Seeing Assistant Home – všestranný mobilní pomocník

Mobilní aplikace Seeing Assistant Home, kterou dále pro stručnost budeme označovat SA Home, je jednou ze série speciálních asistenčních aplikací pro zrakově postižené od polské společnosti Transition Technologies. Aplikace je zajímavá tím, že obsahuje širokou škálu funkcí postavených na analýze obrazu z kamery mobilu. Konkrétně jde o rozpoznávání čárových kódů a QR kódů včetně přiřazování vlastních popisků, čtení NFC, detekci světla, rozpoznávání barev, kamerovou lupu a nejnovější verzi i čtení tištěného textu.

Samozřejmě, že téměř všechny tyto funkce jsou porůznu dostupné i v jiných aplikacích, výhodou SA Home je ale to, že zde máme vše v rámci jediné aplikace, která je navíc dostupná pro iOS i Android a díky projektu Tyflokabinetu podpořeného ze sbírky Světluška bylo možné aplikaci též plně lokalizovat včetně její nápovědy. SA Home tedy může sloužit jako univerzální řešení prom zrakově postižené uživatele všech možných mobilů a odpadá u něj jazyková bariéra, která jinde může vadit např. při hlášení rozpoznaných odstínů barev v angličtině a samozřejmě i v mnoha dalších situacích. Níže si postupně popíšeme, co vše SA Home umí. Nejvíce pozornosti budeme věnovat práci s čárovými a QR kódy, která je v SA Home poměrně propracovaná.

Instalace a první spuštění

Aplikace dříve existovala ve dvou variantách. Varianta SA Home Lite byla k dispozici zdarma, měla ale některá funkční omezení, oproti tomu placená varianta SA Home, kterou bylo možné pořídit za cca 60 Kč, fungovala plnohodnotně. Momentálně lze ale zdarma instalovat i plnohodnotnou aplikaci SA Home. Vývojář k tomu v Google Play uvádí, že zpoplatněná může být až nějaká další vydaná verze. Aktuálně si tedy můžeme neomezeně vyzkoušet veškeré funkce bezplatně a možná, že po nějaké aktualizaci budeme časem donuceni do dalšího používání aplikace investovat oněch 60 Kč.

SA Home tedy můžeme nainstalovat standardním způsobem z App Storu či z Google Play. Aplikace po nás při prvním spuštění bude vyžadovat souhlas s podmínkami jejího používání a eventuálně též přístup ke kameře mobilu. A pak už se můžeme pustit do průzkumu jejich funkcí.

Všechny funkce lze otevřít z hlavní obrazovky SA Home, kde jsou uspořádané v přehledném menu. První položkou menu je možnost zapnout ovládání aplikace hlasovými příkazy. to si necháme na později a teď si projdeme vše ostatní, co SA Home umí.

Rozpoznávání zboží pomocí čárových kódů

První položka v nabídce funkcí je Naskenovat kód. Poklepeme-li na ni, otevře se obrazovka s náhledem kamery a režim skenování je indikován i mírným pípáním v sekundových intervalech. Na obrazovce je několik tlačítek pro nastavení skenování, z nichž je pro rozpoznávání zboží důležité, abychom měli položku Read nastavenou na Off. Tím dosáhneme toho, že aplikace nebude číst číslo kódu, ale bude podle něj název zboží automaticky vyhledávat na internetu. Nyní můžeme před kameru vložit jakýkoli čárový kód, a aplikace by jej měla detekovat.

Identifikace zboží funguje tak, že jakmile aplikace zaznamená celý kód v záběru a přečte jej, zavibruje a ze skenovací obrazovky přejde na webovou stránku s výsledky vyhledávání daného kódu Googlem. Mezi výsledky bude zpravidla hned první nalezený odkaz obsahovat název daného zboží, takže rychle zjistíme, co jsme naskenovali. Gestem Zpět se můžeme opět vrátit na skenovací obrazovku a skenovat další předmět s čárovým kódem, který chceme rozpoznat.

Praktická použitelnost, myslím, hodně závisí na tom, zda člověk alespoň trochu vidí na skenovaný předmět, aby jej mohl správně umístit a natočit před kameru, nebo aby získal praxi, jak toto co nejefektivněji dělat úplně bez zrakové kontroly. Doporučuje se předměty skenovat z alespoň 30centimetrové vzdálenosti, aby kamera zabírala dostatečně velký prostor. Předmět je potřeba pod kamerou postupně natáčet ze všech stran, dokud mobil nezavibruje, což je známka toho, že kód byl konečně odhalen.

Jakožto uživateli se zbytky zraku, který vidí na to, zda má daný předmět opravdu v záběru kamery, se mi docela úspěšně daří skenovat nejrůznější potraviny, drogistické zboží či léky. Detekce čárového kódu je vcelku spolehlivá, ať už jde o krabičky, plechovky, kelímky či lahve a ať už je kód na papíře či plastu. Jen čas od času se mi stalo, že po naskenování byly zobrazeny výsledky vyhledávání Googlu pro nějaký zcestný dotaz a nikoli pro korektní číslo čárového kódu. V takovém případě většinou pomohlo zkusit kód naskenovat znovu.

Popisování předmětů vlastními kódy

Kromě rozpoznávání standardizovaných čárových kódů na zboží si můžeme v aplikaci vytvářet i libovolný počet svých vlastních kódů. Kódy si vytiskneme a nalepíme jako štítky na jakékoli předměty. V aplikaci každému kódu přiřadíme svůj textový popisek a když potom mobilem kód na předmětu naskenujeme, mobil nám příslušný popisek přečte. Můžeme si takto doma oštítkovat např. šanony či složky s dokumenty nebo třeba sklenice se zavařeninami.

Vlastní kódy mohou být buď čárové nebo QR kódy. Použití obou druhů kódů je v SA Home velmi podobné, takže není třeba lámat si příliš hlavu, čím se tyto dva typy kódů liší. Rozdíl je nakonec hlavně jen ve vzhledu vytištěných kódů. Čárový kód je v podstatě obdélníková oblast, ve které jsou zleva doprava na celou výšku obdélníku vedle sebe v různých rozestupech různě silné svislé čáry. Právě tloušťka a vzdálenosti čar v sobě kódují nějaké dlouhé číslo, které slouží jako identifikátor kódu. Oproti tomu QR kód je čtvercová oblast, která obsahuje matici různě rozmístěných a opět i různě velkých čtverečků. V nich může být zakódované zase nějaké číslo, ale i text či další informace.

Dost ale teorie, podívejme se, jak to v SA Home uděláme prakticky. Nejprve si musíme svoje kódy vytvořit a přiřadit jim popisky a následně je vytisknout a nalepit na předměty. Popíšeme si to právě na QR kódech.

Pro vytvoření kódů přejdeme v hlavním menu aplikace do položky Kódy. Zde najdeme tlačítka Mé QR kódy a Mé čárové kódy, kterými se lze dostat do seznamu kódů, jež jsme si dříve vytvořili a přiřadili jim popisky. My teď poklepeme na tlačítko Mé QR kódy. Otevře se obrazovka, kde můžeme starší kódy upravovat či mazat. My zde ale poklepeme na tlačítko Vytvořte nový QR kód. Otevře se textové pole, do něhož zadáme popisek přiřazený ke kódu a kód je vytvořen. Kódů si takto můžeme vytvořit libovolný počet.

Když máme všechny potřebné QR kódy hotové, poklepeme v seznamu kódů na všechny, které chceme vybrat k tisku, poklepeme na tlačítko Akce a dále na volbu Odeslat e-mailem. Zadáme svou vlastní e-mailovou adresu a kódy nám přijdou e-mailem do počítače jako dokument PDF, který vytiskneme. Vytištěné a nastříhané štítky si potom nalepíme na předměty, které chceme označit a máme hotovo.

Když potom budeme chtít pomocí mobilu předmět rozpoznat, budeme postupovat stejně jako při skenování čárových kódů na zboží. Nezobrazí se nám ale výsledky hledání kódu v Googlu, ale přímo štítek, který jsme kódu přiřadili. Aby vše bylo ještě rychlejší, lze nyní na obrazovce skenování přepnout volbu Read off na Read on a SA Home nám bude hlasem štítky kódů oznamovat okamžitě, jakmile budou v záběru kamery.

Textové popisky vlastních kódů, ale i standardních čárových kódů na zboží si můžeme libovolně měnit, můžeme si nechat vygenerovat celý arch svých vlastních čárových kódů a našli bychom ještě další možnosti, které v této oblasti SA Home nabízí. Vše je samozřejmě srozumitelně popsáno v českém tutoriálu k aplikaci.

Skenování NFC

SA Home nabízí vedle označování předmětů papírovými štítky ještě alternativní možnost a sice použití značek s NFC čipem. Štítky si v tomto případě nemůžeme pořídit prostým vytištěním na tiskárně, ale museli bychom si zakoupit speciální NFC značky, které lze opět připevnit na libovolné předměty. Za použití možnosti Naskenovat NFC v hlavním menu aplikace bychom potom mohli rozpoznávat předměty označené těmito elektronickými štítky. Každému štítku lze opět přiřadit libovolný popisek.

