2023-06-30

V tomto díle našeho seriálu o přístupnosti si popíšeme základní obecné požadavky na webové formuláře. Zejména se ale blíže zaměříme na jedno z přístupných řešení implementace validace webových formulářů a ukážeme si, jak už je u těchto našich článků zvykem, jak takové funkční řešení může vypadat v praxi.

Základní obecné požadavky na formulář

  • Povinná pole formuláře by měla mít nastavena atribut aria-required="true". To je informace pro odečítače obrazovky, aby při zaměření pole fokusem klávesnice uživateli oznámily, že pole je povinné.
  • Chybná pole by měla mít pomocí JavaScriptu nastavena atribut aria-invalid="true" v závislosti na tom, jestli je pole chybně vyplněno nebo ne. Podobně i zde tento atribut způsobuje, že stav platnosti pole bude uživateli odečítače ohlášen při zaměření tohoto pole fokusem klávesnice.
  • Chybná i povinná pole by neměla být vyznačena jen pomocí barvy, ale také ikonkou například vykřičníku respektive hvězdičkou, aby tato informace byla přístupná i pro barvoslepé uživatele.
  • Pokud možno, tak pro svázání polí s jejich pojmenováním používejte raději element <label for="id-svazaneho-pole">, neboť oproti svázání pomocí atributu aria-labelledby umožníte, že dané pole bude možné aktivovat vedle kliknutí na toto pole také kliknutím na jeho pojmenování. To se hodí především u zaškrtávacích polí, na které se myší hůře trefuje.
  • U polí pro vyplnění hesla je dobré uvést požadavky na heslo ještě před jeho chybným zadáním. Tyto požadavky by pak měly být svázány s příslušným polem pro zadání hesla pomocí atributu aria-describedby. To zajistí, že požadavky na heslo budou přečteny odečítačem v momentě přesunutí fokusu klávesnice na dané pole.
  • Vedle polí pro vyplnění hesla je dobré přidat ještě řádně pojmenované zaškrtávací pole, které když zaškrtnete, tak se zadané heslo odkryje, aby uživatel měl kontrolu, že heslo zadal správně.
  • Pole, které je zrovna zaměřené fokusem klávesnice, by mělo být vizuálně zvýrazněno. Toho lze docílit použitím pseudotřídy :focus a nastavením CSS vlastnosti outline.

Možné přístupné způsoby validace formulářů

Při realizaci přístupné validace webového formuláře se nejčastěji setkáváme s těmito dvěma způsoby chování:

  1. Chybové hlášky o špatně zadaných formulářových polích se zobrazí a jsou přečteny odečítačem obrazovky už v momentě přesunutí fokusu klávesnice mimo chybné pole. Výhodou tohoto přístupu je, že se o chybě dozvíme hned. Nevýhodou je skutečnost, že takovou validaci není úplně triviální správně a přístupně implementovat a také to, že případné hlášení o chybě při každém přesunu fokusu mimo pole může být pro uživatele otravné nebo matoucí.
  2. Chybové hlášky se zobrazují hromadně až po pokusu o odeslání formuláře. Výhodou je poměrná jednoduchost implementace a přehlednost pro uživatele, nevýhodou je pro uživatele nutnost projít celým formulářem až k tlačítku pro jeho odeslání, aby se o případných chybách dozvěděl. Na toto řešení se blíže zaměříme dále v tomto článku.

Popis přístupného řešení validace formuláře

Aby byla validace webového formuláře dobře přístupná, měla by splňovat následující kritéria:

  • Chybové hlášky by měly být s příslušným chybně zadaným polem svázány přes atribut aria-describedby. To zaručí, že v momentě přesunutí fokusu klávesnice na chybné pole budou patřičné hlášky odečítačem přečteny.
  • Při pokusu o odeslání formuláře proběhne validace všech jeho polí najednou a v případě, že je některé z polí chybně vyplněno, se fokus přesune na první takové chybné pole, což díky atributu aria-describedby popsaném v předchozím bodu zároveň způsobí přečtení první patřičné chybové hlášky odečítačem.
  • Po úspěšném odeslání formuláře by se uživatel odečítače o této skutečnosti měl dozvědět. To zajistíme nejlépe tak, že hlášku o úspěchu zobrazíme v elementu s atributem aria-live="assertive".

Funkční ukázka

Zdrojový kód ke stažení

Související kritéria úspěšnosti WCAG

Výše popsaná implementace formuláře s validací splňuje především následující kritéria úspěšnosti Pokynů pro zpřístupnění webového obsahu WCAG (Web Content Accessibility Guidelines):

Autor: Adam Samec

2023-04-05

Ve čtvrtek 23. 2. 2023 se na sociální síti Clubhouse, v klubu Potměchuť, uskutečnilo čtyřiadvacáté setkání příznivců moderních informačních technologií.

V tomto článku vám přinášíme souhrn hlavních témat v tomto vydání probíraných, podrobnější informace se jako obvykle dozvíte v Podcastu (MP3) z tohoto setkání.

Přehled všech minulých vysílání najdete na webové stránce Téčka Plus.

Hlavní témata čtyřiadvacátého vysílání

  • V naší nové rubrice, pracovně nazvané ABC, byla hlavním tématem umělá inteligence, zkráceně AI. Při té příležitosti jsme v Téčku Plus přivítali autora známé aplikace Cash Reader Tomáše Jelínka, který posluchačům sdělil mnoho pozoruhodných informací ze zákulisí vývoje této aplikace a rovněž zodpověděl všechny naše všetečné dotazy.
  • V rubrice Loby jsme tentokrát přivítali nového redaktora časopisu Téčko Jakuba Blažka. Jakub se s posluchači podělil o své obecné zájmy na poli informačních technologií a samozřejmě došlo i na témata, kterým by se při psaní příspěvků do časopisu Téčko nejraději věnoval.
  • V samostatném tematickém příspěvku nám Ondrej Rosík představil aktuální novinky a vylepšení v mobilním řešení Corvus, jde například o možnost rozpoznávání slovenských paragonů či o obecná vylepšení práce s klávesnicí.
  • V posledním samostatném příspěvku jsme se věnovali současné přístupnosti datových schránek. V úvodu Jožka Budzák posluchačům v předtočeném rozhovoru popsal základní možnosti při používání tohoto řešení, následně Honza Šnyrych Jožkův popis doplnil dalšími informacemi, které s přístupností datových schránek souvisejí.

Jestliže vás kterékoliv ze zde zmíněných témat zaujalo, více informací o něm se dozvíte ve našem zvukovém podcastu (MP3).

Na setkání s vámi při příštím vysílání 27. 4. se těší
Radek Seifert, Jiří Fenz, Michal Jelínek a Jan Šnyrych

2023-03-27

Ve čtvrtek 26. 1. 2023 se na sociální síti Clubhouse, v klubu Potměchuť, uskutečnilo třiadvacáté setkání příznivců moderních informačních technologií. V tomto článku vám přinášíme souhrn hlavních témat v tomto vydání probíraných, podrobnější informace se jako obvykle dozvíte v Podcastu (MP3) z tohoto setkání. Přehled minulých vysílání najdete na stránce Téčka Plus.

Oznámení a tipy

  • Od ledna letošního roku budou kromě klasických setkání Téčka plus každý druhý čtvrtek v měsíci ve večerních hodinách probíhat neformální setkání na síti Clubhouse. Při těchto setkáních, obecně nazvaných Teepee budete mít možnost neformálně podiskutovat o aktuálních tématech z námi sledované oblasti, podělit se s ostatními o své zkušenosti či naopak nové zkušenosti a poznatky získat.
  • Od ledna 2023 budou v časopise Téčko působit dva noví redaktoři, konkrétně Jakub blažek a Benjamin Levíček.

Hlavní témata třiadvacátého vysílání

  • V naší nové rubrice Loby, ve které vám budeme představovat něčím pozoruhodné osoby ze světa asistivních technologií nám Benjamin Levíček zprostředkoval svou uživatelskou zkušenost s aplikací Seeing assistant move
  • V rubrice Rokování aneb do roka a do dne nám Zdeněk Bajtl obecně představil fungování nové služby Přestupuj a následně v praktické ukázce demonstroval její implementaci v aplikaci CGTransit.
  • V samostatném příspěvku nám Michal Jelínek představil novinky napříč operačním systémem Android vybavenými mobilními zařízeními, novými aplikacemi v telefonech BlindShell počínaje a vylepšeními odečítače obrazovky TalkBack konče. V závěru tohoto příspěvku došlo i na popis nové verze mobilního telefonu smartVision od francouzské společnosti Kapsis.
  • V rubrice Hodinky nebo holínky Marek Salaba posluchačům osvětlil rozdíly mezi běžnou a přístupnou powerbankou, svůj příspěvek následně doplnil i praktickou ukázkou na českém trhu nově prodávané přístupné powerbanky Energrid VS810PD.
  • V samotném závěru tohoto vydání Honza Šnyrych shrnul slevy a zvýhodnění, nabízené tuzemskými mobilními operátory držitelům průkazů ZTP a ZTP/P.

Závěr

Jestliže vás kterékoliv ze zde zmíněných témat zaujalo, více informací o něm se dozvíte ve našem zvukovém podcastu (MP3).

Na setkání s vámi při příštím vysílání se těší
Realizační tým Téčka Plus

2023-03-23

Úvod a teorie

Datová schránka dále jen „DS“ je elektronický nástroj spravovaný MV ČR, který umožňuje fyzické nebo právnické osobě elektronickou formou komunikovat se státní správou a samosprávou bezplatně. Případně umožňuje za poplatek komunikaci mezi soukromými uživateli DS. Jsou dva typy DS podle způsobu vzniku, a to DS zřízena ze zákona a DS zřízena na žádost viz dále. Zároveň můžeme rozdělit DS podle druhu a to na:

  • DS fyzické osoby (pro soukromé nepodnikající osoby),
  • DS podnikající fyzické osoby (osoba mající např. živnostenský list),
  • DS právnické osoby (jedná se o DS firem, kterou mohou spravovat oprávněné osoby).

Jedna osoba může vlastnit nebo mít přístup k více DS a musí DS používat k účelům, ke kterým je příslušná.

Příklad: Člověk vlastní DS fyzické osoby, kterou použije pro podání žádosti o příspěvek na kompenzační pomůcku nebo pro dotaz na úřad za svoji osobu. Druhou DS má jako podnikající fyzická osoba a použije ji pro podání daňového přiznání, případně pro komunikaci týkající se jeho živnosti. Další DS má ve správě jako pověřená osoba ve firmě nebo jako člen výboru SVJ a tuto DS použije výhradně při výkonech, které se vztahují k dané funkci nebo firmě.

