Články

JAWS je sice často prezentován jako odečítač pro nevidomé, nicméně mezi jeho uživateli je nemalé procento těch, kteří mají nějaké zbytky zraku. Samotný JAWS se hrdě hlásí ke spolupráci se zvětšovacím programem ZoomText, dobře použitelný je ale i s Lupou ve Windows 10, i když pro ni žádnou oficiální podporu nemá. A nakonec jsou i částečně vidící uživatelé, kteří JAWS používají bez zvětšovacího programu, ale z obrazovky minimálně v některých situacích něco vykoukají a občas při ovládání aplikací místo klávesnice sáhnou i po myši. Těmto všem jsou určeny následující tipy na možnosti JAWSu, jež by jim mohli jejich částečně vizuální styl práce usnadnit.

Ozvučení myši

První z funkcí pomáhá právě při práci s myší. Má-li zrakově postižený uživatel na něco kliknout myší, je dobré, když si je jistý, na co kliká. Pokud si v JAWSu zapneme ozvučení myši, bude nám hlasový výstup neustále říkat text, na který ukazatel myši právě míří. Ozvučení myši můžeme zapnout dočasně nebo trvale.

Dočasné zapnutí ozvučení myši:

• Ozvučení myši lze do nejbližšího restartu JAWSu zapnout pomocí skupinového příkazu JAWSKey + mezerník, E, O.

JAWS ohlásí „zapnuto“ a od této chvíle nám bude číst jakýkoli text, na který ukazatelem myši najedeme.

Otázkou samozřejmě je, jak velký úsek textu nám přečte, když například myší namíříme na odstavec textu v dokumentu. Ve výchozím nastavení čte JAWS jeden řádek textu. Skupina příkazů pro ozvučení myši ale obsahuje i příkazy, kterými můžeme množství textu přepnout na kratší či delší úseky.

Pro dočasné přepnutí množství čteného textu zahájíme skupinový příkaz opět klávesami JAWSKey + mezerník, následovaný písmenem E. Poté stiskneme jedno z následujících písmen:

• P pro odstavce.
• L pro řádky.
• W pro slova.
• C pro znaky, což v praxi asi nenajde časté uplatnění – při čtení jednotlivých znaků nemáme žádný kontext.

I když si čtenou jednotku textu nějak nastavíme, setkáme se nakonec s tím, že JAWS musí někdy číst text v odlišném rozsahu. Např. v internetovém prohlížeči JAWS zřejmě nemá informaci o tom, na jaké konkrétní slovo či znak myši ukazuje, takže čte stejně vždy celý odstavec. Ve Wordu naopak přesně respektuje naše nastavení.

Všechna výše uvedená nastavení prováděná skupinovými příkazy jsou jen dočasná. Pokud si budeme chtít ozvučení myši nastavit napořád, je třeba využít Centrum nastavení. Postup bude následující:

• Klávesami JAWSKey + 6 (v horní řadě klávesnice) otevřeme Centrum nastavení.
• V Centru nastavení bude automaticky načtena konfigurace pro aktuální aplikaci. Ozvučení myši je ale možné nastavovat jen globálně pro všechny aplikace, musíme tedy klávesami Ctrl + Shift + D načíst výchozí konfiguraci.
• Tabulátorem přejdeme do stromového seznamu možností, šipkou dolů nebo počátečními písmeny se přesuneme na větev „Ozvučení myši“ a šipkou vpravo ji rozbalíme.
• Šipkou dolů si potom můžeme projít všechny volby v této větvi a mezerníkem můžeme měnit jejich nastavení. Najdeme zde následující:
  • Zapnout ozvučení myši: Touto volbou ozvučení zapínáme a vypínáme.
  • Ozvučení myši přeruší řeč: Pokud tuto volbu vypneme, čte JAWS text pod myší, jen když zrovna nemá nic jiného ke čtení. Když ale čte jiný text a my na něco ukážeme myší, bude pokračovat ve  čtení původního textu a na pohyb myši nezareaguje.
  • Okamžité ozvučení myši: Vypneme-li tuto možnost, nebude JAWS číst text pod myší okamžitě, ale až když se na něm ukazatel myši chvíli zastaví. To se může hodit těm, kteří používají zvětšování a myší často pohybují, aby posunuli zvětšený obraz. Při okamžité odezvě by JAWS pořád četl nové a nové texty, na které myš právě přešla, takže čtení až po prodlevě může být příjemnější.
  • Prodleva ozvučení myši: Poslední volbou nastavíme, jak dlouho se musí myš zastavit na textu, aby jej při vypnuté okamžité odezvě JAWS začal číst.
• Nastavíme-li všechny požadované volby, přejdeme v Centru nastavení Tabulátorem na tlačítko OK a vše tak uložíme a Centrum nastavení zavřeme.

Potom nám už JAWS bude trvale číst vše, co se ocitne pod ukazatelem myši.

Zvýraznění virtuálního kurzoru

Druhá užitečná funkce se týká zejména prohlížení webu, ale také čtení PDF či jiných situací, ve kterých využíváme virtuální kurzor JAWSu. Tento kurzor na webové stránce ve skutečnosti není, JAWS si jej na ní vytvoří uměle, abychom jím mohli stránku procházet pomocí klávesnice. Potíž pro uživatele se zbytky zraku, ale třeba i pro vidící počítačové lektory je, že virtuální kurzor na obrazovce není běžně vidět, takže i vidící uživatel se při pohybu po webu musí spoléhat čistě na hlasový výstup.

Naštěstí už od JAWSu verze 18 máme možnost zapnout si barevné zvýraznění virtuálního kurzoru. Vidící uživatelé tedy mohou pohyb na webu sledovat i očima, což je pro orientaci daleko snazší. Zvýraznění virtuálního kurzoru nastavujeme opět v Centru nastavení:

• Klávesami JAWSKey + 6 (v horní řadě klávesnice) otevřeme Centrum nastavení.
• V Centru nastavení bude automaticky načtena konfigurace pro aktuální aplikaci. Pokud budeme chtít zvýraznění virtuálního kurzoru nastavit globálně pro všechny aplikace, musíme klávesami Ctrl + Shift + D načíst výchozí konfiguraci.
• Tabulátorem přejdeme do stromového seznamu možností, šipkou dolů nebo počátečními písmeny se přesuneme na větev „Vizuální sledování“.
• Stejně jako prve u ozvučení myši bychom zde po rozbalení šipkou vpravo našli podpoložky. Ty ale umějí jen zapnout či vypnout zvýraznění virtuálního kurzoru a také virtuálního menu a dotykového kurzoru. Pokud chceme zvýraznění nastavovat podrobněji, je lepší stiskem F6 přejít do podrobných voleb, a ty si Tabulátorem projít.
• Na začátku podrobného nastavení zvýrazňování narazíme také na trojici zaškrtávacích políček pro zapnutí či vypnutí zvýraznění virtuálního a dotykového kurzoru a virtuálního menu. Ujistíme se tedy, že zvýraznění virtuálního kurzoru máme zapnuté, a pokračujeme dál.
• Následuje rozbalovací seznam, kde si můžeme vybrat dostatečně kontrastní barvu zvýraznění.
• V dalším rozbalovacím seznamu nastavujeme, zda bude mít zvýraznění formu rámečku okolo prvku, na kterém je virtuální kurzor, nebo půjde o vyplněný obdélník, případně o barevné podtržení daného prvku.
• Poté se dostaneme ke třem posuvníkům. První mění průhlednost zvýraznění. Barevný rámeček, obdélník či podtržení totiž může mít určitý stupeň průhlednosti, aby zcela nepřekrýval obsah webové stránky, který je pod ním. Průhlednost tedy nastavíme tak, abychom zvýraznění na stránce dobře rozeznali, abychom ale také na druhou stranu viděli, co je pod ním.
• Poslední dva posuvníky regulují šířku čáry a celkovou velikost barevného zvýraznění. Opět je nastavíme tak, abychom zvýraznění na stránce dobře viděli, ale aby nám příliš „nezaclánělo“ ve výhledu na původní obsah stránky.
• Máme-li vše hotovo, vrátíme se opětovným stiskem F6 do stromového seznamu možností, Tabulátorem přejdeme na tlačítko OK a Centrum nastavení jím zavřeme.

Zvýraznění virtuálního kurzoru na webu bude nastavené podle našich potřeb.

Automatické čtení webových stránek

Tento tip se týká především těch, kteří společně s JAWSem používají i ZoomText. Máme-li totiž zapnuté zvýrazňování virtuálního kurzoru, ZoomText umí zvětšeným obrazem sledovat jeho pohyb, takže zvětšené vidíme vždy to, co JAWS ze stránky právě čte.

Taková spolupráce odečítače a zvětšovače je určitě v pořádku, může ale být nepříjemná v kombinaci s výchozím nastavením JAWSu, který po načtení každé stránky začne její obsah od začátku automaticky číst. To totiž znamená, že po odkliknutí jakéhokoli odkazu a otevření nové stránky skočí i ZoomText zvětšeným obrazem na její začátek, aby tam sledoval virtuální kurzor, který se tam kvůli automaticky zahájenému čtení začal pohybovat. Takovéto neustálé odskoky zvětšení na začátek každé načtené stránky mohou být velmi rušivé, proto může být vhodné automatické čtení nových stránek v JAWSu vypnout. Učiníme tak opět v Centru nastavení JAWSu:

• Klávesami JAWSKey + 6 (v horní řadě klávesnice) otevřeme Centrum nastavení.
• V Centru nastavení bude automaticky načtena konfigurace pro aktuální aplikaci. Pokud budeme chtít automatické čtení vypnout globálně pro všechny aplikace (resp. internetové prohlížeče), musíme klávesami Ctrl + Shift + D načíst výchozí konfiguraci.
• Tabulátorem přejdeme do stromového seznamu možností, a zde postupně vybereme a rozbalíme položky „Web / HTML / PDF“ a dále „Čtení“.
• Ve skupině „Čtení“ potom přejdeme na volbu „Dokumenty a webové stránky se začnou automaticky číst po načtení“ a mezerníkem ji vypneme.
• Tabulátorem přejdeme na tlačítko OK a Centrum nastavení jím zavřeme.

Přesouvání virtuálního kurzoru k myši

I poslední tip se týká práce na webu. Připomeneme si jednu klávesovou zkratku JAWSu, která může uživatelům kombinujícím práci s klávesnicí a myší ušetřit spoustu času.

Zatímco nevidomý uživatel se pohybuje po webové stránce výhradně virtuálním kurzorem, který posouvá pomocí klávesových příkazů, slabozraký uživatel, který má kromě JAWSu spuštěný zvětšovací software, někdy vezme do ruky myš a prohlíží si stránku tak, že zvětšený obraz posouvá po stránce za ukazatelem myši. V tu chvíli se mu ale stane, že virtuální kurzor ovládaný klávesnicí má na stránce někde jinde než kurzor myši a zvětšený obraz.

Pokud v danou chvíli potřebujeme i virtuálním kurzorem číst z místa, ke kterému jsme dojeli myší, máme k dispozici velmi užitečnou klávesovou zkratku JAWSu, kterou si virtuální kurzor k místu, na které ukazuje myš, přitáhneme. Učiníme tak klávesami JAWSKey + num. plus. Po jejím stisku si tedy okolí místa, ke kterému jsme se původně posunuli myší, můžeme začít virtuálním kurzorem prohlížet i pomocí klávesnice.