Při skenování NFC se nepoužívá kamera, ale speciální čtečka v mobilu, která NFC značku zachytí při přiblížení na vzdálenost několika centimetrů. Jde o stejnou technologii, se kterou se běžně setkáváme při bezkontaktním placení kartou.

Každopádně označování papírovými čárovými a QR kódy bude asi mnohem častěji používané, protože je má k dispozici každý, kdo má přístup k běžné počítačové tiskárně.

Rozpoznávání barev (jen v iOS)

Další položkou hlavního menu aplikace lze otevřít obrazovku s náhledem kamery, na které nám SA Home bude neustále hlásit, na jakou barvu kamera směřuje. Obdobnou funkci známe i z některých jiných aplikací, takže asi už tušíte, že i v SA Home má rozpoznávání barev své limity. Výsledky jsou vždy hodně ovlivněny okolním osvětlením, tím, zda si v danou chvíli nestíníme, zda předmět neobsahuje směs více barev atd. atd.. Při používání si tedy musíme být vědomi těchto omezení a výsledky musíme brát trochu s rezervou. I tak se tato funkce může v některých situacích hodit a výhodou SA Home je, že nám barvy hlásí hezky česky a nemusíme si lámat hlavu s anglickými výrazy pro různé odstíny.

Detektor světla

Další položka hlavního menu funguje také očekávatelným způsobem. Když ji aktivujeme, začne mobil vydávat souvislý zvuk, jehož výška závisí na množství světla, které v daném směru zachycuje kamera – čím více světla, tím vyšší zvuk. Pro uživatele, kteří jsou s hudebním sluchem na štíru, je šikovné, že lze zapnout také indikaci množství světla vibracemi, ale hlavně, že je na obrazovce zobrazováno i v procentech, což je daleko přesnější údaj než několik tónů o různé výšce.

Nevidomý člověk si tak může ověřit, zda v místnosti svítí, případně kde v místnosti je zdroj světla a podobně.

Lupa

Tato funkce umožňuje slabozrakým použít mobil jako jednoduchou kapesní kamerovou lupu. Téměř přes celou obrazovku je zobrazen zvětšený obraz z kamery. Vespod jsou tlačítka Zvětšení, Jas a Kontrast, jimiž je možné zobrazit posuvníky pro nastavení příslušných parametrů lupy. Dále zde najdeme tlačítko Barva pro výběr kontrastního barevného filtru a tlačítko Zmrazení, jímž můžeme aktuální obraz zachytit a dále si ho v klidu prohlížet.

U iPhonů se nabízí srovnání této funkce s nástrojem Lupa, který je přímo součástí systému. Lupa v SA Home má možná o trochu těžkopádnější ovládání a nabízí menší škálu úrovní zvětšení. Na druhou stranu umožňuje přepnout na přední kameru, takže lze potom mobil využít i jako zvětšovací zrcátko, a zajímavou vychytávkou je i rychlé přepínání přisvětlovací diody pomocí zatřesení mobilu.

Každopádně minimálně pro slabozraké uživatele Androidu může být funkce Lupa v SA Home velmi zajímavá, protože zde alternativa přímo na úrovni systému není.

Čtení textu

Poslední funkcí SA Home je čtení textu, který aplikace rozpozná v záběru kamery. Tato funkce je v hlavním menu reprezentována položkou Detekovat text, resp. Text detector v Androidu. Jde o novou funkci aplikace, jejíž volby ještě nebyly lokalizovány. Na obrazovce Detekce textu je důležité tlačítko Auto read. Jím se dá zapnout či vypnout, zda je text čten okamžitě, když se ocitne v záběru kamery. Pokud máme tuto možnost vypnutou, je hned vedle tlačítko Read. Tím můžeme text před kamerou vyfotit ručně, a poté je přečten. Celkově lze říci, že rozpoznávání a čtení textu je v některých alternativních aplikacích přesnější. Snad tedy tuto novou funkci v SA Home čeká v dalších aktualizacích aplikace ještě vylepšení.

Hlasové příkazy

Prošli jsme již všechny funkce, které nám SA Home nabízí. Na konci hlavní nabídky nám zbývá už jen položka Nastavení, pomocí níž si můžeme přizpůsobit konfiguraci aplikace, a položka Více, přes kterou se dostaneme k tutoriálu a kontaktům na vývojáře.

Vrátíme se ale úplně na začátek obrazovky, kde je tlačítko Hlasové příkazy. Můžeme si všimnout, že na obdobné tlačítko narazíme na začátku nejen hlavní obrazovky, ale úplně všech obrazovek aplikace SA Home.

Tímto tlačítkem lze tedy na libovolné obrazovce spustit režim, ve kterém nám aplikace naslouchá, a my můžeme říci, co právě potřebujeme provést. Např. příkazem „Naskenovat kód“ se okamžitě dostaneme do skenovací funkce, příkazem „Lupa“ samozřejmě do zvětšovací funkce a příkazem „Hlavní menu“ do hlavní obrazovky aplikace. Užitečný je také příkaz „Hlasové příkazy“, protože po jeho vyslovení se zobrazí seznam všech příkazů, které v aplikaci můžeme používat.

U iPhonů lze hlasové příkazy zadávat dokonce bez vyhledání a poklepání na tlačítko Hlasové příkazy, stačí jen kdykoli kamkoli poklepat dvěma prsty a následně příkaz vyslovit.

Závěrem

Seeing Assistant Home je opravdu všestranný nástroj, který mohou využívat jak majitelé iPhonů, tak i uživatelé nejrůznějších mobilů s Androidem. Zřejmě nejpropracovanější funkcí aplikace je využívání čárových a QR kódů ať už pro rozpoznávání zboží nebo pro vytváření vlastních popisků. Ale i většina dalších funkcí aplikace se může v praktickém životě hodit. Jejich předností oproti alternativním možnostem je též česká lokalizace celé aplikace. Seeing Assistant Home tedy určitě obohacuje nabídku elektronických nástrojů, které zrakově postiženým usnadňují každodenní život.

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací

• Seeing Assistant – Transition Technologies
• Seeing Assistant Home v App Storu
• Seeing Assistant Home v Google Play

Téčko je příloha časopisu Zora o technice pro zrakově postižené. Předplatitelům v ní přinášíme recenze nových pomůcek, informace o přístupných aplikacích a elektronických službách, zpravodajství ze zajímavých akcí, které se přístupné technice věnují, a mnoho dalšího z tohoto oboru.

Pokud vás technologie pro uživatele se zrakovým postižením zajímají, můžete se nyní v rámci akce Týden s Téčkem zúčastnit pestré ochutnávky z letošní tvorby časopisu. Když se do Týdne s Téčkem zapojíte, zdarma obdržíte v týdnu od 7. prosince postupně sedm vybraných článků Téčka z letošního roku.

Budete se tak mimo jiné moci jejich prostřednictvím seznámit se zajímavými novinkami z největší americké konference o asistivních technologiích CSUN, která letos v březnu proběhla v Anaheimu, a podíváme se také na vše důležité, co prošlo podzimní českou online konferencí Agora. V článku o zbrusu nové přístupné audio hře Důkaz 111 zjistíte, jak se prostřednictvím svého chytrého mobilu můžete stát policistkou zapletenou do velmi podivného případu a bude jen na vás, jak v něm obstojíte. Ve velkém rozhovoru s dlouholetým vedoucím Knihovny digitálních dokumentů Zdeňkem Bajtlem, který v Téčku vyšel u příležitosti jeho životního jubilea, se ohlédneme nejen za Zdeňkovou cestou k asistivním technologiím, ale probereme i historii a současnost KDD. Mezi vybranými články bude i praktický návod, jak si ve video přehrávačích zapnout hlasové čtení titulků u filmů a nebude chybět ani přehled krátkých zpráv a zajímavostí z internetových médií, který v Téčku jednou měsíčně publikujeme.

Jak se do Týdne s Téčkem zapojit?

Stačí, když do 6. prosince zadáte svou e-mailovou adresu do online formuláře Týdne s Téčkem nebo když adresu sdělíte e-mailem na snyrych@braillnet.cz. Adresa bude využita výhradně jen k zaslání vybraných článků časopisu a k informaci, jak si Téčko v případě vašeho zájmu můžete předplatit na rok 2020.

Věříme, že vám akce Týden s Téčkem přinese některé zajímavé informace z oblasti technologií pro zrakově postižené a stanete-li se pravidelnými odběrateli Téčka, rádi s vámi budeme celý příští rok sdílet informace o všem novém, co se v oboru přístupné techniky odehrává. Pokud by vaši přátelé a známí akci Týden s Téčkem také využili, určitě jim tuto informaci předejte.

Za časopis Téčko redaktor Jan Šnyrych.

O časopisu Téčko

Technická příloha časopisu Zora má již více jak dvacetiletou tradici. Od roku 2016 ji čtenáři získávají pod názvem Téčko buď formou e-mailových zpráv, digitálního dokumentu nebo v audio verzi. Každoročně v Téčku vyjde více než padesát článků. Mezi důležitými letošními tématy se objevily například informace o fyzických či online akcích (konference NVDACon, Agora či INSPO), o nových pomůckách na českém trhu (např. nový ozvučený dotykový mobil BlindShell Touch), o přístupných hrách (The Last of US II, Důkaz 111), o užitečných mobilních aplikacích (navigace Lazarillo, metronomy pro chytré mobily nebo čtečky čárových kódů) a mnoho dalšího.