Právní platnost dokumentů

Elektronický dokument, který nám přijde DS je právně platný, ale pokud bychom ho vytiskli, tak tuto platnost pozbývá. Abychom zachovaly platnost elektronického dokumentu, můžeme s ním dále „pracovat“ v digitální nezměněné podobě anebo pokud dokument potřebujeme v papírové podobě, můžeme provést autorizovanou konverzi. Tuto funkci najdeme v příchozí zprávě pod tlačítkem „Konvertovat“. Dokument se uloží do Úschovny Czech POINTu a následně do 30 dnů můžeme požádat na Czech POINTu o jeho vytištění. Tento papírový dokument má právní hodnotu originálu.

Podpis Fikcí

Námi zaslaný dokument DS má právní platnost, jako by byl podepsaný digitálním podpisem, tedy stejnou jako bychom poslali námi podepsaný dokument v papírové podobě.

Autorizovaná konverze

Z logiky věci vyplývá, že takto nemůžeme jednoduše poslat papírový dokument, který podepsal někdo jiný. Pokud chceme poslat DS dokument, který máme v papírové podobě a je na něm podpis další osoby, musíme provést autorizovanou konverzi. S papírovým dokumentem musíme dojít na poštu nebo jiné místo se službou Czech POINT a tam požádat o Autorizovanou konverzi. Na poště dokument naskenují a pošlou nám do DS informaci o tom, kde si jimi naskenovaný a ověřený dokument můžeme stáhnout. Služba je zpoplatněna Kč 30,- s DPH za jednu stranu. Tento dokument bude v PDF/A a na konci bude přidaná jedna strana s informací o provedené konverzi. Takto z digitalizovaný dokument můžeme následně poslat DS.

Zřízení DS

Je několik možností, jak si pořídit DS.

Zřízení DS ze zákona

  • Živnostníkům (např. maséři, ladiči a další osoby působící na živnostenský list) na začátku roku 2023 (leden až březen) vytvoří DS automaticky stát. Poštou na korespondenční adresu dané osoby přijde písemný dopis, ve kterém jsou uvedeny přístupové údaje s pokyny. Automaticky je DS zřízena i dalším právním subjektům, které jí ze zákona mít musí.
    Pokud osoba, jíž se to týká, vlastní Identitu občana (např. bankovní identitu), nemusí přístupové údaje v dopise využít a může se přihlásit přes Identitu občana a schránku si aktivovat. Poté se bude do DS přihlašovat Identitou občana a přihlašovací údaje v dopise nemusí vůbec použít.

Zřízení DS na žádost

  • Můžeme použít Identitu občana (Bankovní identitu), kterou se přihlásí na webové stránce https://info.mojedatovaschranka.cz/info/cs/ v sekci „Přihlášení“ přes odkaz „Identitou občana“. Po přihlášení může potvrdit tlačítko „Zřídit datovou schránku“ v tuto chvíli se zřídí / aktivuje DS. Po opětovném přihlášení a odsouhlasení správy osobních údajů se dostaneme do zřízené DS. Nemusí se tedy nikde žádat, stačí se přihlásit.
  • Osobně podáme žádost na CZECH POINTu a po ověření totožnosti podle osobních dokladů nám většinou vše vyřídí a odcházíme s přihlašovacími údaji k DS.
  • Písemně, po vyplnění elektronického formuláře k stažení zde: https://info.mojedatovaschranka.cz/info/files/1015_zadost_zrizeni_ds.zfo , který si vytiskneme a necháme si na něm úředně ověřit podpis, zašleme na adresu:

Ministerstvo vnitra
Nad Štolou 3
poštovní schránka 21
170 34 Praha. 7

Žádost je obvykle vyřízena do 3 pracovních dnů od doručení žádosti.

Přihlášení do DS

Aktivace DS a přihlášení Bankovní identitou (Identitou občana)

Pokud máme internetové bankovnictví, můžeme si DS aktivovat a přihlásit se do ní pomocí Bankovní identity.

Internetová adresa pro přihlášení do DS je: https://info.mojedatovaschranka.cz/info/cs/

Vyhledáme nadpis „Přihlášení“, dále dolní šipkou procházíme několik možností přihlášení.

Potvrdíme odkaz „Identitou občana“ (Bankovní identita), někdy se po otevření zobrazí požadavek na povolení souborů Cookies, tlačítkem „Souhlas“ je povolíme. Na následující stránce je na konci rozbalovací tlačítko „Bankovní identita“.

Po jeho potvrzení se rozbalí nabídka bank, kam se můžeme přihlásit stejně jako jsme zvyklí do internetového bankovnictví.

Tabulátorem vybereme naši banku a po otevření zadáme přihlašovací údaje.

Po úspěšném přihlášení se otevře formulář. Nachází se zde informace: „Beru na vědomí, že udělením trvalého souhlasu budou kvalifikovanému poskytovateli služby vydány moje údaje...“ a přejdeme na tlačítko „Uděluji trvalý souhlas“ a potvrdíme.

Může se stát, že se objeví hlášení:

Platnost vaší přihlašovací stránky vypršela a výzva k opětovnému přihlášení.

Může to být tehdy, když jsme předtím nepovolili cookies. V takovém případě by mělo stačit opět otevřít stránku DS a vybrat způsob přihlášení.

Pokud je přihlášení úspěšné, najdeme na stránce tlačítko „Zřídit schránku fyzické osoby“ a potom ještě tlačítko „Zřídit schránku“. Samozřejmě pokud máme již DS zřízenou a aktivovanou např. automaticky od státu, tak tento krok je vynechán. Případně zde bude možnost zřídit i další DS např. pro podnikající fyzickou osobu. Můžeme si tedy zřídit několik DS viz výše.

Teď se již objeví nadpis „Vítejte ve vaší datové schránce“.

Je zde nabídka několika kroků, abychom mohli schránku používat bezpečně a pohodlně.

Potvrdíme tlačítko „Pokračovat“.

Objeví se formulář. Vložíme e-mailovou adresu, na ni nám budou přicházet notifikace, upozornění vždy, když budeme mít v DS novou zprávu.

Pak přejdeme na tlačítko „Poslat ověřovací kód“.

Do e-mailové schránky nám přijde zpráva s tímto kódem. Vložíme jej do příslušného editačního pole a odešleme tlačítkem „Potvrdit kód“. Otevře se uvítací stránka a zároveň nám přijde e-mail o tom, jak jsou nastaveny notifikace (oznámení o nových zprávách).

Přejdeme na tlačítko „Pokračovat do datové schránky“.

Nyní se již nacházíme v datové schránce a vidíme přijaté zprávy.

Můžeme ještě vyhledat a potvrdit tlačítko „Nastavit notifikace“, po jeho potvrzení se ale neobjeví žádné možnosti nastavení a notifikace jsou zapnuté. Toto tlačítko se objeví jen při prvním přihlášení.

Nastavení přihlášení mobilním klíčem

Mobilní klíč eGovernmentu je aplikace umožňující rychlé a bezpečné přihlášení do DS a dalších služeb. Můžeme v ní také používat všechny funkce DS. Přihlášení mobilním klíčem se nám jeví nejrychlejší.

Aplikaci lze nainstalovat v systémech Android a iOS.

Odkaz ke stažení v App Store:
https://apps.apple.com/app/id1466762017

Odkaz ke stažení z Google Play:
https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.mojedatovaschranka.mobilniklic&hl=cs&gl=US

Po instalaci a otevření se na první obrazovce objeví informace, ke kterým službám se můžeme Mobilním klíčem přihlásit.

K dalšímu kroku přejdeme tlačítkem „Pokračovat“.

Na další obrazovce máme možnost vybrat si způsob přihlášení do aplikace, pokud by selhalo přihlášení pomocí Face ID nebo Touch ID. Můžeme si vybrat přihlášení heslem, pinem nebo obrázkovým heslem. Vybereme a potvrdíme příslušné tlačítko, např. pin a zadáme minimálně 4 čísla. Objeví se tlačítko „Potvrdit heslo“, vložíme opět pin a pokračujeme tlačítkem „Potvrdit heslo“. Nyní můžeme potvrdit biometrické přihlášení (Face ID nebo Touch ID.) Ve výchozím stavu je tato možnost zapnutá.

K dalšímu kroku přejdeme tlačítkem „Pokračovat“ a vybereme tlačítko „Připojení klíče do datové schránky“.

Jsme vyzváni k přihlášení do datové schránky ve webovém prohlížeči na počítači.

Po úspěšném přihlášení v prohlížeči otevřeme odkaz „Nastavení“ a dále najdeme „Možnosti přihlášení“ (odečítače tento prvek neohlašují ani jako odkaz ani jako tlačítko.) Po potvrzení vybereme možnost „Přihlášení mobilním klíčem“. Ani tento prvek není ohlášen jako odkaz nebo tlačítko, potvrdíme klávesou Enter. V obou případech doporučujeme použít funkci hledání na stránce (V JAWSu i v NVDA klávesy Ctrl + INS + F) a zadat klíčové slovo.

Teď vyhledáme tlačítko „Přidat mobilní klíč“. Po otevření se na stránce objeví QR kód.

V aplikaci Mobilní klíč v telefonu potvrdíme tlačítko „Mám hotovo“.

Budeme požádáni o povolení přístupu k fotoaparátu. Po poklepání tlačítka „OK“ se objeví výzva k nasnímání QR kódu z monitoru počítače.

V telefonu se otevře dotaz: skutečně chcete připojit toto zařízení k účtu datových schránek...Potvrdíme tlačítkem „Ano“.

V aplikaci i na webové stránce na PC se objeví potvrzovací kód. Měl by být stejný v obou zařízeních.

Pokud se kód shoduje, v telefonu potvrdíme tlačítko „OK“ a v prohlížeči tlačítko „Ano, byl zobrazen správný kód“.

V dalším nastavení zkontrolujeme, jestli jsou zapnuté notifikace, upozornění na nově příchozí zprávy na Mobilní klíč. A také by mělo být zapnuto zasílání na Mobilní klíč upozornění, pokud se k účtu přihlásí někdo metodou využívající jméno a heslo.

Je zde ještě upozornění, že můžeme vypnout přihlašování jménem a heslem, tato metoda je méně bezpečná.