Máte další užitečné tipy pro vidící uživatele JAWSu?

Pokud patříte k uživatelům JAWSu, kteří občas vezmou do ruky i myš nebo s odečítačem používají i zvětšování obrazovky, snad vám předešlé tipy pomohou pracovat s JAWSem ještě o něco pohodlněji. A jestli máte i další doporučení, co uživatelům se zbytky zraku při práci s JAWSem pomůže, podělte se o ně s Téčkem.

Autor: Jan Šnyrych

Tento článek byl se souhlasem redakce přejat z archivu Téčka – technické přílohy časopisu Zora. Pokud máte zájem o aktuální zprávy, recenze, návody a další texty o technologiích pro zrakově postižené, zajistěte si předplatné Téčka, které je dostupné už od symbolických 75 Kč za rok.

Braillský displej je pro mnohé uživatele nedílnou součástí jejich práce s počítačem. Odečítač NVDA nabízí pár základních možností, jak tuto práci ovlivnit. Lze nastavit vstupní či výstupní tabulku, tvar kurzoru, dělitelnost slov na konci displeje… Ale o moc víc toho měnit nelze.

Nevystačíte-li si s nabízenými možnostmi, zkuste rozšíření do NVDA od autora André-Abush Clause: Braille Extender.

Tento doplněk rozšíří možnosti práce s braillským displejem například o možnost zvýrazňovat textové atributy jako jsou tučné písmo, kurzíva, podtržené, pravopisné chyby, označené položky…, měnit lze popisky prvků jako jsou tlačítka, stromové seznamy…, lze nastavit v jakých situacích má být přečten aktuální řádek při posunu klávesami braillského displeje, zda má být přečten znak po stisku navigačního tlačítka, rozšiřuje možnosti o simulaci kláves a klávesových zkratek běžné klávesnice na klávesnici braillského displeje,

Nabízí vyvolávání funkcí NVDA pomocí kláves braillského displeje a mnoho dalšího.

Stažení a instalace

Braille Extender lze stáhnout z NVDA repositáře doplňků a instalaci provést běžným způsobem.

Po stažení a instalaci přibude v hlavní nabídce NVDA nová podnabídka Braille Extender, která obsahuje celou řadu možností včetně vstupu do dokumentace či nastavení, zjištění nové verze atd.

Doplněk je přeložen do několika jazyků, čeština však bohužel chybí. Pokud nejste zběhlí v angličtině, budete se pravděpodobně v obrovském množství voleb ztrácet.

Vývoj na doplňku je poměrně intenzivní a s aktualizacemi přichází vcelku často. Má integrovány vlastní kanály pro aktualizace. Lze nastavit aktualizace na stabilní či vývojářské verze.

Pokud používáte doplněk Add-on updater, doporučuji v něm aktualizování tohoto doplňku vypnout nebo naopak využijte možnost vypnout ho v Braille Extender.

Nastavení

Nastavení vyvoláme z menu NVDA v podnabídce Braille Extender volbou Settings.

Volby v dialogu jsou rozděleny do sedmi kategorií:

• General – obecné,
• Text attributes – textové atributy,
• Braille tables – braillské tabulky,
• Representation of undefined characters – zobrazování nedefinovaných znaků,
• Advanced input mode – pokročilý vstupní režim,
• One-hand mode – režim jedné ruky,
• Role labels – Popisky typů prvků.

Výše uvedené aktualizování doplňku lze ovlivnit hned v první sekci General, zaškrtávacím polem "Check for updates automatically" – automaticky kontrolovat aktualizace. Následuje rozbalovací seznam "Add-on update channel" – kanál pro aktualizování doplňku, kde volíme ze dvou možností: stable a development – stabilní a vývojářský.

Pokud chceme ovlivnit podtrhávání slov označených za pravopisné chyby, přejdeme do kategorie "Text attributes" a zde v rozbalovacím seznamu "Spelling errors" – "Pravopisné chyby" vybíráme:

• None – nezvýrazňuj,
• Dots 7 and 8 – body 7 a 8,
• Dot 7 – bodem 7,
• Dot 8 – bodem 8.

Jako výchozí stav je podtrhávání zapnuté body 7 a 8. Pokud by vám vyhovoval jiný stav, stačí ho zde změnit. Stejné možnosti nabízí například tučné písmo, kurzíva atd. Podtržené je celé slovo či úsek s nastavenými atributy.

Jsou-li pro vás nesrozumitelné popisky různých prvků (tlačítka, přepínače atd.), případně vám nevyhovuje jejich délka, můžete přejít do kategorie Role labels a zde například zkrátit popisek pro seznam "sezn" na "sz".

Přejděte do rozbalovacího seznamu "Role", vyberte položku "seznam", přejděte do políčka "Actual or new label" – aktuální či nový popisek a zapište místo předepsaného "sezn" jen "sz".

Potvrzením OK nastavení uložíte. Pokud budete chtít vrátit popisek na původní, stačí stisknout tlačítko "Reset this role label" – Resetovat popisek tomuto prvku. Tlačítkem "Reset all role labels" vrátíte původní popisky všem změněným.

Každý si asi najde vlastní možnosti, které si díky doplňku ovlivní tak, aby se mu s braillským displejem pracovalo co nejlépe.

Klávesové zkratky

Doplněk nabízí velké množství klávesových zkratek, které lze simulovat pomocí tlačítek braillského displeje. Nejsou to jen základní zkratky/klávesy jako HOME, CTRL + šipka vpravo, ale i zkratky jako WINDOWS + M pro přechod na plochu, WINDOWS + E pro spuštění Průzkumníku atd.

Doplněk navíc nenabízí jen systémové zkratky, ale i zkratky samotného odečítače NVDA. Je tak možné z braillského displeje vyvolat nabídku NVDA, přečíst titulek okna atd.

Veškeré klávesové zkratky jsou uvedeny v dokumentaci (nabídka NVDA | Braille Extender | Documentation - pod nadpisem "Profile gestures".

Klávesové zkratky se projevují i v nápovědě klávesnice. Můžete tak po stisku NVDA + 1 (+) zkoušet různé kombinace tlačítek a NVDA pro ty, které mají přiřazenu funkci, jejich nápovědu ohlásí.

Závěr

Text tohoto článku jen naznačuje, co doplněk nabízí a umožňuje. Ti, pro které je téma zajímavé, jistě po prozkoumání naleznou mnoho možností, které jim v samotném NVDA chybělo či je ani nenapadlo, že by mohlo v práci s braillským displejem nabízet.

Tvůrci na doplňku neustále pracují a aktualizace vycházejí poměrně často. Můžete se tak těšit na nové funkce, případně na opravy, pokud narážíte na nějaký problém.

Autor: Michal Jelínek

Další zdroje informací

• NVDA Community Addons: Braille Extender

Tento článek byl se souhlasem redakce přejat z archivu Téčka – technické přílohy časopisu Zora. Pokud máte zájem o aktuální zprávy, recenze, návody a další texty o technologiích pro zrakově postižené, zajistěte si předplatné Téčka, které je dostupné už od symbolických 75 Kč za rok.

Téčko: RoboBraille – tvorba přístupných dokumentů odkudkoli

Potřebujete někdy převést nepřístupný naskenovaný dokument do textové podoby, ale sedíte zrovna u počítače, na kterém není nainstalován žádný OCR software? Nebo potřebujete namluvit text syntetickým hlasem do MP3 souborů, aby se dal poslouchat v audio přehrávači, ale na počítači nemáte k dispozici žádný vhodný hlasový syntetizér SAPI? V takových situacích se vám může hodit RoboBraille.

Co je RoboBraille

Jde o bezplatnou webovou službu vyvinutou speciálně pro potřeby zrakově postižených. RoboBraille umí převádět dokumenty mezi různými formáty – grafické dokumenty lze převést do přístupných textových formátů, texty zase načíst syntetickými hlasy do MP3 souborů, z wordovských dokumentů lze generovat elektronické knihy EPUB či MOBI apod. Přitom RoboBraille podporuje češtinu – texty načítá českými hlasy a rozumí kódování českých znaků v textových dokumentech.

RoboBraille byl vyvinut v Dánsku před více než deseti lety. Po dánštině postupně přidával podporu dalších jazyků a začal fungovat i v dalších zemích. Kromě češtiny jej tedy lze používat i pro slovenštinu, angličtinu, němčinu i mnoho jiných evropských jazyků. Jeho používání pro nekomerční účely je zdarma a na jeho fungování v Česku přispívá nadace Velux.

Pojďme se podívat, jak můžeme RoboBraille v praxi využít...

Převod nepřístupných dokumentů do textu

Ať už budete mít tištěný text naskenovaný v grafických souborech jako JPG, TIFF, GIF, nebo PDF dokumenty, které neobsahují textová data, můžete je předhodit RoboBraillu, aby v nich text rozpoznal a uložil jej v textovém dokumentu. Postupovat budeme takto:

1. V internetovém prohlížeči otevřeme úvodní stránku RoboBraillu. Její anglickou verzi najdeme na adrese robobraille.org, českou verzi na robobraille.org/cs a slovenskou na robobraille.org/sk. Další popis je podle české verze.
2. Úvodní stránka obsahuje jednoduchý webový formulář, který nás ve čtyřech krocích převodem dokumentu provede. Než ale začneme, můžeme pomocí přepínačů na začátku formuláře určit, jaký je zdroj převáděného dokumentu. Vybraný je přepínač Soubor, čímž je myšlen soubor uložený v našem počítači. V případě potřeby zde máme ještě další dvě možnosti – přepínač URL adresa by nám umožnil zadat internetovou adresu, na které se nachází zdrojový dokument pro převod, při výběru přepínače Text bychom pro změnu mohli zapsat vlastní text, který bychom např. chtěli převést do audio souboru. My tedy necháme vybraný přepínač Soubor a postoupíme k nadpisu druhé úrovně „Krok 1 – Nahrajte svůj dokument“.
3. Pod tímto nadpisem aktivujeme tlačítko Procházet. Otevře se klasický dialog pro výběr souboru. V něm tedy vybereme grafický soubor, který chceme převést do textové podoby. Označit můžeme i více souborů stejného formátu. Dialog potvrdíme a na webové stránce stiskneme následující tlačítko Nahrát. Vybraný zdrojový soubor se tak načte z našeho počítače na server RoboBraillu. Maximální velikost zdrojového souboru je omezena na 64 MB. V závislosti na velikosti a rychlosti připojení může načítání chvíli trvat. Jakmile je dokončeno, je o tom pod tlačítkem Nahrát zobrazena zpráva a pod ní se objeví další nadpis druhé úrovně, tentokrát „Krok 2 – Zvolte výstupní formát“.
4. Pod tímto nadpisem tedy přejdeme do skupiny přepínačů pro výběr výstupního formátu. Na výběr zde máme možnost MP3 audio, kterou si popíšeme za chvíli, dále možnost Braille, tedy převod do souboru pro tisk na braillské tiskárně, potom možnost Elektronická kniha pro formát EPUB nebo MOBI a nakonec možnost Konverze zvyšující přístupnost. Zvolíme tento trochu nejasný přepínač, to je totiž převod do jednoho z přístupných textově orientovaných formátů.
5. Jakmile si vybereme výstupní formát, zobrazí se pod přepínači nadpis „Krok 3 – Upřesněte volby konverze“. Pod přepínačem najdeme rozbalovací seznam, ve kterém si můžeme vybrat formát výsledného souboru. Výchozí možnost je formát DOC, můžeme ale zvolit také XLSX, RTF, TXT, přístupné PDF, HTML či CSV. U formátů DOCX, RTF či PDF se RoboBraille bude snažit zachovat i vzhled původní předlohy včetně vložených obrázků, u TXT samozřejmě zůstane zachován jen neformátovaný text.
6. Pod nadpisem pro čtvrtý krok už jen do textového pole zadáme svou e-mailovou adresu a stiskneme tlačítko Odeslat. Zobrazí se stránka s potvrzením přijetí našeho požadavku a souhrnnými informacemi o zadaném převodu.