Související odkazy

• Formulář pro přihlášení k akci Týden s Téčkem (https://forms.gle/WFZeMg3edzhGdjYD7)
• Domovská stránka časopisu Téčko

Novinky v přístupnosti macOS 11 Big Sur - 2. díl – Obecné změny a nové Macy s čipem M1

První díl tohoto dvoudílného článku nám poodhalil nové funkce v zpřístupnění systému macOS 11 Big Sur. Nyní se zaměříme na změny, které nejsou primárně cílené na těžce zrakově postižené, ale které však na ně mají znatelný dopad, a jako bonus si přiblížíme ve stručnosti také vše podstatné, co se týká nové řady Maců s čipy M1, které jdou s novým systémem ruku v ruce.

Ovládací centrum

Jednou z největších obecných novinek v systému macOS Big sur pro uživatele odečítače VoiceOver je Ovládací centrum, do něhož je možné se dostat přes ikonku v doplňkových nabídkách přístupných pomocí kláves VO + M dvakrát po sobě. Ovládací centrum v macOS je podobné tomu, které známe ze systému iOS či iPadOS. Nenajdeme tu tedy nic moc navíc oproti volbám, jež jsou dostupné přes klasické doplňkové nabídky nebo přes mediální klávesy v horní řadě klávesnice. Za zmínku stojí snad jen to, že přes toto nové Ovládací centrum je možné rychleji přepnout různá nastavení, například režim Nerušit nebo AirDrop. I nastavení funkce Nerušit a AirDrop však lze přidat jako ikonky také do doplňkových nabídek a to přes Předvolby systému, když v nich otevřete část nazvanou „Dock a řádek nabídek“, kde lze nakonfigurovat, pozapínat či vypnout zobrazování ikonek nejrůznějších ovládacích prvků v doplňkových nabídkách.

Do ovládacího centra je možné se rychle dostat také přes novou zkratku VO + Shift + O . Když tedy chcete jen něco rychle přepnout, například Wi-Fi, tak může být postup přes Ovládací centrum o pár kroků rychlejší, než klasicky přes doplňkové nabídky. Ovládací centrum však neslouží čistě jen pro přepínání stavů zapnuto či vypnuto. Když totiž na některém prvku stisknete VO + Command + mezerník, tak vyvoláte menu s položkou „Zobrazit podrobnosti“, která odhalí další akce. Tyto akce ale opět často tuplují to, co je již dostupné po vyvolání menu na doplňkových nabídkách.

Některé další obecné novinky

• Byla navrácena uvítací znělka při zapnutí či restartování počítače. Tuto staronovou znělku bylo sice možné zapnout i před příchodem macOS Big Sur pomocí Terminalu podle tohoto náročnějšího návodu, avšak v Big Sur je možné ji vypnout či zapnout snadněji, a to když zabrouzdáte do Předvoleb systému do části „Zvuk“ na kartu „Zvukové efekty“ a změníte volbu nazvanou „Přehrát zvuk při startu“.

• Některé zvuky systému i VoiceOveru byly pozměněny nebo přidány. Například slovní informaci o stisknutí prvku pod kurzorem VoiceOveru nyní nahradil zvuk, který je velmi podobný zvuku pro stejnou akci v systému iOS.
• Některé Nastavení týkající se hodin, jako třeba periodické ohlašování času, bylo v Předvolbách systému přesunuto do části „dock a řádek nabídek“, kde toto nastavení najdeme po zvolení položky „Hodiny“ v tabulce nacházející se v levé části okna.
• V aplikaci Diktafon je možné nyní nahrávky třídit do složek a je k dispozici funkce „Vylepšit“, která potlačí v nahrávce rušivé zvuky na pozadí a ozvěnu. Nutno ale dodat, že přesouvání nahrávek do složek a vytvoření první složky není zatím v macOS přístupné.
• Zálohy systému a souborů přes funkci Time Machine je nyní možné ukládat na disk v moderním souborovém systému APFS, který již dříve nahradil předchozí souborový systém HFS+. Tato změna by mimo jiné měla přinést až téměř třikrát vyšší rychlost pro zálohování souborů.

Přechod na vlastní čip M1 a jeho výhody

Se systémem macOS Big Sur se pojí jedna významná novinka a to, že Apple v tomto systému poprvé přichází s podporou nových vlastních čipů označovaných jako M1 z rodiny čipů nazvané Apple Silicon, která by měla během dvou let v Macích postupně nahradit doposud používané čipy založené na architektuře Intel x86. Tyto nové čipy jsou založené na architektuře ARM a jsou podobné čipům, které Apple již delší dobu používá v případě jeho dalších zařízení jako iPhone, iPad či Apple Watch. Apple si od tohoto přechodu na Macu slibuje vyšší výkon, menší spotřebu energie, hlubší integraci softwaru s hardwarem a také užší provázání se systémem iOS a iPadOS, neboť tyto nové čipy umožňují aplikacím určeným původně pro systém iOS a iPadOS běžet bez náročnějších modifikací ze strany vývojářů také v systému macOS.

Pro uživatele VoiceOveru je tedy nasnadě otázka, zda můžeme na těchto nových Macích očekávat velký příliv iOS a iPadOS aplikací, které jsou na mobilní platformě mnohdy přístupnější či přehlednější než jejich desktopová varianta pro macOS, jmenujme například aplikace pro mobilní bankovnictví a aplikace Facebook nebo oblíbené komunikátory jako je WhatsApp či Facebook Messenger, případně čtečky elektronických knih jako Voice Dream Reader. Bohužel odpověď není zas tak positivní, jak by se mohlo zprvu zdát. Vývojáři si totiž budou moci zvolit, jestli jejich iOS a iPadOS aplikace v obchodě Mac App Store nabídnou k dispozici nebo ne, a někteří, včetně společností Facebook a Google, tyto své aplikace v obchodu pro platformu Mac skutečně bohužel zatím neuvádějí . Nezbývá tak, než jen doufat, že tito vývojáři tak zatím činí jen z důvodu přípravy těchto aplikací pro desktopové prostředí, a že se časem rozhodnou aplikace zpřístupnit v ne příliš překopané podobě také pro systém macOS.

Aby bylo jasno, tak doplňme, že přechod na novou architekturu čipů neznamená, že bychom na dotčených počítačích Mac nemohli vůbec provozovat aplikace vyvinuté pro předchozí architekturu Intel x86. Jak ve svém článku zmiňuje například Benjamin Levíček, tak o efektivní běh většiny těchto aplikací se totiž postará emulační software nazvaný Rosetta 2, podobně, jak tomu bylo dříve, když Macy přecházely z architektury procesorů PowerPC na architekturu Intel. Nicméně i s technologií Rosetta 2 se najdou na Intelu založené aplikace, které na těchto Macích nespustíme. Konkrétně se bude jednat o aplikace, jež vyžadují rozšíření jádra systému, a dále o aplikace pro virtualizaci operačních systémů s architekturou x86.

Provozování Windows na Macích s novými čipy M1

Přechod na novou architekturu čipů má však i svou značnou stinnou stránku. Nové Macy s těmito čipy totiž z důvodu odlišné architektury již neumožňují běh Windows 10 na druhém diskovém oddílu přes takzvaný Boot Camp. To je poměrně špatná zpráva, neboť Windows přes Boot Camp jsou na Macu využívány mnohými zrakově postiženými uživateli z důvodu špatné přístupnosti nebo nedostupnosti některého softwaru v systému macOS, například jde o aplikace z balíku Microsoft Office jako Word či Excel, o programy pro výuku matematiky nebo o počítačové hry.

Teoreticky by sice Macy s novými čipy mohli provozovat speciální verzi systému Windows nazvanou Windows on ARM, která je určena pro procesory založené na architektuře ARM, dle vyjádření Applu však problém, alespoň prozatím, spočívá na straně Microsoftu, převážně na jeho licencování, které běh Windows 10 on ARM na hardwaru společnosti Apple zatím neumožňuje. I kdyby tomu veškeré podmínky dovolily, tak by bylo předčasné jásat. Tato verze Windows 10, podobně jako macOS Big Sur, totiž sice obsahuje emulační software umožňující běh aplikací založených na 32bitové architektuře x86, avšak některé na architektuře x86 založené programy , které zásadním způsobem modifikují systém tak, jako to dělají některé odečítače obrazovky, konkrétně JAWS, na Windows on ARM zatím bohužel neběží. Nicméně Eric Damery, viceprezident pro oddělení softwarového produktového managementu společnosti Vispero, která stojí za odečítačem JAWS, se v listopadovém podcastu FSCast vyslovil, že podpora odečítače JAWS pro Windows on ARM je již ve vývoji, a že další novinky v této oblasti můžeme čekat po Vánocích.

