2021-04-11

Počítač s Windows nám mimo jiné může sloužit i jako mediální přehrávač. Pokud si na počítači někdy pouštíte filmy, možná máte také problém se čtením českých titulků u snímků v původním znění. Pro slabozraké mohou být titulky malé, nedostatečně kontrastní nebo příliš rychle se měnící. Nevidomí je samozřejmě nepřečtou vůbec. V případě slabozrakých lze problém někdy řešit přehrávačem umožňujícím nastavení vhodnějšího vzhledu titulků. Univerzálnějším řešením je pak možnost nechat si titulky během přehrávání filmu předčítat hlasovým syntetizérem. Na tuto druhou možnost se nyní podrobněji podíváme ve dvou přehrávačích pro Windows, které ji podporují, a sice v PotPlayeru a ve VLC media playeru. První ze jmenovaných programů je možná pro čtení titulků šikovnější – má více možností a čtení je vyladěnější. VLC je ale zase mezi uživateli rozšířenější a pokud jej používáte a nechcete jen kvůli titulkům přecházet k jinému softwaru, může být dobré vědět, jak čtení titulků vyřešit s jeho pomocí.

Než se pustíme do popisu nastavení jednotlivých přehrávačů, je třeba předeslat, že čtení titulků u video souborů je možné vždy jen tehdy, když jsou titulky uložené v textové formě. U některých video souborů jsou titulky součástí obrazu, a v takovém případě je nelze ani číst hlasovým výstupem, ani upravovat jejich vzhled. Titulky v textové formě poznáme zpravidla tak, že u příslušného video souboru je ve stejné složce ještě druhý soubor stejného názvu, ale s odlišnou příponou (obvykle SRT). V takovém souboru bychom našli texty titulků s časovými značkami, udávajícími čas zobrazení titulku v nahrávce. Můžeme ale narazit i na video formáty, kdy jsou textové titulky přímo součástí jediného video souboru.

Jak si tedy můžeme zajistit při přehrávání video souboru synchronní hlasové čtení titulků?

PotPlayer

Pokud jste dosud PotPlayer nepoužívali, můžete jej stáhnout z jeho domovské stránky pomocí odkazu 32bit DOWNLOAD, respektive 64bit DOWNLOAD. Instalace je v češtině a ničím záludným nepřekvapí. Samotný přehrávač je také lokalizovaný.

Nebudeme nyní zabíhat do detailů ovládání přehrávače, zmíníme jen to, že téměř vše důležité je v přehrávači dostupné přes jeho kontextové menu. Pro nastavení čtení titulků je třeba provést následující kroky:

  1. Otevřeme kontextové menu a zvolíme v něm položku „Předvolby“. Otevře se dialog s nastavením přehrávače. Tento dialog můžeme alternativně otevřít též stiskem F5.
  2. Ve stromovém seznamu kategorií voleb vybereme šipkami nebo počátečními písmeny položku „Přístupnost“.
  3. Tabulátorem přejdeme na zaškrtávací políčko „Číst titulky videa tvořené textem“ a mezerníkem je zaškrtneme. Tím máme čtení zapnuto, ale dalšími volbami v dialogu, na které se opět dostaneme Tabulátorem, si je můžeme podrobněji donastavit.
  4. V rozbalovacím seznamu „Modul převodu textu na řeč“ si můžeme šipkami vybrat hlas, kterým chceme titulky předčítat. Budou zde k dispozici všechny hlasy kompatibilní s rozhraním SAPI a hlasy Microsoft OneCore.
  5. Následujícími posuvníky „Rychlost“ a „Hlasitost“ upravíme tyto parametry čtení.
  6. Stiskem tlačítka OK zavřeme celý dialog a PotPlayer máme připravený ke čtení titulků.

Když nyní začneme přehrávat jakýkoli video soubor s textovými titulky, uslyšíme kromě původního znění filmu též zvolený hlas, který nám bude titulky průběžně číst. Pokud bychom přes přílišnou hlasitost samotného filmu čtení titulků pořádně neslyšeli, lze v PotPlayeru zvuk přehrávaného videa lehce regulovat šipkami nahoru a dolů.

VLC media player

I přehrávač VLC lze snadno stáhnout z domovské stránky VLC pomocí odkazu „Stáhnout“. Instalace je také přehledná a instalátor i samotná aplikace jsou v češtině.

Ve VLC najdeme většinu funkcí v klasickém aplikačním menu. Čtení titulků zapneme následovně:

  1. Klávesou Alt vstoupíme do aplikačního menu, šipkou vpravo přejdeme na skupinu Nástroje a šipkou dolů ji rozbalíme.
  2. šipkou nahoru přejdeme na funkci Nastavení a potvrdíme ji stiskem ENTER. Otevře se dialog s nastavením VLC. Tento dialog lze případně otevřít též klávesami Ctrl + P.
  3. Budeme ve výběru zobrazení nastavení. Šipkou vpravo změníme hodnotu „Jednoduché“ na „Vše“.
  4. Tabulátorem (cca 6x) přejdeme do stromového seznamu, který začíná položkou „Pokročilé“.
  5. Šipkou dolů vybereme položku „Titulky / OSD“.
  6. Tabulátorem přejdeme na prvek „Modul vykreslování“.
  7. Stiskem Alt+šipka dolů seznam rozbalíme a šipkou dolů nastavíme hodnotu „Speech synthesis for Windows“.
  8. Stiskem Alt+šipka nahoru seznam zabalíme.
  9. Tabulátorem přejdeme na tlačítko „Uložit“ a nastavení potvrdíme stiskem Enteru.

Od této chvíle bude i VLC číst textové titulky u videí hlasovým syntetizérem.

V nastavení VLC není žádná volba, kterou bychom si mohli vybrat, jakým hlasem budou titulky čteny. Použije se ten SAPI hlas, který je v systému Windows vybrán jako výchozí. Bohužel je v současné verzi Windows 10 okno s volbou výchozího SAPI hlasu skryté a nedá se k němu jednoduše dostat. Asi nejspolehlivější způsob, jak ho otevřít, je stisknout klávesy Windows + R pro otevření dialogu Spustit, a zde potom vložit následující příkaz:

"C:\Windows\SysWOW64\Speech\SpeechUX\sapi.cpl"

V dialogu vybereme požadovaný hlas, a následně zde můžeme nastavit také tempo řeči. Jsou zde ale pouze hlasy kompatibilní se SAPI a nikoli hlasy Microsoft OneCore. Pokud tedy nemáme zakoupený a nainstalovaný nějaký český SAPI syntetizér, nemůžeme zde vybrat ani alternativu v podobě hlasu Microsoft Jakub, který je OneCore. To je tedy nevýhoda oproti PotPlayeru, kde je vždy možné Microsoft Jakuba využít.

Dalším nedostatkem VLC je příležitostné zasekávání hlasového výstupu, pokud přehrávání filmu s titulky pozastavíme. Několikrát se mi stalo, že hlas pořád dokola četl poslední zobrazené titulky a v tom pokračoval, i když se pozastavené video opět spustilo.

A nakonec i pro VLC se hodí uvést klávesové zkratky, kterými můžeme v případě potřeby regulovat hlasitost samotného videa, aby bylo čtení titulků dobře slyšet. Je to Ctrl + šipka nahoru / dolů.

Závěr

Čtení titulků u přehrávaného video souboru není ve Windows problém. S přehrávačem PotPlayer k tomu nepotřebujeme nic dalšího – titulky nám může číst systémový hlas Microsoft Jakub. V případě VLC musíme mít nainstalovaný nějaký český SAPI syntetizér. Potom ale také není těžké čtení titulků si nastavit.

Tento článek byl se souhlasem redakce přejat z archivu Téčka – technické přílohy časopisu Zora. Pokud máte zájem o aktuální zprávy, recenze, návody a další texty o technologiích pro zrakově postižené, zajistěte si předplatné Téčka, které je dostupné už od symbolických 75 Kč za rok.

2021-03-28

V letošním ročníku časopisu Téčko vychází seriál, ve kterém hrají hlavní roli zajímavé a užitečné funkce z široké škály toho, co nám nabízí odečítač JAWS. Předplatitelé Téčka mají tipy a triky pro JAWS takříkajíc z první ruky, nicméně s časovou prodlevou se budou v měsíčních intervalech popisy nejrůznějších možností JAWSu objevovat i na webu Tyflokabinetu SONS.

První z „vychytávek“ JAWSu, kterou si v tomto seriálu představíme, je funkce Picture Smart. Ta nám umožňuje nechat si rozpoznat obsah jakéhokoli obrázku a přečíst si jeho slovní popis. Na rozdíl od funkce OCR, která je zaměřena pouze na rozpoznávání tištěného textu, Picture Smart můžeme použít k získání popisu grafiky, obrázků a fotografií a v jisté míře i rukou psaného textu.

Jak to funguje?

Jak uvidíme níže, Picture Smart můžeme povolat k rozpoznání jakéhokoli grafického souboru, grafického prvku v aplikaci či na webu a také naskenovaného obrázku. Rozpoznávání neprobíhá na rozdíl od OCR přímo v počítači, ale grafika je odeslána na internetový server, který ji analyzuje a vrátí textové popisky. Ty nám nakonec JAWS zobrazí a přečte. K využívání Picture Smart tedy potřebujeme internetové připojení. Výsledek navíc nemáme k dispozici okamžitě, ale zpracování vždy několik sekund trvá.

JAWS 2019 a 2020 k rozpoznávání obrázků využívá cloudovou službu Microsoftu. Pokud si nainstalujeme veřejnou beta verzi českého JAWSu 2021, budeme mít k dispozici vylepšenou funkci Picture Smart, která může pro přesnější výsledky kromě analýzy obrazu serverem Microsoftu využít ještě obdobnou službu Googlu. JAWS 2019 a 2020 neměl navíc zabudované překládání popisu obrázku do češtiny, takže to bylo řešeno jen dodatečným českým skriptem. V JAWSu 2021 by český překlad měl být již spolehlivější, protože je už interní funkcí odečítače.

Jak na to?

Dejme tomu, že nám mailem přišlo novoroční přání, které je v grafickém souboru GIF. Uložíme je z přílohy zprávy do souboru na disk. Když potom budeme chtít rozpoznat, co v souboru je, budeme postupovat takto:

  1. V Průzkumníku Windows vybereme požadovaný soubor.
  2. Klávesami JAWSKey + mezerník vstoupíme do režimu skupinového příkazu a písmenem P přejdeme do skupiny příkazů pro funkci Picture Smart.
  3. V této skupině stiskem klávesy F spustíme Picture Smart pro právě vybraný soubor.
  4. Během několika sekund se nám zobrazí prohlížeč výsledků, a v něm si budeme moci přečíst popis obsahu obrázku.