Během několika minut nám na zadanou e-mailovou adresu dorazí zpráva, která nás bude informovat, že převod byl proveden a v její příloze bude uložen výsledný dokument. Chybovost rozpoznávání se u běžných dokumentů zdá být lehce vyšší než např. u FineReaderu, nicméně rozdíl není nijak výrazný.

Převod textových dokumentů do audio souborů

Nyní si projděme, jak probíhá další z užitečných úloh, tedy namluvení zdrojového textového souboru syntetickým hlasem do MP3 souboru.

1. Otevřeme úvodní stránku RoboBraillu na adrese robobraille.org/cs a na začátku formuláře necháme vybraný přepínač Soubor jako zdroj dat.
2. V prvním kroku stiskneme tlačítko Procházet a v následném dialogu označíme zdrojový soubor. Může to být např. text ve formátu TXT, DOCX, RTF atd. nebo také grafický soubor, který si RoboBraille automaticky nejprve převede do textu, a z něj následně vygeneruje audio soubor. Vybraný soubor nahrajeme na server stiskem tlačítka Nahrát.
3. V druhém kroku vybereme přepínač MP3 audio jako výstupní formát převodu.
4. Ve třetím kroku můžeme upřesnit volby převodu. V případě převodu do audio souboru zde máme rozbalovací seznam s výběrem mluvčího. Jsou zde hlasy pro všechny podporované jazyky, pro češtinu je to dobře známá Zuzana a pak také Iva, což je vcelku přirozeně znějící a dobře srozumitelný hlas. V druhém rozbalovacím seznamu můžeme nastavit tempo řeči. Je zde celkem sedm možných úrovní.
5. Ve čtvrtém kroku opět jen zadáme e-mailovou adresu pro zaslání výsledku a stiskneme tlačítko Odeslat. Zobrazí se stránka s potvrzením zadaného převodu.

Po chvíli nám na e-mailovou adresu dorazí zpráva s informací o výsledku. Převod textu do MP3 je časově náročnější. V závislosti na délce textu si tedy na zprávu musíme počkat – u několika málo stránek převod trval asi dvě minuty, u třísetstránkové knihy asi dvacet minut. Protože MP3 soubory mohou být poměrně velké, nezasílají se jako příloha e-mailové zprávy. Ve zprávě je ale přímý odkaz na stažení MP3 souboru, který je platný sedm dní od jeho vytvoření.

Kvalita audio souborů

Jak již bylo zmíněno, použité hlasy Zuzana a Iva jsou dobře srozumitelné. Určitě by si však zasloužil doladit rozsah tempa řeči, které lze volit v sedmi úrovních. Dvě nejpomalejší úrovně jsou totiž tak pomalé, že je reálně nemůže nikdo používat. Naopak nejrychlejší úroveň je dle mého již rychlá přespříliš.

Kvůli úspoře na velikosti výsledných audio souborů jsou relativně nízké i jejich kvalitativní parametry. Používá se vzorkovací frekvence 16 kHz a datový tok pouhých 24 kbps. U takových hodnot je redukce kvality zvuku již velmi zřetelná., nicméně pro poslech četby syntetickým hlasem se takováto kvalita dá stále ještě rozumně použít.

Chcete-li si udělat představu o kvalitě hlasu Iva a rozsahu nastavitelných rychlostí, stáhněte si ZIP soubor s ukázkami v MP3 (780 kB).

Další možnosti RoboBraillu

Výše popsané rozpoznávání textu v grafických souborech a převod textových souborů do MP3 jsou pravděpodobně nejpoužívanější funkce RoboBraillu. K dispozici tu ale máme ještě další dva výstupní formáty.

Pokud je zdrojovým souborem dokument strukturovaný nadpisy, lze jako výstupní formát zvolit elektronickou knihu. RoboBraille tak můžeme využít k vygenerování knih ve formátu EPUB nebo MOBI s definovanými kapitolami podle nadpisů ve zdrojovém souboru.

Poslední z výstupních formátů je Braille. Takto by mělo být možné získat soubory pro tisk na braillských tiskárnách. I zde by měla být podporována čeština. Je zde možno vybrat z velkého množství formátů. Máte-li s tímto jakoukoli zkušenost, určitě se do Téčka ozvěte. Byla by to jedna z dalších možností, jak jednoduše připravovat texty pro braillský tisk, a takový tip by v Téčku určitě zasloužil zveřejnit.

Ochrana osobních údajů

Při používání RoboBraillu vás možná napadne, co se děje s dokumenty a e-mailovou adresou, které službě při zadávání úlohy poskytujete. Provozovatel RoboBraillu tvrdí, že žádné z těchto údajů neukládá – zdrojový soubor je smazán ihned po jeho zpracování a e-mailová adresa ihned po odeslání závěrečné zprávy. Provozovatelem služby je navíc dánská neziskovka, u které bych nepředpokládal touhu po sběru cizích dat. Vadou na kráse v bezpečnosti RoboBraillu je však to, že nepoužívá zabezpečenou komunikaci pomocí protokolu HTTPS, ale jen obyčejné nezabezpečené HTTP. Jak citlivé dokumenty převádět přes takovouto online službu je tedy na zvážení každého z uživatelů.

Závěr

RoboBraille má méně možností pro převod audio souborů než některé specializované programy a kvalita výsledných MP3 je o něco nižší, než běžně používáme. Stejně tak i možnosti a přesnost OCR nejsou na úrovni např. FineReaderu. Nicméně i tak je RoboBraille velmi dobře a jednoduše použitelný nástroj a jeho obrovskou výhodou je, že ho má člověk k dispozici naprosto všude. Je tedy dobré, že jej máme a určitě v mnoha situacích najde své využití.

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací

• Robobraille - elektronický výukový kurz

Tento článek byl se souhlasem redakce přejat z archivu Téčka – technické přílohy časopisu Zora. Pokud máte zájem o aktuální zprávy, recenze, návody a další texty o technologiích pro zrakově postižené, zajistěte si předplatné Téčka, které je dostupné už od symbolických 75 Kč za rok.

Tentokrát se v JAWS podíváme opět na jednu z doprovodných funkcí a sice integrované rozpoznávání textu čili OCR. To je na rozdíl od funkce Picture Smart určeno výhradně pro rozpoznávání textu a nikoli obsahu obrázků. Oproti Picture Smart probíhá veškeré rozpoznávání přímo na počítači. Odezva OCR je tedy rychlejší a nevyžaduje internetové připojení. JAWS pro OCR využívá knihovnu Kofax OmniPage 20, která by měla dosahovat dobré přesnosti v rozpoznávání a podporuje mnoho různých jazyků včetně češtiny a slovenštiny.

Na místě je samozřejmě otázka, zda je lepší pro rozpoznávání textu používat specializovanou OCR aplikaci, jako je ABBYY FineReader, nebo vestavěnou funkci JAWSu. FineReader bude pravděpodobně o něco přesnější a obsahuje řadu různých možností a nastavení, které bychom v JAWSu nenašli. Použití OCR v JAWS je naopak mnohem rychlejší – máme ho vždy při ruce na stisk několika málo kláves. Navíc je můžeme snadno využít i k rozpoznávání grafických prvků na obrazovce počítače. Pro rozpoznávání dokumentů lze obecně doporučit následující. Pokud potřebujeme rozpoznat text, který si chceme jako dokument trvale uložit a pracovat s ním (např. knihu), bude vhodnější použít FineReader. Pokud nám ale jde o rychlé jednorázové přečtení např. papírů, které jsme našli v poštovní schránce, bude efektivnější JAWS.

A jak tedy můžeme OCR v JAWSu využívat? Možností je mnoho – od převodu grafických souborů do textu, přes čtení naskenovaných papírových předloh prostřednictvím skeneru, až po rozpoznávání obsahu grafických prvků na obrazovce. Pojďme si tedy vše projít.

Rozpoznávání grafických souborů

Máme-li v počítači uložený soubor v grafickém formátu nebo třeba i PDF, které obsahuje pouze grafiku, můžeme jeho obsah velmi snadno převést do textu. Stačí jen soubor označit v Průzkumníku, otevřít k němu kontextové menu a v něm zvolit položku Rozpoznávání textu s JAWS. Za okamžik se text rozpoznaný v grafickém souboru zobrazí v Prohlížeči výsledků. Zde si jej můžeme procházet obdobně jako text v Poznámkovém bloku. Můžeme si jej číst nebo označit a přes schránku zkopírovat kamkoli jinam. V případě JAWSu 2021 najdeme na konci textu ještě odkaz pro otevření textu ve Wordu. Prohlížeč výsledků lze zavřít klávesou Escape.

Pokud máme v počítači nainstalovaný JAWS 2021, najdeme v kontextovém menu k souboru ještě položku Rozpoznávání textu do Wordu s JAWS. Tou můžeme také spustit rozpoznávání textu, a výsledky se nám otevřou přímo ve wordovském dokumentu.

V rozpoznaném textu je vždy zachováno základní formátování, jako je použitý font, velikost písma a podobně.

Rozpoznání grafického souboru můžeme kromě kontextového menu spustit také skupinovým příkazem JAWSu. Když budeme mít požadovaný soubor v Průzkumníku vybraný, stiskneme JAWSKey + mezerník pro vstup do režimu skupinového příkazu, a následně O pro otevření skupiny příkazů pro OCR. Poté vše završíme stiskem F pro rozpoznávání souboru. Po chvíli se nám opět otevře Prohlížeč výsledků s rozpoznaným textem. I rozpoznání do Wordu lze provést skupinovým příkazem, a sice JAWSKey + mezerník, O, R.

Už jsme zmínili, že JAWS může rozpoznávat také text v grafických dokumentech PDF. Když tak neučiníme přímo z Průzkumníka, ale pokusíme se PDF otevřít v Adobe Readeru, JAWS nás automaticky upozorní, když dokument neobsahuje žádný text, a nabídne nám jeho rozpoznání. Rozpoznání celého PDF dokumentu otevřeného v Adobe Readeru můžeme také kdykoli spustit skupinovým příkazem JAWSKey + mezerník, O, D.