Současná nemožnost provozovat odečítače na Windows on ARM se ale netýká všech odečítačů. NVDA údajně ve Windows 10 on ARM spolehlivě funguje a rovněž i odečítač Předčítání, který je zabudovaný do Windows, na Windows on ARM běží, leč má prý jisté problémy s 64bitovými aplikacemi. Na tomto problému se však prý pracuje. Naděje svítá také z dalších nedávných kroků společnosti Microsoft. Vypadá to totiž, že Microsoft do vývoje Windows 10 pro architekturu ARM pomalu ale jistě investuje. Svědčí o tom například ohlášení z konce září roku 2020 ohledně podpory emulace také 64bitových aplikací založených na architektuře x86, označovaných také jako x64. Tato podpora by měla být uvolněna v rámci Windows Insider Programu, tedy ve fázi beta, již v horizontu několika příštích dnů.

Co se týče možnosti běhu systému Windows na Macích používajících čip M1 přes virtualizační nástroje jako Parallels Desktop nebo VMware Fusion, včetně provozování Windowsových odečítačů jako JAWS či NVDA, tak i zde je situace podobná jako v případě běhu Windows přes již zmíněný Boot Camp. Vývojáři Parallels desktop se sice už nechali slyšet, že již několik měsíců intenzivně pracují na nové verzi tohoto virtualizačního nástroje, který by měl podporovat Macy s čipem M1, ale zda na těchto Macích bude možné virtualizovat také Windows není ještě úplně jasné. Podle všeho se zdá, že, jestli to možné bude, tak půjde opět jen o již zmíněnou speciální verzi Windows 10 pro procesory ARM se všemi jejími výše uvedenými omezeními.

Řečeno jednoduše a zkrátka, jak to na nových Macích s čipem M1 bude s plnohodnotnou podporou Windows a na nich běžících odečítačů je zatím stále ve hvězdách.

Závěr

Ani tento druhý díl článku o novinkách v přístupnosti macOS Big Sur nepřináší jednoznačné odpovědi, tentokrát co se přechodu na nové Macy s čipem M1 týče. Vše bude jasnější až s odstupem delší doby, kdy se ukáže, jestli vývojáři uvolní své iOS a iPadOS aplikace také pro obchod Mac App Store, a kdy bude jasnější, jakou cestou se bude ubírat Microsoft s se svými Windowsy pro architekturu ARM a vývojáři virtualizačních nástrojů a odečítačů.

Další zdroje informací

• An Overview of Some of the New Features in MacOS Big Sur – Podcast a diskuze o macOS big Sur na serveru AppleVis.
• M1 Macs and VoiceOver - My Findings – Příspěvek na fóru serveru AppleVis ohledně MacBooku Air s novým čipem M1.

Novinky v přístupnosti macOS 11 Big Sur - 1. díl – Nástroje pro zpřístupnění

Dne 12. listopadu 2020 Apple vypustil pod názvem macOS 11 Big Sur do širého světa novou veřejnou finální verzi svého desktopového operačního systému, což před nás staví otázku, jestli na tuto velkou verzi aktualizovat nebo ne, případně, zda s aktualizací počkat, než budou odladěny zásadní chyby. Apple tímto krokem navyšuje nejvýznamnější pořadové číslo verze systému po téměř dvaceti letech. V tomto dvoudílném článku si tedy představíme všechny podstatné změny, které nová verze systému přináší pro zrakově postižené. Začneme tím, co tato verze znamená výhradně z pohledu nástrojů pro zpřístupnění systému. V druhém dílu se pak podíváme na některé významné obecné novinky, jež mají rovněž dopad na zrakově postižené, ale budeme se tam věnovat hlavně také novým Macům, jež budou uvedeny na trh až 17. listopadu 2020, a které přicházejí s novou vlastní architekturou čipů postavenou na procesorech ARM doposud používaných jen na mobilních zařízeních značky Apple a řekneme si, co důležitého tato změna architektury čipů znamená pro uživatele odečítače VoiceOver

Inteligentní VoiceOver

Podobně jako v nových systémech iOS a iPadOS 14 pro mobilní zařízení značky Apple se i v systému macOS 11 Big Sur nově Apple snaží zaměstnávat dovednosti strojového rozpoznávání obrazu za pomocí neuronových sítí. V macOS tak přibyla funkce nazvaná Inteligentní VoiceOver sloužící pro rozpoznávání obsahu obrázků zaměřených kurzorem VoiceOveru, jež funguje napříč systémem, tedy například na webových stránkách nebo v obrázkových PDF dokumentech. Pro vyvolání této nové funkce se používá zkratka VO + Shift + L a uplatní se pouze v případě, že obrázku chybí autorem přiřazený popisek. Marně bychom však u této nové funkce očekávali, že rozpoznávání bude předčítat také text obsažený v obrázku. Při vyvolání této funkce na nějakém obrázku s textem se totiž dozvíme například jen, že se jedná o text na červeném pozadí. V případě objektů funkce vrací popisky jako třeba „černobílá kočka se zelenýma očima“ nebo „skupina dětí utíkajících na travnatém poli“. O funkcích odečítače pro optické rozpoznávání textu, třeba v PDF dokumentech, které známe z odečítače JAWS na Windows, si můžeme tedy nadále v macOS nechat jen zdát.

Co se ještě týče nové funkce Inteligentní VoiceOver, tak v konfiguračním nástroji Utilita VoiceOver, který otevřeme klávesovou zkratkou VO + F8, přibyla pro funkci Inteligentní VoiceOver nová vlastní stejnojmenná kategorie. Příliš voleb tu ale nehledejte. K dispozici je zde jen jedno zaškrtávací políčko nazvané „Popisy obrázků“, jehož zaškrtnutím se stáhnou dodatečná data potřebná pro lepší fungování již zmíněné funkce rozpoznávání obrázků. Doufejme ale, že to není konečná, a že v budoucnu tu přibydou nové inteligentní funkce, třeba právě rozpoznávání textu v obrázku pod kurzorem VoiceOveru nebo také možnost rozpoznávání obsahu obrazovky, tedy funkce, se kterou přišel Apple na světlo světa v systémech iOS a iPadOS verze 14, jež do určité míry umožňuje na obrazovce plošně rozpoznat i naprosto nepřístupné položky včetně jejich popisku, typu a stavu.

Nová nastavení týkající se braillských řádků

V Utilitě VoiceOver pod kategorií „Braille“ přibyly následující funkce:

• Na kartě „Překlad“ možnost nastavení osmibodového či šestibodového braillského režimu zvlášť pro vstup, tedy pro psaní, a zvlášť pro výstup, tedy pro zobrazování na braillském řádku.
• Na kartě „Překlad“ možnost zvolit si, jaké braillské tabulky bude možné přepínat rychle přes rotor pomocí kláves VO +Command + Shift + klávesové šipky.
• Na kartě „Uspořádání“ možnost nastavit Automatické posouvání řádku a jeho prodlevu. Zapínání a vypínání automatického posuvu je možné přiřadit také klávesám na braillském řádku pomocí příkazu nazvaného „Zapnout nebo vypnout automatické posouvání“.
• Na kartě „Uspořádání“ možnost nastavit prodlevu ignorování akordů. Co přesně je myšleno těmito akordy, je mi však záhadou.
• Na kartě „Stav“ možnost zapnout či vypnout zobrazení rozšířeného obecného stavu řádku. Tímto nastavením lze na braillském řádku vyhradit další stavovou buňku, která momentálně využívá jen první bod, jenž signalizuje přítomnost systémového dialogu nebo upozornění, které vyžaduje akci uživatele.

Další novinky, co se přístupnosti týče

• Pro VoiceOver přibyla nová klávesová zkratka VO + O sloužící pro otevření Oznamovacího centra, které je mimochodem možné otevřít také přes položku hodin v doplňkových nabídkách, nikoliv tedy přes samostatnou ikonu, jak tomu bylo v předchozích verzích macOS. V Oznamovacím centru však nadále není možné pomocí VoiceOveru přeorganizovávat widgety či měnit jejich nastavení.
• V případě, že má položka pod kurzorem VoiceOveru dostupné akce, tak VoiceOver tuto skutečnost nyní po prodlevě hlásí podobně, jako to hlásí i v systému iOS. Toto hlášení lze ale vypnout nebo nahradit zvukem pomocí nového nastavení v Utilitě VoiceOver v kategorii „Podrobnost“ na kartě „Tipy“ volbou nazvanou „Když jsou u položky vlastní akce“. Pokud jsou nějaké akce na položce pod kurzorem VoiceOveru dostupné, tak jejich nabídku vyvoláme klávesami VO + Command + mezerník a pohybujeme se v ní šipkami nahoru či dolů, tedy nikoliv pomocí rotoru, jak je tomu v systému iOS. S takovými dostupnými akcemi se v macOS setkáme třeba u jednotlivých zpráv v aplikaci Zprávy, kde nám akce umožní například zprávu zkopírovat či na ni reagovat. Je tam i možnost na zprávu odpovědět, to však s VoiceOverem nefunguje.
• Hlasové ovládání systému macOS nyní podporuje některé příkazy VoiceOveru. Je možné tedy hlasem zadávat povely jako „VoiceOver – vybrat další položku“, „VoiceOver – zanořit se“, „VoiceOver – stisknout“ nebo „VoiceOver – další nadpis“. Pro úplnost ještě dodáme, že hlasové ovládání lze snadno zapnout příkazem pro Siri vyslovením fráze „Turn on voice control“, vypnout jej je pak možné frází „Turn off voice control“.
• V Utilitě VoiceOver v kategorii „Podrobnost“ na kartě „Oznámení“ se nachází nová volba nazvaná „Když jsou zobrazeny systémové dialogy“, pomocí níž je možné nastavit, aby VoiceOver sám předčítal otevřené systémové dialogy, do kterých se lze přepnout klávesami VO + F2 dvakrát po sobě nebo přes VO + F1 dvakrát po sobě. Při zvolení volby „Předčítat a přehrávat zvuk“ nebo „přehrát tón“ vás VoiceOver každých 30 sekund upozorní na zobrazený systémový dialog.
• V Předvolbách systému v části „Zpřístupnění“ pod kategorií „Monitor“ přibyla volba „Velikost řádku nabídek“, pomocí níž je možné pro slabozraké uživatele nastavit o něco větší text v řádku nabídek. Tato změna se projeví až po odhlášení a opětovném přihlášení uživatele, nicméně nastavení mění velikost textu jen minimálně.