JAWS 2021 provede základní analýzu obsahu obrázku, která u náhodně vybrané novoročenky z mé mailové schránky dopadla s následujícím výsledkem:

„Popisek je Text.

Tato značka popisuje fotku: text.

Fotku pravděpodobně popisují tyto značky: jeskyně, návrh.“

Pokud nám tento popis obrázku nebude dostačovat, což je dosti pravděpodobné, můžeme v prohlížeči výsledků využít na konci popisu odkaz „Více výsledků“. Proběhne podrobnější analýza obrázku za využití online služeb Microsoftu i Googlu a výsledkem bude opět otevřený prohlížeč výsledků s následujícím textem:

„Popisek je Text.

Na fotce je pravděpodobně toto logo: Mulberry.

Na fotce je tento text: PF 2021; Veselé Vánoce a šťastný nový rok; Úřad vlády České republiky; Autorkou obrázku je dvanáctiletá Vanesa z Dětskeho domova Hodonin, jejiž výkres ziskal nejvice hlasi ve vanoční vytvarne soutéži Vánoční betlém..

Na fotce je pravděpodobně tento objekt: Malba.

Na fotce je možná tento objekt: Náušnice.

Tato značka popisuje fotku: text.

Fotku pravděpodobně popisují tyto značky: design, jeskyně, tunel.“

Je tedy vidět, že podrobnější rozpoznávání obsahu obrázku nám už přineslo poměrně přesné výsledky, alespoň pokud jde o rozpoznání textu na přání, který je vyveden ozdobným fontem, jenž by pro klasické OCR představoval problém. Obrázek byl rozeznán o něco hůřeKlene se na něm opravdu oblouk v němž září světlo, ve kterém jsou vidět siluety svaté rodiny.

Pokud bychom v JAWSu 2021 chtěli rovnou využívat důkladnější způsob rozpoznání, stačí ve výše uvedeném skupinovém příkazu k poslední klávese přidat Shift, stiskli bychom tedy postupně JAWSKey + mezerník, P, Shift + F a dostali bychom se přímo k detailnějšímu popisu novoročního přání.

Ve skupině příkazů máme k dispozici i další možnosti. Pokud tedy stiskneme sekvenci JAWSKey + mezerník a dále P, můžeme příkaz završit těmito klávesami:

  • F: Rozpoznání vybraného souboru v Průzkumníku (už jsme si popsali).
  • B: Rozpoznání obrázku ve schránce.
  • C: Rozpoznání grafického prvku, na kterém se nachází právě aktivní kurzor (PC kurzor, JAWS kurzor nebo Virtuální kurzor). Tuto možnost lze v JAWSu 2021 využít i pro rozpoznávání grafiky na webu, která nemá textový popisek. Budeme-li mít v Adobe Readeru otevřený PDF dokument, který je tvořen jen naskenovaným obrázkem, můžeme takto rozpoznat i jeho obsah. Zde nám většinou pomůže i klasické OCR JAWSu, ale Picture Smart může mít někdy o něco lepší výsledky. Je tedy dobré vědět, že jej pro PDF můžeme takto použít.
  • A: Rozpoznání naskenovaného obrázku. Zobrazí se skenovací dialog JAWSu, ve kterém máme předvybraný výchozí skener a Enterem z něj můžeme naskenovat jakýkoli dokument k rozpoznání. Případně můžeme v dialogu výchozí skener a další možnosti před zahájením skenování upravit.

Všechny výše popsané klávesy můžeme ve skupinovém příkazu použít bez Shiftu pro základní rozpoznání nebo s Shiftem pro podrobné rozpoznání.

Aby byla informace k Picture Smart kompletní, doplňme ještě, že v JAWSu 2021 přibyla v Centru nastavení volba „Jazyk Picture Smart“. Jejím prostřednictvím bychom si případně mohli místo češtiny vybrat jiný jazyk, do kterého chceme výsledky rozpoznávání obrázků překládat.

Závěr

Picture Smart je praktickou doprovodnou funkcí odečítače JAWS. Oproti OCR je sice pomalejší a jeho funkčnost závisí na internetovém připojení, je ale univerzálnější co do způsobů použití – kromě tištěného textu rozpoznává i grafiku a částečně i rukou psaný text. V novinkách JAWSu je sice uvedeno, že současná implementace možností Picture Smart je pouze experimentální, nicméně i tak se v mnoha situacích může hodit. Kvalita rozpoznávání se navíc může zlepšovat i bez aktualizace JAWSu – stačí, když Microsoft a Google budou zlepšovat své cloudové služby, které si Picture Smart volá. Je tedy dobré o této relativně nové funkci vědět, protože může rozšířit náš arzenál nástrojů pro přístup k původně nepřístupným textům či grafice.

Tento článek byl se souhlasem redakce přejat z archivu Téčka – technické přílohy časopisu Zora. Pokud máte zájem o aktuální zprávy, recenze, návody a další texty o technologiích pro zrakově postižené, zajistěte si předplatné Téčka, které je dostupné už od symbolických 75 Kč za rok.

2021-03-07

Možná je pro vás současné období dobou, kdy máte více času na společenské hry všeho druhu. Pro mnoho zrakově postižených uživatelů chytrých mobilů se již před dvěma roky stala hitem nová mobilní hra Dice World, díky níž lze hrát různé kostkové hry s kamarády, kteří sedí vedle vás, nebo třeba i s neznámými parťáky na druhém konci světa, a svou popularitu si drží dodnes. Hra je plně přístupná, zahrají si ji tedy stejně dobře vidící i nevidomí. Navíc je dostupná na obou hlavních platformách, mohou si ji tedy užít majitelé iPhonů i mobilů s Androidem. Za vývojem mobilní aplikace Dice World stojí tým zrakově postižených i vidících vývojářů, který jsme už v Téčku před časem zmiňovali v souvislosti s jednoduší kostkovou aplikací Ready to Roll. Aplikace Dice World obsahuje celkem šest různých kostkových her a její tvůrci slibují, že v ní brzy přibydou další. To je tedy dost pádných důvodů k tomu, abychom si Dice World v Téčku představili, a možná že se potom stane i letním či podzimním hitem právě pro vás.

Instalace a nastavení

Dice World běžným způsobem zdarma stáhneme a nainstalujeme z App Storu či z Google Play. Při prvním spuštění se do aplikace musíme přihlásit nebo si vytvořit svůj uživatelský účet, pokud jej ještě nemáme. Uživatelský účet bude obsahovat přezdívku, pod kterou nás budou moci najít ostatní hráči, heslo a také e-mailovou adresu, jež slouží jen pro resetování případně zapomenutého hesla. Možnosti pro přihlášení se mohou mírně lišit v závislosti na tom, zda máme aplikaci pro Android či iOS, ale v zásadě narazíme na některé z následujících voleb:

  • Connect with Facebook: Takto pro přihlášení využijeme svůj facebookový účet.
  • Create guest user: Aplikace nám vytvoří samostatný hráčský účet s předvyplněnou přezdívkou a e-mailovou adresou. Oba údaje a heslo si následně můžeme změnit.
  • Create user: V tomto případě si při vytváření účtu rovnou zadáme vlastní přezdívku, e-mail a heslo.

Jakmile máme uživatelský účet vytvořen, můžeme se pustit do hraní kostek.

Začínáme

Aplikace obsahuje tyto kostkové hry: Farkle, Yatzy, Balut, Pig, Threes a1-4-24.Pokud o těchto hrách slyšíte poprvé a neznáte jejich pravidla, nezoufejte – aplikace (alespoň ta pro iOS) má ke všem hrám výukový tutoriál, kde je vše srozumitelně vysvětleno, ovšem pouze v angličtině. A pokud jste se právě zděsili, že budete muset studovat anglická pravidla kostkových her, ani tentokrát nezoufejte, hry Pig a Threes jsou opravdu jednoduché a na konci tohoto článku najdete odkazy na česká pravidla dvou složitějších her, Farkle a Yatzy. Takže směle do toho!

Na hlavní obrazovce aplikace vyhledáme v horní části tlačítko New game, respektive Play dice a poklepeme na ně. Na následující obrazovce si můžeme vybrat, s kým budeme hrát. V zásadě můžeme volit mezi virtuálním počítačovým protihráčem, nebo živým hráčem, se kterým budeme hrát online.

Jako začátečníkům se nám zde také mohou hodit dvě poslední volby Tutorials a Practice. Po aktivování první z těchto voleb, která bohužel veverzi pro Android chybí, si pro každou z šesti her můžeme projít interaktivního průvodce pravidly dané hry. Volba Practice nám potom dovolí libovolnou z her už reálně hrát, ale zatím bez protihráče, abychom si vše náležitě vyzkoušeli.

Pojďme ale hrát doopravdy, pro začátek zatím s počítačovým protihráčem. Postup bude následující:

  1. Na hlavní obrazovce aplikace stiskneme tlačítko New game nebo v Androidu Play dice.
  2. Na následující obrazovce vybereme hned první možnost Play computer.
  3. Dále bude následovat výběr virtuálního protihráče. Jejich nabídka je vskutku hvězdná. Je mezi nimi Donald Trump či Arnold Schwarzenegger. Budeme odvážní a zvolíme hned první položku Trump.
  4. Náš prezidentský protihráč nám poté svou typickou trumpovskou dikcí sdělí něco jako „Až tě porazím, tak o tom v půl páté ráno budu tweetovat.“ No a nám už nezbývá než si vybrat, ve které z her se Trumpem necháme porazit. Pro začátek můžeme vybrat jednu z jednodušší her, Threes – Trojky.
  5. Objeví se obrazovka aktivní hry. V její horní části je uvedeno, s kým hrajeme a aktuální skóre. Níže jsou potom uvedena skóre jednotlivých herních kol, zatím jsme ale neodehráli ani první kolo, takže tu bude prázdno. Nás ale bude zajímat hlavně spodní část obrazovky, kde je vedle sebe pět kostek a téměř v levém dolním rohu tlačítko Roll, kterým oněmi pěti kostkami hodíme. Hlasový výstup nám okamžitě po hodu přečte všech pět hozených hodnot. Kostky si ale můžeme i potom v klidu projít šviháním a odečítač nám na každé z nich řekne její hodnotu.
  6. Ve hře Trojky jde o to naházet co nejméně bodů, přičemž na rozdíl od ostatních hodnot se hozená trojka nepočítá za tři body, ale za nulu. Dejme tomu, že nám při prvním hodu padnou čísla 5, 3, 1, 6, 6. My potřebujeme nasbírat co nejméně bodů, takže kurzorem projdeme kostky a poklepáním si vybereme ty, které chceme započítat. To bude samozřejmě kostka s trojkou, protože je za 0 bodů, a pak taky přibereme kostku s jedničkou. Dohromady tedy zatím máme 1 bod. Zbývající tři čísla jsou moc vysoká, takže je teď nebereme a raději stiskneme znovu tlačítko Roll, abychom těmito třemi kostkami hodili znovu.
  7. Nyní nám hlasový výstup ohlásí, že padla čísla 3, 5 a 2. Trojku za 0 bodů opět bereme a tentokrát se spokojíme i s dvojkou. Na obě tyto kostky tedy poklepeme, abychom je vybrali. Hlasový výstup nám při výběru druhé z nich řekne, že už máme v součtu 3 body. Zbývající kostkou s pětkou hodíme opět poklepáním na tlačítko Roll.
  8. Nyní padne 4. Protože po každém hodu musíme označit alespoň jednu kostku, nezbývá nám teď nic než hozenou čtyřku vybrat, Hlas nám oznámí, že máme celkově 7 bodů.
  9. My už nemáme čím házet, takže kolo zakončíme tím, že tlačítkem Bank 7 potvrdíme námi nahrané skóre.
  10. Teď je na řadě Trump. Uslyšíme zvuk házení kostek a hlas bude průběžně říkat nahrané hodnoty, až nahlásí Trumpův výsledek 3. Trump nás obšťastní hláškou: „Těmito hody tě drtím jako prezidenta Mexika. Smutné!“ A tím začíná další kolo. Házíme my. Stiskneme tlačítko Roll a budeme se snažit stejně jako minule nahrát co nejméně bodů.