Rozpoznávání naskenovaných předloh

Pro rychlé přečtení předlohy, kterou jsme vložili do skeneru, použijeme další skupinový příkaz a sice JAWSKey + mezerník, O, A. Po stisku této sekvence kláves se otevře skenovací dialog. Pokud nechceme měnit výchozí skener nebo parametry skenování, stačí dialog jen potvrdit klávesou Enter. Skenování se spustí a my budeme mít po chvíli opět otevřený prohlížeč výsledků s rozpoznaným textem. Ještě než se prohlížeč otevře, JAWS ohlásí orientaci stránky ve skeneru, např. „Stránka je orientována nahoru“. To je informace, kterou bychom zrovna z FineReaderu těžko získávali. Přitom se někdy může hodit vědět, kde má stránka vršek, kde spodek nebo zda není orientovaná na šířku. Jinak je skenování velmi snadné, bez jakýchkoli záludností.

Rozpoznávání grafických prvků na obrazovce

Čas od času můžeme narazit na prvek nebo celé okno v aplikaci, které není přístupné a JAWS v něm nic nečte. Typické to bývá např. u úvodních oken některých instalačních programů. I v takové situaci nám může pomoci OCR.

Příkazem JAWSKey + mezerník, O, W lze rozpoznat obsah celého aktuálního okna. JAWS se po rozpoznání přepne do režimu JAWS kurzoru. JAWS kurzorem si tedy pročteme veškerý rozpoznaný text v okně a pokud potřebujeme nějaký prvek v okně aktivovat, stiskneme na něm numerické lomítko pro simulaci kliknutí myší.

Kromě rozpoznávání celého okna máme v JAWS k dispozici také příkaz pro rozpoznání celé obrazovky (JAWSKey + mezerník, O, S) a také. příkaz pro rozpoznání jen určitého nepřístupného prvku, na němž právě stojí kurzor (JAWSKey + mezerník, O, C). Druhý z uvedených příkazů lze použít i na webu pro vyčtení textu z nepopsané grafiky.

Rozpoznávání textu přímo z obrazovky bývá chybovější než rozpoznávání grafických či skenovaných dokumentů, protože na obrazovce je text v menším rozlišení. Lepším výsledkům můžeme napomoci maximalizací okna či nastavením vyššího rozlišení obrazovky. V popisu novinek nedávno vydané aktualizace JAWS 2021.2012 lze zjistit, že nám pro získání lepších výsledků přibyla ještě jedna možnost. Při rozpoznávání obrazovky může prý lepší přesnosti dosáhnout OCR funkce Microsoftu, která je součástí systému Windows 10. V Centru nastavení JAWS je tedy nově možnost zapnout pro rozpoznávání textu z obrazovky místo knihoven OmniPage právě OCR Microsoftu.

Nastavení OCR

Plynule jsme tedy přešli k tomu, jaké možnosti nám JAWS nabízí, pokud jde o nastavení rozpoznávání textu. I zde je vše velmi jednoduché.

V Centru nastavení JAWS je ve stromovém seznamu voleb větev nazvaná Rozpoznávání textu. V ní je několik možností vztahujících se k OCR.

Jednak je tu primární a sekundární jazyk rozpoznávání. Primární jazyk by měl být nastaven dle hlavního jazyka dokumentů, které rozpoznáváme. Pokud je dokument dvojjazyčný, měl by sekundární jazyk odpovídat druhému jazyku dokumentu. Ve výchozím stavu jsou tyto volby nastaveny na češtinu a angličtinu.

Dále zde najdeme již zmíněnou možnost „Používat pro rozpoznávání textu služby Microsoftu“, která zajistí, že pro analýzu textu z obrazovky se využije systémová OCR služba Windows 10 a dále možnost „Jazyk rozpoznávání pro služby Microsoftu“, s jejíž pomocí si nastavíme, pro jaký jazyk chceme systémovou OCR službu používat.

Závěr

JAWS nabízí rozpoznávání textu, které sice obsahuje méně možností a možná i trochu nižší přesnost než specializované OCR programy. Zato je ale rychle při ruce na stisk jednoho skupinového příkazu. Hodit se mohou i některé funkce, které naopak v samostatné OCR aplikaci nenajdeme, jako je zpřístupnění původně neovladatelného okna v aplikaci nebo hlášení orientace stránky ve skeneru. Rozhodně jde tedy o užitečný nástroj, který se vyplatí používat.

Přehled klávesových zkratek pro rozpoznávání textu

Všechny funkce rozpoznávání textu jsou dostupné přes skupinový příkaz, který zahájíme stiskem posloupnosti kláves JAWSKey + mezerník, O. Příkaz potom dokončíme jednou z následujících kláves:

• F – rozpoznání vybraného grafického souboru v Průzkumníku a otevření textu v Prohlížeči výsledků.
• R – rozpoznání vybraného grafického souboru v Průzkumníku a otevření textu ve Wordu.
• D – rozpoznání otevřeného grafického PDF v Adobe Readeru a otevření textu v Prohlížeči výsledků.
• A – naskenování tištěné předlohy a otevření textu v Prohlížeči výsledků.
• W – rozpoznání textu aktuálního okna a přepnutí do JAWS kurzoru pro prohlížení textu v okně.
• C – rozpoznání aktuálního prvku a přepnutí do JAWS kurzoru pro prohlížení textu v prvku.
• S – rozpoznání textu na celé obrazovce a přepnutí do JAWS kurzoru pro jeho prohlížení.
• Q – ukončení právě probíhajícího rozpoznávání.
• Shift + pomlčka (na české klávesnici) – zobrazení nápovědy kláves ke skupinovému příkazu pro rozpoznávání textu.

Autor: Jan Šnyrych

Tento článek byl se souhlasem redakce přejat z archivu Téčka – technické přílohy časopisu Zora. Pokud máte zájem o aktuální zprávy, recenze, návody a další texty o technologiích pro zrakově postižené, zajistěte si předplatné Téčka, které je dostupné už od symbolických 75 Kč za rok.

V rámci projektu Přenos zahraničních iOS aplikací a JAWS zvukových tutoriálů podpořeného Nadačním fondem Českého rozhlasu Světluška v našem oddělení Tyflokabinet – SONS ČR i v roce 2021 vznikly nové audio tutoriály:

1. Microsoft Edge s odečítačem obrazovky
2. Google aplikace Disk, Dokumenty a Tabulky s odečítačem obrazovky
3. Skype pro Windows s odečítačem obrazovky.

Microsoft Edge

Webový prohlížeč Microsoft Edge se po přechodu na jádro Chromium stal i pro uživatele odečítačů obrazovky konečně použitelným. Tato inovovaná verze prohlížeče ale byla jediná z rozšířené trojice: Chrome, Firefox, Edge, kterou naše materiály doposud nepokrývaly. Seznámením s prostředím, nastavením, funkcemi a užitečnými klávesovými zkratkami – vše za pomoci praktických ukázek tento „nedostatek“ napravujeme. Vaším průvodcem funkcemi prohlížeče Edge bude Michal Jelínek.

Kapitoly:

1. Úvod
2. Úvodní nastavení při prvním spuštění
3. Nastavení výchozího prohlížeče
4. Části okna a jejich procházení
5. Panely nástrojů
6. Panel Adresa a hledání
7. Oblíbené položky
8. Další funkce panelu nástrojů
9. Překlad stránek
10. Oprávnění a další upozornění
11. Nabídka Nastavení a další možnosti
12. Nastavení
13. Podokno Panel karet

Aplikace Google Disk, Dokumenty a Tabulky

V posledních letech je více a více vyžadována online spolupráce na různých dokumentech, vzájemné sdílení souborů apod. Prim v nabízených službách jistě se svými aplikacemi hraje společnost Google. Na zájmu uživatelů našich sociálních služeb při kurzech práce na počítači, ale i třeba při pořádání workshopů na Agoře je vidět, že Google aplikace jako je Disk, Dokumenty či Tabulky mají co nabídnout i zrakově postiženým. Proto vznikl tento druhý tutoriál, kterým Vás základním používáním provede opět Michal Jelínek za vydatné pomoci Zuzany, tedy hlasu odečítače JAWS, se kterým je obsluha aplikací Google vysvětlována. Společně se zorientujeme v online správci souborů Disk, naučíme se vytvářet složky, mazat, kopírovat, přejmenovat či sdílet soubory/složky. Předvedeme si, jak vytvořit strukturovaný dokument, jak se pohybovat po nadpisech nebo jak vyhledávat. V Tabulkách si ukážeme vytvoření tabulky, jednoduchý vzorec pro výpočty, práci s listy…

Kapitoly:

1. Úvod
2. Disk
3. Dokumenty a Tabulky - vzhled a nástroje
4. Dokumenty
5. Tabulky

Skype pro Windows

Ve třetím tutoriálu Vás Zdeněk Bajtl při praktickém předvádění seznámí, jak pracovat se Skype pro Windows. Mnozí po přechodu na změněnou variantu Skype úplně opustili nebo s ním více či méně úspěšně bojují. Pokud nejste sami velcí objevitelé a raději uvítáte pomocnou ruku, přijměte tu Zdeňkovu.

Kapitoly:

1. Úvod
2. Stažení aplikace
3. Instalace
4. První spuštění po instalaci - průvodce nastavením
5. První seznámení se Skype
6. Vyhledání nového kontaktu
7. Povolení nového kontaktu
8. Okno kontaktu, nabídka pro kontakt a konverzaci
9. Příchozí hovor a možnosti jeho okna
10. Chatování
11. Posílání souborů
12. Sdílení obrazovky - teorie
13. Sdílení obrazovky - praxe
14. Schůzka
15. Skupinová konverzace
16. Skype a funkce JAWS

I přes podmínky, za jakých tutoriály vznikaly v současné epidemické době, kdy prostor pro nahrávání bylo nutné sdílet s dětmi, sousedy s příklepovou vrtačkou či se strojem udusávajícím chodníkovou dlažbu, se nám i s technikou za pár korun snad podařilo vytvořit užitečné, poslouchatelné materiály. Těšíme se na Vaše případné reakce, za které budeme moc rádi.

Všechny tři tutoriály je možné v podobě mp3 stáhnout ze stránky Ke stažení.

Projekt mohl vzniknout díky finanční podpoře Nadačního fondu Českého rozhlasu Světluška, za což mu patří velký dík.

Mezi různými rozšířeními NVDA se často objevují doplňky, které do bezplatného odečítače NVDA prostě jen kopírují rozličné funkce placeného odečítače JAWS. To ovšem nebude případ doplňku Phonetic Punctuation. toto je totiž opravdu velmi inovativní doplněk, který do NVDA přidává funkci, již bychom u žádného z dnes běžně používaných odečítačů nenašli.

Základním účelem Phonetic Punctuation totiž je nahradit slovní hlášení nejrůznějších interpunkčních znamének a symbolů v textu krátkými zvukovými signály. Idea je taková, že než nám hlasový výstup řekne např. „levá kulatá závorka“, je daleko rychlejší, aby nám při čtení textu na místě závorky přehrál kraťoučký zvuk, o kterém budeme vědět, že představuje právě levou závorku. Tím bychom při čtení textu s interpunkčními znaménky měli ušetřit čas, a práci s textem za pomoci hlasového výstupu tak zefektivnit. Zda to není pouhá teorie, to si musí asi každý v praxi vyzkoušet sám. Níže tedy najdete návod, jak na to. A než se do toho pustíme, můžete si pro představu pustit zvukovou ukázku ze serveru Sound Cloud, kde jsou zvukové náhrady interpunkce slyšitelné v prvních několika sekundách nahrávky.

Úvodem si ještě řekněme, že první verze Phonetic Punctuation vyšla v dubnu 2020. Doplněk využívá zcela přepracovaného systému hlasového výstupu v NVDA, který byl uveden aktualizaci 2019.3. Nové možnosti hlasového výstupu NVDA umožňují kombinovat výstup z více různých syntetizérů nebo do hlasového výstupu zařazovat různé zvukové efekty. Phonetic Punctuation tedy vyžaduje NVDA minimálně ve verzi 2019.3 a je jednou z prvních praktických ukázek možností nového systému hlasového výstupu.

Začínáme s Phonetic Punctuation

Doplněk stáhneme klasicky pomocí odkazu „stable version“ z jeho stránky v oficiálním repozitáři doplňků NVDA a nainstalujeme jej standardním způsobem.

Abychom viděli, jak doplněk hlášení všech interpunkčních znamének mění, je dobré nastavit v NVDA čtení veškeré interpunkce. To najdeme v dialogu Nastavení NVDA v kategorii Řeč nebo můžeme opakovaně mačkat klávesy NVDA + P, dokud nám NVDA neohlásí „interpunkce: všechna“. Samotný doplněk Phonetic Punctuation zapneme klávesami NVDA + Alt + P. Poté už jen stačí otevřít jakýkoli text, v němž budou interpunkční znaménka, a můžeme sledovat, co s nimi doplněk provede.

Ve výchozím stavu je v doplňku nastaveno jen nahrazování několika málo znamének zvuky. Např. místo čárky ve větě uslyšíme krátké zachřestění, místo tečky na konci věty tlesknutí. V nastavení doplňku si můžeme zapínat a přidávat nahrazování libovolných dalších symbolů zvuky. Pro začátek lze ale určitě doporučit držet se při zemi a zvuky si nechat zapnuté jen pro velmi malý počet symbolů, než si na zvuk místo čtení daného symbolu zvykneme. Jinak by se nám z počítače řinul proud záhadných bouchání, bzučení a pípání a my bychom stejně nebyli schopni rychle si uvědomovat, jaké znaménko ten který zvuk představuje. Než si tedy člověk zvuky zažije, bohatě stačí zapnuté zvukové signály pro čárku a tečku ve větě a časem můžeme postupně přidávat zvukovou signalizaci dalších znaků.

Nastavení doplňku

Phonetic Punctuation je velmi konfigurovatelný doplněk. Uživatel v něm může nahrazovat v podstatě libovolné textové řetězce za libovolné zvuky. Vše najdeme v menu NVDA, v podmenu Možnosti, kde nám přibyde položka Phonetic Punctuation and Audio Rules otevírající dialog s možnostmi doplňku.

V dialogu je seznam všech znaků, pro které je definovaný nějaký nahrazující zvuk. UU každé položky seznamu je uveden příslušný znak, poté stav Enabled či Disabled, a nakonec název zvuku, který se místo znaku přehrává.

Když si seznam projdeme, uvidíme, že ve výchozím nastavení bude u většiny znaků uveden stav Disabled. Zvuková náhrada je tedy pro znak definována, nahrazování je ale vypnuté. Stačí ale přejít Tabulátorem na tlačítko Enable a stisknout je, a tím nahrazování znaku za příslušný zvuk zapneme. Analogicky u zapnutých znaků tlačítkem Disable nahrazování vypneme.

Dále máme v dialogu tlačítko Edit, kterým otevřeme okno, v němž můžeme nahrazování znaku za zvuk podrobně nastavit. V tomto okně je nejprve editační pole, v němž je uveden nahrazovaný znak. Poté zde následuje zaškrtávací políčko, které určuje, zda bude nahrazování aktuálně zapnuté či vypnuté. Dále v okně najdeme volby pro výběr typu zvuku, který místo znaku chceme přehrávat. Může to být jeden z několika desítek standardních zvuků, které jsou součástí doplňku, ale můžeme si též vybrat libovolný vlastní zvukový soubor ve formátu WAVE nebo si nastavit prosté pípnutí v určité výšce a délce tónu. Nakonec jsou zde dvě editační pole, do nichž můžeme zadat kladné či záporné číslo udávající, o kolik milisekund na začátku, respektive konci zvukového efektu zkrátíme či prodloužíme krátkou tichou pauzu.

Výběr vhodného zvuku je důležitý. Je třeba vybrat přiměřeně krátký zvuk. Mezi předdefinovanými zvukovými signály jsou totiž některé zbytečně dlouhé, které by nás při častém poslechu mohly brzy iritovat, a navíc by jejich použití nepředstavovalo žádnou časovou úsporu oproti hlasovému přečtení nahrazovaného znaku. Jsou zde ale i některé velmi šikovné zvukové signály. Např. pro kulaté závorky jsou předdefinované dvojce zvuků, které jsou stejné, pro levou závorku se ale zvuk ozývá zleva, pro pravou zprava, což je poté při poslechu intuitivní a velmi názorné. Máme-li pro nahrazovaný znak vše nastavené, zavřeme okno pro definici náhrady tlačítkem OK.

V dialogu pro nastavení doplňku najdeme ještě tlačítko Add Audio Rule, jímž otevřeme stejné okno jako při úpravě znaku, pro který již máme nějakou náhradu nastavenou. Teď zde ale budou všechny volby prázdné, takže můžeme vytvořit pravidlo pro nahrazování libovolného znaku, pro který v doplňku zatím nahrazování definované není. Za zmínku jistě stojí i to, že do textového pole pro text, jež chceme nahrazovat zvukem, nemusíme zadávat jen jediný znak, ale klidně i víceznakový řetězec definovaný regulárním výrazem. Tím se nám pole působnosti doplňku dále značně rozšiřuje.

Jak je to vše použitelné v praxi?

Možná si říkáte, zda to vše není až příliš překombinované. Nebo jste si možná už doplněk nainstalovali, v prvotním nadšení jste si zapnuly nahrazování všech předdefinovaných znaků a teď vám jde hlava kolem z nepřehledné směsice zvuků, která se na vás při čtení textu s interpunkčními znaménky valí z reproduktorů vašeho počítače.

Myslím, že pokud chcete dát doplňku šanci, aby vám opravdu zefektivnil hlášení interpunkce v textu, je třeba s jeho využíváním začít minimalisticky. Já jsem si např. nechal hodně dlouho po instalaci doplňku zapnuté nahrazování jediného znaku a sice čárky. doplněk jsem si takto zvykl využívat při kontrole toho, zda mám v textu čárky ve větách na správných místech. Až když jsem měl vnímání krátkého zvukového signálu místo čárky zautomatizované, začal jsem postupně používat zvukové náhrady i pro několik málo dalších znaků.

Větší smysl má asi použití zvukových náhrad pro znaky, jejichž vyslovení hlasovým výstupem je dlouhé a zdržuje, např. „levá závorka“, „horní uvozovky“ apod. Zde může nahrazení znaků za zvuk znamenat větší časovou úsporu.

Zda bude přehrávání zvuků místo interpunkce použitelné, závisí též na tom, jaké tempo řeči jste zvyklí používat. Obecně lze říci, že čím vyšší tempo hlasového výstupu, tím méně je při přehrání zvuku během čtení textu zřejmá přesná pozice interpunkčního znaménka. Pro ty, kdo pracují s hodně vysokou rychlostí řeči, bude tedy doplněk méně využitelný.

Doplněk Phonetic Punctuation tedy není zázrak, který by byl vhodný úplně pro všechny. Pro část uživatelů to ale může být opravdu praktické vylepšení při práci s textem. A jde též o zajímavou novou funkci, kterou u žádných jiných odečítačů nenajdeme. Při pohledu na novinky zejména u některých windowsovských odečítačů můžeme nabýt dojmu, že jejich vývojáři mají pocit, že je v nich už vše důležité naprogramováno, a proto opravdu nových funkcí bývá poskrovnu. Phonetic Punctuation tedy představuje koncept úplně nové funkce, kterou alespoň část uživatelů může i dobře uplatnit v praxi.

Autor: Jan Šnyrych

Tento článek byl se souhlasem redakce přejat z archivu Téčka – technické přílohy časopisu Zora. Pokud máte zájem o aktuální zprávy, recenze, návody a další texty o technologiích pro zrakově postižené, zajistěte si předplatné Téčka, které je dostupné už od symbolických 75 Kč za rok.

Další zdroje informací

• NVDA Community Addons: Phonetic Punctuation

Počítač s Windows nám mimo jiné může sloužit i jako mediální přehrávač. Pokud si na počítači někdy pouštíte filmy, možná máte také problém se čtením českých titulků u snímků v původním znění. Pro slabozraké mohou být titulky malé, nedostatečně kontrastní nebo příliš rychle se měnící. Nevidomí je samozřejmě nepřečtou vůbec. V případě slabozrakých lze problém někdy řešit přehrávačem umožňujícím nastavení vhodnějšího vzhledu titulků. Univerzálnějším řešením je pak možnost nechat si titulky během přehrávání filmu předčítat hlasovým syntetizérem. Na tuto druhou možnost se nyní podrobněji podíváme ve dvou přehrávačích pro Windows, které ji podporují, a sice v PotPlayeru a ve VLC media playeru. První ze jmenovaných programů je možná pro čtení titulků šikovnější – má více možností a čtení je vyladěnější. VLC je ale zase mezi uživateli rozšířenější a pokud jej používáte a nechcete jen kvůli titulkům přecházet k jinému softwaru, může být dobré vědět, jak čtení titulků vyřešit s jeho pomocí.

Než se pustíme do popisu nastavení jednotlivých přehrávačů, je třeba předeslat, že čtení titulků u video souborů je možné vždy jen tehdy, když jsou titulky uložené v textové formě. U některých video souborů jsou titulky součástí obrazu, a v takovém případě je nelze ani číst hlasovým výstupem, ani upravovat jejich vzhled. Titulky v textové formě poznáme zpravidla tak, že u příslušného video souboru je ve stejné složce ještě druhý soubor stejného názvu, ale s odlišnou příponou (obvykle SRT). V takovém souboru bychom našli texty titulků s časovými značkami, udávajícími čas zobrazení titulku v nahrávce. Můžeme ale narazit i na video formáty, kdy jsou textové titulky přímo součástí jediného video souboru.

Jak si tedy můžeme zajistit při přehrávání video souboru synchronní hlasové čtení titulků?

PotPlayer

Pokud jste dosud PotPlayer nepoužívali, můžete jej stáhnout z jeho domovské stránky pomocí odkazu 32bit DOWNLOAD, respektive 64bit DOWNLOAD. Instalace je v češtině a ničím záludným nepřekvapí. Samotný přehrávač je také lokalizovaný.