Nové chyby ve VoiceOveru

Jak tomu tak bývá, tak nový systém sebou přináší i nové chyby. Systém Big Sur bohužel není výjimkou. Vyskytují se v něm následující neduhy.

• Ve Finderu při sloupcovém zobrazení není možné s vypnutou rychlou navigací šipkami doprava a doleva vstupovat do složek a vystupovat z nich. Je to však možné při přimáčknutí kláves VO nebo se zapnutou rychlou navigací.
• Když Při sloupcovém zobrazení v dialozích pro výběr souboru či složky použijete psaní počátečních písmen pro rychlé přesunutí na požadovaný soubor či složku, tak je třeba se následně jednou vynořit, abyste ve vstupování a vystupování do složek pomocí kláves VO + šipka doprava či doleva mohli opět pokračovat.
• Když vyběhne nějaké upozornění, například z kalendáře či Připomínek, tak je nutné se jednou pomocí kláves VO + Shift + šipka dolů zanořit, abychom mohli na upozornění reagovat, tedy jej například zavřít, nebo odložit.
• Těžko říct, jestli jde o chybu nebo záměr, každopádně po restartu počítače si nyní systém nepamatuje, zda byl před vypnutím počítače VoiceOver zapnut a je tedy nutné ho při každém startu počítače spouštět znova.
• V aplikaci Zprávy v seznamu konverzací je nutné konverzaci aktivovat pomocí VO + mezerník, aby se tato konverzace otevřela ve vedlejší oblasti, nestačí tedy na ni jen najet kurzorem.
• V aplikaci Hudba VoiceOver neumožňuje navigaci v bočním panelu pomocí samotných klávesových šipek nahoru či dolů. Navigace však funguje správně alespoň poté, co se do bočního panelu zanoříte a použijete pro jeho procházení klávesy VO + klávesové šipky.
• V macOS Big Sur zatím nefungují hlasy od Acapely doinstalované do systému přes nástroj Infovox iVox, tedy včetně poměrně populárního českého hlasu Eliška.
• Uživatelé, kteří používají VoiceOver spolu s funkcí Zvětšení, si stěžují, že při zvětšování či zmenšování obrazovky nyní VoiceOver změnu úrovně zvětšení ohlašuje, což působí rušivě.

Opravy chyb ve VoiceOveru

Abychom Apple jen nehanili, tak zmiňme i to, co se podařilo vývojářům ve VoiceOveru opravit:

• Pohyb a označování textu ve webových stránkách v Safari pomocí samotných klávesových šipek s vypnutou rychlou navigací se chová předvídatelněji. Kurzor se již tolik nezasekává v textových polích a náhodně nepřeskakuje. Nicméně vypadá to, že z této pozitivní změny se mohou těšit také uživatelé předchozích verzí systému macOS Catalina a macOS Mojave, jestliže si aktualizují Safari na verzi 14.0.1.
• Již nedochází k samovolnému ztišování řeči VoiceOveru v případě, že je zapnutý současně audio ducking a zvukové efekty VoiceOveru.
• Při nastavování opakování události v Kalendáři kurzor VoiceOveru již neodskakuje mimo dialog vytvářené události do základního okna kalendáře.
• Byl vyřešen problém s čtením a navigací na stránce při otevření odkazu z čtečky v Safari.
• V aplikaci Podcasty již není třeba používat simulaci stisknutí levého tlačítka myši pro spuštění přehrávání epizody.

Závěrem

Systém macOS Big Sur nepřináší pro zrakově postižené obecně nic moc zásadního, ať už jde o jeho přínosy nebo nedostatky. Těžko tedy vznášet paušální verdikt, jestli aktualizace má smysl nebo ne. Rozhodující může být problém se sloupcovým zobrazením ve Finderu, jenž pochopitelně dopadá jen na zastánce tohoto způsobu zobrazení a procházení složek. Jinou velmi dotčenou úzkou skupinou uživatelů můžou být příznivci hlasu Eliška, kterým se také může vyplatit si nějaký ten týden či měsíc počkat a doufat, že se tyto horké problémy brzo vyřeší. Naopak potěšeni už nyní mohou být ti, kteří používají braillské řádky. Před zásadnější otázku budou ale postaveni spíše ti, kteří zvažují koupi nového Macu, kde bude rozhodovat to, jaké souvislosti bude pro zrakově postižené mít pořízení Macu s novými čipy M1, ale na to se, jak už jsme v úvodu předeslali, zaměříme v druhém díle tohoto článku.

Autor: Adam Samec

Další zdroje informací

• Novinky ve VoiceOveru na Macu dle oficiální uživatelské příručky pro VoiceOver v macOS Big Sur.
• The New Features, Changes, Improvements, and Bugs in macOS 11 Big Sur for Blind and Low Vision Users – Příspěvek na serveru AppleVis.

V rámci projektu Tyflokabinetu podpořeného ze sbírky Světluška jsme zajistili lokalizaci některých specializovaných mobilních aplikací pro uživatele se zrakovým postižením do češtiny a k dalším aplikacím jsme připravili praktické audio tutoriály.

Odkazy na všechny tyto aplikace a články o jejich používání najdete na stránce Lokalizujeme aplikace pro zrakově postižené.

Audio tutoriály najdete společně s dalšími výukovými materiály na stránce Ke stažení.

Jedním z užitečných nástrojů, které můžeme mít díky ozvučenému chytrému mobilu neustále u sebe, je i kalkulačka. U iPhonů je přístupná aplikace Kalkulačka součástí systému iOS. V tomto článku bychom ale chtěli upozornit ještě na alternativní aplikaci VOCalc, jejíž výhodou je, že je navržena přímo pro uživatele se zrakovým postižením. VOCalc byl v rámci projektu Tyflokabinetu SONS podpořeného ze sbírky Světluška přeložen do češtiny, takže při jeho používání nehrozí jazyková bariéra. Pojďme se tedy podívat, jak se s VOCalc pracuje a co aplikace umí.

VOCalc můžeme získat standardním způsobem z App Storu. Aplikace stojí 79 Kč. Po instalaci není třeba nic nastavovat, ale můžeme se okamžitě pustit do práce s kalkulačkou.

První, čeho si všimnou slabozrací uživatelé, je velmi dobře čitelný a kontrastní vzhled aplikace. Oproti standardní aplikaci Kalkulačka má VOCalc mnohem větší čísla a symboly na tlačítcích a též na displeji. VOCalc navíc používá bílý text na černém pozadí, což je pro mnoho uživatelů příjemnější než světlý vzhled. Kromě toho je možné přepnout barevné schéma kalkulačky tak, že v aplikaci švihneme vlevo nebo vpravo. Máme-li spuštěný VoiceOver, musíme švihnout třemi prsty, bez VoiceOveru jen jedním prstem. V alternativním vzhledu se barva číselných tlačítek a displeje nezmění, tlačítka s operátory a funkcemi ale budou odlišena žlutým písmem na modrém pozadí. Orientace v kalkulačce tak může být ještě přehlednější. Díky těmto funkcím může být VOCalc opravdu dobře použitelná jednoduchá kalkulačka pro slabozraké uživatele.

S VOCalc ale mohou bez problémů pracovat i nevidomí uživatelé, kteří používají VoiceOver. U všech ovládacích prvků hlasový výstup čte srozumitelné popisky, takže je vcelku jasné, co které tlačítko dělá. Při práci s kalkulačkou se samozřejmě po jednotlivých tlačítkách nebudeme pohybovat šviháním, ale tažením prstu po displeji. Je tedy dobré obeznámit se s rozložením tlačítek na obrazovce.

Základ tvoří numerická tlačítka, u kterých je k nule ve spodní řadě přidána desetinná čárka a tlačítko „rovná se“. Ve sloupci vpravo od numerické klávesnice najdeme čtyři základní operátory: plus, minus, krát a děleno. A pak už zbývají jen dvě řady po čtyřech tlačítkách nad numerickou klávesnicí a operátory. Spodnější řada obsahuje tlačítka pro druhou mocninu a odmocninu a závorky. V horní řadě je úplně vlevo tlačítko, jehož popisek má tak trochu nedotažený, zato ale docela vtipný překlad „vše jasné“, tedy anglicky „Clear all“. Správný význam odpovídající funkci tlačítka je „Vymazat vše“. Tímto tlačítkem tedy kalkulačku zcela vynulujeme. Úplně vpravo je naopak tlačítko Backspace pro smazání pouze posledního znaku z displeje. Mezi těmito tlačítky je ještě dvojice tlačítek „Předchozí řádek“ a „Další řádek“. Těmi můžeme listovat v historii výrazů, které byly na displeji při používání kalkulačky zobrazovány.

Tím se dostáváme k jedné docela zajímavé vlastnosti VOCalc. Na displeji totiž není zobrazováno jen poslední číslo výrazu, který zadáváme, ale výraz celý. Pokud tedy zapíšeme např. 8+8*5, není na displeji zobrazeno jen poslední číslo 5, ale celý výraz. Jakmile ale stiskneme tlačítko „Rovná se“, zobrazí se už výsledek 48, z něhož je mimochodem patrné, že VOCalc dává správně přednost násobení a dělení před sčítáním a odčítáním. Pořadí vyhodnocování výrazu ale samozřejmě můžeme ovlivnit závorkami, které lze do výrazu zapsat.

Kromě toho, že můžeme tlačítky v kalkulačce procházet předchozí výrazy na displeji, lze též švihnutím nahoru (třemi prsty s VoiceOverem a jedním prstem bez VoiceOveru) aktuální výraz zkopírovat do schránky a švihnutím dolů celou historii výpočtů odeslat na zadaný e-mail.

Z výše popsaného je zřejmé, že pomocí tlačítek dostupných na obrazovce aplikace nezadáme žádné jiné funkce než druhou mocninu a odmocninu. Situace se ale dramaticky změní, když do kalkulačky začneme zapisovat ze standardní klávesnice (ať už softwarové na displeji nebo z hardwarové, která je v tomto případě mnohem pohodlnější). Abychom mohli výraz zapisovat ze standardní klávesnice, musíme na displeji kalkulačky při vypnutém VoiceOveru dvakrát klepnout. Při zapnutém VoiceOveru je třeba kurzorem přejít na displej kalkulačky, poté položit jeden prst na displej a druhým prstem dvakrát „Přiklepnout“. Potom první prst zvedneme a displej kalkulačky už bude proměněn v textové pole.

Každopádně, jakmile docílíme toho, že se displej změní v textové pole, do něhož lze zapisovat z klávesnice, rozšíří se nám možnosti zápisu matematického výrazu. Z klávesnice totiž můžeme zadávat následující matematické funkce a operace:

• sqrt – druhá odmocnina;
• mocněnec ^ (stříška) mocnitel – mocnina;
• ln - přirozený logaritmus;
• log - dekadický logaritmus;
• sin, cos, tan – goniometrické funkce;
• asin, acos, atan – cyklometrické arcus funkce;
• fact – faktoriál;
• abs - absolutní hodnota;
• floor - zaokrouhlení na celé číslo dolů;
• ceil - zaokrouhlení na celé číslo nahoru;
• round - zaokrouhlení na celé číslo;
• trunc - celá část desetinného argumentu;
• frac - desetinná část argumentu;

V zápisu výrazů můžeme též používat dvě předdefinované konstanty: PI pro Ludolfovo a E pro Eulerovo číslo. Jako paměť kalkulačky můžeme využívat libovolný počet proměnných. Když např. zadáme příkaz x = 5, tak kdykoli později můžeme hodnotu uloženou v proměnné x využív při výpočtu, takže např x + 1 by nám dalo výsledek 6.

Z klávesnice jsou tedy možnosti kalkulačky VOCalc poměrně široké.

Pro koho tedy může být VOCalc užitečný? Jednoznačně je to skvělá volba pro slabozraké uživatele, kterým stačí základní početní operace. Jen těžko by se dala najít kalkulačka s lépe čitelným a kontrastním prostředím. VOCalc ale může být užitečný i pro ty, kdo potřebují ozvučenou kalkulačku na o něco složitější výpočty, jež je možné vcelku slušně zadávat z externí klávesnice. Rozhodně jde o jeden z užitečných nástrojů, které mohou rozšiřovat možnosti našich chytrých mobilů.

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací

• MPaja Mobile Apps
• AppleVis: VOCalc
• VOCalc v App Storu

Další z nástrojů pro komunikaci na dálku a video konference je služba Google Meet. I Google Meet je poměrně dobře přístupné s odečítačem a obsahuje též několik užitečných klávesových zkratek, které práci ještě usnadní. Navážeme tedy na předešlý článek o Microsoft Teams a v následujícím textu si popíšeme, jak se lze pomocí odečítače obrazovky připojit ke schůzce v Google Meet a jak se schůzky účastnit.

Google Meet je možné používat přes mobilní aplikace pro Android či iOS a též v internetových prohlížečích. Ve Windows 10 bude služba dobře fungovat v Chromu, Firefoxu i Edgi. Pro zorganizování schůzky je třeba být přihlášený pomocí účtu Google. V tomto článku je ale popsána jen situace, kdy vás do schůzky organizátor pozve, a vy se k ní budete chtít pouze připojit, a k tomu ani účet Google potřeba není. Popis níže se omezuje jen na připojení ke schůzce prostřednictvím internetového prohlížeče a nikoli pomocí mobilní aplikace.

Ti, kdo pro připojení ke schůzce nechtějí používat ani chytrý mobil, ani počítač, mohou k účasti na schůzce využít také jakýkoli běžný telefon. Stačí vytočit jisté telefonní číslo s českou předvolbou, na klávesnici telefonu vyťukat kód dané schůzky a budete v akci. Vraťme se ale k připojení přes počítač...

Co budete potřebovat

• Sluchátka: Zvlášť pokud na počítači pracujete s hlasovým výstupem, je vhodné u hromadných hovorů používat sluchátka, aby hlasový výstup z počítače nerušil hovor.
• Mikrofon: Mikrofon může být součástí sluchátek nebo webové kamery, může být též integrován v notebooku.
• Kameru: Kamera není nutná, může ale sloužit k přenášení obrazu.
• Internetový prohlížeč: Pro využívání Teams je třeba mít v počítači nainstalovaný internetový prohlížeč Google Chrome, Mozilla Firefox nebo Microsoft Edge.

Připojení ke schůzce

Když organizátor v Google Meet naplánuje schůzku, zašle vám na ni předem mailem odkaz. Součástí mailové pozvánky na schůzku je i telefonní číslo a kód schůzky pro ty, kteří se chtějí zúčastnit pouze po telefonu.

Ke schůzce se lze připojit již před plánovaným časem zahájení. Je vhodné připojit se několik minut předem, aby bylo možné před zahájením doladit jakékoli technické problémy. Postup pro připojení je následující:

1. Z e-mailové pozvánky otevřete odkaz na schůzku. Jeho adresa bude začínat nějak takto: https://meet.google.com.
2. Při prvním použití Google Meet může prohlížeč zobrazit žádost o přístup k vašemu mikrofonu a kameře. Stiskněte tlačítko Povolit. Příště se už prohlížeč ptát nebude. Obdobně může být ještě zobrazen dotaz na povolení oznámení z Google Meet.
3. Na zobrazené webové stránce budete Tabulátorem přecházet přes volby Zapnout či vypnout kameru a mikrofon. Mezerníkem můžete jedno či druhé vypnout či zapnout.
4. Dále Tabulátorem přejděte do políčka „Vaše jméno...“ a vyplňte je.
5. Poté Tabulátorem přejděte na tlačítko „Požádat o připojení“ a stiskněte je.
6. Na stránce se zobrazí text oznamující, že k hovoru budete připojeni, až vás do něj organizátor pustí. Jakmile to nastane, odečítač řekne „Připojili jste se k hovoru...“, a poté už uslyšíte a uvidíte ostatní účastníky a oni uslyší a uvidí vás.

Ovládání průběhu schůzky

V průběhu schůzky je možné Tabulátorem přecházet mezi různými možnostmi schůzky. Z nich jsou nejdůležitější tyto tři volby:

• Zapnout/Vypnout mikrofon (Ctrl + D): Zvlášť při vyšším počtu účastníků může být důležité, aby měl mikrofon zapnutý jen ten, kdo mluví. Jinak je totiž schůzka rušena mnoha zvuky na pozadí od všech, kdo zrovna nemluví, ale mají mikrofon zapnutý. Mikrofon může účastníkovi vypnout i organizátor schůzky, účastník si ho ale může zapnout, kdykoli chce začít mluvit. Proto se vyplatí pamatovat si klávesovou zkratku k této funkci: Ctrl + D.
• Zapnout/Vypnout kameru (Ctrl + E): U pomalejšího připojení k internetu může vypnutí kamery pomoci v plynulosti hovoru.
• Opustit hovor: Po stisku tohoto tlačítka účastník schůzku opustí. Účastníka může ze schůzky odvolat i organizátor schůzky.