Hra Trojky končí po deseti odehraných kolech a vítězí ten hráč, který celkově naházel méně bodů.

Hrajeme s živým protihráčem

Pokud jsme si na virtuálním Donaldu Trumpovi natrénovali herní dovednosti, můžeme se pustit do křížku s živým protihráčem. Z úvodní obrazovky zvolíme opět tlačítko Create a game, resp. Play dice, a z následné nabídky potom zvolíme jednu z těchto možností:

  • Friends, resp. Invite friends: Touto volbou můžeme zahájit hru s někým z řad přátel. Aplikace nám nabídne načtení přátel z facebookového účtu. Pokud této možnosti nevyužijeme, můžeme si v rámci Dice World udělat přátele z lidí, se kterými jsme již hráli nebo které nám aplikace nabídne či též, které vyhledáme dle jejich přezdívky.
  • Random player, resp. Smart match: Po vybrání této možnosti nám Dice World náhodně vybere zcela libovolného hráče v systému a my jej tak vyzveme ke hře. Je ale na něm, zda výzvu přijme či nikoli a otázkou je také kdy, protože daný člověk zrovna na hraní nemusí mít čas. Je to tedy trochu věc náhody, kdy a jak si zahrajeme.
  • Game queue: V tomto případě budeme zařazeni do fronty a spárováni s nejdříve dostupným protějškem, který bude mít zájem hrát stejnou hru jako my. Je zde tedy větší šance, že se rychle někdo najde, než když naslepo zveme náhodného hráče.
  • User name: Svůj herní protějšek můžeme vyhledat na základě jeho přezdívky.
  • Previous oponent: Po výběru této volby lze vyzvat ke hře někoho ze seznamu dřívějších protihráčů.

Ovládání samotné hry se potom nijak neliší od hry s virtuálním hráčem. Rozdíl je jen v tom, že zatímco virtuální hráč po našem hodu odehraje okamžitě, a my můžeme plynule znovu hrát, u živých hráčů mohou být mezi jednotlivými hody libovolně dlouhé prodlevy podle toho, kdo kdy zrovna na hraní čas má nebo nemá. O tom, že náš protějšek odehrál, se vždy dozvíme na základě notifikace.

Některé partie v Dice World tedy mohou tak trochu připomínat korespondenční šachy, kdy odehrání hráče může trvat hodiny nebo třeba i dny, až si zkrátka na hru najde čas. Proto je běžné, že má člověk v aplikaci rozehráno více her současně, přičemž některé běží svižně a jiné jsou nadlouho. Z tohoto důvodu na hlavní obrazovce aplikace najdeme vypsány všechny hry, ve kterých jsme aktuálně na řadě. Poklepáním můžeme jednu z těchto her otevřít a odehrát svůj hod. Po jeho odehrání se také přímo na obrazovce dané hry objeví tlačítko Next game, které můžeme využít k přímému přechodu na obrazovku další hry, v níž jsme zrovna na tahu.

Bonusové hody

Při zahájení hry s živým protihráčem si na obrazovce pro výběr hry tlačítkem Allow bonus rolls by both players, resp. Bonus ve verzi pro Android můžeme zvolit, zda chceme využívat bonusové hody. Díky tomu budeme mít v každém kole jeden hod navíc. Když tedy např. ve hře Trojky hodíme samé šestky, o které nestojíme, protože cílem je posbírat kostky s co nejnižší hodnotou, tak stiskneme tlačítko Bonus roll (1 Gold), a můžeme provést opravný hod. Za tento hod zaplatíme jedním z 250 virtuálních zlaťáků, které máme v Dice World na začátku své hráčské kariéry k dispozici.

Jak bonusové body využíváme, zlaťáků nám ubývá. Můžeme si je ale znovu vydělat nebo i přikoupit. Zlaťáky vyděláváme mimo jiné svými hráčskými úspěchy. Vždy když vyhrajeme, obdržíme několik nových zlaťáků. Navíc s přibývajícími herními zkušenostmi postupujeme do dalších hráčských levelů, za což opět získáváme odměnu. Náš aktuální level a průběh postupu do další úrovně je také vyznačen na základní obrazovce aplikace. Zlaťáky dostaneme také za pravidelné každodenní hraní, za pozvání nových uživatelů do aplikace a za zhlédnutí reklamního videa, které je nám čas od času nabídnuto. Jinak lze zlaťáky i zakoupit z hlavní obrazovky pomocí tlačítka Store. Zde jsou uvedeny počty zlaťáků a jejich ceny a koupit lze i různé další doplňky do aplikace. Tvůrci Dice World tak mají několik způsobů, jak na aplikaci, kterou nabízejí zdarma, mohou i vydělat.

Další možnosti Dice World

Aplikace obsahuje mnoho dalších možností. Často využívanou funkcí je např. chat s protihráčem. V pravém horním rohu herní obrazovky máme v podobě komixové bubliny tlačítko Chat, pomocí něhož se dostaneme do konverzace se svým protějškem – můžeme si tedy psát naše komentáře k probíhající hře.

Mnoho možností najdeme také v nastavení, které otevřeme z hlavní obrazovky tlačítkem Settings. Zde si můžeme mimo jiné alespoň ve variantě pro iPhone zapnout házení kostek zatřesením mobilu, takže při hře nemusíme stále hledat tlačítko Roll. Slabozrací mohou vybírat z různých vzhledů kostek a uživatelé VoiceOveru či TalkBacku si mohou nastavit, jaké informace při hře chtějí číst automaticky.

Dice World působí velmi příjemně i po zvukové stránce. Aplikace vydává při každém hodu a při notifikacích o hodech protihráčů typický zvuk kostek dopadnuvších na desku stolu a při různých příležitostech a akcích se v ní ozývají i další zvukové efekty.

Závěrem

Dice World je velmi povedená mobilní hra. Její půvab tkví zejména ve hraní kostkových her nablízko či na dálku s přáteli z reálného světa. Pokud ale kamarádi zrovna nemají na hraní kostek čas, snadno si zahrajete i s člověkem na druhém konci zeměkoule nebo jen s virtuálním hráčem.

Po technické stránce je možné Dice World uvádět jako vzorový příklad toho, jak má vypadat přístupná aplikace. Dá se velmi pohodlně obsluhovat s odečítačem a kostky jsou dobře viditelné a přizpůsobitelné i pro slabozraké uživatele.

Sečteno a podtrženo, máte-li rádi společenské hry, určitě si Dice World vyzkoušejte. Na začátku se sice budete muset prokousat některými anglickými výrazy v uživatelském rozhraní a nastudováním pravidel kostkových her, odměnou vám ale bude opravdu zábavná hra, u níž si člověk bude muset spíše dávat pozor na to, aby v ní netrávil více času, než je záhodno.

So let’s roll!

Tento článek byl se souhlasem redakce přejat z archivu Téčka – technické přílohy časopisu Zora. Pokud máte zájem o aktuální zprávy, recenze, návody a další texty o technologiích pro zrakově postižené, zajistěte si předplatné Téčka, které je dostupné už od symbolických 75 Kč za rok.

Další zdroje informací

2021-03-05

Tento doplněk pro NVDA představuje praktický nástroj, který vám usnadní zejména čtení cizojazyčných textů. Představte si klasickou situaci – čtete si s NVDA na webu něco v angličtině a najednou narazíte na neznámé slovo, kvůli kterému vám uniká význam textu. V tu chvíli musíte otevřít webovou stránku nebo aplikaci nějakého slovníku, slovo do něj zapsat a vyhledat a přečíst si překlad, a nakonec se vrátit na původní místo v textu, kde jste na slovo narazili. Než to vše s odečítačem uděláte, tak zapomenete, co jste vlastně četli... Aby bylo možné neznámé výrazy vyhledávat přímo během čtení textu, aniž bychom museli text opouštět a čtení na delší dobu přerušovat, stačí do NVDA nainstalovat doplněk Instant Translate a naučit se jej ovládat několika klávesovými zkratkami.

Instalace a nastavení Instant Translate

Instant Translate stáhneme a nainstalujeme obvyklým způsobem, najdeme jej tedy v oficiálním repozitáři doplňků NVDA. a stáhneme pomocí odkazu „stable version“. Jde o verzi, která je už kompatibilní s NVDA 2019.3 a novějším.

Po instalaci musíme v doplňku nastavit, že cílovým jazykem našich překladů je čeština. I nastavení doplňku Instant Translate najdeme na vcelku obvyklém místě, a sice v menu NVDA v podmenu Možnosti pomocí položky Nastavení otevřeme hlavní dialog s možnostmi NVDA, a v něm nyní bude nová kategorie voleb nazvaná Instant Translate.

V nastavení doplňku jsou nejprve dva rozbalovací seznamy „Source language“ a „Target language“ (zdrojový a cílový jazyk). Zdrojový jazyk můžeme ponechat nastavený na výchozí hodnotu „Automatically detect language“. To nám umožní překládat z jakéhokoli jazyka – Instant Translate by měl podle překládaného textu sám odhadnout o jaký jazyk jde. V druhém rozbalovacím seznamu vybereme češtinu, aby se z libovolného zdrojového jazyka překládalo právě do češtiny.