Povolení nebo zakázání přihlášení určitou metodou můžeme později změnit v „Nastavení“ – „Možnosti přihlášení“ - „Přihlášení mobilním klíčem“.

Tato nastavení potvrdíme tlačítkem „Uložit“.

Nyní se v mobilní aplikaci opět objeví dotaz, jestli chceme povolit používání biometrického přihlášení místo zadání hesla. Povolíme tlačítkem „OK“.

Tím jsme dokončili přihlášení aplikace Mobilní klíč k datové schránce. Používání aplikace k práci s datovou schránkou popíšeme v kapitole Aplikace Mobilní klíč.

Přihlášení mobilním klíčem k DS na webu

Tento způsob je velmi jednoduchý, rychlý a bezpečný, doporučujeme přihlašovat se právě takto.

V telefonu spustíme aplikaci Mobilní klíč, provedeme biometrické ověření nebo zadáme pin.

Aplikace nás vyzve k nasnímání QR kódu z monitoru PC.

V prohlížeči otevřeme stránku:

https://info.mojedatovaschranka.cz/info/cs/

Vyhledáme nadpis „Přihlášení“ a odkaz „Mobilním klíčem“. Po otevření je důležité maximalizovat okno prohlížeče, (klávesová zkratka WIN + horní šipka) a přesunout se virtuálním kurzorem na začátek stránky (CTRL + Home).

Pak kamerou telefonu nasnímáme QR kód z monitoru, docela dobře to může zvládnout i nevidomý, je dobré mířit na monitor z větší vzdálenosti.

Po úspěšném snímání se v telefonu objeví dotaz „Potvrdit přihlášení k datovým schránkám?“ Potvrdíme poklepáním na tlačítko „Ano“.

Nyní již můžeme aplikaci v telefonu zavřít a na webu jsme přihlášeni.

Nastavení DS

Kdekoli na internetových stránkách DS můžeme otevřít odkaz „Nastavení“, klávesová zkratka ALT + S.

Kategorie nastavení najdeme v seznamu s devíti položkami. V odečítačích se po seznamech pohybujeme písmenem L a SHIFT + L.

Jsou zde tyto kategorie:

  • Informace o schránce,
  • Možnosti přihlášení,
  • Notifikace,
  • Externí aplikace,
  • Uživatelé,
  • Placené poštovní zprávy,
  • Datový trezor,
  • Kreditní transakce,
  • Pro vývojáře.

Položky seznamu odečítač JAWS neohlašuje ani jako odkaz ani jako tlačítko, NVDA je oznamuje jako kliknutelné položky. Pohybujeme se Tabulátorem nebo dolní / horní šipkou a potvrzujeme klávesou Enter. Při prvním posunu Tabulátorem s odečítačem NVDA se nic nestane, Vrátíme se o jednu položku Shift + Tab, potom už procházení položek Tabulátorem probíhá normálně a jsou korektně ohlašovány.

Tento seznam 9 položek je přítomen stále i po otevření kterékoli kategorie. Zároveň se na stránce vyskytuje seznam s podřízenými položkami otevřené kategorie. Jejich počet je v každé kategorii jiný. Na tento druhý seznam se dostaneme:

V odečítači JAWS:

Písmenem „R“ procházíme oblasti stránky. Dostaneme se na oblast nazvanou „breadcrumb oblast navigace“, dále pokračujeme písmenem „L“ (pohyb po seznamech) a druhý seznam od této oblasti obsahuje podřízené položky otevřené kategorie. Po položkách se pohybujeme Tabulátorem nebo dolní šipkou, ani zde nejsou položky seznamu ohlašovány jako odkazy nebo tlačítka, vybranou položku otevřeme klávesou Enter.

Takto postupujeme ve všech kategoriích nastavení.

V odečítači NVDA:

Zde procházíme seznamy písmenem „L“. Když se dostaneme na seznam, kde je slovo „breadcrumb“, přejdeme písmenem „L“ na další seznam, v něm už jsou podřízené položky otevřené kategorie. Po nich se pohybujeme šipkami nebo Tabulátorem. I tady je stejný postup ve všech kategoriích.

Některé možnosti nastavení popíšeme podrobněji.

Dobití kreditu

Abychom mohli odesílat placené zprávy, potřebujeme si dobít kredit.

Otevřeme kategorii „Informace o schránce“ a vybereme podřízenou položku „Kredit a doplňkové služby“ (viz popis výše).

Přejdeme na tlačítko „Dobít“. Po potvrzení se otevře stránka:

„Česká pošta | Dobití kreditu datové schránky“.

Tady je formulář, kde nastavíme metodu dobití. Doporučujeme použít platbu kartou.

V prvním editačním poli je již automaticky vyplněno ID naší datové schránky. Do dalšího editačního pole vložíme potvrzovací e-mailovou adresu. Tabulátorem postupujeme do dalšího editačního pole, tady zadáme částku v korunách pro dobití. Minimální částka je 30Kč.

Teď klávesou Escape vypneme formulářový režim. Písmenem „A“ v JAWSu případně písmenem „R“ v NVDA přejdeme na přepínač a mezerníkem zaškrtneme první položku „online platba“. Dále ještě písmenem „X“ vyhledáme zaškrtávací políčko „Souhlasím s obchodními podmínkami České pošty“, které musíme zaškrtnout. A teď už písmenem „B“ přejdeme na tlačítko „Pokračovat“.

Po potvrzení jsme přesměrováni na platební bránu. Tady zadáme údaje naší platební karty a platba proběhne stejně jako všude, kde platíme kartou na internetu.

Pověření další osoby pro správu DS

Pro přístup a správu naší DS můžeme pověřit i další osobu. Třeba jiného rodinného příslušníka nebo člověka, který nám  pomáhá s účetnictvím. Rovněž u pověřené osoby můžeme nastavit různá oprávnění co všechno může dělat s naší DS. Určitě je to lepší volba než někomu svěřit naše přístupové údaje.

Možnosti přihlášení

Zde můžeme nastavit platnost hesla a určit které metody přihlašování do schránky budou povolené a které ne. V seznamu s devíti položkami potvrdíme „Možnosti přihlášení“. Obvyklým postupem vyhledáme seznam podřízených položek. Tady jsou položky „Změna hesla“, „Platnost hesla“ a dále několik možností přihlašování.

Vybranou položku potvrdíme klávesou ENTER a dále pokračujeme opět nalezením oblasti „breadcrumb“, pak přejdeme na druhý seznam, pokud používáme JAWS, v NVDA také platí výše popsaný postup.

Zde se volby nastavení liší podle toho, kterou položku jsme potvrdili. Např. určitou metodu přihlašování můžeme vypnout potvrzením tlačítka „Deaktivovat“, ale možnost přihlašování jménem a heslem vypneme pomocí zaškrtávacího políčka, které odškrtneme, tuto volbu nelogicky nalezneme v sekci „Mobilní klíč“.

Platnost hesla

Standartně je tady nastavena platnost na 90 dnů, pomocí zaškrtávacího políčka můžeme zapnout Neomezenou platnost. Tato možnost ale není doporučována, sníží se tím míra ochrany a zvýší riziko neoprávněného přístupu. Změnu nastavení uložíme tlačítkem „Uložit“, které je v dolní části stránky.

Změna hesla

Tato volba otevře možnost kdykoli změnit heslo. Po jejím potvrzení v dolní části najdeme tlačítko „Změnit heslo“. Objeví se 3 editační pole. Do prvního zadáme původní heslo, do dalšího nové heslo a do třetího opět nové heslo. Změnu uložíme tlačítkem „Změnit heslo“.

Další volby v kategorii „Možnosti přihlášení“ umožňují aktivovat nebo deaktivovat metody přihlašování. Některé měníme příslušným tlačítkem a jiné zaškrtávacím políčkem.

Notifikace

V seznamu kategorií potvrdíme položku „Notifikace“. Dále opět obvyklým postupem přejdeme na seznam podřízených položek nastavení notifikací.

První z nich je „Notifikace e-mailem“. Po potvrzení můžeme vyhledat editační pole pro zadání e-mailové adresy nebo změnu e-mailové adresy, dále je tady několik zaškrtávacích políček, můžeme nastavit, které notifikace chceme dostávat.

I zde změny nastavení potvrdíme tlačítkem „Uložit“.

SMS notifikace

Je to další položka v kategorii „Notifikace“. Tato služba je placená, odeslání jedné SMS stojí 3 Kč. Po potvrzení můžeme zkontrolovat, jestli ji máme zapnutou. Písmenem „C“ vyhledáme rozbalovací seznam „Jak často posílat SMS s upozorněním na nové zprávy“. Rozbalovací seznam otevřeme klávesou Enter, rozbalíme Alt + dolní šipkou a máme zde tyto volby:

„Neposílat SMS upozornění“, „posílat jednu SMS denně“ a „Posílat SMS pro každou datovou zprávu zvlášť“. Volbu zapneme Enterem a pak přejdeme na tlačítko „Uložit“, kterým změnu nastavení potvrdíme.

Přidání další oprávněné osoby

Pokud potřebujeme, aby další osoba měla přístup do DS a mohla spravovat naši DS, tak jí můžeme přidělit přístup a nastavit oprávnění. Rozhodně neposkytujte své přihlašovací údaje jiné osobě.

Přidání další osoby uděláme následovně. Přejdeme do sekce nastavení (ALT + S) a poté přejdeme písmenem „L“ na seznam s devíti položkami. Poté TABULÁTOREM (někdy musíme jít zpět SHIFT + TAB a poté teprve TAB) přejdeme na položku „Uživatelé“ a potvrdíme jí ENTEREM.

V odečítači NVDA Písmenem „H“ dojdeme až na nadpis „Breadcrumb navigace…“ a od této položky pokračujeme šipkou dolů až na položku seznamu „Nový uživatel“.

V odečítači JAWS písmenem r procházíme oblasti stránky, když se dostaneme na „breadcrumb oblast navigace“, pokračujeme dolní šipkou na položku „Nový uživatel“.

Po potvrzení této položky se na stránce zobrazí formulář, do kterého vyplníme potřebné údaje o osobě, kterou chceme pověřit správou naší DS. Dojdeme tedy písmenem „E“ na editační pole „Jméno“ a po zapnutí formulářového režimu vyplníme. TABULÁTOREM pokračujeme dále po editačních polích a vyplňujeme údaje o osobě. Po zadání osobních údajů vybereme v rozbalovacím seznamu druh oprávnění (Pověřená osoba / Administrátor) a dále zaškrtneme k jakým činnostem dáváme pověřené osobě svolení. Poslední prvek, který ještě potvrdíme je tlačítko „Přidat uživatele“ Následně přijde námi pověřené osobě dopis, ve kterém bude mít své vlastní přihlašovací údaje do naší DS. Daný člověk nemusí na dopis čekat, ale při přihlášení do DS např. pomocí Bankovní identity se mu nabídne možnost aktivovat a vstoupit i do naší DS.