V průběhu schůzky je možné využívat ještě několik dalších zajímavých klávesových zkratek:

• Alt + Ctrl + P: Zobrazit/Skrýt panel účastníků.
• Alt + Ctrl + C (funguje jen na anglické klávesnici): Zobrazit/Skrýt panel chatu.
• Alt + Ctrl + A a následně I: Přečíst informaci o schůzce, počet účastníků atd.. (Klávesovou zkratku lze použít, jen když je vypnutý virtuální kurzor či prohlížecí režim odečítače.)
• Alt + Ctrl + A a následně S: Přečíst, kdo právě hovoří. (Klávesovou zkratku lze použít, jen když je vypnutý virtuální kurzor či prohlížecí režim odečítače.)

Seznam klávesových zkratek Google Meet lze přímo z aplikace zobrazit stiskem kláves Ctrl + lomeno. (Funguje jen na anglické klávesnici.)

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací

• TECHJUNKIE: The Best Must-Know Google Meet Keyboard Shortcuts

Současná doba přináší i osobám se zrakovým postižením mnohem častější potřebu účastnit se hromadných konferenčních hovorů po internetu. Proto jsme pro všechny, kteří se potřebují účastnit schůzek v jedné z populárních platforem Teams, připravili přehledný návod, jak na to i za pomoci odečítače obrazovky.

Teams je služba společnosti Microsoft, která mimo jiné umožňuje pořádat online schůzky prostřednictvím hromadného audio či video hovoru. Schůzku vždy pořádá organizátor a pozve do ní účastníky. K účasti na schůzce lze využít aplikaci Teams pro Windows, mobilní aplikace Teams pro iOS či Android, ale též jen běžný internetový prohlížeč bez nutnosti instalovat jakékoli aplikace.

Tento text popisuje, jak se v internetovém prohlížeči připojit ke schůzce v roli běžného účastníka, když vám od organizátora přijde pozvánka do schůzky. Vše je popsáno i z hlediska uživatelů odečítače.

Co budete potřebovat

• Sluchátka: Zvlášť pokud na počítači pracujete s hlasovým výstupem, je vhodné u hromadných hovorů používat sluchátka, aby hlasový výstup z počítače nerušil hovor.
• Mikrofon: Mikrofon může být součástí sluchátek nebo webové kamery, může být též integrován v notebooku.
• Kameru: Kamera není nutná, může ale sloužit k přenášení obrazu.
• Internetový prohlížeč Chrome nebo Edge: Pro využívání Teams je třeba mít v počítači nainstalovaný internetový prohlížeč Google Chrome nebo Microsoft Edge. Prohlížeče Internet Explorer a Mozilla Firefox nejsou s Teams kompatibilní.

Připojení ke schůzce

Když organizátor v Teams naplánuje schůzku, zašle vám předem mailem odkaz na schůzku a plánovaný čas schůzky. Ke schůzce se lze připojit již před plánovaným časem jejího zahájení. Je vhodné připojit se několik minut předem, aby bylo možné před zahájením doladit jakékoli technické problémy. Postup pro připojení je následující:

1. Z e-mailové pozvánky otevřete odkaz na schůzku. Odkaz je třeba otevřít v prohlížeči Chrome nebo Edge.
2. Pokud máte v systému nainstalovanou aplikaci Teams, prohlížeč se vás dotáže, zda ji chcete spustit. V dialogu s dotazem zvolte tlačítko Zrušit.
3. Na webové stránce přejděte Tabulátorem na tlačítko Připojit se místo toho na webu a stiskněte je.
4. Při prvním použití Teams zobrazí prohlížeč žádost o přístup k vašemu mikrofonu a kameře. Stiskněte tlačítko Povolit. Příště se už prohlížeč ptát nebude.
5. Na následující stránce přejděte Tabulátorem do políčka „Zadejte jméno...“ a vyplňte je. Tabulátorem lze přejít též na volby Povolit video a Povolit mikrofon. Mezerníkem můžete obojí vypnout či zapnout.
6. Poté Tabulátorem přejděte na tlačítko Připojit se a stiskněte je.
7. V tuto chvíli se můžete ocitnout v tzv. čekárně, což vám odečítač ohlásí. V praxi to znamená, že ke schůzce se nepřipojíte okamžitě, ale až po odsouhlasení organizátorem schůzky. Poté už uslyšíte a uvidíte ostatní účastníky a oni uslyší a uvidí vás.

Ovládání průběhu schůzky

V průběhu schůzky je možné Tabulátorem přecházet mezi možnostmi schůzky. Z nich jsou nejdůležitější tyto tři volby:

• Ztlumit/Zrušit ztlumení (Ctrl + Shift + M): Touto volbou nebo klávesovou zkratkou lze vypnout či zapnout mikrofon. Zvlášť při vyšším počtu účastníků může být důležité, aby měl mikrofon zapnutý jen ten, kdo mluví. Jinak je totiž schůzka rušena mnoha zvuky na pozadí od všech, kdo zrovna nemluví, ale mají mikrofon zapnutý. Mikrofon může účastníkovi vypnout i organizátor schůzky, účastník si ho ale může zapnout, kdykoli chce začít mluvit. Proto se vyplatí pamatovat si klávesovou zkratku k této funkci: Ctrl + Shift + M.
• Zapnout/Vypnout kameru: Touto volbou lze zapnout či vypnout kameru. U pomalejšího připojení k internetu může vypnutí kamery pomoci v plynulosti hovoru. Při pomalém připojení lze ještě přes tlačítko Další akce rozbalit nabídku, v níž je možnost Vypnout i příchozí video.
• Zavěsit: Po stisku tohoto tlačítka účastník schůzku opustí. Účastníka může ze schůzky odvolat i organizátor schůzky.

Schůzky v Microsoft Teams by měly být dobře zpřístupněné pomocí odečítačů JAWS a NVDA.

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací

• Podpora Office: Klávesové zkratky Microsoft Teams
• Podpora Office: Použití čtečky obrazovky k procházení a ovládání Microsoft Teams
• Freedom Scientific: An Introduction to Microsoft Teams and JAWS

Vážení přátelé, vážení uživatelé našich sociálních služeb, vážené spolupracující organizace,

dovolujeme si Vás informovat o změně, k níž došlo v Tyflokabinetu Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaný spolek. s účinností od 1. ledna 2020.

Služby pro zrakově postižené klienty se stávají registrovanou sociálně aktivizační službou dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Nemění se kvalita ani rozsah námi poskytovaných služeb, ale pro všechny naše klienty jsou nyní veškeré konzultace a výuka prováděny bezplatně.

Tyflokabinet bezplatně poskytuje registrovanou sociálně aktivizační službu zahrnující:

• podávání komplexních informací a poskytování konzultací z oblasti pomůcek pro nevidomé a slabozraké, o možnostech jejich získání a technických parametrech, cenách a obsluze;
• demonstrace a odborné technické poradenství při výběru a pořízení náročných elektronických pomůcek;
• kurzy a školení v obsluze náročných elektronických pomůcek.

Všechny služby vztahující se ke konkrétnímu zrakově postiženému klientovi jsou poskytovány individuálně. Jsou určeny klientům nejen z Prahy a Středočeského kraje.

Ostatní služby Tyflokabinetu zůstávají beze změn. I nadále zajišťujeme odbornou a metodickou pomoc lektorům ze všech propojených, partnerských a spřátelených organizací. Dále pak spolupracujeme na vývoji a testování pomůcek, přístupnosti webových stránek, podáváme podněty k jejich zlepšení, komunikujeme s Úřadem práce, zdravotními pojišťovnami, speciálními školami a věnujeme se další související činnosti.

Budeme rádi, když předáte informaci všem, kterým by mohla být naše služba prospěšná.

za kolektiv pracovníků Tyflokabinetu
Jiří Ježek
vedoucí oddělení

Už několik dlouhých týdnů jsme všichni v zájmu zabránění šíření nákazy novým corona virem v částečném domácím vězení. Vyprázdnily se školy, obchody, ulice měst restaurace i mnohé firmy. Víme, že tento stav lze vydržet jen omezenou a nepříliš dlouhou dobu. Pokud se ale mají uvolňovat omezení pohybu a současně nechceme znovu otevřít stavidla k dalšímu šíření viru, musí přijít jiné prostředky, které udrží pandemii na uzdě. Mezi těmito prostředky je klíčovým pojmem tzv. chytrá karanténa a v rámci chytré karantény je jedním z klíčových nástrojů mobilní aplikace eRouška.

Aplikace eRouška zaznamenává blízká setkání s ostatními lidmi a v případě, kdy je u jakéhokoli z uživatelů zjištěna infekce, lze z historie jeho eRoušky zjistit všechny ostatní, kteří s ním přišli do styku a mohli se od něj nakazit. Od 11. dubna je aplikace dostupná všem majitelům mobilů se systémem Android a během několika dalších dní by měla být k dispozici i uživatelům iPhonů. Jde nesporně o velmi důležitou aplikaci, jejíž instalaci lze všem vřele doporučit. Aplikace je dobře přístupná i s odečítačem, proto si o ní můžeme říci trochu více i z pohledu zrakově postižených.

Jak to funguje

Pro fungování eRoušky je třeba mít v mobilu zapnuté Bluetooth. Každý uživatel aplikace má přidělené anonymní ID tedy nějaký číselný identifikátor. Aplikace si zaznamenává ID všech ostatních uživatelů, s jejichž mobily s eRouškou jsme se prostřednictvím Bluetooth signálu svého mobilu setkali a na jak dlouho to bylo. Pokud se některý z uživatelů eRoušky nakazí corona virem, může takový uživatel na žádost pracovníka hygienické stanice historii svých kontaktů v podobě seznamu oněch anonymních ID zaslat hygieně. Tam kontakty vyhodnotí, a pokud měl nakažený člověk v rizikovém období intenzivnější kontakt třeba i s vámi, může vás hygienik informovat a domluvit se na dalším postupu.

Co eRouška a ochrana soukromí

První, co nás před instalací eRoušky může napadnout, je, zda se aplikace pod rouškou boje proti pandemii nebude nabourávat do našeho soukromí. Tvůrci aplikace jsou ale v tomto směru velmi transparentní. Na webu eRouška.cz je vše detailně vysvětleno. Z publikovaných informací je zřejmé, že eRouška se snaží k soukromí svých uživatelů přistupovat co nejzodpovědněji.

Aplikace nesleduje žádná polohová data. Jediné, co se v aplikaci ukládá, je blízkost Bluetooth signálu dalších mobilů s nainstalovanou eRouškou bez ohledu na polohu uživatelů. Veškerá data jsou uložena jen v našem mobilu a bez našeho souhlasu se nikam neodesílají. O sdílení informací bychom byli požádáni pouze v případě, kdy by nás kontaktoval hygienik, protože se z dat nějakého infikovaného uživatele dozvěděl, že jsme byli v jeho blízkosti, a tudíž jsme ohroženi infekcí. I potom můžeme data z aplikace hygienikovi odeslat pouze my. Jaká data jsou v eRoušce uložena, si můžeme kdykoli přímo v aplikaci prohlédnout. Na serveru hygieny jsou námi odeslaná data uložena maximálně 12 hodin, a poté se automaticky smažou.

eRoušku vyvinuli členové iniciativy COVID19CZ. Jde o sdružení zejména informatiků, kteří sami nejsou příznivci žádných praktik hodných Velkého Bratra. Projekt samozřejmě zaštiťuje Ministerstvo zdravotnictví. Zdrojové kódy aplikací jsou dostupné na internetu, jsou tedy pod veřejnou kontrolou, a navíc prošly i auditem odborníků z ČVUT.

Nasazujeme eRoušku

Pokud jste se rozhodli sebe i své okolí pomocí eRoušky chránit a máte jakýkoli mobil se systémem Android minimálně ve verzi 5.0, můžeme se do toho pustit.

Aplikaci standardním způsobem stáhneme a nainstalujeme z Google Play.

1. Při prvním spuštění se na první obrazovce dozvíme základní informace o fungování eRoušky.
2. Následuje obrazovka, na které aplikaci povolíme přístup k Bluetooth, což je, jak jsme si už řekli, nezbytný předpoklad k jejímu fungování. Zde je trochu matoucí dotaz systému, zda chceme aplikaci povolit přístup k poloze zařízení, i když samotnou polohu eRouška nezjišťuje. To je dáno systémem Android, kde je pod polohovými informacemi zahrnut i přístup k Bluetooth LE (Low Energy). V aplikaci pro iOS se prý bude zobrazovat žádost o přístup čistě jen k Bluetooth.
3. Na další obrazovce je textové pole, do něhož za předvyplněnou předvolbu České republiky zadáme své telefonní číslo. V systému eRouška vždy figurujeme jen pod našim anonymním ID. Pokud by ale nastala situace, kdy nás kvůli blízkému kontaktu s někým nakaženým musí kontaktovat hygienik, potom nám zavolá právě na toto telefonní číslo. Pod políčkem pro telefonní číslo je třeba ještě poklepáním zaškrtnout, že Ministerstvo zdravotnictví může s našimi daty za účelem epidemiologického šetření pracovat, a poklepáním na tlačítko Pokračovat postoupíme k dalšímu kroku.
4. Na zadané telefonní číslo nám přijde SMS zpráva s ověřovacím kódem. Ten zadáme do textového pole na poslední obrazovce registrace do eRoušky. Tento poslední krok může být nejproblematičtější. Na opsání šesticiferného kódu máme totiž jednu minutu. Pokud ale člověk pracuje s odečítačem, nemusí to být pro každého zrovna pohodlná doba na přečtení a přepsání. Nicméně, pokud nám SMS přijde na stejné zařízení, na něž eRoušku instalujeme, měl by se kód vyplnit automaticky.

V Androidu může nastat situace, kdy při nízkém stavu baterie systém v rámci snahy o snížení spotřeby aplikaci eRouška vypne. Aplikace ale při prvním spuštění detekuje modely telefonů, u kterých by toto mohlo nastat a uživatele navede do nastavení systému na místo, kde je možné tomuto chování zamezit.

Prostředí aplikace

Po úspěšném nastavení aplikace se ocitneme v jejím běžném prostředí, které je velmi jednoduché, přehledné a též přístupné. Aplikace má celkem čtyři panely, mezi kterými se můžeme přepínat poklepáním na jejich záložky ve spodní části obrazovky.

• Panel eRouška, New notification: Navzdory trochu zavádějícímu popisku jde o přehledový panel, na kterém máme uvedené základní informace k provozu aplikace. Pokud chceme, aby eRouška fungovala, musíme mít zapnuté Bluetooth a aplikaci nesmíme ukončovat, ale nechat ji běžet na pozadí. Na panelu dále máme tlačítko Sdílet, s jehož pomocí můžeme informace o eRoušce rozeslat dalším známým, a tlačítko Další, pod kterým se skrývá možnost zrušit svou registraci v systému eRoušky.
• Panel Moje data: Zde je tabulka s daty, která eRouška uložila do našeho mobilu. Každý řádek obsahuje anonymní ID dalšího uživatele eRoušky, se kterým jsme se někde setkali, a dále datum a čas kontaktu a ve sloupci RSSI intenzitu zachyceného Bluetooth signálu, na jejímž základě se dá usuzovat, jak blízko daného člověka jsme byli. Pomocí voleb Vše a Blízká setkání můžeme určit, zda tu uvidíme všechny zaznamenané kontakty, nebo jen ty bližší. Pod tabulkou je potom tlačítko Odeslat data. Tím bychom v případě žádosti hygienika mohli tato data poslat z našeho mobilu na hygienickou stanici.
• Panel Kontakty: Třetí panel je rozcestníkem na další důležité informace. Dostaneme se z něj na webové stránky informační linky 1212, na obecné otázky a odpovědi k pandemii nového corona viru a na web projektu eRouška.
• Panel Nápověda: Zde se zobrazí nápověda k aplikaci.

Závěrem

To je tedy vše, co je třeba k úspěšnému nastavení a používání aplikace eRouška za pomoci odečítače vědět. Vše je vcelku snadné a dobře přístupné. Jako zrakově postižení tedy máme plnohodnotný přístup k tomuto důležitému nástroji pro ochranu zdraví nás i lidí v našem okolí.

eRouška není jediná mobilní aplikace, která se za účelem odhalování přenosu infekce snaží o monitorování kontaktů mezi lidmi. Obdobnou iniciativu projevili i vývojáři aplikace Mapy.cz a nově i společnosti Apple a Google. U Mapy.cz je ale sledování kontaktů založeno na polohových datech a nikoli na Bluetooth. To vede k nižší přesnosti a spolehlivosti, ke větší spotřebě energie a funkce navíc nefunguje mimo dosah GPS, např. v metru. Iniciativa samotných tvůrců mobilních platforem Apple a Google bude zřejmě podobnější přístupu eRoušky, projekt je ale v začátcích, takže nebude k dispozici zdaleka tak rychle, a to obzvlášť v Androidu, kde bude jeho dostupnost závislá ještě na dohodě s jednotlivými výrobci mobilů. eRouška je tak nyní jednoznačně nejlepší řešení pro odhalování kontaktů s nakaženými lidmi. Můžeme díky ní být upozorněni na možnost přenosu infekce i mezi zcela neznámými lidmi, se kterými jsme se ocitli ve stejný čas na stejném místě. Přitom ale zůstává zachovávána anonymita všech zúčastněných, protože každý v systému figuruje jen pod číselným ID.

Možná, že v někom stále hlodá pochybnost, zda touto aplikací přece jen neposkytuje zbytečně nějaké osobní údaje státu. Zde je namístě říci, že celá eRouška je koncipována tak, aby osobní data velmi striktně chránila. Pokud už údaje sdílíme s hygienickou stanicí, tak vždy jen z vlastní vůle, v minimálním množství a za přesně stanovených podmínek. Žijeme v době, kdy jsme běžně bez mrknutí oka ochotni mnohem podrobnější data sdílet prostřednictvím mobilů, platebních karet či zákaznických kartiček se spoustou sociálních sítí, bankovních ústavů či obchodních řetězců, aniž bychom za to cokoli získali. Oproti tomu eRouška ale může být jeden z významných nástrojů, který nám pomůže vrátit se z celonárodní karantény opět k normálnějšímu způsobu života, proto bychom tento nástroj určitě měli náležitě využít.

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací

• Domovská stránka projektu eRouška
• Aplikace eRouška v Google Play