Tím máme nastaveno vše potřebné, můžeme se ale ještě podívat, jaké další možnosti nám doplněk nabízí:

  • Další volbou v nastavení Instant Translate je zaškrtávací políčko „Copy translation result to clipboard“, které zajistí to, že přeložený výraz bude kromě přečtení hlasem také zkopírován do schránky Windows.
  • Poté může následovat ještě jeden rozbalovací seznam pro výběr jazyka nazvaný „“Language for swappimng“. Tato možnost je k dispozici jen tehdy, pokud jsme pro zdrojový jazyk nastavili automatickou detekci. Kdybychom potom totiž klávesovou zkratkou nebo i automaticky nechali otočit směr překladu, nebyl by jasný cílový jazyk. Proto jej můžeme vybrat právě zde.
  • Poslední zaškrtávací políčko „Activate the auto-swap if recognized source is equal to target“ by měla zajistit automatické otočení směru překladu, pokud zdrojový výraz bude v češtině. Musím ale říci, že právě tato funkce, která je v současné verzi doplňku označena jako „experimentální“, mi v případě překladu z češtiny nefungovala. Snad se tedy v aktualizacích doplňku ještě vylepší. Každopádně směr překladu můžeme kdykoli otočit ručně, klávesovou zkratkou.

Začínáme překládat

Doplněk máme tedy nastavený a můžeme jej začít používat. Dejme tomu, že bychom si třeba chtěli v magazínu Access World (což je takové americké Téčko) přečíst článek o značkách WayTags. To jsou malé magnetické nebo nalepovací štítky, kterými si můžeme označovat předměty v domácnosti, a když k nim potom přiblížíme chytrý mobil, přehraje se zvukový popisek daného předmětu. Když v článku při výčtu toho, co vše si ozvučenými štítky můžeme označit, narazíme na výraz „condiment bottles“, kterému nerozumíme, stačí si jej standardně označit a stisknout posloupnost kláves NVDA + Shift + T, a poté ještě znovu samotné T. V ten okamžik proběhne překlad označeného výrazu a NVDA ohlásí „kořenící lahve“. Víme tedy, že asi půjde o kořenky. Překlad probíhá strojově pomocí online služby Googlu, v případě různých sousloví či delších textů může samozřejmě být trochu kostrbatější.

Klávesové zkratky doplňku

Z příkladu uvedeného v předchozím odstavci je vidět, že Instant Translate se ovládá přes tzv. skupinový příkaz. Funguje to tak, že kdykoli budeme po doplňku cokoli chtít, stiskneme nejprve klávesovou zkratku doplňku NVDA + Shift + T. V tu chvíli se ale jen ozve kraťoučký zvukový signál a doplněk čeká, jakou další klávesu stiskneme. Když stiskneme již zmíněnou samotnou klávesu T, bude přeložen právě označený text. Stiskneme-li jako druhou klávesu v sekvenci Shift + T, bude přeložen text, který je momentálně ve schránce.

Po klíčové zkratce NVDA + Shift + T můžeme použít ještě následující příkazy:

  • S: Otočí směr překladu. NVDA ohlásí nově nastavený zdrojový a cílový jazyk a pokud je v aktuální aplikaci označený text, bude ihned dle nového nastavení přeložen.
  • A: Pokud si nejsme jistí, jaký směr překladu máme právě nastavený, můžeme si tímto příkazem aktuální nastavení nechat říci.
  • C: Zkopíruje poslední přeložený text do schránky. V nastavení doplňku sice máme volbu, která zajistí, aby se každý překlad do schránky kopíroval automaticky, můžeme ale využít i tuto ruční možnost.
  • I: Máme-li označený text, oznámí nám NVDA, v jakém jazyce daný text je. Tato funkce při pokusech s českým a anglickým textem neustále hlásila „neutrální jazyk“, zdá se tedy, že alespoň zatím příliš nefunguje, a to je asi i příčina toho, proč nefunguje ani automatické přepínání změny směru překladu.

To je tedy vše, co je třeba k doplňku Instant Translate vědět. Kromě drobného nedostatku v automatickém rozpoznávání jazyka zdrojového textu jde o hladce fungující doplněk, který vám může do NVDA přinést praktickou a rychle ovladatelnou funkci. Snad se vám tedy nyní budou číst cizojazyčné texty zase o něco snadněji.

Tento článek byl se souhlasem redakce přejat z archivu Téčka – technické přílohy časopisu Zora. Pokud máte zájem o aktuální zprávy, recenze, návody a další texty o technologiích pro zrakově postižené, zajistěte si předplatné Téčka, které je dostupné už od symbolických 75 Kč za rok.

Další zdroje informací

2020-12-14

Seeing Assistant Home – všestranný mobilní pomocník

Mobilní aplikace Seeing Assistant Home, kterou dále pro stručnost budeme označovat SA Home, je jednou ze série speciálních asistenčních aplikací pro zrakově postižené od polské společnosti Transition Technologies. Aplikace je zajímavá tím, že obsahuje širokou škálu funkcí postavených na analýze obrazu z kamery mobilu. Konkrétně jde o rozpoznávání čárových kódů a QR kódů včetně přiřazování vlastních popisků, čtení NFC, detekci světla, rozpoznávání barev, kamerovou lupu a nejnovější verzi i čtení tištěného textu.

Samozřejmě, že téměř všechny tyto funkce jsou porůznu dostupné i v jiných aplikacích, výhodou SA Home je ale to, že zde máme vše v rámci jediné aplikace, která je navíc dostupná pro iOS i Android a díky projektu Tyflokabinetu podpořeného ze sbírky Světluška bylo možné aplikaci též plně lokalizovat včetně její nápovědy. SA Home tedy může sloužit jako univerzální řešení prom zrakově postižené uživatele všech možných mobilů a odpadá u něj jazyková bariéra, která jinde může vadit např. při hlášení rozpoznaných odstínů barev v angličtině a samozřejmě i v mnoha dalších situacích. Níže si postupně popíšeme, co vše SA Home umí. Nejvíce pozornosti budeme věnovat práci s čárovými a QR kódy, která je v SA Home poměrně propracovaná.

Instalace a první spuštění

Aplikace dříve existovala ve dvou variantách. Varianta SA Home Lite byla k dispozici zdarma, měla ale některá funkční omezení, oproti tomu placená varianta SA Home, kterou bylo možné pořídit za cca 60 Kč, fungovala plnohodnotně. Momentálně lze ale zdarma instalovat i plnohodnotnou aplikaci SA Home. Vývojář k tomu v Google Play uvádí, že zpoplatněná může být až nějaká další vydaná verze. Aktuálně si tedy můžeme neomezeně vyzkoušet veškeré funkce bezplatně a možná, že po nějaké aktualizaci budeme časem donuceni do dalšího používání aplikace investovat oněch 60 Kč.

SA Home tedy můžeme nainstalovat standardním způsobem z App Storu či z Google Play. Aplikace po nás při prvním spuštění bude vyžadovat souhlas s podmínkami jejího používání a eventuálně též přístup ke kameře mobilu. A pak už se můžeme pustit do průzkumu jejich funkcí.

Všechny funkce lze otevřít z hlavní obrazovky SA Home, kde jsou uspořádané v přehledném menu. První položkou menu je možnost zapnout ovládání aplikace hlasovými příkazy. to si necháme na později a teď si projdeme vše ostatní, co SA Home umí.

Rozpoznávání zboží pomocí čárových kódů

První položka v nabídce funkcí je Naskenovat kód. Poklepeme-li na ni, otevře se obrazovka s náhledem kamery a režim skenování je indikován i mírným pípáním v sekundových intervalech. Na obrazovce je několik tlačítek pro nastavení skenování, z nichž je pro rozpoznávání zboží důležité, abychom měli položku Read nastavenou na Off. Tím dosáhneme toho, že aplikace nebude číst číslo kódu, ale bude podle něj název zboží automaticky vyhledávat na internetu. Nyní můžeme před kameru vložit jakýkoli čárový kód, a aplikace by jej měla detekovat.

Identifikace zboží funguje tak, že jakmile aplikace zaznamená celý kód v záběru a přečte jej, zavibruje a ze skenovací obrazovky přejde na webovou stránku s výsledky vyhledávání daného kódu Googlem. Mezi výsledky bude zpravidla hned první nalezený odkaz obsahovat název daného zboží, takže rychle zjistíme, co jsme naskenovali. Gestem Zpět se můžeme opět vrátit na skenovací obrazovku a skenovat další předmět s čárovým kódem, který chceme rozpoznat.

Praktická použitelnost, myslím, hodně závisí na tom, zda člověk alespoň trochu vidí na skenovaný předmět, aby jej mohl správně umístit a natočit před kameru, nebo aby získal praxi, jak toto co nejefektivněji dělat úplně bez zrakové kontroly. Doporučuje se předměty skenovat z alespoň 30centimetrové vzdálenosti, aby kamera zabírala dostatečně velký prostor. Předmět je potřeba pod kamerou postupně natáčet ze všech stran, dokud mobil nezavibruje, což je známka toho, že kód byl konečně odhalen.

Jakožto uživateli se zbytky zraku, který vidí na to, zda má daný předmět opravdu v záběru kamery, se mi docela úspěšně daří skenovat nejrůznější potraviny, drogistické zboží či léky. Detekce čárového kódu je vcelku spolehlivá, ať už jde o krabičky, plechovky, kelímky či lahve a ať už je kód na papíře či plastu. Jen čas od času se mi stalo, že po naskenování byly zobrazeny výsledky vyhledávání Googlu pro nějaký zcestný dotaz a nikoli pro korektní číslo čárového kódu. V takovém případě většinou pomohlo zkusit kód naskenovat znovu.

Popisování předmětů vlastními kódy

Kromě rozpoznávání standardizovaných čárových kódů na zboží si můžeme v aplikaci vytvářet i libovolný počet svých vlastních kódů. Kódy si vytiskneme a nalepíme jako štítky na jakékoli předměty. V aplikaci každému kódu přiřadíme svůj textový popisek a když potom mobilem kód na předmětu naskenujeme, mobil nám příslušný popisek přečte. Můžeme si takto doma oštítkovat např. šanony či složky s dokumenty nebo třeba sklenice se zavařeninami.

Vlastní kódy mohou být buď čárové nebo QR kódy. Použití obou druhů kódů je v SA Home velmi podobné, takže není třeba lámat si příliš hlavu, čím se tyto dva typy kódů liší. Rozdíl je nakonec hlavně jen ve vzhledu vytištěných kódů. Čárový kód je v podstatě obdélníková oblast, ve které jsou zleva doprava na celou výšku obdélníku vedle sebe v různých rozestupech různě silné svislé čáry. Právě tloušťka a vzdálenosti čar v sobě kódují nějaké dlouhé číslo, které slouží jako identifikátor kódu. Oproti tomu QR kód je čtvercová oblast, která obsahuje matici různě rozmístěných a opět i různě velkých čtverečků. V nich může být zakódované zase nějaké číslo, ale i text či další informace.