Nebudeme nyní zabíhat do detailů ovládání přehrávače, zmíníme jen to, že téměř vše důležité je v přehrávači dostupné přes jeho kontextové menu. Pro nastavení čtení titulků je třeba provést následující kroky:

1. Otevřeme kontextové menu a zvolíme v něm položku „Předvolby“. Otevře se dialog s nastavením přehrávače. Tento dialog můžeme alternativně otevřít též stiskem F5.
2. Ve stromovém seznamu kategorií voleb vybereme šipkami nebo počátečními písmeny položku „Přístupnost“.
3. Tabulátorem přejdeme na zaškrtávací políčko „Číst titulky videa tvořené textem“ a mezerníkem je zaškrtneme. Tím máme čtení zapnuto, ale dalšími volbami v dialogu, na které se opět dostaneme Tabulátorem, si je můžeme podrobněji donastavit.
4. V rozbalovacím seznamu „Modul převodu textu na řeč“ si můžeme šipkami vybrat hlas, kterým chceme titulky předčítat. Budou zde k dispozici všechny hlasy kompatibilní s rozhraním SAPI a hlasy Microsoft OneCore.
5. Následujícími posuvníky „Rychlost“ a „Hlasitost“ upravíme tyto parametry čtení.
6. Stiskem tlačítka OK zavřeme celý dialog a PotPlayer máme připravený ke čtení titulků.

Když nyní začneme přehrávat jakýkoli video soubor s textovými titulky, uslyšíme kromě původního znění filmu též zvolený hlas, který nám bude titulky průběžně číst. Pokud bychom přes přílišnou hlasitost samotného filmu čtení titulků pořádně neslyšeli, lze v PotPlayeru zvuk přehrávaného videa lehce regulovat šipkami nahoru a dolů.

VLC media player

I přehrávač VLC lze snadno stáhnout z domovské stránky VLC pomocí odkazu „Stáhnout“. Instalace je také přehledná a instalátor i samotná aplikace jsou v češtině.

Ve VLC najdeme většinu funkcí v klasickém aplikačním menu. Čtení titulků zapneme následovně:

1. Klávesou Alt vstoupíme do aplikačního menu, šipkou vpravo přejdeme na skupinu Nástroje a šipkou dolů ji rozbalíme.
2. šipkou nahoru přejdeme na funkci Nastavení a potvrdíme ji stiskem ENTER. Otevře se dialog s nastavením VLC. Tento dialog lze případně otevřít též klávesami Ctrl + P.
3. Budeme ve výběru zobrazení nastavení. Šipkou vpravo změníme hodnotu „Jednoduché“ na „Vše“.
4. Tabulátorem (cca 6x) přejdeme do stromového seznamu, který začíná položkou „Pokročilé“.
5. Šipkou dolů vybereme položku „Titulky / OSD“.
6. Tabulátorem přejdeme na prvek „Modul vykreslování“.
7. Stiskem Alt+šipka dolů seznam rozbalíme a šipkou dolů nastavíme hodnotu „Speech synthesis for Windows“.
8. Stiskem Alt+šipka nahoru seznam zabalíme.
9. Tabulátorem přejdeme na tlačítko „Uložit“ a nastavení potvrdíme stiskem Enteru.

Od této chvíle bude i VLC číst textové titulky u videí hlasovým syntetizérem.

V nastavení VLC není žádná volba, kterou bychom si mohli vybrat, jakým hlasem budou titulky čteny. Použije se ten SAPI hlas, který je v systému Windows vybrán jako výchozí. Bohužel je v současné verzi Windows 10 okno s volbou výchozího SAPI hlasu skryté a nedá se k němu jednoduše dostat. Asi nejspolehlivější způsob, jak ho otevřít, je stisknout klávesy Windows + R pro otevření dialogu Spustit, a zde potom vložit následující příkaz:

"C:\Windows\SysWOW64\Speech\SpeechUX\sapi.cpl"

V dialogu vybereme požadovaný hlas, a následně zde můžeme nastavit také tempo řeči. Jsou zde ale pouze hlasy kompatibilní se SAPI a nikoli hlasy Microsoft OneCore. Pokud tedy nemáme zakoupený a nainstalovaný nějaký český SAPI syntetizér, nemůžeme zde vybrat ani alternativu v podobě hlasu Microsoft Jakub, který je OneCore. To je tedy nevýhoda oproti PotPlayeru, kde je vždy možné Microsoft Jakuba využít.

Dalším nedostatkem VLC je příležitostné zasekávání hlasového výstupu, pokud přehrávání filmu s titulky pozastavíme. Několikrát se mi stalo, že hlas pořád dokola četl poslední zobrazené titulky a v tom pokračoval, i když se pozastavené video opět spustilo.

A nakonec i pro VLC se hodí uvést klávesové zkratky, kterými můžeme v případě potřeby regulovat hlasitost samotného videa, aby bylo čtení titulků dobře slyšet. Je to Ctrl + šipka nahoru / dolů.

Závěr

Čtení titulků u přehrávaného video souboru není ve Windows problém. S přehrávačem PotPlayer k tomu nepotřebujeme nic dalšího – titulky nám může číst systémový hlas Microsoft Jakub. V případě VLC musíme mít nainstalovaný nějaký český SAPI syntetizér. Potom ale také není těžké čtení titulků si nastavit.

Tento článek byl se souhlasem redakce přejat z archivu Téčka – technické přílohy časopisu Zora. Pokud máte zájem o aktuální zprávy, recenze, návody a další texty o technologiích pro zrakově postižené, zajistěte si předplatné Téčka, které je dostupné už od symbolických 75 Kč za rok.

V letošním ročníku časopisu Téčko vychází seriál, ve kterém hrají hlavní roli zajímavé a užitečné funkce z široké škály toho, co nám nabízí odečítač JAWS. Předplatitelé Téčka mají tipy a triky pro JAWS takříkajíc z první ruky, nicméně s časovou prodlevou se budou v měsíčních intervalech popisy nejrůznějších možností JAWSu objevovat i na webu Tyflokabinetu SONS.

První z „vychytávek“ JAWSu, kterou si v tomto seriálu představíme, je funkce Picture Smart. Ta nám umožňuje nechat si rozpoznat obsah jakéhokoli obrázku a přečíst si jeho slovní popis. Na rozdíl od funkce OCR, která je zaměřena pouze na rozpoznávání tištěného textu, Picture Smart můžeme použít k získání popisu grafiky, obrázků a fotografií a v jisté míře i rukou psaného textu.

Jak to funguje?

Jak uvidíme níže, Picture Smart můžeme povolat k rozpoznání jakéhokoli grafického souboru, grafického prvku v aplikaci či na webu a také naskenovaného obrázku. Rozpoznávání neprobíhá na rozdíl od OCR přímo v počítači, ale grafika je odeslána na internetový server, který ji analyzuje a vrátí textové popisky. Ty nám nakonec JAWS zobrazí a přečte. K využívání Picture Smart tedy potřebujeme internetové připojení. Výsledek navíc nemáme k dispozici okamžitě, ale zpracování vždy několik sekund trvá.

JAWS 2019 a 2020 k rozpoznávání obrázků využívá cloudovou službu Microsoftu. Pokud si nainstalujeme veřejnou beta verzi českého JAWSu 2021, budeme mít k dispozici vylepšenou funkci Picture Smart, která může pro přesnější výsledky kromě analýzy obrazu serverem Microsoftu využít ještě obdobnou službu Googlu. JAWS 2019 a 2020 neměl navíc zabudované překládání popisu obrázku do češtiny, takže to bylo řešeno jen dodatečným českým skriptem. V JAWSu 2021 by český překlad měl být již spolehlivější, protože je už interní funkcí odečítače.

Jak na to?

Dejme tomu, že nám mailem přišlo novoroční přání, které je v grafickém souboru GIF. Uložíme je z přílohy zprávy do souboru na disk. Když potom budeme chtít rozpoznat, co v souboru je, budeme postupovat takto:

1. V Průzkumníku Windows vybereme požadovaný soubor.
2. Klávesami JAWSKey + mezerník vstoupíme do režimu skupinového příkazu a písmenem P přejdeme do skupiny příkazů pro funkci Picture Smart.
3. V této skupině stiskem klávesy F spustíme Picture Smart pro právě vybraný soubor.
4. Během několika sekund se nám zobrazí prohlížeč výsledků, a v něm si budeme moci přečíst popis obsahu obrázku.

JAWS 2021 provede základní analýzu obsahu obrázku, která u náhodně vybrané novoročenky z mé mailové schránky dopadla s následujícím výsledkem:

„Popisek je Text.

Tato značka popisuje fotku: text.

Fotku pravděpodobně popisují tyto značky: jeskyně, návrh.“

Pokud nám tento popis obrázku nebude dostačovat, což je dosti pravděpodobné, můžeme v prohlížeči výsledků využít na konci popisu odkaz „Více výsledků“. Proběhne podrobnější analýza obrázku za využití online služeb Microsoftu i Googlu a výsledkem bude opět otevřený prohlížeč výsledků s následujícím textem:

„Popisek je Text.

Na fotce je pravděpodobně toto logo: Mulberry.

Na fotce je tento text: PF 2021; Veselé Vánoce a šťastný nový rok; Úřad vlády České republiky; Autorkou obrázku je dvanáctiletá Vanesa z Dětskeho domova Hodonin, jejiž výkres ziskal nejvice hlasi ve vanoční vytvarne soutéži Vánoční betlém..

Na fotce je pravděpodobně tento objekt: Malba.

Na fotce je možná tento objekt: Náušnice.

Tato značka popisuje fotku: text.

Fotku pravděpodobně popisují tyto značky: design, jeskyně, tunel.“

Je tedy vidět, že podrobnější rozpoznávání obsahu obrázku nám už přineslo poměrně přesné výsledky, alespoň pokud jde o rozpoznání textu na přání, který je vyveden ozdobným fontem, jenž by pro klasické OCR představoval problém. Obrázek byl rozeznán o něco hůřeKlene se na něm opravdu oblouk v němž září světlo, ve kterém jsou vidět siluety svaté rodiny.

Pokud bychom v JAWSu 2021 chtěli rovnou využívat důkladnější způsob rozpoznání, stačí ve výše uvedeném skupinovém příkazu k poslední klávese přidat Shift, stiskli bychom tedy postupně JAWSKey + mezerník, P, Shift + F a dostali bychom se přímo k detailnějšímu popisu novoročního přání.

Ve skupině příkazů máme k dispozici i další možnosti. Pokud tedy stiskneme sekvenci JAWSKey + mezerník a dále P, můžeme příkaz završit těmito klávesami:

• F: Rozpoznání vybraného souboru v Průzkumníku (už jsme si popsali).
• B: Rozpoznání obrázku ve schránce.
• C: Rozpoznání grafického prvku, na kterém se nachází právě aktivní kurzor (PC kurzor, JAWS kurzor nebo Virtuální kurzor). Tuto možnost lze v JAWSu 2021 využít i pro rozpoznávání grafiky na webu, která nemá textový popisek. Budeme-li mít v Adobe Readeru otevřený PDF dokument, který je tvořen jen naskenovaným obrázkem, můžeme takto rozpoznat i jeho obsah. Zde nám většinou pomůže i klasické OCR JAWSu, ale Picture Smart může mít někdy o něco lepší výsledky. Je tedy dobré vědět, že jej pro PDF můžeme takto použít.
• A: Rozpoznání naskenovaného obrázku. Zobrazí se skenovací dialog JAWSu, ve kterém máme předvybraný výchozí skener a Enterem z něj můžeme naskenovat jakýkoli dokument k rozpoznání. Případně můžeme v dialogu výchozí skener a další možnosti před zahájením skenování upravit.

Všechny výše popsané klávesy můžeme ve skupinovém příkazu použít bez Shiftu pro základní rozpoznání nebo s Shiftem pro podrobné rozpoznání.

Aby byla informace k Picture Smart kompletní, doplňme ještě, že v JAWSu 2021 přibyla v Centru nastavení volba „Jazyk Picture Smart“. Jejím prostřednictvím bychom si případně mohli místo češtiny vybrat jiný jazyk, do kterého chceme výsledky rozpoznávání obrázků překládat.

Závěr

Picture Smart je praktickou doprovodnou funkcí odečítače JAWS. Oproti OCR je sice pomalejší a jeho funkčnost závisí na internetovém připojení, je ale univerzálnější co do způsobů použití – kromě tištěného textu rozpoznává i grafiku a částečně i rukou psaný text. V novinkách JAWSu je sice uvedeno, že současná implementace možností Picture Smart je pouze experimentální, nicméně i tak se v mnoha situacích může hodit. Kvalita rozpoznávání se navíc může zlepšovat i bez aktualizace JAWSu – stačí, když Microsoft a Google budou zlepšovat své cloudové služby, které si Picture Smart volá. Je tedy dobré o této relativně nové funkci vědět, protože může rozšířit náš arzenál nástrojů pro přístup k původně nepřístupným textům či grafice.

Tento článek byl se souhlasem redakce přejat z archivu Téčka – technické přílohy časopisu Zora. Pokud máte zájem o aktuální zprávy, recenze, návody a další texty o technologiích pro zrakově postižené, zajistěte si předplatné Téčka, které je dostupné už od symbolických 75 Kč za rok.

Možná je pro vás současné období dobou, kdy máte více času na společenské hry všeho druhu. Pro mnoho zrakově postižených uživatelů chytrých mobilů se již před dvěma roky stala hitem nová mobilní hra Dice World, díky níž lze hrát různé kostkové hry s kamarády, kteří sedí vedle vás, nebo třeba i s neznámými parťáky na druhém konci světa, a svou popularitu si drží dodnes. Hra je plně přístupná, zahrají si ji tedy stejně dobře vidící i nevidomí. Navíc je dostupná na obou hlavních platformách, mohou si ji tedy užít majitelé iPhonů i mobilů s Androidem. Za vývojem mobilní aplikace Dice World stojí tým zrakově postižených i vidících vývojářů, který jsme už v Téčku před časem zmiňovali v souvislosti s jednoduší kostkovou aplikací Ready to Roll. Aplikace Dice World obsahuje celkem šest různých kostkových her a její tvůrci slibují, že v ní brzy přibydou další. To je tedy dost pádných důvodů k tomu, abychom si Dice World v Téčku představili, a možná že se potom stane i letním či podzimním hitem právě pro vás.

Instalace a nastavení

Dice World běžným způsobem zdarma stáhneme a nainstalujeme z App Storu či z Google Play. Při prvním spuštění se do aplikace musíme přihlásit nebo si vytvořit svůj uživatelský účet, pokud jej ještě nemáme. Uživatelský účet bude obsahovat přezdívku, pod kterou nás budou moci najít ostatní hráči, heslo a také e-mailovou adresu, jež slouží jen pro resetování případně zapomenutého hesla. Možnosti pro přihlášení se mohou mírně lišit v závislosti na tom, zda máme aplikaci pro Android či iOS, ale v zásadě narazíme na některé z následujících voleb:

• Connect with Facebook: Takto pro přihlášení využijeme svůj facebookový účet.
• Create guest user: Aplikace nám vytvoří samostatný hráčský účet s předvyplněnou přezdívkou a e-mailovou adresou. Oba údaje a heslo si následně můžeme změnit.
• Create user: V tomto případě si při vytváření účtu rovnou zadáme vlastní přezdívku, e-mail a heslo.

Jakmile máme uživatelský účet vytvořen, můžeme se pustit do hraní kostek.

Začínáme

Aplikace obsahuje tyto kostkové hry: Farkle, Yatzy, Balut, Pig, Threes a1-4-24.Pokud o těchto hrách slyšíte poprvé a neznáte jejich pravidla, nezoufejte – aplikace (alespoň ta pro iOS) má ke všem hrám výukový tutoriál, kde je vše srozumitelně vysvětleno, ovšem pouze v angličtině. A pokud jste se právě zděsili, že budete muset studovat anglická pravidla kostkových her, ani tentokrát nezoufejte, hry Pig a Threes jsou opravdu jednoduché a na konci tohoto článku najdete odkazy na česká pravidla dvou složitějších her, Farkle a Yatzy. Takže směle do toho!

Na hlavní obrazovce aplikace vyhledáme v horní části tlačítko New game, respektive Play dice a poklepeme na ně. Na následující obrazovce si můžeme vybrat, s kým budeme hrát. V zásadě můžeme volit mezi virtuálním počítačovým protihráčem, nebo živým hráčem, se kterým budeme hrát online.

Jako začátečníkům se nám zde také mohou hodit dvě poslední volby Tutorials a Practice. Po aktivování první z těchto voleb, která bohužel veverzi pro Android chybí, si pro každou z šesti her můžeme projít interaktivního průvodce pravidly dané hry. Volba Practice nám potom dovolí libovolnou z her už reálně hrát, ale zatím bez protihráče, abychom si vše náležitě vyzkoušeli.

Pojďme ale hrát doopravdy, pro začátek zatím s počítačovým protihráčem. Postup bude následující:

1. Na hlavní obrazovce aplikace stiskneme tlačítko New game nebo v Androidu Play dice.
2. Na následující obrazovce vybereme hned první možnost Play computer.
3. Dále bude následovat výběr virtuálního protihráče. Jejich nabídka je vskutku hvězdná. Je mezi nimi Donald Trump či Arnold Schwarzenegger. Budeme odvážní a zvolíme hned první položku Trump.
4. Náš prezidentský protihráč nám poté svou typickou trumpovskou dikcí sdělí něco jako „Až tě porazím, tak o tom v půl páté ráno budu tweetovat.“ No a nám už nezbývá než si vybrat, ve které z her se Trumpem necháme porazit. Pro začátek můžeme vybrat jednu z jednodušší her, Threes – Trojky.
5. Objeví se obrazovka aktivní hry. V její horní části je uvedeno, s kým hrajeme a aktuální skóre. Níže jsou potom uvedena skóre jednotlivých herních kol, zatím jsme ale neodehráli ani první kolo, takže tu bude prázdno. Nás ale bude zajímat hlavně spodní část obrazovky, kde je vedle sebe pět kostek a téměř v levém dolním rohu tlačítko Roll, kterým oněmi pěti kostkami hodíme. Hlasový výstup nám okamžitě po hodu přečte všech pět hozených hodnot. Kostky si ale můžeme i potom v klidu projít šviháním a odečítač nám na každé z nich řekne její hodnotu.
6. Ve hře Trojky jde o to naházet co nejméně bodů, přičemž na rozdíl od ostatních hodnot se hozená trojka nepočítá za tři body, ale za nulu. Dejme tomu, že nám při prvním hodu padnou čísla 5, 3, 1, 6, 6. My potřebujeme nasbírat co nejméně bodů, takže kurzorem projdeme kostky a poklepáním si vybereme ty, které chceme započítat. To bude samozřejmě kostka s trojkou, protože je za 0 bodů, a pak taky přibereme kostku s jedničkou. Dohromady tedy zatím máme 1 bod. Zbývající tři čísla jsou moc vysoká, takže je teď nebereme a raději stiskneme znovu tlačítko Roll, abychom těmito třemi kostkami hodili znovu.
7. Nyní nám hlasový výstup ohlásí, že padla čísla 3, 5 a 2. Trojku za 0 bodů opět bereme a tentokrát se spokojíme i s dvojkou. Na obě tyto kostky tedy poklepeme, abychom je vybrali. Hlasový výstup nám při výběru druhé z nich řekne, že už máme v součtu 3 body. Zbývající kostkou s pětkou hodíme opět poklepáním na tlačítko Roll.
8. Nyní padne 4. Protože po každém hodu musíme označit alespoň jednu kostku, nezbývá nám teď nic než hozenou čtyřku vybrat, Hlas nám oznámí, že máme celkově 7 bodů.
9. My už nemáme čím házet, takže kolo zakončíme tím, že tlačítkem Bank 7 potvrdíme námi nahrané skóre.
10. Teď je na řadě Trump. Uslyšíme zvuk házení kostek a hlas bude průběžně říkat nahrané hodnoty, až nahlásí Trumpův výsledek 3. Trump nás obšťastní hláškou: „Těmito hody tě drtím jako prezidenta Mexika. Smutné!“ A tím začíná další kolo. Házíme my. Stiskneme tlačítko Roll a budeme se snažit stejně jako minule nahrát co nejméně bodů.

Hra Trojky končí po deseti odehraných kolech a vítězí ten hráč, který celkově naházel méně bodů.

Hrajeme s živým protihráčem

Pokud jsme si na virtuálním Donaldu Trumpovi natrénovali herní dovednosti, můžeme se pustit do křížku s živým protihráčem. Z úvodní obrazovky zvolíme opět tlačítko Create a game, resp. Play dice, a z následné nabídky potom zvolíme jednu z těchto možností:

• Friends, resp. Invite friends: Touto volbou můžeme zahájit hru s někým z řad přátel. Aplikace nám nabídne načtení přátel z facebookového účtu. Pokud této možnosti nevyužijeme, můžeme si v rámci Dice World udělat přátele z lidí, se kterými jsme již hráli nebo které nám aplikace nabídne či též, které vyhledáme dle jejich přezdívky.
• Random player, resp. Smart match: Po vybrání této možnosti nám Dice World náhodně vybere zcela libovolného hráče v systému a my jej tak vyzveme ke hře. Je ale na něm, zda výzvu přijme či nikoli a otázkou je také kdy, protože daný člověk zrovna na hraní nemusí mít čas. Je to tedy trochu věc náhody, kdy a jak si zahrajeme.
• Game queue: V tomto případě budeme zařazeni do fronty a spárováni s nejdříve dostupným protějškem, který bude mít zájem hrát stejnou hru jako my. Je zde tedy větší šance, že se rychle někdo najde, než když naslepo zveme náhodného hráče.
• User name: Svůj herní protějšek můžeme vyhledat na základě jeho přezdívky.
• Previous oponent: Po výběru této volby lze vyzvat ke hře někoho ze seznamu dřívějších protihráčů.

Ovládání samotné hry se potom nijak neliší od hry s virtuálním hráčem. Rozdíl je jen v tom, že zatímco virtuální hráč po našem hodu odehraje okamžitě, a my můžeme plynule znovu hrát, u živých hráčů mohou být mezi jednotlivými hody libovolně dlouhé prodlevy podle toho, kdo kdy zrovna na hraní čas má nebo nemá. O tom, že náš protějšek odehrál, se vždy dozvíme na základě notifikace.

Některé partie v Dice World tedy mohou tak trochu připomínat korespondenční šachy, kdy odehrání hráče může trvat hodiny nebo třeba i dny, až si zkrátka na hru najde čas. Proto je běžné, že má člověk v aplikaci rozehráno více her současně, přičemž některé běží svižně a jiné jsou nadlouho. Z tohoto důvodu na hlavní obrazovce aplikace najdeme vypsány všechny hry, ve kterých jsme aktuálně na řadě. Poklepáním můžeme jednu z těchto her otevřít a odehrát svůj hod. Po jeho odehrání se také přímo na obrazovce dané hry objeví tlačítko Next game, které můžeme využít k přímému přechodu na obrazovku další hry, v níž jsme zrovna na tahu.

Bonusové hody

Při zahájení hry s živým protihráčem si na obrazovce pro výběr hry tlačítkem Allow bonus rolls by both players, resp. Bonus ve verzi pro Android můžeme zvolit, zda chceme využívat bonusové hody. Díky tomu budeme mít v každém kole jeden hod navíc. Když tedy např. ve hře Trojky hodíme samé šestky, o které nestojíme, protože cílem je posbírat kostky s co nejnižší hodnotou, tak stiskneme tlačítko Bonus roll (1 Gold), a můžeme provést opravný hod. Za tento hod zaplatíme jedním z 250 virtuálních zlaťáků, které máme v Dice World na začátku své hráčské kariéry k dispozici.

Jak bonusové body využíváme, zlaťáků nám ubývá. Můžeme si je ale znovu vydělat nebo i přikoupit. Zlaťáky vyděláváme mimo jiné svými hráčskými úspěchy. Vždy když vyhrajeme, obdržíme několik nových zlaťáků. Navíc s přibývajícími herními zkušenostmi postupujeme do dalších hráčských levelů, za což opět získáváme odměnu. Náš aktuální level a průběh postupu do další úrovně je také vyznačen na základní obrazovce aplikace. Zlaťáky dostaneme také za pravidelné každodenní hraní, za pozvání nových uživatelů do aplikace a za zhlédnutí reklamního videa, které je nám čas od času nabídnuto. Jinak lze zlaťáky i zakoupit z hlavní obrazovky pomocí tlačítka Store. Zde jsou uvedeny počty zlaťáků a jejich ceny a koupit lze i různé další doplňky do aplikace. Tvůrci Dice World tak mají několik způsobů, jak na aplikaci, kterou nabízejí zdarma, mohou i vydělat.

Další možnosti Dice World

Aplikace obsahuje mnoho dalších možností. Často využívanou funkcí je např. chat s protihráčem. V pravém horním rohu herní obrazovky máme v podobě komixové bubliny tlačítko Chat, pomocí něhož se dostaneme do konverzace se svým protějškem – můžeme si tedy psát naše komentáře k probíhající hře.

Mnoho možností najdeme také v nastavení, které otevřeme z hlavní obrazovky tlačítkem Settings. Zde si můžeme mimo jiné alespoň ve variantě pro iPhone zapnout házení kostek zatřesením mobilu, takže při hře nemusíme stále hledat tlačítko Roll. Slabozrací mohou vybírat z různých vzhledů kostek a uživatelé VoiceOveru či TalkBacku si mohou nastavit, jaké informace při hře chtějí číst automaticky.

Dice World působí velmi příjemně i po zvukové stránce. Aplikace vydává při každém hodu a při notifikacích o hodech protihráčů typický zvuk kostek dopadnuvších na desku stolu a při různých příležitostech a akcích se v ní ozývají i další zvukové efekty.

Závěrem

Dice World je velmi povedená mobilní hra. Její půvab tkví zejména ve hraní kostkových her nablízko či na dálku s přáteli z reálného světa. Pokud ale kamarádi zrovna nemají na hraní kostek čas, snadno si zahrajete i s člověkem na druhém konci zeměkoule nebo jen s virtuálním hráčem.

Po technické stránce je možné Dice World uvádět jako vzorový příklad toho, jak má vypadat přístupná aplikace. Dá se velmi pohodlně obsluhovat s odečítačem a kostky jsou dobře viditelné a přizpůsobitelné i pro slabozraké uživatele.

Sečteno a podtrženo, máte-li rádi společenské hry, určitě si Dice World vyzkoušejte. Na začátku se sice budete muset prokousat některými anglickými výrazy v uživatelském rozhraní a nastudováním pravidel kostkových her, odměnou vám ale bude opravdu zábavná hra, u níž si člověk bude muset spíše dávat pozor na to, aby v ní netrávil více času, než je záhodno.

So let’s roll!

Tento článek byl se souhlasem redakce přejat z archivu Téčka – technické přílohy časopisu Zora. Pokud máte zájem o aktuální zprávy, recenze, návody a další texty o technologiích pro zrakově postižené, zajistěte si předplatné Téčka, které je dostupné už od symbolických 75 Kč za rok.

Další zdroje informací

• Pravidla kostkové hry Farkle
• Pravidla kostkové hry Yatzy

Tento doplněk pro NVDA představuje praktický nástroj, který vám usnadní zejména čtení cizojazyčných textů. Představte si klasickou situaci – čtete si s NVDA na webu něco v angličtině a najednou narazíte na neznámé slovo, kvůli kterému vám uniká význam textu. V tu chvíli musíte otevřít webovou stránku nebo aplikaci nějakého slovníku, slovo do něj zapsat a vyhledat a přečíst si překlad, a nakonec se vrátit na původní místo v textu, kde jste na slovo narazili. Než to vše s odečítačem uděláte, tak zapomenete, co jste vlastně četli... Aby bylo možné neznámé výrazy vyhledávat přímo během čtení textu, aniž bychom museli text opouštět a čtení na delší dobu přerušovat, stačí do NVDA nainstalovat doplněk Instant Translate a naučit se jej ovládat několika klávesovými zkratkami.

Instalace a nastavení Instant Translate

Instant Translate stáhneme a nainstalujeme obvyklým způsobem, najdeme jej tedy v oficiálním repozitáři doplňků NVDA. a stáhneme pomocí odkazu „stable version“. Jde o verzi, která je už kompatibilní s NVDA 2019.3 a novějším.

Po instalaci musíme v doplňku nastavit, že cílovým jazykem našich překladů je čeština. I nastavení doplňku Instant Translate najdeme na vcelku obvyklém místě, a sice v menu NVDA v podmenu Možnosti pomocí položky Nastavení otevřeme hlavní dialog s možnostmi NVDA, a v něm nyní bude nová kategorie voleb nazvaná Instant Translate.

V nastavení doplňku jsou nejprve dva rozbalovací seznamy „Source language“ a „Target language“ (zdrojový a cílový jazyk). Zdrojový jazyk můžeme ponechat nastavený na výchozí hodnotu „Automatically detect language“. To nám umožní překládat z jakéhokoli jazyka – Instant Translate by měl podle překládaného textu sám odhadnout o jaký jazyk jde. V druhém rozbalovacím seznamu vybereme češtinu, aby se z libovolného zdrojového jazyka překládalo právě do češtiny.

Tím máme nastaveno vše potřebné, můžeme se ale ještě podívat, jaké další možnosti nám doplněk nabízí:

• Další volbou v nastavení Instant Translate je zaškrtávací políčko „Copy translation result to clipboard“, které zajistí to, že přeložený výraz bude kromě přečtení hlasem také zkopírován do schránky Windows.
• Poté může následovat ještě jeden rozbalovací seznam pro výběr jazyka nazvaný „“Language for swappimng“. Tato možnost je k dispozici jen tehdy, pokud jsme pro zdrojový jazyk nastavili automatickou detekci. Kdybychom potom totiž klávesovou zkratkou nebo i automaticky nechali otočit směr překladu, nebyl by jasný cílový jazyk. Proto jej můžeme vybrat právě zde.
• Poslední zaškrtávací políčko „Activate the auto-swap if recognized source is equal to target“ by měla zajistit automatické otočení směru překladu, pokud zdrojový výraz bude v češtině. Musím ale říci, že právě tato funkce, která je v současné verzi doplňku označena jako „experimentální“, mi v případě překladu z češtiny nefungovala. Snad se tedy v aktualizacích doplňku ještě vylepší. Každopádně směr překladu můžeme kdykoli otočit ručně, klávesovou zkratkou.

Začínáme překládat

Doplněk máme tedy nastavený a můžeme jej začít používat. Dejme tomu, že bychom si třeba chtěli v magazínu Access World (což je takové americké Téčko) přečíst článek o značkách WayTags. To jsou malé magnetické nebo nalepovací štítky, kterými si můžeme označovat předměty v domácnosti, a když k nim potom přiblížíme chytrý mobil, přehraje se zvukový popisek daného předmětu. Když v článku při výčtu toho, co vše si ozvučenými štítky můžeme označit, narazíme na výraz „condiment bottles“, kterému nerozumíme, stačí si jej standardně označit a stisknout posloupnost kláves NVDA + Shift + T, a poté ještě znovu samotné T. V ten okamžik proběhne překlad označeného výrazu a NVDA ohlásí „kořenící lahve“. Víme tedy, že asi půjde o kořenky. Překlad probíhá strojově pomocí online služby Googlu, v případě různých sousloví či delších textů může samozřejmě být trochu kostrbatější.

Klávesové zkratky doplňku

Z příkladu uvedeného v předchozím odstavci je vidět, že Instant Translate se ovládá přes tzv. skupinový příkaz. Funguje to tak, že kdykoli budeme po doplňku cokoli chtít, stiskneme nejprve klávesovou zkratku doplňku NVDA + Shift + T. V tu chvíli se ale jen ozve kraťoučký zvukový signál a doplněk čeká, jakou další klávesu stiskneme. Když stiskneme již zmíněnou samotnou klávesu T, bude přeložen právě označený text. Stiskneme-li jako druhou klávesu v sekvenci Shift + T, bude přeložen text, který je momentálně ve schránce.

Po klíčové zkratce NVDA + Shift + T můžeme použít ještě následující příkazy:

• S: Otočí směr překladu. NVDA ohlásí nově nastavený zdrojový a cílový jazyk a pokud je v aktuální aplikaci označený text, bude ihned dle nového nastavení přeložen.
• A: Pokud si nejsme jistí, jaký směr překladu máme právě nastavený, můžeme si tímto příkazem aktuální nastavení nechat říci.
• C: Zkopíruje poslední přeložený text do schránky. V nastavení doplňku sice máme volbu, která zajistí, aby se každý překlad do schránky kopíroval automaticky, můžeme ale využít i tuto ruční možnost.
• I: Máme-li označený text, oznámí nám NVDA, v jakém jazyce daný text je. Tato funkce při pokusech s českým a anglickým textem neustále hlásila „neutrální jazyk“, zdá se tedy, že alespoň zatím příliš nefunguje, a to je asi i příčina toho, proč nefunguje ani automatické přepínání změny směru překladu.

To je tedy vše, co je třeba k doplňku Instant Translate vědět. Kromě drobného nedostatku v automatickém rozpoznávání jazyka zdrojového textu jde o hladce fungující doplněk, který vám může do NVDA přinést praktickou a rychle ovladatelnou funkci. Snad se vám tedy nyní budou číst cizojazyčné texty zase o něco snadněji.

Tento článek byl se souhlasem redakce přejat z archivu Téčka – technické přílohy časopisu Zora. Pokud máte zájem o aktuální zprávy, recenze, návody a další texty o technologiích pro zrakově postižené, zajistěte si předplatné Téčka, které je dostupné už od symbolických 75 Kč za rok.

Další zdroje informací

• NVDA Community Addons – Instant Translate