Závěrem

Zmínili jsme jen některé volby v nastavení, o nichž si myslíme, že budou užitečné.

Doporučujeme velmi pozorně číst informace v kategoriích nastavení a dobře si ověřit, co zapínáme nebo vypínáme. Většina změn se ukládá tlačítkem „Uložit“.

Přečtení příchozí zprávy

Pokud máme nastavené notifikace, tak nám přijde oznámení na novou datovou zprávu na náš e-mail. Po otevření datové schránky použijeme klávesovou zkratku ALT + P, která nás přesune vždy na stránku se seznamem přijatých zpráv. Následně pomocí klávesy „H“ (přechod po nadpisech) přejdeme na nadpis „Seznam přijatých zpráv“ a následně Tabulátorem procházíme jednotlivé zprávy. Šipkami si můžeme projít určité bližší informace o zprávě. Klávesou enter zprávu otevřeme.

Po otevření zprávy ze seznamu zpráv nás v ní nejvíce zajímá přiložený dokument, nejčastěji se jedná o PDF soubor. Na tento dokument se dostaneme klávesou „B“ (pohyb po tlačítkách). Vždy nám je oznámen název souboru s koncovkou. Hned následující prvek je tlačítko „Zkonvertovat“, když je nám oznámena tato položka, je jasné, že jsme dokument přešli a musíme se vrátit o jeden krok zpět Shift + B. Pozor v jedné zprávě může být i více dokumentů. Doporučujeme tedy klávesou „B“ projít dále až na tlačítko „Přeposlat“, což je prvek, který se vyskytuje až za všemi dokumenty.

V okamžiku, kdy stojíme na názvu dokumentu, tak ho můžeme mezerníkem potvrdit a dokument se začne stahovat. Soubor následně nalezneme v příslušné složce v našem PC.

Uložení zprávy jako ZFO.

Když jsme v otevřené zprávě, přejdeme na předposlední tlačítko na stránce: „STÁHNOUT ZPRÁVU (ZFO)“. Po jeho potvrzení okamžitě začne stahování. V příslušné složce v našem PC pak můžeme najít soubor s názvem „zprava_cislo.zfo“.

Takto uložená zpráva obsahuje vše, co je v ní v DS, tedy nejen přílohu, ale i všechny detailní informace. Stáhli jsme ji tedy tak, jak vypadá na stránce DS.

Soubor s příponou ZFO je vlastně kontejner třeba jako soubor ZIP. Soubor ZFO nemůžeme otevřít v žádném běžně používaném programu na PC. Můžeme jej ale nahrát do datové schránky a tam s ním opět pracovat, jako by nám zrovna zpráva přišla (odpovědět, přeposlat nebo jenom přečíst).

Provedeme to takto:

Otevřeme odkaz „Přijaté zprávy“. Vyhledáme a potvrdíme odkaz „Otevřít ZFO“. Na této stránce přejdeme na kliknutelnou položku „Nahrajte z počítače“. Po potvrzení se otevře dialogové okno systému „Otevřít“. Zde vyhledáme soubor ZFO obvyklým způsobem. Po potvrzení se vrátíme na stránku DS. Tady ještě vyhledáme tlačítko „Zobrazit zprávu“. Po jeho potvrzení se k prohlížení zprávy dostaneme tak, že písmenem „R“ procházíme oblasti stránky. Přejdeme na oblast, kterou odečítače čtou opět jako: „breadcrumb“. Dále již pokračujeme dolní šipkou a dostaneme se na detaily načtené zprávy. Prohlížení zprávy ukončíme tlačítkem „Zavřít ZFO“.

Stejným způsobem pracujeme i s odeslanými zprávami.

Přijaté i odeslané zprávy jsou uloženy v datové schránce 90 dnů od doručení / odeslání. Potom budou automaticky vymazány. Proto je nutné stáhnout přílohy nebo celou zprávu co nejdříve.

Historie

I po vymazání zpráv si můžeme zobrazit výpis dřívějších zpráv uložených v DS a to v Historii. Sice již nemůžeme stáhnout přílohu, ale vidíme detailní informace o přijatých nebo odeslaných zprávách. Zároveň si můžeme vytisknout nebo uložit „Doručenku“ o odeslané zprávě. Vlastně je to náš doklad o tom, že jsme danou zprávu odeslali. Něco jako podací lístek na poště.

Otevřeme „Přijaté zprávy“ (ALT + P). Písmenem „L“ vyhledáme druhý seznam se čtyřmi položkami, pokračujeme klávesou TAB. Jsou zde položky, které nejsou odkaz ani tlačítko, ale můžeme je potvrzovat klávesou Enter. Potvrdíme položku „Historie“.

Po otevření se zobrazí formulář, v něm můžeme nastavit rozsah výpisu zpráv. Formulář začíná rozbalovacím seznamem, v němž určíme, jestli se budou vypisovat zprávy přijaté nebo odeslané.

Další rozbalovací seznam nastavuje, jak mají být zprávy řazeny, je tady několik možností.

Dále jsou tady dvě editační pole „Od“ a „Do“. Tady musíme vložit datum začátku a konce výpisu. Časové rozmezí, ve kterém chceme vyhledávat nesmí být delší než 3 měsíce. Zároveň nemůžeme hledat správy přijaté / odeslané za posledních 90 dnů, ale pouze starší, což nevadí, protože novější zprávy jsou stále v DS přítomny.

Bohužel editační pole pro zadání data se s JAWSem i NVDA špatně upravují, při procházení šipkami nejsou správně čteny znaky, které procházíme.

Výpis historie zpráv se zobrazí potvrzením tlačítka „Vyhledat“.

Vytvoření a odeslání zprávy

Obsah zprávy nepíšeme přímo v DS, ale vkládáme ho jako externí dokument např. soubor DOCX, PDF, MP3 atd. Jak bylo zmíněno v úvodu, zpráva zasílaná státní správě a samosprávě nebo organizacím zřizovaných státem (např. školy) je zdarma a zpráva zasílaná nestátním institucím např. banky, fyzické osoby, atd. jsou zpoplatněny částkou ve výši 10,- Kč s DPH. Abychom mohli provádět platby, musíme si v nastavení schránky dobít kredit (viz kapitola Nastavení, dobití kreditu).

Nová Zpráva

Kdekoliv v DS můžeme použít klávesovou zkratku ALT + N. Tím se přesuneme do editačního pole, které má popisek „Hledat jméno, adresu, IČO, Id datové schránky“. Formulářový režim bude aktivní. Zadáme kterýkoli z těchto údajů a pokračujeme Tabulátorem, přejdeme přes tlačítko „Pokročilé vyhledávání“ a dále jsou již nalezené výsledky. U každého z nich je uvedeno jméno, poštovní adresa, ID datové schránky a IČO. Procházíme je Tabulátorem. Pokud je odeslání zprávy placené, je to u každého jména uvedeno. Vybrané jméno potvrdíme Enterem (pozor! někdy se musí před potvrzením vypnout formulářoví režim klávesou Esc), otevře se krok 2, „Náležitosti zprávy“.

Otevře se rozsáhlý formulář a budeme stát v prvním editačním poli „Předmět“, což je povinný údaj, který musíme vyplnit.

Po jeho vyplnění pokračujeme Tabulátorem, jsou zde „Pomocné údaje“ jako: K rukám, Paragraf, spisové značky a další. Tyto údaje nejsou povinné a vyplníme je jen, když je to potřebné. Dále se dostaneme na nadpis „Přidání osobních údajů“. Procházíme řadu zaškrtávacích políček a můžeme zaškrtnout své osobní údaje, pokud je adresát zprávy požaduje.

Ke třetímu kroku se dostaneme potvrzením tlačítka „Pokračovat“. Zde se zobrazí upozornění: „Velikost datové zprávy je omezená na 20 MB“. Větší soubor nemůžeme odeslat.

Abychom mohli přidat soubor, který chceme odeslat, najdeme na stránce prvek „Nahrajte z počítače“. Je to prvek s atributem Při kliknutí. V JAWSu se na něj přemístíme stiskem Pomlčky na české klávesnici. V NVDA jej nejlépe najdeme tak, že písmenem „b“ procházíme tlačítka, přejdeme na tlačítko „Vložit z úložiště souborů“ a klávesami Shift + Tabulátor se přemístíme na kliknutelnou položku „Nahrajte z počítače“. Po  potvrzení Enterem se objeví klasické dialogové okno „Otevřít“, jsme v editačním poli „Název souboru“ a stiskneme dvakrát Shift + Tabulátor, abychom se dostali k seznamu souborů a složek. Vybraný soubor potvrdíme klávesou Enter.

Nyní již přejdeme na tlačítko „Odeslat“ zprávu a po potvrzení bude zpráva odeslána.

Pokud jsme již dříve odeslali nějaké zprávy, můžeme po otevření odkazu „Napsat zprávu“ přejít rovnou z editačního pole pro zadání jména příjemce Tabulátorem na adresy příjemců, které jsme použili dříve.

Po potvrzení vybraného jména se otevře krok 2 a pokračujeme, jak je popsáno výše.

Odpověď na zprávu

Po otevření zprávy můžeme na ni odpovědět.

Písmenem „B“ vyhledáme tlačítko „Odpovědět“. Po potvrzení je již vloženo jméno adresáta a nacházíme se ve druhém kroku vytváření zprávy. Zde je vyplněný předmět stejně jako když odpovídáme na e-mailovou zprávu, dále je již vše stejné jako při psaní nové zprávy.

Přeposlání zprávy

Pokud z nějakého důvodu potřebujeme přijatou zprávu poslat někomu jinému, můžeme po otevření zprávy vyhledat tlačítko „Přeposlat“. Po jeho potvrzení se zobrazí stejné kroky, jako při odesílání nové zprávy. Samozřejmě tady musíme nejdříve vyhledat jméno příjemce.

Klávesové zkratky DS

Pro usnadnění práce s DS přes webové rozhraní můžeme využít i několik klávesových zkratek.

Přijaté zprávy Alt + P
Odeslané zprávy Alt + O
Napsat zprávu Alt + N
Nastavení Alt + S
Odhlásit Alt + X
Nápověda Alt + H

Mobilní aplikace Mobilní klíč a Datovka

V kapitole o přihlašování k datové schránce jsme popsali připojení aplikace a její spárování s datovou schránkou ve webovém prohlížeči na PC.

Nyní se zaměříme na samotnou práci s aplikací a její možnosti.

Další popis bude zaměřen na Mobilní klíč v systému iOS, aplikaci je však možné používat i v systému Android.

Práce s datovou schránkou v aplikaci

Po spuštění aplikace se biometricky nebo pinem ověříme.

I když jsme vyzváni k nasnímání QR kódu, pokračujeme šviháním dále.

Dostaneme se na dvě nepopsaná tlačítka. Pokud máme ve VoiceOveru zapnutou funkci „Popisy obrázků“ první tlačítko zleva popisuje: „gekon, ilustrace, jiné logo“. Poklepáním se otevře přihlášení k identitě občana. To ale nyní nechceme, a tak přejdeme na druhé tlačítko, je ohlášeno jako: „Jiné logo, modrá obloha“. Po poklepání se dostaneme na tlačítko „Otevřít datové schránky“. Po poklepání se ještě objeví dotaz: „Chcete potvrdit přihlášení do datových schránek?“ Odpovíme potvrzením tlačítka „Ano“.

Otevře se datová schránka a nacházíme se blízko nadpisu druhé úrovně „Seznam přijatých zpráv“.

Pokud bychom se nacházeli někde jinde, v rotoru nastavíme nadpisy a přejdeme na tento nadpis.

V této aplikaci jsou v rotoru přístupné všechny položky, které máme k dispozici ve webových prohlížečích. Nejvíc ale využijeme odkazy, nadpisy a tlačítka.

Šviháním procházíme informace o přijatých zprávách podobně jako na webové stránce. Zprávu otevřeme poklepáním na předmětu. Zde máme opět nabídnuty detaily zprávy, nás zajímá hlavně příloha, kterou bychom chtěli stáhnout. Nejrychleji se k ní dostaneme tak, že v rotoru vybereme tlačítka a najdeme tlačítko „Detail“. Švihnutím doprava ještě najdeme rozbalovací tlačítko „Více“ a dál už je slovo „Přílohy“. Dalším švihnutím vpravo se dostaneme na přílohu, po poklepání se otevře nabídka, jako když v jiných aplikacích otevřeme tlačítko „Sdílet“. Nyní si můžeme vybrat, do které jiné aplikace či na úložiště uložíme soubor. Postupujeme stejně, jako v jiných aplikacích.

Zjistili jsme, že takto lze přílohu z určité zprávy uložit jen jednou. Pokud na ni poklepeme opět, okno „Sdílet“ se neotevře a nic se nestane.

Naštěstí ale ve webovém prohlížeči můžeme přílohy ukládat kdykoli potřebujeme.

Znovu připomínáme, že přílohu bychom měli uložit do 90 dnů od přijetí zprávy.

Zprávu zavřeme tak, že přejdeme na poslední prvek na displeji vpravo dole, je to tlačítko „Zpět na seznam“, tím se vrátíme do seznamu zpráv. Kdybychom potvrdili tlačítko „Zavřít“, které se nachází vlevo nahoře, zavřeli bychom datovou schránku a museli bychom ji opět otevřít druhým nepopsaným tlačítkem.

Stejně jako přijaté zprávy, můžeme procházet i odeslané zprávy.

Navigace v aplikaci:

Všechny důležité funkce se otevírají odkazem. Když v rotoru nastavíme pohyb po odkazech, najdeme tyto položky: „Přijaté zprávy“, „Odeslané zprávy“, „Napsat zprávu“, „Nastavení“, „Odhlásit“, „Nápověda“ a „Datové schránky“.

Poslední odkaz je zde zřejmě proto, abychom mohli vybrat jinou datovou schránku, ke které jsme přihlášeni.

Pro spuštění těchto funkcí velmi doporučujeme používat navigaci po odkazech.

Odesílání zpráv

I v aplikaci Mobilní klíč můžeme odesílat zprávy.

Pokud máme otevřenou zprávu, v dolní části obrazovky můžeme najít tlačítko „Odpovědět“. Po jeho poklepání se otevře okno, kde je již vyplněna adresa příjemce a předmět. Máme zde možnost otevřít víceřádkové pole, do něhož můžeme psát text. Ten bude převeden na soubor PDF. Můžeme také vložit přílohu, poklepeme možnost „Ze složky“. Otevře se okno s nabídkou Knihovna fotografií a souborů a složek, které máme v úložištích Disk a iCloud.

Výběr souborů je stejný, jako například v komunikační aplikaci WhatsApp.

Po výběru souboru můžeme potvrdit tlačítko „Odeslat“.

Můžeme také odeslat novou zprávu. Otevřeme odkaz „Napsat zprávu“. Nacházíme se v editačním poli s popiskem: „Hledat jméno, adresu, IČO, ID schránky“. Po poklepání se zobrazí klávesnice. Osvědčilo se nám napsat jedno celé slovo např. příjmení nebo údaj z adresy. Určitě bychom mohli napsat ID schránky. Abychom se dostali k vyhledaným výsledkům, musíme poklepat tlačítko „Hotovo“, které se nachází přímo nad písmenem P na klávesnici.

Pak šviháním doprava procházíme výsledky hledání. Vybrané jméno poklepeme.

V dalším okně musíme vyplnit předmět a jsou tady další editační pole a zaškrtávací políčka jako při odesílání zprávy na webové stránce. Po poklepání tlačítka „Pokračovat“ přejdeme ke kroku, kdy můžeme napsat text a vložit přílohu. Je to stejné jako u odpovědi na zprávu. Odešleme příslušným tlačítkem.

Nastavení

Pokud otevřeme tento odkaz, zobrazí se stejné kategorie nastavení DS jako na webu. Není to tedy nastavení aplikace. I zde sice můžeme měnit funkce datové schránky, mnohem rychlejší je to však na webové stránce (viz kapitola Nastavení).

Závěr

Aplikace Mobilní klíč velmi usnadňuje připojení k datovým schránkám, toto připojení je bezpečnější než použití jména a hesla.

Také umožňuje snadný přístup ke zprávám a máme ji kdykoli po ruce.

Dost velkou nevýhodou je možnost stáhnout přílohu jen jednou.

Přestože umožňuje odesílat zprávy, právě tato činnost je mnohem pomalejší a náročnější než na webové stránce zvlášť s VoiceOverem.

I tak ale majitelům chytrých telefonů tuto aplikaci doporučujeme.

Pro přístup do DS lze v mobilních telefonech používat také aplikaci Datovka. Její používání nedoporučujeme, je špatně přístupná a méně bezpečná.

Bankovní identita

Krátce se zmíníme i o Bankovní identitě. Je to digitální ověření uživatelů bankovních účtů, které se dá použít i pro přístup do portálů státní správy nebo pro přístup do portálů různých firem. Bankovní identita, a.s. je společnost jejími akcionáři je od roku 2020 devět českých bank. (Air Bank, Česká spořitelna, ČSOB, Fio banka, Komerční banka, mBank, MONETA Money Bank, Raiffeisenbank a UniCredit Bank). Pokud tedy využíváte internetové bankovnictví z největší pravděpodobností se do něj přihlašujete Bankovní identitou. Stejným způsobem se tedy můžete přihlásit i do DS.

Portál občana (Portál veřejné správy)

Portál občana je internetová stránka spravovaná MV ČR a jedná se vlastně o rozcestník veřejné správy. Pro přihlášení lze zvolit buď „Identita občana“ nebo „Datová schránka“. Tím se dostaneme na stránku, kde se můžeme dozvědět, co o nás stát ví a případně vybrat konkrétní sekci prostřednictvím, které můžeme komunikovat s úřady anebo zjišťovat různé informace.

Na začátku stránky je odkaz „Portál veřejné správy“, který zastává funkci „Home“ návrat na úvodní stránku. Dále je tlačítko nazvané naším jménem, které nám po potvrzení zobrazí stránku s informacemi o nás.

Poté následuje seznam s šesti odkazy:

  • Profil,
  • Údaje,
  • Datové schránky,
  • Podání,
  • Dokumenty,
  • Kalendář.

Dále je sekce uvozená nadpisem „Moje zprávy“, ve které vidíme poslední zprávy, které nám došli do datové schránky a můžeme zde i pomocí tlačítka „Do datové schránky“ do DS přejít, nebo pomocí tlačítka „Napsat zprávu“ rovnou přejít do formuláře pro vytvoření nové datové zprávy, stejně jako je to v DS.

Následuje sekce uvozená nadpisem „Moje údaje“, ve které se nacházejí kategorie:

  • Moje doklady,
  • ePetice,
  • Registr silničních vozidel,
  • Žádost o voličský průkaz,
  • Katastr nemovitostí,
  • Bodové hodnocení řidiče,
  • Registr obyvatel,
  • Registr živnostenského podnikání,
  • Zdravotní dokumentace.

U každé z těchto kategorií jsou hned vidět základní informace např. Počet dokladů, Počet listů vlastnictví, počet aktivních živnostenských oprávnění a zároveň můžeme vždy potvrdit tlačítko „Více informací“ a dostat se na stránku s podrobnějšími údaji.

Poslední sekce na stránce je uvozena nadpisem „Na úřad online“, kde máme např. kategorie (služby):

  • Očkovací portál,
  • Česká správa sociálního zabezpečení,
  • Elektronický recept,
  • Moje daně…,
  • Úřad práce ČR,
  • Ministerstvo práce a soc. věcí,
  • Novinky na portálu Občana.

Tyto kategorie jsou nazývány jako služby a každá se dá tlačítkem „Odebrat službu…“ odstranit anebo můžeme přes odkaz „Přidat službu“ přidat další kategorii např. Portál konkrétního města třeba „Portál občana města Říčany“ nebo službu „Celní správa“.

Zdroje a zajímavé odkazy

https://info.mojedatovaschranka.cz/info/cs/
https://portal.gov.cz/
https://obcan.portal.gov.cz/prihlaseni
https://www.bankid.cz/o-nas
https://www.mvcr.cz/clanek/portal-obcana.aspx
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-300
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-194
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-193

Článek ke stažení ve formátu PDF

 

2023-03-04

Popis vzoru

Rozbalovací navigační menu je prvek nejčastěji umístěný v záhlaví nebo na boku webové stránky, Který sestává z několika hierarchicky uspořádaných skupin tlačítek nebo odkazů. Odkazy v tomto menu slouží zpravidla jako rozcestník pro navigaci na jiné webové stránky, přičemž ve výchozím stavu se zobrazují jen rozbalovací tlačítka na nejvyšší úrovni, které až po aktivaci odkryjí příslušné odkazy úrovně nižší. Na webu se setkáváme nejčastěji s následujícími dvěma přístupnými variantami rozbalovacích navigačních menu:

  • Varianta A: Na nejvyšší úrovni menu se vyskytují pouze rozbalovací tlačítka, přičemž odkazy na stránky této nejvyšší úrovně jsou dostupné jako první podpoložka až po rozbalení příslušného tlačítka.

  • Varianta B: Na nejvyšší úrovni menu se kromě zmíněných rozbalovacích tlačítek zobrazují rovnou i příslušné odkazy na stránky nejvyšší úrovně.

Ovládání pomocí klávesnice

  • Pro umožnění ovládání navigačního menu pomocí klávesnice je důležité, aby jak rozbalovací tlačítka, tak všechny odkazy menu byly zaměřitelné prostřednictvím tabulátoru. V praxi to znamená, že tlačítka by měla být realizována pomocí elementu <button type=“button“> a odkazy pomocí elementu <a>, přičemž na těchto elementech nesmí být nastaven atribut tabindex se zápornou hodnotou. Pro položky menu je možné použít i jiný element, např. <div> nebo <span>, avšak v takových případech je nutné na nich nastavit atribut tabindex=“0“, čímž jejich zaměřitelnost tabulátorem zajistíte.

  • V momentě, kdy je fokusem zaměřeno rozbalovací tlačítko, by mělo být možné odkrýt nebo skrýt jemu náležící Podpoložky stisknutím mezerníku nebo Enteru.

Požadavky na přístupnost

  • Tlačítka rozbalující podpoložky menu by měla být realizována následovně:

    • Jestliže rozbalovací tlačítko není pojmenováno jako příkaz, např. „Naše služby“ nebo „O nás“, tak by toto tlačítko mělo dynamicky nastavovat atribut aria-expanded na hodnotu „true“ nebo „false“ podle toho, jestli je právě rozbaleno nebo ne. Tento atribut zajistí, že odečítač ohlásí příslušný stav rozbalení sám, není tedy nutné jako součást pojmenování tlačítka uvádět i jeho stav.

    • Jestliže rozbalovací tlačítko jako příkaz pojmenováno je, např. „Rozbalit Naše služby“ nebo „Sbalit Naše služby“ (dle stavu rozbalení), tak by na něm atribut „aria-expanded“ nastaven být neměl.

    • Jestliže je pro rozbalovací tlačítko použita pouze ikona nebo obrázek v podobě elementu <img>, tak by tento element měl být správně pojmenován pomocí atributu alt.

    • Jestliže je pro rozbalovací tlačítko použita pouze ikona nebo obrázek v podobě elementu <svg>, tak by tento element měl být správně pojmenován pomocí atributu aria-label nebo aria-labelledby a dále také pomocí SVG elementu <title> tak, jak je ukázáno níže v sekci „Zdrojový kód“ pro variantu B.

    • Rozbalovací tlačítko by mělo mít nastaveno atribut aria-controls odkazující na element se seznamem odkazů, které toto tlačítko odkrývá.

  • Odkaz v menu, který odpovídá stránce, na níž se uživatel zrovna nachází, by měl mít nastaven atribut aria-current=“true“.

  • Tlačítko nebo odkaz v menu, na kterých je zrovna fokus klávesnice, by prostřednictvím CSS pseudotřídy :focus měly být správně zvýrazněny s ohledem na uživatele, jež pro ovládání nepoužívají myš či jiné polohovací zařízení.

  • Rozbalované seznamy odkazů by měly být implementovány pomocí elementu pro nečíslovaný seznam <ul> s položkami <li> a měly by se v HTML kódu nacházet ihned za tlačítkem, které příslušný seznam odkrývá, tak, aby uživatel při sekvenčním procházení stránky pomocí kurzoru odečítače mohl na daný seznam odkazů snadno přejít.

  • Pokud je v kódu více než jedna navigační oblast, tak by element <nav> měl být pojmenován pomocí atributu „aria-label“ nebo „aria-labelledby“.

Časté chyby

  • Podmenu by se nemělo samovolně rozbalovat při fokusu rozbalovacího tlačítka pomocí klávesnice (tj. při události „onFocus“ na rozbalovacím tlačítku). Takové chování totiž způsobuje, že uživatel klávesnice musí projít všechny rozbalené položky druhé nebo vyšší úrovně, aby se dostal k další položce na úrovni první. Rozbalování podpoložek by se mělo dít výlučně pomocí mezerníku a Enteru.

  • Rozbalovací navigační menu by nemělo mít nastaveno atribut role=“menu“ ani role=“menubar“. Položky menu by dále neměly mít atribut role=“menuitem“. Tyto role se totiž standardně nepoužívají pro navigační menu na webových stránkách, nýbrž pro webové aplikace, kde se často jedná o menu s příkazy nebo funkcemi dané aplikace. Navíc v případě použití těchto rolí je nutné, aby programátor ručně zajistil vlastní ovládání menu pomocí klávesnice s využitím JavaScriptu. Samotná přítomnost těchto rolí totiž ovládání menu nezajišťuje. Jestliže ovládání menu programátor neimplementuje a pouze použije zmíněné role, tak může být navigace na webu pro uživatele klávesnice znemožněna.,

  • Jestliže na rozbalovacích tlačítkách používáte atribut „aria-expanded“, tak dejte pozor na to, aby byl tento atribut na příslušných tlačítkách nastaven na správnou hodnotu už ve výchozím stavu po načtení stránky. Častou chybou totiž je, že atribut „aria-expanded“ je nastavován pomocí JavaScriptu až při interakci s rozbalovacím tlačítkem.

  • Rozbalovací tlačítka by neměla mít nastavený atribut aria-haspopup. Ten se v navigačních menu nepoužívá a je využíván spíše ve webových aplikacích.

Funkční ukázka

Zdrojový kód

HTML

Varianta A

<nav role="navigation">
    <ul class="disclosure-nav">
      <li>
        <button type="button" aria-expanded="true" aria-controls="about-menu">
          O univerzitě
        </button>
        <ul id="about-menu">
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Přehled
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Vedení
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Fakta
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Prohlídky kampusu
            </a>
          </li>
        </ul>
      </li>
      <li>
        <button type="button" aria-expanded="true" aria-controls="admissions-menu">
          Přijímací řízení
        </button>
        <ul id="admissions-menu">
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Žádost
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Školné
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Návštěva
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Prohlídka fotografií
            </a>
          </li>
        </ul>
      </li>
      <li>
        <button type="button" aria-expanded="true" aria-controls="academics-menu">
          Studium
        </button>
        <ul id="academics-menu">
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Školy a fakulty
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Studijní programy
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Online kurzy
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Přehled kurzů
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Harmonogram akademického roku
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Transkripty
            </a>
          </li>
        </ul>
      </li>
    </ul>
  </nav>

Varianta B

<nav role="navigation">
    <ul class="disclosure-nav">
      <li>
        <a href="#mythical-page-content" class="main-link">
          O univerzitě
        </a>
        <button type="button" aria-controls="about-menu" data-expanded="false">
          <svg role="img" width="18" height="16" aria-labelledby="about-button-title" style="forced-color-adjust: auto">
            <title id="about-button-title" data-expanded-label="Sbalit O univerzitě">
              Rozbalit O univerzitě
            </title>
            <polygon stroke-width="0" fill-opacity="0.75" fill="currentcolor" points="3,6 15,6 9,14">
            </polygon>
          </svg>
        </button>
        <ul id="about-menu">
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Přehled
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Vedení
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Fakta
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Prohlídky kampusu
            </a>
          </li>
        </ul>
      </li>
      <li>
        <a href="#mythical-page-content" class="main-link">
          Přijímací řízení
        </a>
        <button type="button" aria-controls="admissions-menu" data-expanded="false">
          <svg role="img" width="18" height="16" aria-labelledby="admissions-button-title"
            style="forced-color-adjust: auto">
            <title id="admissions-button-title" data-expanded-label="Sbalit Přijímací řízení">
              Rozbalit Přijímací řízení
            </title>
            <polygon stroke-width="0" fill-opacity="0.75" fill="currentcolor" points="3,6 15,6 9,14">
            </polygon>
          </svg>
        </button>
        <ul id="admissions-menu">
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Žádost
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Školné
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Návštěva
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Prohlídka fotografií
            </a>
          </li>
        </ul>
      </li>
      <li>
        <a href="#mythical-page-content" class="main-link">
          Studium
        </a>
        <button type="button" aria-controls="academics-menu" data-expanded="false">
          <svg role="img" width="18" height="16" aria-labelledby="academics-button-title"
            style="forced-color-adjust: auto">
            <title id="academics-button-title" data-expanded-label="Sbalit Studium">
              Rozbalit Studium
            </title>
            <polygon stroke-width="0" fill-opacity="0.75" fill="currentcolor" points="3,6 15,6 9,14">
            </polygon>
          </svg>
        </button>
        <ul id="academics-menu">
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Školy a fakulty
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Studijní programy
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Online kurzy
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Přehled kurzů
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Harmonogram akademického roku
            </a>
          </li>
          <li>
            <a href="#mythical-page-content">
              Transkripty
            </a>
          </li>
        </ul>
      </li>
    </ul>
  </nav>

Zdrojový kód ke stažení

Související kritéria úspěšnosti WCAG

Výše popsané implementace rozbalovacích navigačních menu splňují především následující kritéria úspěšnosti Pokynů pro zpřístupnění webového obsahu WCAG (Web Content Accessibility Guidelines):

Použité zdroje informací

Autor: Adam Samec

2023-02-21

Ve čtvrtek 22. 12. 2022 se na sociální síti Clubhouse, v klubu Potměchuť, uskutečnilo dvaadvacáté setkání příznivců moderních informačních technologií.

V tomto zcela netypickém a speciálním vydání jsme se rozhodli pozvat hosty, kteří v Téčku plus buď vystoupili v minulosti, případně naše setkání pravidelně navštěvují. Níže v tomto článku najdete seznam všech hostů, na které se v Podcastu (MP3) z tohoto setkání můžete těšit.

Zvukový kvíz

Rovněž zvukový kvíz (MP3) byl v tomto vydání netypický. Zvuková ukázka, kterou jste měli určit totiž představovala tzv. imaginární kompenzační pomůcku, konkrétně se jednalo o ozvučenou a hlasovým výstupem opatřenou vodní dýmku. Vzhledem k poněkud recesistickému zadání kvízu zvítězili všichni zůčastnění.

Hosté dvaadvacátého vydání Téčka plus

Zde vám přinášíme seznam hostů, které jsme v tomto speciálním vydání přivítali. Kromě níže uvedených mezi nás přišel ještě Radek Pavlíček, avšak z důvodu momentálního výpadku internetového spojení, který měl za následek ztrátu většiny zvukového přenosu jsme rozhovor s ním bohužel nemohli do podcastu zařadit. Pořadí hostů v seznamu je stejné jako pořadí jejich jednotlivých vystoupení ve zvukovém podcastu.

  • Ján Podolinský, předseda Únie nevidiacich a slabozrakých Slovenska
  • Luboš Zajíc, současný prezident Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR
  • Milan Pešák, bývalý prezident Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR
  • Marek Susčík
  • Adam Samec
  • Zdeněk Bajtl
  • Marek Salaba
  • Peter Halada
  • Jiří Mayer
  • Linda Albrechtová
  • Jana Kuklová
  • Lukáš Hosnedl
  • Daniela Thampy
  • Paweł Masarczyk
  • Ondrej Rosík
  • Zdeněk Rybák
  • Nicole Fryčová

Na setkání s vámi při příštím vysílání se těší realizační tým Téčka Plus.

2023-01-17

Ve čtvrtek 24. 11. 2022 se na sociální síti Clubhouse, v klubu Potměchuť, uskutečnilo jednadvacáté setkání příznivců moderních informačních technologií.

Kromě notoricky známých rubrik jsme si v tomto vysílání podrobně posvítili například na nové chytré brýle Envision Glasses a naší pozornosti neunikly ani vcelku převratné novinky aplikačního setu Korvus.

Podrobnější informace o všech probíraných tématech se jako obvykle dozvíte v Podcastu z tohoto setkání.

Pro možnost zodpovězení aktuálního zvukového kvízu či v zájmu obecného přehledu o minulých setkáních, rovněž neváhejte navštívit webovou stránku Téčka plus.

Zvukový kvíz

Ve zvukovém kvízu bylo vaším úkolem uhodnout relativně nový a poněkud krátký zvuk. Jednalo se o zvukové oznámení spouštění u nových modelů iPhonů v kombinaci s operačním systémem iOS 16.

Vítězem z celkem tří správných odpovědí se stal Paweł Masarczyk.

Oznámení a tipy

  • V současné době je Téčko plus kromě jeho domovské stránky k poslechu i v běžných podcastových platformách Apple, Google a Spotify.
  • Pokud se chcete dozvědět užitečné informace o možnostech konzumace placeného obsahu, nenechte si ujít příspěvek Michala Jelínka na toto téma v našem zvukovém podcastu.

Brýle Envision Glasses a zkušenosti z jejich testování

Hlavním tématem jednadvacátého Téčka plus byly nové chytré brýle Envision Glasses, které našemu týmu exkluzivně zapůjčila Půjčovna kompenzačních pomůcek nadačního fondu Světluška.

Všichni zúčastnění se s posluchači podělili o své uživatelské zkušenosti a v závěru debaty došlo i na obecné zamyšlení nad kompenzačními pomůckami tohoto typu.

Další informace o brýlích Envision Glasses se můžete dozvědět například v tomto tematickém článku.

Rokování aneb do roka a do dne

Hostem této rubriky byl Petr Bláha ze společnosti SYMBIO Access devices, který posluchačům poreferoval o nových funkcích braillského zobrazovače b.note. Petrův příspěvek ukázal, že tento zobrazovač oplývá velkým potenciálem, a některé z jeho nových funkcí jsou opravdu překvapivé. Pokud se o novinkách zobrazovače b.note chcete dozvědět více, neváhejte si poslechnout náš zvukový podcast.

Hodinky nebo holínky aneb rozpoznávání odporných termitů

Osvětlování odporných termitů se v tomto vydání ujal Radek Seifert a svým typicky výmluvným a na podrobnosti bohatým stylem posluchačům popsal rozdíly mezi jednotlivými způsoby tvorby hmatové grafiky. Radkův popis byl zároveň doplněn zvukovými ukázkami jednotlivých technologií pro tvorbu hmatové grafiky používaných.

Novinky v aplikačním setu Corvus

Hostem jednadvacátého téčka plus byl Ondrej Rosík, který posluchačům představil nové funkce Corvusu. Kromě přepracované hlavní obrazovky jde například o vlastní vzdálenou správu či komunikační řešení Můj Corvus. Více informací o novinkách v Corvusu si můžete poslechnout v našem zvukovém podcastu.

Závěr

Jestliže vás kterékoliv ze zde zmíněných témat zaujalo, více informací o něm se dozvíte v našem zvukovém podcastu.

Na setkání s vámi při příštím vysílání se těší Realizační tým Téčka plus

2023-01-12

Uživatelé procházející web výhradně pomocí klávesnice, nebo přesněji uživatelé nepoužívající myš či jiné polohovací zařízení, při sekvenční navigaci na webové stránce často narážejí na problém, jak snadno přeskočit opakující se obsah na začátku stránky, jako je její záhlaví nebo množství odkazů hlavní navigace, a jak se tedy dostat přímo na hlavní obsah, který uživatele přednostně zajímá. V tomto článku se zaměříme právě na řešení tohoto problému týkajícího se přístupnosti webových stránek.

Zmíněný problém není jen záležitostí vycházející z praxe, ale má oporu i v Pokynech pro zpřístupnění webového obsahu WCAG (Web Content Accessibility Guidelines),konkrétně v jejich kritériu úspěšnosti 2.4.1: Bypass Blocks. Řešením popsaného problému je tzv. „skip link“, čili odkaz na začátku stránky, který po aktivaci zavede uživatele bezprostředně na její hlavní obsah. I toto řešení je navrhováno a zdokumentováno webovou autoritou W3C a to prostřednictvím   techniky s označením G1, která naplňuje zmíněné kritérium úspěšnosti 2.4.1.

Zrakově postižení uživatelé odečítačů obrazovky na počítačích většinou už mají možnost snadno skákat po určitých strukturálních prvcích webové stránky jako jsou nadpisy nebo oblasti (známé také jako landmarky), což jim do jisté míry umožňuje přeskočit opakující se obsah stránky. Některé odečítače obrazovky pro počítače navíc disponují funkcionalitou umožňující navigaci přímo na hlavní oblast stránky. To vše nicméně jen za předpokladu, že jsou tyto oblasti v HTML kódu správně vyznačeny. Skip linky jsou však důležité především pro následující skupiny uživatelů:

  • Uživatele s motorickým postižením, kteří používají speciální asistivní zařízení umožňující ovládat klávesnici hlavou či různými zpřístupněnými přepínači. Při absenci skip linků jsou tito uživatelé odkázáni na zdlouhavé a náročné opakované navigování po odkazech a jiných aktivních prvcích tabulátorem, než se dostanou k hlavnímu obsahu.

  • Slabozrací uživatelé používající zvětšovače obrazovky, pro něž není snadné při zvětšeném obrazu vizuálně najít hlavní obsah stránky.

  • Uživatelé odečítačů na mobilních zařízeních, které typicky nedisponují jednoduchou možností skákání po oblastech stránky.

  • V HTML kódu by se měl nacházet na samotném začátku stránky tak, aby to byl první prvek, na který uživatel při navigaci pomocí klávesnice narazí.

  • Mělo by být možné jej zaměřit fokusem klávesnice.

  • Měl by být vizuálně skrytý do té doby, než je zaměřen fokusem klávesnice tak, aby ve výchozím stavu vizuálně nerušil nebo nemátl uživatele, kteří jej nepotřebují, ale aby byl zviditelněn především pro slabozraké uživatele nebo pro uživatele s motorickým postižením v momentě jeho potřeby. Toho lze dosáhnout použitím CSS pseudotřídy „:focus“. Navíc zviditelnění skip linku by ideálně nemělo být náhlé, aby vidící uživatele nezaskočilo nebo nemátlo. Pro jeho pozvolné zviditelnění je možné použít CSS animace.

  • Aktivace skip linku by měla přesunout fokus klávesnice na začátek hlavního obsahu stránky.

Zdrojový kód

Níže následuje ukázka a vysvětlení, jak je možné skip link naimplementovat pomocí HTML a CSS.

HTML

Skip link je možné v HTML vytvořit pomocí elementu <a>, který prostřednictvím atributu „href“ odkazuje do stejné stránky na její hlavní obsah. Hodnota atributu „href“ musí začínat znakem mřížky (#) a poté musí následovat hodnota atributu „id“elementu, na který chceme uživatele zavést tak, jak je ukázáno níže:

...

    <body>

      <a href="#main">Přeskočit na hlavní obsah</a>

      ...

      <main id="main" role="main">

        <h1>Hlavní nadpis</h1>

        <p>Zde se nachází hlavní obsah stránky, na nějž vede odkaz ze začátku stránky,

        a který uživatele přednostně zajímá.</p>

      </main>

    </body>

    ...

CSS

Skrytí skip linku dosáhneme pomocí CSS jeho odsunutím nahoru mimo viditelnou oblast webové stránky o potřebnou vzdálenost (v naší ukázce na pozici -60 pixelů absolutně od horního okraje nadřazeného elementu). Navíc pro zviditelnění skip linku v momentě jeho zaměření fokusem klávesnice můžeme použít animaci jeho vertikální pozice (konkrétně CSS vlastnosti „top“) tak, aby plynule pozvolna najel do viditelné oblasti shora a po přesunu fokusu na jiný prvek opět zajel mimo viditelnou oblast.

.skipLink {

    padding: 6px;

    position: absolute;

    top: -60px;

    left: 0px;

    -webkit-transition: top 1s ease-out;

    transition: top 1s ease-out;

    z-index: 100;

}



.skipLink:focus {

    top: 5px;

    -webkit-transition: top .1s ease-in;

    transition: top .1s ease-in;

}

Funkční ukázka

Zdrojový kód ke stažení

Použité a další zdroje informací

Autor: Adam Samec

2022-12-29

Tyflokabinet je již přes 20 let pořadatelem vzdělávacích školení pro pracovníky SONS a jí založených organizací, zejména TyfloCenter a Střediska Dědina, zabývajících se výukou náročných elektronických kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené. Letos jsme se sešli nejprve na Krakovské a posléze ve Středisku Dědina v termínu 25. – 27. října a v hojném počtu 28 účastníků, především lektorů a dalších odborných pracovníků. Zastoupeni byli kolegové z TyfloCenter Brno, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, z Pobytového, rehabilitačního a rekvalifikačního střediska Dědina a z odbočky SONS Zlín.

Druhým rokem nabízíme školení jako akreditovaný kurz pro pracovníky v sociálních Službách. Účastníci tak po splnění podmínek (účast a vědomostní test) získají 20 hodin z 24 povinných - doložených osvědčením.

Kromě očekávatelných témat jako jsou novinky ve speciálním software pro zrakově postižené ať už pro počítače či mobily, kterých se zhostili Z. Bajtl, M. Jelínek, J. Šnyrych, se mohli účastníci seznámit při online přednášce Matěje Plcha s postupem instalace odečítače pro Android Jieshuo, jeho nastavením a základním ovládáním.

Kolegyně ze sociálně právního oddělení SONS Vendulka Baudišová nás provedla některými úskalími při žádání o příspěvek na kompenzační pomůcky, Marek Salaba předvedl práci na Mac s virtualizovanými operačními systémy a také s námi sdílel své zkušenosti s tiskem na braillské tiskárně.

Při přednášce M. Jelínka a M. Salaby jsme se Dozvěděli, co nás z pohledu zrakově postiženého uživatele čeká ve Windows 11 a jak co nejlépe optimalizovat nastavení pro co nejpohodlnější využívání.

Gábina Drastichová – ředitelka nadačního fondu Českého rozhlasu – Světluška nás seznámila s nabídkou a provozem půjčovny kompenzačních pomůcek. Setkání krom jiného povede k bližší návaznosti společných aktivit. Půjčující náročných pomůcek získají kontakt na lektora ze svého kraje, který může uživatele s prací s danou pomůckou proškolit.

Jára Tichý z Plzeňského TyfloCentra si pro nás připravil zajímavé porovnání práce na internetu se zvětšováním ve Windows a Mac OS.

Total Commander je velké téma Jirky Fenze, který seriálem v časopisu Téčko seznamuje čtenáře s jeho výhodami. O některých z nich popovídal s praktickými ukázkami i nám. Jeho druhým tématem byl e-mailový klient Thunderbird: jak ho nastavit a používat pro co nejlepší práci se speciálním software pro zrakově postižené.

Zdenek Bajtl letos žije přidáním nové funkcionality nejen do aplikace CG Transit, PŘESTUPUJ. Ta uživatelům umožní při cestování získat textový popis trasy v přestupních uzlech. Přiblížil nám její implementaci a možné využití.

S novinkami ve svých produktech nás přišli seznámit i zástupci firem dodávajících pomůcky: Galop, Spektra a Symbio.

Jak je vidět, tři dny byly nabyté informacemi. Naše setkávání má ovšem velký význam zejména ve výměně zkušeností s pomůckami, výukou, uživateli služeb. Po všech přednáškách tak společně trávíme čas povětšinou sdílením zážitků, zkušeností, dotazů z naší praxe.

Poděkování

Děkujeme účastníkům za účast a věrnost, kolegům za přípravu a jednotlivé prezentace a firmám Galop a Spektra za finanční podporu.

2022-12-27

Obecně platí, že webová stránka nebo aplikace by měla být navržena tak, aby zprostředkovala co možná nejpodobnější dojem či informace jak uživateli, který odečítač obrazovky nepoužívá, tak tomu, kdo jej používá. Nicméně občas vyvstane potřeba nějakou část obsahu skrýt výhradně před tou či onou skupinou uživatelů. V tomto článku se proto zaměříme na to, jak správně skrýt určitý obsah podle toho, komu má být obsah poskytnut a komu ne.

Skrývání obsahu jen před vidícími uživateli

Začněme tím, kde správné řešení není tak nasnadě. Případy, kdy chceme, aby nějaký obsah byl poskytnut jen uživateli odečítače obrazovky, ale vidícím uživatelům ne, jsou například následující:

  • Vizuálně skrytý odkaz na úplném začátku stránky pro přeskočení na její hlavní obsah, tzv. skip link.

  • Vizuálně skryté nadpisy, kdy chceme aby tyto sloužily jako jakési navigační kotvy, na které může uživatel odečítače snadno přeskočit, ale jež by na stránce z hlediska vizuálního designu vadily.

  • Využití CSS pseudotřídy „:after“ pro automatické přidávání vizuálně skrytých textových popisků k odkazům na stránky otevírající se v novém okně nebo k odkazům na soubory ke stažení. Tyto popisky zastupují ikonky sloužící pro stejný účel vidícím uživatelům.

V zásadě fungují minimálně dvě techniky, jak pomocí CSS nějaký prvek na stránce skrýt před vidícími uživateli, ale jak zároveň předejít tomu, aby takové prvky ignoroval také odečítač obrazovky. Jako nejpřímočařejší řešení by nás totiž mohlo napadnout u požadovaného prvku nastavit, ať už prostřednictvím  CSS nebo HTML, nulovou šířku, výšku nebo obojí. Takové nastavení však způsobí, že i odečítač obrazovky bude tento prvek považovat za skrytý a nebude jej číst. Zmíněné dvě techniky, jak obsah skrýt jen vizuálně jsou následující:

  1. Posunout daný prvek daleko mimo obrazovku, například pomocí CSS vlastnosti „left“, kdy této vlastnosti nastavíme nějakou vysokou zápornou hodnotu. Toto řešení se většinou nedoporučuje z toho důvodu, že styly pro pozicování mohou být u uživatele zakázány.

  2. Oříznout prvek pomocí CSS vlastností clip-path a clip tak, aby z prvku nic vizuálně nezbylo . Toto je pravděpodobně nejjistější a doporučované řešení.

Výsledná CSS třída, kterou můžeme aplikovat na element, jež chceme zpřístupnit jen uživatelům odečítačů pak může vypadat následovně:

.srOnly {

    clip: rect(1px, 1px, 1px, 1px);

    clip-path: inset(50%);

    height: 1px;

    width: 1px;

    margin: -1px;

    overflow: hidden;

    padding: 0;

    position: absolute;

}

Skrytý obsah odkazovaný přes atributy „aria-labelledby“ nebo „aria-describedby“

Do kategorie obsahu skrytého jen před vidícími uživateli lze zahrnout i případ, kdy nějaký prvek sice skryjeme před všemi uživateli přes CSS vlastnost „display: none“, „visibility: hidden“ či jinou metodou, avšak odkážeme na něj prostřednictvím atributu aria-labelledby nebo aria-describedby. Takový prvek nebude viditelný vidícími uživateli ani čitelný kurzorem odečítače, avšak bude ohlášen odečítačem v momentě přesunutí fokusu klávesnice na element, na kterém je atribut „aria-labelledby“ nebo „aria-describedby“ nastaven.

Tuto techniku využijeme například, když chceme k určitému elementu ve formuláři uživatelům odečítačů přidat nějaký text vysvětlující okolnosti nebo kontext, jež je zřejmý jen vizuálně.

Skrývání obsahu jen před odečítači

Až na níže uvedené výjimky, atribut pro skrytí HTML elementu před odečítači, který v nejčastějších případech hledáme, je aria-hidden=“true“. Tento atribut se používá typicky v případě, chceme-li před odečítačem skrýt obsah okolo modálního dialogu a dále například pro skrývání obrázků, jak je popsáno v následující sekci.

Jak správně skrývat dekorativní nebo nadbytečné obrázky?

Existují dva následující doporučené způsoby, jak před odečítači úplně skrýt obrázek, který má jen dekorativní účel (například grafický banner stránky), nebo který zprostředkovává informaci, jež je duplicitní vzhledem ke kontextu daného obrázku (například graf, jehož popis je uveden v okolním textu) nebo ikona trojúhelníku s vykřičníkem následovaná chybovou hláškou:

  • První možností skrývání je nastavit obrázku atribut „alt“ na prázdnou hodnotu. Pozor na to, že atribut „alt“ s prázdnou hodnotou není ekvivalentem odstranění tohoto atributu. Při odstranění „alt“ atributu totiž bude obrázek odečítačem rozpoznán, a to jako grafika, které chybí pojmenování.

  • Druhou možností skrývání je nastavit na obrázku atribut aria-hidden=“true“, přičemž obrázek může mít zároveň nastavený také atribut „alt“ na neprázdnou hodnotu. Tento způsob skrývání obrázku je dobré volit v případech, kdy z nějakého důvodu chceme, aby byl obrázek pojmenovaný, ale přesto skrytý před odečítači. Tím důvodem může být optimalizace pro vyhledávače (SEO) – můžeme například chtít pojmenovat logo v hlavičce stránky, aby si vyhledávače spárovaly obrázek loga s názvem stránky nebo společnosti, ale aby odečítače takový obrázek ignorovaly.

K čemu jsou pak dobré atributy role=“presentation“ a role=“none“?

Atribut role=“presentation“, popřípadě jeho ekvivalent role=“none“, neslouží ke skrývání celého elementu před odečítačem, ale jen k skrytí jeho sémantiky, přičemž toto funguje jen u elementů, které nejsou zaměřitelné fokusem (například tedy u nadpisů, tabulek, seznamů nebo obrázků). V praxi se tento atribut používá v následujících případech:

  • Na elementu <table> k odstranění sémantiky tabulky, která má sloužit jen pro rozvržení stránky, kdy nechceme, aby odečítač stránku uživateli interpretoval jako tabulku.

  • K odstranění sémantiky strukturálních HTML elementů, například <li>, které slouží jako záložní řešení při absenci podpory specifikace ARIA během implementace složených komponent využívající role jako jsou „menu“, „tablist“ nebo „tree“. Příkladem takového použití role „presentation“ nebo „none“ je implementace navigačního menu otevíraného tlačítkem.

Skrývání obsahu před všemi uživateli

Typickými příklady obsahu schovaného před všemi uživateli jsou dočasně skrytá rozbalovací menu, dialogy nebo panely záložek. Nejčastější techniky skrývání jsou pak následující:

  • Aplikování CSS vlastnosti „display: none“.

  • Nastavení atributu hidden na HTML elementu.

  • Aplikování CSS vlastnosti „visibility: hidden“.

Použité a další zdroje informací

Autor: Adam Samec