Dost ale teorie, podívejme se, jak to v SA Home uděláme prakticky. Nejprve si musíme svoje kódy vytvořit a přiřadit jim popisky a následně je vytisknout a nalepit na předměty. Popíšeme si to právě na QR kódech.

Pro vytvoření kódů přejdeme v hlavním menu aplikace do položky Kódy. Zde najdeme tlačítka Mé QR kódy a Mé čárové kódy, kterými se lze dostat do seznamu kódů, jež jsme si dříve vytvořili a přiřadili jim popisky. My teď poklepeme na tlačítko Mé QR kódy. Otevře se obrazovka, kde můžeme starší kódy upravovat či mazat. My zde ale poklepeme na tlačítko Vytvořte nový QR kód. Otevře se textové pole, do něhož zadáme popisek přiřazený ke kódu a kód je vytvořen. Kódů si takto můžeme vytvořit libovolný počet.

Když máme všechny potřebné QR kódy hotové, poklepeme v seznamu kódů na všechny, které chceme vybrat k tisku, poklepeme na tlačítko Akce a dále na volbu Odeslat e-mailem. Zadáme svou vlastní e-mailovou adresu a kódy nám přijdou e-mailem do počítače jako dokument PDF, který vytiskneme. Vytištěné a nastříhané štítky si potom nalepíme na předměty, které chceme označit a máme hotovo.

Když potom budeme chtít pomocí mobilu předmět rozpoznat, budeme postupovat stejně jako při skenování čárových kódů na zboží. Nezobrazí se nám ale výsledky hledání kódu v Googlu, ale přímo štítek, který jsme kódu přiřadili. Aby vše bylo ještě rychlejší, lze nyní na obrazovce skenování přepnout volbu Read off na Read on a SA Home nám bude hlasem štítky kódů oznamovat okamžitě, jakmile budou v záběru kamery.

Textové popisky vlastních kódů, ale i standardních čárových kódů na zboží si můžeme libovolně měnit, můžeme si nechat vygenerovat celý arch svých vlastních čárových kódů a našli bychom ještě další možnosti, které v této oblasti SA Home nabízí. Vše je samozřejmě srozumitelně popsáno v českém tutoriálu k aplikaci.

Skenování NFC

SA Home nabízí vedle označování předmětů papírovými štítky ještě alternativní možnost a sice použití značek s NFC čipem. Štítky si v tomto případě nemůžeme pořídit prostým vytištěním na tiskárně, ale museli bychom si zakoupit speciální NFC značky, které lze opět připevnit na libovolné předměty. Za použití možnosti Naskenovat NFC v hlavním menu aplikace bychom potom mohli rozpoznávat předměty označené těmito elektronickými štítky. Každému štítku lze opět přiřadit libovolný popisek.

Při skenování NFC se nepoužívá kamera, ale speciální čtečka v mobilu, která NFC značku zachytí při přiblížení na vzdálenost několika centimetrů. Jde o stejnou technologii, se kterou se běžně setkáváme při bezkontaktním placení kartou.

Každopádně označování papírovými čárovými a QR kódy bude asi mnohem častěji používané, protože je má k dispozici každý, kdo má přístup k běžné počítačové tiskárně.

Rozpoznávání barev (jen v iOS)

Další položkou hlavního menu aplikace lze otevřít obrazovku s náhledem kamery, na které nám SA Home bude neustále hlásit, na jakou barvu kamera směřuje. Obdobnou funkci známe i z některých jiných aplikací, takže asi už tušíte, že i v SA Home má rozpoznávání barev své limity. Výsledky jsou vždy hodně ovlivněny okolním osvětlením, tím, zda si v danou chvíli nestíníme, zda předmět neobsahuje směs více barev atd. atd.. Při používání si tedy musíme být vědomi těchto omezení a výsledky musíme brát trochu s rezervou. I tak se tato funkce může v některých situacích hodit a výhodou SA Home je, že nám barvy hlásí hezky česky a nemusíme si lámat hlavu s anglickými výrazy pro různé odstíny.

Detektor světla

Další položka hlavního menu funguje také očekávatelným způsobem. Když ji aktivujeme, začne mobil vydávat souvislý zvuk, jehož výška závisí na množství světla, které v daném směru zachycuje kamera – čím více světla, tím vyšší zvuk. Pro uživatele, kteří jsou s hudebním sluchem na štíru, je šikovné, že lze zapnout také indikaci množství světla vibracemi, ale hlavně, že je na obrazovce zobrazováno i v procentech, což je daleko přesnější údaj než několik tónů o různé výšce.

Nevidomý člověk si tak může ověřit, zda v místnosti svítí, případně kde v místnosti je zdroj světla a podobně.

Lupa

Tato funkce umožňuje slabozrakým použít mobil jako jednoduchou kapesní kamerovou lupu. Téměř přes celou obrazovku je zobrazen zvětšený obraz z kamery. Vespod jsou tlačítka Zvětšení, Jas a Kontrast, jimiž je možné zobrazit posuvníky pro nastavení příslušných parametrů lupy. Dále zde najdeme tlačítko Barva pro výběr kontrastního barevného filtru a tlačítko Zmrazení, jímž můžeme aktuální obraz zachytit a dále si ho v klidu prohlížet.

U iPhonů se nabízí srovnání této funkce s nástrojem Lupa, který je přímo součástí systému. Lupa v SA Home má možná o trochu těžkopádnější ovládání a nabízí menší škálu úrovní zvětšení. Na druhou stranu umožňuje přepnout na přední kameru, takže lze potom mobil využít i jako zvětšovací zrcátko, a zajímavou vychytávkou je i rychlé přepínání přisvětlovací diody pomocí zatřesení mobilu.

Každopádně minimálně pro slabozraké uživatele Androidu může být funkce Lupa v SA Home velmi zajímavá, protože zde alternativa přímo na úrovni systému není.

Čtení textu

Poslední funkcí SA Home je čtení textu, který aplikace rozpozná v záběru kamery. Tato funkce je v hlavním menu reprezentována položkou Detekovat text, resp. Text detector v Androidu. Jde o novou funkci aplikace, jejíž volby ještě nebyly lokalizovány. Na obrazovce Detekce textu je důležité tlačítko Auto read. Jím se dá zapnout či vypnout, zda je text čten okamžitě, když se ocitne v záběru kamery. Pokud máme tuto možnost vypnutou, je hned vedle tlačítko Read. Tím můžeme text před kamerou vyfotit ručně, a poté je přečten. Celkově lze říci, že rozpoznávání a čtení textu je v některých alternativních aplikacích přesnější. Snad tedy tuto novou funkci v SA Home čeká v dalších aktualizacích aplikace ještě vylepšení.

Hlasové příkazy

Prošli jsme již všechny funkce, které nám SA Home nabízí. Na konci hlavní nabídky nám zbývá už jen položka Nastavení, pomocí níž si můžeme přizpůsobit konfiguraci aplikace, a položka Více, přes kterou se dostaneme k tutoriálu a kontaktům na vývojáře.

Vrátíme se ale úplně na začátek obrazovky, kde je tlačítko Hlasové příkazy. Můžeme si všimnout, že na obdobné tlačítko narazíme na začátku nejen hlavní obrazovky, ale úplně všech obrazovek aplikace SA Home.

Tímto tlačítkem lze tedy na libovolné obrazovce spustit režim, ve kterém nám aplikace naslouchá, a my můžeme říci, co právě potřebujeme provést. Např. příkazem „Naskenovat kód“ se okamžitě dostaneme do skenovací funkce, příkazem „Lupa“ samozřejmě do zvětšovací funkce a příkazem „Hlavní menu“ do hlavní obrazovky aplikace. Užitečný je také příkaz „Hlasové příkazy“, protože po jeho vyslovení se zobrazí seznam všech příkazů, které v aplikaci můžeme používat.

U iPhonů lze hlasové příkazy zadávat dokonce bez vyhledání a poklepání na tlačítko Hlasové příkazy, stačí jen kdykoli kamkoli poklepat dvěma prsty a následně příkaz vyslovit.

Závěrem

Seeing Assistant Home je opravdu všestranný nástroj, který mohou využívat jak majitelé iPhonů, tak i uživatelé nejrůznějších mobilů s Androidem. Zřejmě nejpropracovanější funkcí aplikace je využívání čárových a QR kódů ať už pro rozpoznávání zboží nebo pro vytváření vlastních popisků. Ale i většina dalších funkcí aplikace se může v praktickém životě hodit. Jejich předností oproti alternativním možnostem je též česká lokalizace celé aplikace. Seeing Assistant Home tedy určitě obohacuje nabídku elektronických nástrojů, které zrakově postiženým usnadňují každodenní život.

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací

2020-11-26

Téčko je příloha časopisu Zora o technice pro zrakově postižené. Předplatitelům v ní přinášíme recenze nových pomůcek, informace o přístupných aplikacích a elektronických službách, zpravodajství ze zajímavých akcí, které se přístupné technice věnují, a mnoho dalšího z tohoto oboru.

Pokud vás technologie pro uživatele se zrakovým postižením zajímají, můžete se nyní v rámci akce Týden s Téčkem zúčastnit pestré ochutnávky z letošní tvorby časopisu. Když se do Týdne s Téčkem zapojíte, zdarma obdržíte v týdnu od 7. prosince postupně sedm vybraných článků Téčka z letošního roku.

Budete se tak mimo jiné moci jejich prostřednictvím seznámit se zajímavými novinkami z největší americké konference o asistivních technologiích CSUN, která letos v březnu proběhla v Anaheimu, a podíváme se také na vše důležité, co prošlo podzimní českou online konferencí Agora. V článku o zbrusu nové přístupné audio hře Důkaz 111 zjistíte, jak se prostřednictvím svého chytrého mobilu můžete stát policistkou zapletenou do velmi podivného případu a bude jen na vás, jak v něm obstojíte. Ve velkém rozhovoru s dlouholetým vedoucím Knihovny digitálních dokumentů Zdeňkem Bajtlem, který v Téčku vyšel u příležitosti jeho životního jubilea, se ohlédneme nejen za Zdeňkovou cestou k asistivním technologiím, ale probereme i historii a současnost KDD. Mezi vybranými články bude i praktický návod, jak si ve video přehrávačích zapnout hlasové čtení titulků u filmů a nebude chybět ani přehled krátkých zpráv a zajímavostí z internetových médií, který v Téčku jednou měsíčně publikujeme.

Jak se do Týdne s Téčkem zapojit?

Stačí, když do 6. prosince zadáte svou e-mailovou adresu do online formuláře Týdne s Téčkem nebo když adresu sdělíte e-mailem na snyrych@braillnet.cz. Adresa bude využita výhradně jen k zaslání vybraných článků časopisu a k informaci, jak si Téčko v případě vašeho zájmu můžete předplatit na rok 2020.

Věříme, že vám akce Týden s Téčkem přinese některé zajímavé informace z oblasti technologií pro zrakově postižené a stanete-li se pravidelnými odběrateli Téčka, rádi s vámi budeme celý příští rok sdílet informace o všem novém, co se v oboru přístupné techniky odehrává. Pokud by vaši přátelé a známí akci Týden s Téčkem také využili, určitě jim tuto informaci předejte.

Za časopis Téčko redaktor Jan Šnyrych.

O časopisu Téčko

Technická příloha časopisu Zora má již více jak dvacetiletou tradici. Od roku 2016 ji čtenáři získávají pod názvem Téčko buď formou e-mailových zpráv, digitálního dokumentu nebo v audio verzi. Každoročně v Téčku vyjde více než padesát článků. Mezi důležitými letošními tématy se objevily například informace o fyzických či online akcích (konference NVDACon, Agora či INSPO), o nových pomůckách na českém trhu (např. nový ozvučený dotykový mobil BlindShell Touch), o přístupných hrách (The Last of US II, Důkaz 111), o užitečných mobilních aplikacích (navigace Lazarillo, metronomy pro chytré mobily nebo čtečky čárových kódů) a mnoho dalšího.

Související odkazy

2020-11-26

Novinky v přístupnosti macOS 11 Big Sur - 2. díl – Obecné změny a nové Macy s čipem M1

První díl tohoto dvoudílného článku nám poodhalil nové funkce v zpřístupnění systému macOS 11 Big Sur. Nyní se zaměříme na změny, které nejsou primárně cílené na těžce zrakově postižené, ale které však na ně mají znatelný dopad, a jako bonus si přiblížíme ve stručnosti také vše podstatné, co se týká nové řady Maců s čipy M1, které jdou s novým systémem ruku v ruce.

Ovládací centrum

Jednou z největších obecných novinek v systému macOS Big sur pro uživatele odečítače VoiceOver je Ovládací centrum, do něhož je možné se dostat přes ikonku v doplňkových nabídkách přístupných pomocí kláves VO + M dvakrát po sobě. Ovládací centrum v macOS je podobné tomu, které známe ze systému iOS či iPadOS. Nenajdeme tu tedy nic moc navíc oproti volbám, jež jsou dostupné přes klasické doplňkové nabídky nebo přes mediální klávesy v horní řadě klávesnice. Za zmínku stojí snad jen to, že přes toto nové Ovládací centrum je možné rychleji přepnout různá nastavení, například režim Nerušit nebo AirDrop. I nastavení funkce Nerušit a AirDrop však lze přidat jako ikonky také do doplňkových nabídek a to přes Předvolby systému, když v nich otevřete část nazvanou „Dock a řádek nabídek“, kde lze nakonfigurovat, pozapínat či vypnout zobrazování ikonek nejrůznějších ovládacích prvků v doplňkových nabídkách.

Do ovládacího centra je možné se rychle dostat také přes novou zkratku VO + Shift + O . Když tedy chcete jen něco rychle přepnout, například Wi-Fi, tak může být postup přes Ovládací centrum o pár kroků rychlejší, než klasicky přes doplňkové nabídky. Ovládací centrum však neslouží čistě jen pro přepínání stavů zapnuto či vypnuto. Když totiž na některém prvku stisknete VO + Command + mezerník, tak vyvoláte menu s položkou „Zobrazit podrobnosti“, která odhalí další akce. Tyto akce ale opět často tuplují to, co je již dostupné po vyvolání menu na doplňkových nabídkách.

Některé další obecné novinky

  • Byla navrácena uvítací znělka při zapnutí či restartování počítače. Tuto staronovou znělku bylo sice možné zapnout i před příchodem macOS Big Sur pomocí Terminalu podle tohoto náročnějšího návodu, avšak v Big Sur je možné ji vypnout či zapnout snadněji, a to když zabrouzdáte do Předvoleb systému do části „Zvuk“ na kartu „Zvukové efekty“ a změníte volbu nazvanou „Přehrát zvuk při startu“.

  • Některé zvuky systému i VoiceOveru byly pozměněny nebo přidány. Například slovní informaci o stisknutí prvku pod kurzorem VoiceOveru nyní nahradil zvuk, který je velmi podobný zvuku pro stejnou akci v systému iOS.
  • Některé Nastavení týkající se hodin, jako třeba periodické ohlašování času, bylo v Předvolbách systému přesunuto do části „dock a řádek nabídek“, kde toto nastavení najdeme po zvolení položky „Hodiny“ v tabulce nacházející se v levé části okna.
  • V aplikaci Diktafon je možné nyní nahrávky třídit do složek a je k dispozici funkce „Vylepšit“, která potlačí v nahrávce rušivé zvuky na pozadí a ozvěnu. Nutno ale dodat, že přesouvání nahrávek do složek a vytvoření první složky není zatím v macOS přístupné.
  • Zálohy systému a souborů přes funkci Time Machine je nyní možné ukládat na disk v moderním souborovém systému APFS, který již dříve nahradil předchozí souborový systém HFS+. Tato změna by mimo jiné měla přinést až téměř třikrát vyšší rychlost pro zálohování souborů.

Přechod na vlastní čip M1 a jeho výhody

Se systémem macOS Big Sur se pojí jedna významná novinka a to, že Apple v tomto systému poprvé přichází s podporou nových vlastních čipů označovaných jako M1 z rodiny čipů nazvané Apple Silicon, která by měla během dvou let v Macích postupně nahradit doposud používané čipy založené na architektuře Intel x86. Tyto nové čipy jsou založené na architektuře ARM a jsou podobné čipům, které Apple již delší dobu používá v případě jeho dalších zařízení jako iPhone, iPad či Apple Watch. Apple si od tohoto přechodu na Macu slibuje vyšší výkon, menší spotřebu energie, hlubší integraci softwaru s hardwarem a také užší provázání se systémem iOS a iPadOS, neboť tyto nové čipy umožňují aplikacím určeným původně pro systém iOS a iPadOS běžet bez náročnějších modifikací ze strany vývojářů také v systému macOS.

Pro uživatele VoiceOveru je tedy nasnadě otázka, zda můžeme na těchto nových Macích očekávat velký příliv iOS a iPadOS aplikací, které jsou na mobilní platformě mnohdy přístupnější či přehlednější než jejich desktopová varianta pro macOS, jmenujme například aplikace pro mobilní bankovnictví a aplikace Facebook nebo oblíbené komunikátory jako je WhatsApp či Facebook Messenger, případně čtečky elektronických knih jako Voice Dream Reader. Bohužel odpověď není zas tak positivní, jak by se mohlo zprvu zdát. Vývojáři si totiž budou moci zvolit, jestli jejich iOS a iPadOS aplikace v obchodě Mac App Store nabídnou k dispozici nebo ne, a někteří, včetně společností Facebook a Google, tyto své aplikace v obchodu pro platformu Mac skutečně bohužel zatím neuvádějí . Nezbývá tak, než jen doufat, že tito vývojáři tak zatím činí jen z důvodu přípravy těchto aplikací pro desktopové prostředí, a že se časem rozhodnou aplikace zpřístupnit v ne příliš překopané podobě také pro systém macOS.

Aby bylo jasno, tak doplňme, že přechod na novou architekturu čipů neznamená, že bychom na dotčených počítačích Mac nemohli vůbec provozovat aplikace vyvinuté pro předchozí architekturu Intel x86. Jak ve svém článku zmiňuje například Benjamin Levíček, tak o efektivní běh většiny těchto aplikací se totiž postará emulační software nazvaný Rosetta 2, podobně, jak tomu bylo dříve, když Macy přecházely z architektury procesorů PowerPC na architekturu Intel. Nicméně i s technologií Rosetta 2 se najdou na Intelu založené aplikace, které na těchto Macích nespustíme. Konkrétně se bude jednat o aplikace, jež vyžadují rozšíření jádra systému, a dále o aplikace pro virtualizaci operačních systémů s architekturou x86.

Provozování Windows na Macích s novými čipy M1

Přechod na novou architekturu čipů má však i svou značnou stinnou stránku. Nové Macy s těmito čipy totiž z důvodu odlišné architektury již neumožňují běh Windows 10 na druhém diskovém oddílu přes takzvaný Boot Camp. To je poměrně špatná zpráva, neboť Windows přes Boot Camp jsou na Macu využívány mnohými zrakově postiženými uživateli z důvodu špatné přístupnosti nebo nedostupnosti některého softwaru v systému macOS, například jde o aplikace z balíku Microsoft Office jako Word či Excel, o programy pro výuku matematiky nebo o počítačové hry.

Teoreticky by sice Macy s novými čipy mohli provozovat speciální verzi systému Windows nazvanou Windows on ARM, která je určena pro procesory založené na architektuře ARM, dle vyjádření Applu však problém, alespoň prozatím, spočívá na straně Microsoftu, převážně na jeho licencování, které běh Windows 10 on ARM na hardwaru společnosti Apple zatím neumožňuje. I kdyby tomu veškeré podmínky dovolily, tak by bylo předčasné jásat. Tato verze Windows 10, podobně jako macOS Big Sur, totiž sice obsahuje emulační software umožňující běh aplikací založených na 32bitové architektuře x86, avšak některé na architektuře x86 založené programy , které zásadním způsobem modifikují systém tak, jako to dělají některé odečítače obrazovky, konkrétně JAWS, na Windows on ARM zatím bohužel neběží. Nicméně Eric Damery, viceprezident pro oddělení softwarového produktového managementu společnosti Vispero, která stojí za odečítačem JAWS, se v listopadovém podcastu FSCast vyslovil, že podpora odečítače JAWS pro Windows on ARM je již ve vývoji, a že další novinky v této oblasti můžeme čekat po Vánocích.

Současná nemožnost provozovat odečítače na Windows on ARM se ale netýká všech odečítačů. NVDA údajně ve Windows 10 on ARM spolehlivě funguje a rovněž i odečítač Předčítání, který je zabudovaný do Windows, na Windows on ARM běží, leč má prý jisté problémy s 64bitovými aplikacemi. Na tomto problému se však prý pracuje. Naděje svítá také z dalších nedávných kroků společnosti Microsoft. Vypadá to totiž, že Microsoft do vývoje Windows 10 pro architekturu ARM pomalu ale jistě investuje. Svědčí o tom například ohlášení z konce září roku 2020 ohledně podpory emulace také 64bitových aplikací založených na architektuře x86, označovaných také jako x64. Tato podpora by měla být uvolněna v rámci Windows Insider Programu, tedy ve fázi beta, již v horizontu několika příštích dnů.

Co se týče možnosti běhu systému Windows na Macích používajících čip M1 přes virtualizační nástroje jako Parallels Desktop nebo VMware Fusion, včetně provozování Windowsových odečítačů jako JAWS či NVDA, tak i zde je situace podobná jako v případě běhu Windows přes již zmíněný Boot Camp. Vývojáři Parallels desktop se sice už nechali slyšet, že již několik měsíců intenzivně pracují na nové verzi tohoto virtualizačního nástroje, který by měl podporovat Macy s čipem M1, ale zda na těchto Macích bude možné virtualizovat také Windows není ještě úplně jasné. Podle všeho se zdá, že, jestli to možné bude, tak půjde opět jen o již zmíněnou speciální verzi Windows 10 pro procesory ARM se všemi jejími výše uvedenými omezeními.

Řečeno jednoduše a zkrátka, jak to na nových Macích s čipem M1 bude s plnohodnotnou podporou Windows a na nich běžících odečítačů je zatím stále ve hvězdách.

Závěr

Ani tento druhý díl článku o novinkách v přístupnosti macOS Big Sur nepřináší jednoznačné odpovědi, tentokrát co se přechodu na nové Macy s čipem M1 týče. Vše bude jasnější až s odstupem delší doby, kdy se ukáže, jestli vývojáři uvolní své iOS a iPadOS aplikace také pro obchod Mac App Store, a kdy bude jasnější, jakou cestou se bude ubírat Microsoft s se svými Windowsy pro architekturu ARM a vývojáři virtualizačních nástrojů a odečítačů.

Další zdroje informací

2020-11-15

Novinky v přístupnosti macOS 11 Big Sur - 1. díl – Nástroje pro zpřístupnění

Dne 12. listopadu 2020 Apple vypustil pod názvem macOS 11 Big Sur do širého světa novou veřejnou finální verzi svého desktopového operačního systému, což před nás staví otázku, jestli na tuto velkou verzi aktualizovat nebo ne, případně, zda s aktualizací počkat, než budou odladěny zásadní chyby. Apple tímto krokem navyšuje nejvýznamnější pořadové číslo verze systému po téměř dvaceti letech. V tomto dvoudílném článku si tedy představíme všechny podstatné změny, které nová verze systému přináší pro zrakově postižené. Začneme tím, co tato verze znamená výhradně z pohledu nástrojů pro zpřístupnění systému. V druhém dílu se pak podíváme na některé významné obecné novinky, jež mají rovněž dopad na zrakově postižené, ale budeme se tam věnovat hlavně také novým Macům, jež budou uvedeny na trh až 17. listopadu 2020, a které přicházejí s novou vlastní architekturou čipů postavenou na procesorech ARM doposud používaných jen na mobilních zařízeních značky Apple a řekneme si, co důležitého tato změna architektury čipů znamená pro uživatele odečítače VoiceOver

Inteligentní VoiceOver

Podobně jako v nových systémech iOS a iPadOS 14 pro mobilní zařízení značky Apple se i v systému macOS 11 Big Sur nově Apple snaží zaměstnávat dovednosti strojového rozpoznávání obrazu za pomocí neuronových sítí. V macOS tak přibyla funkce nazvaná Inteligentní VoiceOver sloužící pro rozpoznávání obsahu obrázků zaměřených kurzorem VoiceOveru, jež funguje napříč systémem, tedy například na webových stránkách nebo v obrázkových PDF dokumentech. Pro vyvolání této nové funkce se používá zkratka VO + Shift + L a uplatní se pouze v případě, že obrázku chybí autorem přiřazený popisek. Marně bychom však u této nové funkce očekávali, že rozpoznávání bude předčítat také text obsažený v obrázku. Při vyvolání této funkce na nějakém obrázku s textem se totiž dozvíme například jen, že se jedná o text na červeném pozadí. V případě objektů funkce vrací popisky jako třeba „černobílá kočka se zelenýma očima“ nebo „skupina dětí utíkajících na travnatém poli“. O funkcích odečítače pro optické rozpoznávání textu, třeba v PDF dokumentech, které známe z odečítače JAWS na Windows, si můžeme tedy nadále v macOS nechat jen zdát.

Co se ještě týče nové funkce Inteligentní VoiceOver, tak v konfiguračním nástroji Utilita VoiceOver, který otevřeme klávesovou zkratkou VO + F8, přibyla pro funkci Inteligentní VoiceOver nová vlastní stejnojmenná kategorie. Příliš voleb tu ale nehledejte. K dispozici je zde jen jedno zaškrtávací políčko nazvané „Popisy obrázků“, jehož zaškrtnutím se stáhnou dodatečná data potřebná pro lepší fungování již zmíněné funkce rozpoznávání obrázků. Doufejme ale, že to není konečná, a že v budoucnu tu přibydou nové inteligentní funkce, třeba právě rozpoznávání textu v obrázku pod kurzorem VoiceOveru nebo také možnost rozpoznávání obsahu obrazovky, tedy funkce, se kterou přišel Apple na světlo světa v systémech iOS a iPadOS verze 14, jež do určité míry umožňuje na obrazovce plošně rozpoznat i naprosto nepřístupné položky včetně jejich popisku, typu a stavu.

Nová nastavení týkající se braillských řádků

V Utilitě VoiceOver pod kategorií „Braille“ přibyly následující funkce:

  • Na kartě „Překlad“ možnost nastavení osmibodového či šestibodového braillského režimu zvlášť pro vstup, tedy pro psaní, a zvlášť pro výstup, tedy pro zobrazování na braillském řádku.
  • Na kartě „Překlad“ možnost zvolit si, jaké braillské tabulky bude možné přepínat rychle přes rotor pomocí kláves VO +Command + Shift + klávesové šipky.
  • Na kartě „Uspořádání“ možnost nastavit Automatické posouvání řádku a jeho prodlevu. Zapínání a vypínání automatického posuvu je možné přiřadit také klávesám na braillském řádku pomocí příkazu nazvaného „Zapnout nebo vypnout automatické posouvání“.
  • Na kartě „Uspořádání“ možnost nastavit prodlevu ignorování akordů. Co přesně je myšleno těmito akordy, je mi však záhadou.
  • Na kartě „Stav“ možnost zapnout či vypnout zobrazení rozšířeného obecného stavu řádku. Tímto nastavením lze na braillském řádku vyhradit další stavovou buňku, která momentálně využívá jen první bod, jenž signalizuje přítomnost systémového dialogu nebo upozornění, které vyžaduje akci uživatele.

Další novinky, co se přístupnosti týče

  • Pro VoiceOver přibyla nová klávesová zkratka VO + O sloužící pro otevření Oznamovacího centra, které je mimochodem možné otevřít také přes položku hodin v doplňkových nabídkách, nikoliv tedy přes samostatnou ikonu, jak tomu bylo v předchozích verzích macOS. V Oznamovacím centru však nadále není možné pomocí VoiceOveru přeorganizovávat widgety či měnit jejich nastavení.
  • V případě, že má položka pod kurzorem VoiceOveru dostupné akce, tak VoiceOver tuto skutečnost nyní po prodlevě hlásí podobně, jako to hlásí i v systému iOS. Toto hlášení lze ale vypnout nebo nahradit zvukem pomocí nového nastavení v Utilitě VoiceOver v kategorii „Podrobnost“ na kartě „Tipy“ volbou nazvanou „Když jsou u položky vlastní akce“. Pokud jsou nějaké akce na položce pod kurzorem VoiceOveru dostupné, tak jejich nabídku vyvoláme klávesami VO + Command + mezerník a pohybujeme se v ní šipkami nahoru či dolů, tedy nikoliv pomocí rotoru, jak je tomu v systému iOS. S takovými dostupnými akcemi se v macOS setkáme třeba u jednotlivých zpráv v aplikaci Zprávy, kde nám akce umožní například zprávu zkopírovat či na ni reagovat. Je tam i možnost na zprávu odpovědět, to však s VoiceOverem nefunguje.
  • Hlasové ovládání systému macOS nyní podporuje některé příkazy VoiceOveru. Je možné tedy hlasem zadávat povely jako „VoiceOver – vybrat další položku“, „VoiceOver – zanořit se“, „VoiceOver – stisknout“ nebo „VoiceOver – další nadpis“. Pro úplnost ještě dodáme, že hlasové ovládání lze snadno zapnout příkazem pro Siri vyslovením fráze „Turn on voice control“, vypnout jej je pak možné frází „Turn off voice control“.
  • V Utilitě VoiceOver v kategorii „Podrobnost“ na kartě „Oznámení“ se nachází nová volba nazvaná „Když jsou zobrazeny systémové dialogy“, pomocí níž je možné nastavit, aby VoiceOver sám předčítal otevřené systémové dialogy, do kterých se lze přepnout klávesami VO + F2 dvakrát po sobě nebo přes VO + F1 dvakrát po sobě. Při zvolení volby „Předčítat a přehrávat zvuk“ nebo „přehrát tón“ vás VoiceOver každých 30 sekund upozorní na zobrazený systémový dialog.
  • V Předvolbách systému v části „Zpřístupnění“ pod kategorií „Monitor“ přibyla volba „Velikost řádku nabídek“, pomocí níž je možné pro slabozraké uživatele nastavit o něco větší text v řádku nabídek. Tato změna se projeví až po odhlášení a opětovném přihlášení uživatele, nicméně nastavení mění velikost textu jen minimálně.

Nové chyby ve VoiceOveru

Jak tomu tak bývá, tak nový systém sebou přináší i nové chyby. Systém Big Sur bohužel není výjimkou. Vyskytují se v něm následující neduhy.

  • Ve Finderu při sloupcovém zobrazení není možné s vypnutou rychlou navigací šipkami doprava a doleva vstupovat do složek a vystupovat z nich. Je to však možné při přimáčknutí kláves VO nebo se zapnutou rychlou navigací.
  • Když Při sloupcovém zobrazení v dialozích pro výběr souboru či složky použijete psaní počátečních písmen pro rychlé přesunutí na požadovaný soubor či složku, tak je třeba se následně jednou vynořit, abyste ve vstupování a vystupování do složek pomocí kláves VO + šipka doprava či doleva mohli opět pokračovat.
  • Když vyběhne nějaké upozornění, například z kalendáře či Připomínek, tak je nutné se jednou pomocí kláves VO + Shift + šipka dolů zanořit, abychom mohli na upozornění reagovat, tedy jej například zavřít, nebo odložit.
  • Těžko říct, jestli jde o chybu nebo záměr, každopádně po restartu počítače si nyní systém nepamatuje, zda byl před vypnutím počítače VoiceOver zapnut a je tedy nutné ho při každém startu počítače spouštět znova.
  • V aplikaci Zprávy v seznamu konverzací je nutné konverzaci aktivovat pomocí VO + mezerník, aby se tato konverzace otevřela ve vedlejší oblasti, nestačí tedy na ni jen najet kurzorem.
  • V aplikaci Hudba VoiceOver neumožňuje navigaci v bočním panelu pomocí samotných klávesových šipek nahoru či dolů. Navigace však funguje správně alespoň poté, co se do bočního panelu zanoříte a použijete pro jeho procházení klávesy VO + klávesové šipky.
  • V macOS Big Sur zatím nefungují hlasy od Acapely doinstalované do systému přes nástroj Infovox iVox, tedy včetně poměrně populárního českého hlasu Eliška.
  • Uživatelé, kteří používají VoiceOver spolu s funkcí Zvětšení, si stěžují, že při zvětšování či zmenšování obrazovky nyní VoiceOver změnu úrovně zvětšení ohlašuje, což působí rušivě.

Opravy chyb ve VoiceOveru

Abychom Apple jen nehanili, tak zmiňme i to, co se podařilo vývojářům ve VoiceOveru opravit:

  • Pohyb a označování textu ve webových stránkách v Safari pomocí samotných klávesových šipek s vypnutou rychlou navigací se chová předvídatelněji. Kurzor se již tolik nezasekává v textových polích a náhodně nepřeskakuje. Nicméně vypadá to, že z této pozitivní změny se mohou těšit také uživatelé předchozích verzí systému macOS Catalina a macOS Mojave, jestliže si aktualizují Safari na verzi 14.0.1.
  • Již nedochází k samovolnému ztišování řeči VoiceOveru v případě, že je zapnutý současně audio ducking a zvukové efekty VoiceOveru.
  • Při nastavování opakování události v Kalendáři kurzor VoiceOveru již neodskakuje mimo dialog vytvářené události do základního okna kalendáře.
  • Byl vyřešen problém s čtením a navigací na stránce při otevření odkazu z čtečky v Safari.
  • V aplikaci Podcasty již není třeba používat simulaci stisknutí levého tlačítka myši pro spuštění přehrávání epizody.

Závěrem

Systém macOS Big Sur nepřináší pro zrakově postižené obecně nic moc zásadního, ať už jde o jeho přínosy nebo nedostatky. Těžko tedy vznášet paušální verdikt, jestli aktualizace má smysl nebo ne. Rozhodující může být problém se sloupcovým zobrazením ve Finderu, jenž pochopitelně dopadá jen na zastánce tohoto způsobu zobrazení a procházení složek. Jinou velmi dotčenou úzkou skupinou uživatelů můžou být příznivci hlasu Eliška, kterým se také může vyplatit si nějaký ten týden či měsíc počkat a doufat, že se tyto horké problémy brzo vyřeší. Naopak potěšeni už nyní mohou být ti, kteří používají braillské řádky. Před zásadnější otázku budou ale postaveni spíše ti, kteří zvažují koupi nového Macu, kde bude rozhodovat to, jaké souvislosti bude pro zrakově postižené mít pořízení Macu s novými čipy M1, ale na to se, jak už jsme v úvodu předeslali, zaměříme v druhém díle tohoto článku.

Autor: Adam Samec

Další zdroje informací

2020-09-25

V rámci projektu Tyflokabinetu podpořeného ze sbírky Světluška jsme zajistili lokalizaci některých specializovaných mobilních aplikací pro uživatele se zrakovým postižením do češtiny a k dalším aplikacím jsme připravili praktické audio tutoriály.

Odkazy na všechny tyto aplikace a články o jejich používání najdete na stránce Lokalizujeme aplikace pro zrakově postižené.

Audio tutoriály najdete společně s dalšími výukovými materiály na stránce Ke stažení.

2020-08-14

Jedním z užitečných nástrojů, které můžeme mít díky ozvučenému chytrému mobilu neustále u sebe, je i kalkulačka. U iPhonů je přístupná aplikace Kalkulačka součástí systému iOS. V tomto článku bychom ale chtěli upozornit ještě na alternativní aplikaci VOCalc, jejíž výhodou je, že je navržena přímo pro uživatele se zrakovým postižením. VOCalc byl v rámci projektu Tyflokabinetu SONS podpořeného ze sbírky Světluška přeložen do češtiny, takže při jeho používání nehrozí jazyková bariéra. Pojďme se tedy podívat, jak se s VOCalc pracuje a co aplikace umí.

VOCalc můžeme získat standardním způsobem z App Storu. Aplikace stojí 79 Kč. Po instalaci není třeba nic nastavovat, ale můžeme se okamžitě pustit do práce s kalkulačkou.

První, čeho si všimnou slabozrací uživatelé, je velmi dobře čitelný a kontrastní vzhled aplikace. Oproti standardní aplikaci Kalkulačka má VOCalc mnohem větší čísla a symboly na tlačítcích a též na displeji. VOCalc navíc používá bílý text na černém pozadí, což je pro mnoho uživatelů příjemnější než světlý vzhled. Kromě toho je možné přepnout barevné schéma kalkulačky tak, že v aplikaci švihneme vlevo nebo vpravo. Máme-li spuštěný VoiceOver, musíme švihnout třemi prsty, bez VoiceOveru jen jedním prstem. V alternativním vzhledu se barva číselných tlačítek a displeje nezmění, tlačítka s operátory a funkcemi ale budou odlišena žlutým písmem na modrém pozadí. Orientace v kalkulačce tak může být ještě přehlednější. Díky těmto funkcím může být VOCalc opravdu dobře použitelná jednoduchá kalkulačka pro slabozraké uživatele.

S VOCalc ale mohou bez problémů pracovat i nevidomí uživatelé, kteří používají VoiceOver. U všech ovládacích prvků hlasový výstup čte srozumitelné popisky, takže je vcelku jasné, co které tlačítko dělá. Při práci s kalkulačkou se samozřejmě po jednotlivých tlačítkách nebudeme pohybovat šviháním, ale tažením prstu po displeji. Je tedy dobré obeznámit se s rozložením tlačítek na obrazovce.

Základ tvoří numerická tlačítka, u kterých je k nule ve spodní řadě přidána desetinná čárka a tlačítko „rovná se“. Ve sloupci vpravo od numerické klávesnice najdeme čtyři základní operátory: plus, minus, krát a děleno. A pak už zbývají jen dvě řady po čtyřech tlačítkách nad numerickou klávesnicí a operátory. Spodnější řada obsahuje tlačítka pro druhou mocninu a odmocninu a závorky. V horní řadě je úplně vlevo tlačítko, jehož popisek má tak trochu nedotažený, zato ale docela vtipný překlad „vše jasné“, tedy anglicky „Clear all“. Správný význam odpovídající funkci tlačítka je „Vymazat vše“. Tímto tlačítkem tedy kalkulačku zcela vynulujeme. Úplně vpravo je naopak tlačítko Backspace pro smazání pouze posledního znaku z displeje. Mezi těmito tlačítky je ještě dvojice tlačítek „Předchozí řádek“ a „Další řádek“. Těmi můžeme listovat v historii výrazů, které byly na displeji při používání kalkulačky zobrazovány.

Tím se dostáváme k jedné docela zajímavé vlastnosti VOCalc. Na displeji totiž není zobrazováno jen poslední číslo výrazu, který zadáváme, ale výraz celý. Pokud tedy zapíšeme např. 8+8*5, není na displeji zobrazeno jen poslední číslo 5, ale celý výraz. Jakmile ale stiskneme tlačítko „Rovná se“, zobrazí se už výsledek 48, z něhož je mimochodem patrné, že VOCalc dává správně přednost násobení a dělení před sčítáním a odčítáním. Pořadí vyhodnocování výrazu ale samozřejmě můžeme ovlivnit závorkami, které lze do výrazu zapsat.

Kromě toho, že můžeme tlačítky v kalkulačce procházet předchozí výrazy na displeji, lze též švihnutím nahoru (třemi prsty s VoiceOverem a jedním prstem bez VoiceOveru) aktuální výraz zkopírovat do schránky a švihnutím dolů celou historii výpočtů odeslat na zadaný e-mail.

Z výše popsaného je zřejmé, že pomocí tlačítek dostupných na obrazovce aplikace nezadáme žádné jiné funkce než druhou mocninu a odmocninu. Situace se ale dramaticky změní, když do kalkulačky začneme zapisovat ze standardní klávesnice (ať už softwarové na displeji nebo z hardwarové, která je v tomto případě mnohem pohodlnější). Abychom mohli výraz zapisovat ze standardní klávesnice, musíme na displeji kalkulačky při vypnutém VoiceOveru dvakrát klepnout. Při zapnutém VoiceOveru je třeba kurzorem přejít na displej kalkulačky, poté položit jeden prst na displej a druhým prstem dvakrát „Přiklepnout“. Potom první prst zvedneme a displej kalkulačky už bude proměněn v textové pole.

Každopádně, jakmile docílíme toho, že se displej změní v textové pole, do něhož lze zapisovat z klávesnice, rozšíří se nám možnosti zápisu matematického výrazu. Z klávesnice totiž můžeme zadávat následující matematické funkce a operace:

  • sqrt – druhá odmocnina;
  • mocněnec ^ (stříška) mocnitel – mocnina;
  • ln - přirozený logaritmus;
  • log - dekadický logaritmus;
  • sin, cos, tan – goniometrické funkce;
  • asin, acos, atan – cyklometrické arcus funkce;
  • fact – faktoriál;
  • abs - absolutní hodnota;
  • floor - zaokrouhlení na celé číslo dolů;
  • ceil - zaokrouhlení na celé číslo nahoru;
  • round - zaokrouhlení na celé číslo;
  • trunc - celá část desetinného argumentu;
  • frac - desetinná část argumentu;

V zápisu výrazů můžeme též používat dvě předdefinované konstanty: PI pro Ludolfovo a E pro Eulerovo číslo. Jako paměť kalkulačky můžeme využívat libovolný počet proměnných. Když např. zadáme příkaz x = 5, tak kdykoli později můžeme hodnotu uloženou v proměnné x využív při výpočtu, takže např x + 1 by nám dalo výsledek 6.

Z klávesnice jsou tedy možnosti kalkulačky VOCalc poměrně široké.

Pro koho tedy může být VOCalc užitečný? Jednoznačně je to skvělá volba pro slabozraké uživatele, kterým stačí základní početní operace. Jen těžko by se dala najít kalkulačka s lépe čitelným a kontrastním prostředím. VOCalc ale může být užitečný i pro ty, kdo potřebují ozvučenou kalkulačku na o něco složitější výpočty, jež je možné vcelku slušně zadávat z externí klávesnice. Rozhodně jde o jeden z užitečných nástrojů, které mohou rozšiřovat možnosti našich chytrých mobilů.

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací