, a poté už uslyšíte a uvidíte ostatní účastníky a oni uslyší a uvidí vás.

Ovládání průběhu schůzky

V průběhu schůzky je možné Tabulátorem přecházet mezi různými možnostmi schůzky. Z nich jsou nejdůležitější tyto tři volby:

  • Zapnout/Vypnout mikrofon (Ctrl + D): Zvlášť při vyšším počtu účastníků může být důležité, aby měl mikrofon zapnutý jen ten, kdo mluví. Jinak je totiž schůzka rušena mnoha zvuky na pozadí od všech, kdo zrovna nemluví, ale mají mikrofon zapnutý. Mikrofon může účastníkovi vypnout i organizátor schůzky, účastník si ho ale může zapnout, kdykoli chce začít mluvit. Proto se vyplatí pamatovat si klávesovou zkratku k této funkci: Ctrl + D.
  • Zapnout/Vypnout kameru (Ctrl + E): U pomalejšího připojení k internetu může vypnutí kamery pomoci v plynulosti hovoru.
  • Opustit hovor: Po stisku tohoto tlačítka účastník schůzku opustí. Účastníka může ze schůzky odvolat i organizátor schůzky.

V průběhu schůzky je možné využívat ještě několik dalších zajímavých klávesových zkratek:

  • Alt + Ctrl + P: Zobrazit/Skrýt panel účastníků.
  • Alt + Ctrl + C (funguje jen na anglické klávesnici): Zobrazit/Skrýt panel chatu.
  • Alt + Ctrl + A a následně I: Přečíst informaci o schůzce, počet účastníků atd.. (Klávesovou zkratku lze použít, jen když je vypnutý virtuální kurzor či prohlížecí režim odečítače.)
  • Alt + Ctrl + A a následně S: Přečíst, kdo právě hovoří. (Klávesovou zkratku lze použít, jen když je vypnutý virtuální kurzor či prohlížecí režim odečítače.)

Seznam klávesových zkratek Google Meet lze přímo z aplikace zobrazit stiskem kláves Ctrl + lomeno. (Funguje jen na anglické klávesnici.)

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací

2020-04-30

Současná doba přináší i osobám se zrakovým postižením mnohem častější potřebu účastnit se hromadných konferenčních hovorů po internetu. Proto jsme pro všechny, kteří se potřebují účastnit schůzek v jedné z populárních platforem Teams, připravili přehledný návod, jak na to i za pomoci odečítače obrazovky.

Teams je služba společnosti Microsoft, která mimo jiné umožňuje pořádat online schůzky prostřednictvím hromadného audio či video hovoru. Schůzku vždy pořádá organizátor a pozve do ní účastníky. K účasti na schůzce lze využít aplikaci Teams pro Windows, mobilní aplikace Teams pro iOS či Android, ale též jen běžný internetový prohlížeč bez nutnosti instalovat jakékoli aplikace.

Tento text popisuje, jak se v internetovém prohlížeči připojit ke schůzce v roli běžného účastníka, když vám od organizátora přijde pozvánka do schůzky. Vše je popsáno i z hlediska uživatelů odečítače.

Co budete potřebovat

  • Sluchátka: Zvlášť pokud na počítači pracujete s hlasovým výstupem, je vhodné u hromadných hovorů používat sluchátka, aby hlasový výstup z počítače nerušil hovor.
  • Mikrofon: Mikrofon může být součástí sluchátek nebo webové kamery, může být též integrován v notebooku.
  • Kameru: Kamera není nutná, může ale sloužit k přenášení obrazu.
  • Internetový prohlížeč Chrome nebo Edge: Pro využívání Teams je třeba mít v počítači nainstalovaný internetový prohlížeč Google Chrome nebo Microsoft Edge. Prohlížeče Internet Explorer a Mozilla Firefox nejsou s Teams kompatibilní.

Připojení ke schůzce

Když organizátor v Teams naplánuje schůzku, zašle vám předem mailem odkaz na schůzku a plánovaný čas schůzky. Ke schůzce se lze připojit již před plánovaným časem jejího zahájení. Je vhodné připojit se několik minut předem, aby bylo možné před zahájením doladit jakékoli technické problémy. Postup pro připojení je následující:

  1. Z e-mailové pozvánky otevřete odkaz na schůzku. Odkaz je třeba otevřít v prohlížeči Chrome nebo Edge.
  2. Pokud máte v systému nainstalovanou aplikaci Teams, prohlížeč se vás dotáže, zda ji chcete spustit. V dialogu s dotazem zvolte tlačítko Zrušit.
  3. Na webové stránce přejděte Tabulátorem na tlačítko Připojit se místo toho na webu a stiskněte je.
  4. Při prvním použití Teams zobrazí prohlížeč žádost o přístup k vašemu mikrofonu a kameře. Stiskněte tlačítko Povolit. Příště se už prohlížeč ptát nebude.
  5. Na následující stránce přejděte Tabulátorem do políčka „Zadejte jméno...“ a vyplňte je. Tabulátorem lze přejít též na volby Povolit video a Povolit mikrofon. Mezerníkem můžete obojí vypnout či zapnout.
  6. Poté Tabulátorem přejděte na tlačítko Připojit se a stiskněte je.
  7. V tuto chvíli se můžete ocitnout v tzv. čekárně, což vám odečítač ohlásí. V praxi to znamená, že ke schůzce se nepřipojíte okamžitě, ale až po odsouhlasení organizátorem schůzky. Poté už uslyšíte a uvidíte ostatní účastníky a oni uslyší a uvidí vás.

Ovládání průběhu schůzky

V průběhu schůzky je možné Tabulátorem přecházet mezi možnostmi schůzky. Z nich jsou nejdůležitější tyto tři volby:

  • Ztlumit/Zrušit ztlumení (Ctrl + Shift + M): Touto volbou nebo klávesovou zkratkou lze vypnout či zapnout mikrofon. Zvlášť při vyšším počtu účastníků může být důležité, aby měl mikrofon zapnutý jen ten, kdo mluví. Jinak je totiž schůzka rušena mnoha zvuky na pozadí od všech, kdo zrovna nemluví, ale mají mikrofon zapnutý. Mikrofon může účastníkovi vypnout i organizátor schůzky, účastník si ho ale může zapnout, kdykoli chce začít mluvit. Proto se vyplatí pamatovat si klávesovou zkratku k této funkci: Ctrl + Shift + M.
  • Zapnout/Vypnout kameru: Touto volbou lze zapnout či vypnout kameru. U pomalejšího připojení k internetu může vypnutí kamery pomoci v plynulosti hovoru. Při pomalém připojení lze ještě přes tlačítko Další akce rozbalit nabídku, v níž je možnost Vypnout i příchozí video.
  • Zavěsit: Po stisku tohoto tlačítka účastník schůzku opustí. Účastníka může ze schůzky odvolat i organizátor schůzky.

Schůzky v Microsoft Teams by měly být dobře zpřístupněné pomocí odečítačů JAWS a NVDA.

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací

2020-04-23

Vážení přátelé, vážení uživatelé našich sociálních služeb, vážené spolupracující organizace,

dovolujeme si Vás informovat o změně, k níž došlo v Tyflokabinetu Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaný spolek. s účinností od 1. ledna 2020.

Služby pro zrakově postižené klienty se stávají registrovanou sociálně aktivizační službou dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Nemění se kvalita ani rozsah námi poskytovaných služeb, ale pro všechny naše klienty jsou nyní veškeré konzultace a výuka prováděny bezplatně.

Tyflokabinet bezplatně poskytuje registrovanou sociálně aktivizační službu zahrnující:

  • podávání komplexních informací a poskytování konzultací z oblasti pomůcek pro nevidomé a slabozraké, o možnostech jejich získání a technických parametrech, cenách a obsluze;
  • demonstrace a odborné technické poradenství při výběru a pořízení náročných elektronických pomůcek;
  • kurzy a školení v obsluze náročných elektronických pomůcek.

 

Všechny služby vztahující se ke konkrétnímu zrakově postiženému klientovi jsou poskytovány individuálně. Jsou určeny klientům nejen z Prahy a Středočeského kraje.

Ostatní služby Tyflokabinetu zůstávají beze změn. I nadále zajišťujeme odbornou a metodickou pomoc lektorům ze všech propojených, partnerských a spřátelených organizací. Dále pak spolupracujeme na vývoji a testování pomůcek, přístupnosti webových stránek, podáváme podněty k jejich zlepšení, komunikujeme s Úřadem práce, zdravotními pojišťovnami, speciálními školami a věnujeme se další související činnosti.

Budeme rádi, když předáte informaci všem, kterým by mohla být naše služba prospěšná.

za kolektiv pracovníků Tyflokabinetu
Jiří Ježek
vedoucí oddělení

2020-04-18

Už několik dlouhých týdnů jsme všichni v zájmu zabránění šíření nákazy novým corona virem v částečném domácím vězení. Vyprázdnily se školy, obchody, ulice měst restaurace i mnohé firmy. Víme, že tento stav lze vydržet jen omezenou a nepříliš dlouhou dobu. Pokud se ale mají uvolňovat omezení pohybu a současně nechceme znovu otevřít stavidla k dalšímu šíření viru, musí přijít jiné prostředky, které udrží pandemii na uzdě. Mezi těmito prostředky je klíčovým pojmem tzv. chytrá karanténa a v rámci chytré karantény je jedním z klíčových nástrojů mobilní aplikace eRouška.

Aplikace eRouška zaznamenává blízká setkání s ostatními lidmi a v případě, kdy je u jakéhokoli z uživatelů zjištěna infekce, lze z historie jeho eRoušky zjistit všechny ostatní, kteří s ním přišli do styku a mohli se od něj nakazit. Od 11. dubna je aplikace dostupná všem majitelům mobilů se systémem Android a během několika dalších dní by měla být k dispozici i uživatelům iPhonů. Jde nesporně o velmi důležitou aplikaci, jejíž instalaci lze všem vřele doporučit. Aplikace je dobře přístupná i s odečítačem, proto si o ní můžeme říci trochu více i z pohledu zrakově postižených.

Jak to funguje

Pro fungování eRoušky je třeba mít v mobilu zapnuté Bluetooth. Každý uživatel aplikace má přidělené anonymní ID tedy nějaký číselný identifikátor. Aplikace si zaznamenává ID všech ostatních uživatelů, s jejichž mobily s eRouškou jsme se prostřednictvím Bluetooth signálu svého mobilu setkali a na jak dlouho to bylo. Pokud se některý z uživatelů eRoušky nakazí corona virem, může takový uživatel na žádost pracovníka hygienické stanice historii svých kontaktů v podobě seznamu oněch anonymních ID zaslat hygieně. Tam kontakty vyhodnotí, a pokud měl nakažený člověk v rizikovém období intenzivnější kontakt třeba i s vámi, může vás hygienik informovat a domluvit se na dalším postupu.

Co eRouška a ochrana soukromí

První, co nás před instalací eRoušky může napadnout, je, zda se aplikace pod rouškou boje proti pandemii nebude nabourávat do našeho soukromí. Tvůrci aplikace jsou ale v tomto směru velmi transparentní. Na webu eRouška.cz je vše detailně vysvětleno. Z publikovaných informací je zřejmé, že eRouška se snaží k soukromí svých uživatelů přistupovat co nejzodpovědněji.

Aplikace nesleduje žádná polohová data. Jediné, co se v aplikaci ukládá, je blízkost Bluetooth signálu dalších mobilů s nainstalovanou eRouškou bez ohledu na polohu uživatelů. Veškerá data jsou uložena jen v našem mobilu a bez našeho souhlasu se nikam neodesílají. O sdílení informací bychom byli požádáni pouze v případě, kdy by nás kontaktoval hygienik, protože se z dat nějakého infikovaného uživatele dozvěděl, že jsme byli v jeho blízkosti, a tudíž jsme ohroženi infekcí. I potom můžeme data z aplikace hygienikovi odeslat pouze my. Jaká data jsou v eRoušce uložena, si můžeme kdykoli přímo v aplikaci prohlédnout. Na serveru hygieny jsou námi odeslaná data uložena maximálně 12 hodin, a poté se automaticky smažou.

eRoušku vyvinuli členové iniciativy COVID19CZ. Jde o sdružení zejména informatiků, kteří sami nejsou příznivci žádných praktik hodných Velkého Bratra. Projekt samozřejmě zaštiťuje Ministerstvo zdravotnictví. Zdrojové kódy aplikací jsou dostupné na internetu, jsou tedy pod veřejnou kontrolou, a navíc prošly i auditem odborníků z ČVUT.

Nasazujeme eRoušku

Pokud jste se rozhodli sebe i své okolí pomocí eRoušky chránit a máte jakýkoli mobil se systémem Android minimálně ve verzi 5.0, můžeme se do toho pustit.

Aplikaci standardním způsobem stáhneme a nainstalujeme z Google Play.

  1. Při prvním spuštění se na první obrazovce dozvíme základní informace o fungování eRoušky.
  2. Následuje obrazovka, na které aplikaci povolíme přístup k Bluetooth, což je, jak jsme si už řekli, nezbytný předpoklad k jejímu fungování. Zde je trochu matoucí dotaz systému, zda chceme aplikaci povolit přístup k poloze zařízení, i když samotnou polohu eRouška nezjišťuje. To je dáno systémem Android, kde je pod polohovými informacemi zahrnut i přístup k Bluetooth LE (Low Energy). V aplikaci pro iOS se prý bude zobrazovat žádost o přístup čistě jen k Bluetooth.
  3. Na další obrazovce je textové pole, do něhož za předvyplněnou předvolbu České republiky zadáme své telefonní číslo. V systému eRouška vždy figurujeme jen pod našim anonymním ID. Pokud by ale nastala situace, kdy nás kvůli blízkému kontaktu s někým nakaženým musí kontaktovat hygienik, potom nám zavolá právě na toto telefonní číslo. Pod políčkem pro telefonní číslo je třeba ještě poklepáním zaškrtnout, že Ministerstvo zdravotnictví může s našimi daty za účelem epidemiologického šetření pracovat, a poklepáním na tlačítko Pokračovat postoupíme k dalšímu kroku.
  4. Na zadané telefonní číslo nám přijde SMS zpráva s ověřovacím kódem. Ten zadáme do textového pole na poslední obrazovce registrace do eRoušky. Tento poslední krok může být nejproblematičtější. Na opsání šesticiferného kódu máme totiž jednu minutu. Pokud ale člověk pracuje s odečítačem, nemusí to být pro každého zrovna pohodlná doba na přečtení a přepsání. Nicméně, pokud nám SMS přijde na stejné zařízení, na něž eRoušku instalujeme, měl by se kód vyplnit automaticky.

V Androidu může nastat situace, kdy při nízkém stavu baterie systém v rámci snahy o snížení spotřeby aplikaci eRouška vypne. Aplikace ale při prvním spuštění detekuje modely telefonů, u kterých by toto mohlo nastat a uživatele navede do nastavení systému na místo, kde je možné tomuto chování zamezit.

Prostředí aplikace

Po úspěšném nastavení aplikace se ocitneme v jejím běžném prostředí, které je velmi jednoduché, přehledné a též přístupné. Aplikace má celkem čtyři panely, mezi kterými se můžeme přepínat poklepáním na jejich záložky ve spodní části obrazovky.

  • Panel eRouška, New notification: Navzdory trochu zavádějícímu popisku jde o přehledový panel, na kterém máme uvedené základní informace k provozu aplikace. Pokud chceme, aby eRouška fungovala, musíme mít zapnuté Bluetooth a aplikaci nesmíme ukončovat, ale nechat ji běžet na pozadí. Na panelu dále máme tlačítko Sdílet, s jehož pomocí můžeme informace o eRoušce rozeslat dalším známým, a tlačítko Další, pod kterým se skrývá možnost zrušit svou registraci v systému eRoušky.
  • Panel Moje data: Zde je tabulka s daty, která eRouška uložila do našeho mobilu. Každý řádek obsahuje anonymní ID dalšího uživatele eRoušky, se kterým jsme se někde setkali, a dále datum a čas kontaktu a ve sloupci RSSI intenzitu zachyceného Bluetooth signálu, na jejímž základě se dá usuzovat, jak blízko daného člověka jsme byli. Pomocí voleb Vše a Blízká setkání můžeme určit, zda tu uvidíme všechny zaznamenané kontakty, nebo jen ty bližší. Pod tabulkou je potom tlačítko Odeslat data. Tím bychom v případě žádosti hygienika mohli tato data poslat z našeho mobilu na hygienickou stanici.
  • Panel Kontakty: Třetí panel je rozcestníkem na další důležité informace. Dostaneme se z něj na webové stránky informační linky 1212, na obecné otázky a odpovědi k pandemii nového corona viru a na web projektu eRouška.
  • Panel Nápověda: Zde se zobrazí nápověda k aplikaci.

Závěrem

To je tedy vše, co je třeba k úspěšnému nastavení a používání aplikace eRouška za pomoci odečítače vědět. Vše je vcelku snadné a dobře přístupné. Jako zrakově postižení tedy máme plnohodnotný přístup k tomuto důležitému nástroji pro ochranu zdraví nás i lidí v našem okolí.

eRouška není jediná mobilní aplikace, která se za účelem odhalování přenosu infekce snaží o monitorování kontaktů mezi lidmi. Obdobnou iniciativu projevili i vývojáři aplikace Mapy.cz a nově i společnosti Apple a Google. U Mapy.cz je ale sledování kontaktů založeno na polohových datech a nikoli na Bluetooth. To vede k nižší přesnosti a spolehlivosti, ke větší spotřebě energie a funkce navíc nefunguje mimo dosah GPS, např. v metru. Iniciativa samotných tvůrců mobilních platforem Apple a Google bude zřejmě podobnější přístupu eRoušky, projekt je ale v začátcích, takže nebude k dispozici zdaleka tak rychle, a to obzvlášť v Androidu, kde bude jeho dostupnost závislá ještě na dohodě s jednotlivými výrobci mobilů. eRouška je tak nyní jednoznačně nejlepší řešení pro odhalování kontaktů s nakaženými lidmi. Můžeme díky ní být upozorněni na možnost přenosu infekce i mezi zcela neznámými lidmi, se kterými jsme se ocitli ve stejný čas na stejném místě. Přitom ale zůstává zachovávána anonymita všech zúčastněných, protože každý v systému figuruje jen pod číselným ID.

Možná, že v někom stále hlodá pochybnost, zda touto aplikací přece jen neposkytuje zbytečně nějaké osobní údaje státu. Zde je namístě říci, že celá eRouška je koncipována tak, aby osobní data velmi striktně chránila. Pokud už údaje sdílíme s hygienickou stanicí, tak vždy jen z vlastní vůle, v minimálním množství a za přesně stanovených podmínek. Žijeme v době, kdy jsme běžně bez mrknutí oka ochotni mnohem podrobnější data sdílet prostřednictvím mobilů, platebních karet či zákaznických kartiček se spoustou sociálních sítí, bankovních ústavů či obchodních řetězců, aniž bychom za to cokoli získali. Oproti tomu eRouška ale může být jeden z významných nástrojů, který nám pomůže vrátit se z celonárodní karantény opět k normálnějšímu způsobu života, proto bychom tento nástroj určitě měli náležitě využít.

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací

2020-04-09

Chilští vývojáři nazvali svou mobilní navigační aplikaci pro zrakově postižené údajně podle latinskoamerického slangového výrazu pro vodicího psa, nicméně Lazarillo nás nepřevede přes ulici, neukáže nám dveře či schody a neobejde s námi nečekané překážky. Zato nám však při pohybu venku může např. říci, co je okolo nás, kam můžeme poblíž zajít na oběd nebo kudy se máme vydat ke svému cíli. Svými funkcemi Lazarillo připomíná známější navigační aplikaci BlindSquare. Ačkoli toho BlindSquare umí více, má proti němu Lazarillo i několik neoddiskutovatelných předností:

  • Lazarillo má verzi pro iOS i Android, zatímco BlindSquare je k dispozici jen pro první z uvedených platforem.
  • Lazarillo je díky projektu SONS podpořeného Nadačním fondem Českého rozhlasu plně počeštěno, zatímco v BlindSquaru jsou některé části aplikace v angličtině.
  • A v neposlední řadě, Lazarillo je k dispozici zdarma, zatímco BlindSquare stojí nemalých 1 050 Kč.

Pojďme se tedy blíže podívat, co Lazarillo umí, ale též, co mu oproti BlindSquaru schází.

Instalace

Lazarillo si standardním způsobem bezplatně stáhneme a nainstalujeme z obchodu App Store nebo Google Play. Další popis odpovídá variantě pro iOS, ale v Androidu by vše mělo být téměř identické.

Při prvním spuštění po nás Lazarillo bude vyžadovat přihlášení. Buď k přihlášení do aplikace využijeme účet na Googlu či Facebooku, nebo se přihlásíme jakoukoli e-mailovou adresou, k níž zadáme přístupové heslo. Uživatelský účet je údajně vyžadován pro ukládání oblíbených míst a dalších uživatelských dat. Když potom Lazarillo nainstalujeme na jiné zařízení a přihlásíme se svým účtem, měli bychom v něm mít opět stejná uživatelská data.

Během prvního spuštění si ještě musíme odbýt standardní kolečko dotazů na povolení přístupu k polohovým údajům, k Bluetooth zařízením, což se prý někde využívá k interiérové navigaci, a také pro zasílání oznámení. Poté je již vše připraveno a můžeme začít s Lazarillem pracovat.

Prostředí Lazarilla

Na začátek je třeba říci, že Lazarillo stejně jako většina dalších navigačních aplikací má svůj interní hlasový výstup, který nám při používání aplikace bude říkat zejména informace o naší poloze, o okolí a o směřování k zadanému cíli. Bude se nám tedy stávat, že souběžně s odečítačem VoiceOver či TalkBack bude mluvit i hlas Lazarilla.

Aplikaci si nyní postupně projdeme a podíváme se na její jednotlivé funkce.

Vespod obrazovky najdeme záložky tří respektive čtyř panelů aplikace: Průzkum, Oblíbené, Oznámení (jen u verze pro Android) a Nastavení. Po spuštění budeme na panelu Průzkum, který obsahuje to nejdůležitější. Proto si jej prohlédneme jako první.

Úplně na začátku panelu Průzkum je čtveřice funkčních tlačítek, z nichž první je tlačítko Zastavit prozkoumávání nebo Zahájit průzkum. Tímto tlačítkem lze zapnout či vypnout automatické hlášení míst v našem okolí. To se hodí, když při pohybu po městě chceme být průběžně informováni, co je okolo nás. Nyní při procházení aplikace s odečítačem by nás ale tato průběžná hlášení spíše rušila, tak je zatím můžeme vypnout.

Druhé z funkčních tlačítek představuje další důležitou funkci „Kde jsem“. Po poklepání na toto tlačítko nám Lazarillo poví, na jaké adrese nebo na jakém místě se právě nacházíme. Dál následují tlačítka Vyhledat a Filtrování kategorií pro průzkum, ke kterým se ještě vrátíme.

Pod řádkem se čtveřicí výše zmíněných tlačítek je zobrazeno místo, které je nejblíže naší současné poloze. Pokud bychom na toto místo poklepali, zobrazí se jeho detail.

Dále už následuje výpis různých kategorií míst zájmu v okolí. Tento výpis může mít v závislosti na nastavení buď podobu mřížky, nebo seznamu. Tak jako tak si jeho položky můžeme postupně projít šviháním vpravo.

Dvě počáteční kategorie ve výpisu jsou trochu speciální. První kategorie se jmenuje „Nedávno ohlášené“ a když ji otevřeme, zobrazí se seznam naposledy hlášených míst v našem okolí. Jde tedy o jakousi historii hlášených míst. Položky zde však nejsou řazeny chronologicky, ale podle vzdálenosti od nás. Druhá kategorie je nazvaná Události a lze se přes ni dostat k informacím o interiérové navigaci Lazarilla. V praxi tuto položku asi nevyužijeme.

Daleko zajímavější pro nás budou všechny další kategorie – Doprava, Banky a bankomaty, Zdraví, Jídlo atd. Každá z těchto položek nám otevře seznam míst v okolí, která spadají do dané kategorie. Seznam míst bude vždy řazen od těch nejbližších.

Vyhledání místa v okolí

Dejme tomu, že budeme na neznámém místě a rádi bychom si našli nějakou restauraci, kam bychom mohli zajít na oběd. Stačí poklepat na kategorii Jídlo a vybrat si ze seznamu nejbližších stravovacích zařízení. U každé položky v seznamu bude uveden název místa, dále směr a vzdálenost vzdušnou čarou a případně jeho podkategorie, např. „Restaurace Husinec, 100 metrů směrem na východ, česká restaurace“. Ve výchozím nastavení je směr k místu udáván zeměpisnou světovou stranou. Z BlindSquaru můžeme být zvyklí na udávání směru pomocí čísel na hodinovém ciferníku, což je určitě intuitivnější. I v Lazarillu je možné tento způsob hlášení směru nastavit, jak je popsáno níže v části věnované nastavení aplikace.

Když na požadované místo poklepeme, otevře se obrazovka s podrobnějšími informacemi a možnostmi navigace k místu.

Vyhledávání míst dle adresy nebo názvu

Než se ale podíváme podrobněji na navigační funkce Lazarilla, zkusme ještě vyhledat cílové místo podle jeho názvu či adresy.

Z hlavní obrazovky panelu Průzkum nebudeme nyní otevírat žádnou kategorii, ale poklepeme na tlačítko Vyhledat v horní části. Otevře se obrazovka s vyhledávacím polem. Jakmile do něj začneme psát, budou se pod ním průběžně objevovat místa vyhovující zadanému textu. Vyhledaných míst není vypsáno nikdy více než pět. U každé položky je kromě názvu uvedena ulice a městská čtvrť či město. Po poklepání se i zde zobrazí obrazovka detailu místa.

Navigace k cíli

Ať už svůj cíl v Lazarillu zobrazíme pomocí jedné z kategorií blízkých míst nebo přes vyhledávání, dostaneme se nakonec na obrazovku s detailem místa. Na ní mohou být bližší informace k místu, jako je adresa nebo telefonní číslo. A dále tu najdeme několik funkcí, pomocí kterých se můžeme nechat k místu donavigovat.

První z nich je tlačítko Zahájit sledování tohoto místa. Po jeho aktivaci nám Lazarillo začne při pohybu průběžně hlásit, jaká je naše aktuální vzdálenost od místa vzdušnou čarou a kterým směrem se místo nachází. Na tuto informaci se také můžeme kdykoli podívat na výchozí obrazovce panelu Průzkum, kde je sledované místo uvedeno nahoře pod čtveřicí funkčních tlačítek. Při pohybu po městě tedy víme, zda se k danému místu blížíme a zda jdeme správným směrem. BlindSquare na rozdíl od Lazarilla umožňuje takto sledovat více míst najednou, nicméně v praxi člověk stejně většinou vystačí se sledováním jediného cíle.

Na obrazovce s detailem místa jsou ale ještě další navigační možnosti. Ve spodní části obrazovky najdeme tlačítka Jít pěšky, Jet veřejnou dopravou, Jet autem a Jet Uberem. Posledním z uvedených tlačítek si z Lazarilla můžeme spustit aplikaci Uberu, a dále již pracujeme s ní. I přes tlačítka Jet autem a Jet veřejnou dopravou voláme externí aplikace. Které aplikace nám zde budou nabídnuty, záleží na platformě; v iOS lze pro navigaci autem zavolat Apple Mapy a Google Mapy, Lazarillo v nich přednastaví výchozí a cílové místo a můžeme se jimi nechat navigovat. Pro vyhledání spoje veřejné dopravy takto můžeme zavolat ještě externí aplikaci Moovit.

Nejzajímavější pro nás ale bude tlačítko Jít pěšky. Pro navigaci chodce totiž nemusíme nutně volat externí Google Mapy nebo Apple Mapy, ale můžeme se nechat vést přímo Lazarillem. A to je další rozdíl oproti BlindSquaru, ve kterém v tomto musíme spoléhat jen na externí aplikace.

Režim trasování

Pokud si tedy vybereme navigaci k místu pomocí Lazarilla, zobrazí se obrazovka trasování. Budeme z ní dostávat v zásadě stejné instrukce, které by nám poskytly Google Mapy, protože Lazarillo čerpá geografická data právě z nich, prostředí Lazarilla pro nás ale může být přehlednější.

Na obrazovce trasování jsou zobrazeny dva nejbližší kroky itineráře, např. „Jděte na jih po Krakovská směrem na Žitná“ a „Odbočte doprava na Žitná“. Otázka samozřejmě je, jak rychle zjistit, že jdeme Krakovskou právě na jih a nikoli na sever. K tomu nám pomůže informace zobrazená během trasování pod aktuálními instrukcemi, kde bude v ideálním případě uvedeno něco jako „Míříte na jih“, a pak ještě. Příští kontrolní bod je 130 metrů na 12 hodinách“. Tím kontrolním bodem je myšlen roh Krakovské a Žitné ulice, kde budeme muset odbočit. Jak se k rohu budeme přibližovat, bude se zde uvedená vzdálenost snižovat.

Jakmile budeme u odbočky do Žitné ulice, řekne nám Lazarillo, že do ní máme zahnout a dvě nejbližší instrukce zobrazené v horní části obrazovky se posunou o jeden krok kupředu. Ve spodní části se v tu chvíli zobrazí směr a vzdálenost k dalšímu kontrolnímu bodu, tedy k další odbočce na naší cestě.

Na obrazovce trasování máme k dispozici ještě tlačítko, kterým můžeme zobrazit celý itinerář cesty, a také tlačítko „Kde jsem“ pro zjištění aktuální polohy.

Při chůzi po městě podle funkce trasování se mi poměrně často stávalo, že se Lazarillo zachovalo, jako bych sešel z trasy. Lazarillo najednou ohlásilo, že načítá přepočítané instrukce pro trasování. Nicméně po načtení byly aktualizované instrukce stále stejné, takže jsem nerušeně mohl pokračovat v chůzi po trase. Celkově lze říci, že trasování trpí stejnými nedostatky a často nedostatečnou přesností jako Google Mapy, odkud Lazarillo přebírá trasovací instrukce. Uživatelské rozhraní v Lazarillu je ale přehlednější a snadněji ovladatelné.

Informace o okolí během pohybu

Při chůzi nebo jízdě nám Lazarillo může hlásit zajímavá místa okolo nás. Toto automatické hlášení můžeme zapnout či vypnout již zmíněným tlačítkem Zahájit průzkum / Zastavit prozkoumávání, které je na panelu Průzkum jako první nahoře a k dispozici je máme i na obrazovce při trasování k cíli.

Na obou těchto obrazovkách máme také tlačítko Filtrování kategorií pro průzkum. Nastavení filtru se hodí zejména při pohybu po městě, kde můžeme být někdy zahlceni neustálým hlášením Lazarilla o všem, okolo čeho jdeme či jedeme. Ve filtru tedy lze nastavit hlášení jen těch kategorií míst, které nás zajímají. Můžeme tedy např. nechat zapnutou kategorii Doprava pro hlášení všech zastávek MHD okolo, ale vypneme třeba kategorii Obchody a další.

Filtr lze nastavit odlišně pro pěší chůzi a pro rychlejší pohyb při jízdě dopravním prostředkem. Z BlindSquaru můžeme být zvyklí nastavovat filtr nejen na základě kategorií míst, ale také na základě maximální vzdálenosti míst od nás. V Lazarillu vzdálenost ohlašovaných míst v okolí nastavitelná není.

Oblíbená místa

Výše popsanými funkcemi jsme téměř vyčerpali možnosti dostupné z panelu Průzkum, který je v aplikaci nejdůležitější. Krátce se ale podíváme ještě na další panely.

Druhý panel Oblíbené slouží k rychlému přístupu k místům, která si v Lazarillu označíme jako oblíbená. Místa můžeme označit jako oblíbená na obrazovce s detailem místa, kde stačí poklepat na tlačítko Přidat k oblíbeným. Přidávat můžeme také z panelu Oblíbené pomocí tlačítka Přidat. Když na tlačítko poklepeme, máme na výběr, zda přidáme místo na nejbližší adrese k naší aktuální poloze, nebo zda přidáme místo čistě na základě aktuálních GPS souřadnic. Druhá možnost se může hodit, například když stojíme uprostřed lesa, kde v okolí žádné místo s definovanou adresou není.

S místy na panelu Oblíbené potom můžeme pracovat jako s jakýmikoli místy, ke kterým jsme se dostali na panelu Průzkum. Můžeme tedy otevřít obrazovku s detailem místa, kde máme možnosti pro různé způsoby navigace k danému místu.

Nastavení

Na posledním panelu aplikace můžeme nastavovat různé volby Lazarilla. Lze zde např. měnit parametry interního hlasového výstupu. V iOS zde máme k dispozici oba české systémové hlasy Zuzana a Iveta. Vyplatí se nastavit zde jiný hlas, než používáme ve VoiceOveru, abychom na první poslech odlišili, která z aplikací na nás právě mluví.

Důležitou volbou je zde také formát hlášení směru. Výchozí hodnota jsou „světové strany“. Při tomto nastavení jsou místa hlášena ve směrech osmi světových stran (sever, severovýchod, východ atd.). Dále můžeme nastavit „relativní směry“, tedy vepředu, vzadu, vlevo a vpravo. Takové hlášení je sice daleko intuitivnější, směr ale určuje mnohem hruběji – místo osmi směrů máme jen čtyři. Ideální nakonec tedy asi bude třetí možnost „pozice na hodinách“, při které jsou směry hlášeny podle čísel na hodinovém ciferníku. To je jednak dostatečně jemné, protože máme k dispozici celkem dvanáct směrů, a jednak i snadno srozumitelné.

Nastavené hlášení směru se projeví u směru udávaného při hlášení míst v okolí, při zobrazování míst na panelech Průzkum a Oblíbené a při sledování cíle. U trasování ale budeme mít v instrukcích vždy uváděny světové strany, protože instrukce se přebírají z dat Google Map, na které toto nastavení nemá vliv.

Závěr

Lazarillo je poměrně přehledná aplikace, se kterou se s odečítačem pracuje příjemně a pohodlně. Je třeba říci že oproti BlindSquaru jí chybí některé pokročilejší funkce, jako je simulace polohy nebo rozhlížení po okolí. Mně osobně v Lazarillu ale nejvíce schází možnost rychle zjistit aktuální polohu prostým zatřesením mobilu – v Lazarillu je vždy nutné najít tlačítko „Kde jsem“ a poklepat na ně. Na druhou stranu má Lazarillo oproti BlindSquaru funkci trasování, která naviguje k cíli po odbočkách – s BlindSquarem si pro trasování musíme zavolat externí mapy, které nejsou tak přehledné.

Je též třeba říci, že ať už použijeme pro navigaci jakoukoli z dostupných aplikací, jsme stále omezeni přesností určení naší polohy a podrobností mapových dat. Obojí není stále na dostatečné úrovni, aby byla navigace Jednoznačně použitelná pro zcela nevidomého chodce, který potřebuje někam dojít v neznámém prostředí. Navigační aplikace lze tak stále brát jen jako doplňující, nikoli ale všeřešící prostředek při prostorové orientaci. Mnohem využitelnější je Lazarillo a obdobné aplikace pro uživatele se zbytky zraku, kteří na své blízké okolí vidí, takže přesnost mobilní navigace pro jejich potřeby může být dostatečná, aby s ní došli k cíli i na neznámém místě.

Samotná aplikace Lazarillo určitě stojí za vyzkoušení. Ať už jste uživateli mobilu s Androidem, pro který BlindSquare není k dispozici, nebo máte iPhone, ale nechcete za BlindSquare utratit více než 1 000 Kč. Lazarillo vám může ty nejdůležitější navigační funkce poskytnout také, a to zdarma, v přehledném a snadno ovladatelném prostředí.

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací